2050
- Episodios
- 125
- Se publica
- cada dos semanas
- Último episodio
- 26 Oct 2026
Sobre el podcast
Váš průvodce klimatickou transformací. Chceme, aby se lidé v otázce změny klimatu lépe orientovali. Aby věděli o řešeních, která jsou v současné době už k dispozici a můžeme je použít. Podcast 2050 (https://2050podcast.cz/) má za cíl komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu věcně a konstruktivně a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Poslechněte si další epizody, krátké komentáře k aktuálnímu dění a nesestříhané rozhovory s našimi hosty na našem bonusovém kanálu (https://open.spotify.com/show/3XIaCFsoRBJtqR0pJoYI65?si=623b33a58ed14bdd) .
Episodios 125
117: Emisní povolenky a průmysl
O emisních povolenkách (ETS) se dnes mluví hlavně jako o brzdě průmyslu, která ohrožuje jeho konkurenceschopnost. S Kateřinou Kolouch Grabovskou a Ondrášem Přibylou z Faktů o klimatu se vracíme o krok zpátky: k …
Notas del episodio
O emisních povolenkách (ETS) se dnes mluví hlavně jako o brzdě průmyslu, která ohrožuje jeho konkurenceschopnost. S Kateřinou Kolouch Grabovskou a Ondrášem Přibylou z Faktů o klimatu se vracíme o krok zpátky: k tomu, jaký je záměr systému, proč ho Evropa zvolila a co se v jeho probíhající revizi opravdu mění.
Mluvíme o povolenkách zdarma, riziku úniku uhlíku a uhlíkovém clu CBAM, o rozdílu mezi ocelárnou a cementárnou, o kladenské teplárně i o tom, proč se debata v Česku vede jinak než ve Skandinávii. A o tom, proč je ETS tak pohodlný obětní beránek.
Přepis a bonusové materiály: https://2050podcast.cz/epizody/117
116: Renovace veřejných budov v praxi
Jak vypadá dekarbonizace z pohledu kraje? Karolína Smutková vede oddělení energetiky Jihomoravského kraje, Tomáš Stav má na starosti energetiku krajských budov. Bavíme se o tom, proč pro kraj dekarbonizace …
Notas del episodio
Jak vypadá dekarbonizace z pohledu kraje? Karolína Smutková vede oddělení energetiky Jihomoravského kraje, Tomáš Stav má na starosti energetiku krajských budov. Bavíme se o tom, proč pro kraj dekarbonizace znamená hlavně potřebovat co nejméně energie a co nejvíc si jí vyrobit sám – a proč k tomu vede cesta přes budovy, kterých má kraj kolem dvou tisíc.
Řeč přijde na to, proč se renovuje právě teď, co o budovách vlastně víme, proč se velké projekty snadno rozpadnou a jak se dá skončit u projektu školy za 150 milionů, na který obec nemá. A na závěr rady pro starosty a plán, jak chce kraj během 26 let zrenovovat stovky svých nejnáročnějších budov.
115: Mosty se nestavějí jen mluvením – živě z Klíčků (k) udržitelnosti
Máme data, máme technologie, máme argumenty — a přesto se o ochraně přírody a klimatu pořád neumíme domluvit. Co lidem na „ekologických tématech" doopravdy vadí? Strach z omezování, pocit, že jim někdo lepší …
Notas del episodio
Máme data, máme technologie, máme argumenty — a přesto se o ochraně přírody a klimatu pořád neumíme domluvit. Co lidem na „ekologických tématech" doopravdy vadí? Strach z omezování, pocit, že jim někdo lepší káže, jak mají žít, nebo prostě to, že se pořád mluví o věcech, na které si nejde sáhnout? V živé panelové diskuzi na Klíčcích (k) udržitelnosti o tom mluvíme se třemi laureátkami Ceny Josefa Vavrouška, které mají za sebou desítky let práce v terénu. Jarmila Johnová vypráví, jak Pražské matky roky marně vysvětlovaly, že je v Praze špatné ovzduší — dokud jim jeden kamarád neporadil, ať na to jdou přes bezpečnost dopravy. Letos na tom projektu spolupracovalo šest set škol. Karolína Žákovská popisuje, proč jako právnička a politička nemá ráda slovo přesvědčování a co se jí osvědčilo místo něj. Kateřina Fialová mluví o tom, jak si v rozhovoru nastavit hranice a proč jedno virální video nenahradí kontakt jeden na jednoho. A všechny tři se shodnou na něčem, co je pro podcast o komunikaci docela nepohodlné zjištění: nejspolehlivěji lidi nespojí debata, ale společná práce.
114: Atlas klimatické změny: co se za pět let změnilo v datech
Atlas klimatické změny vychází po šesti letech v dalším vydání a je z poloviny nový. S jeho hlavním autorem Petrem Danišem procházíme, co se za tu dobu v datech pohnulo: koncentrace CO2 přes 430 ppm, tepelná …
Notas del episodio
Atlas klimatické změny vychází po šesti letech v dalším vydání a je z poloviny nový. S jeho hlavním autorem Petrem Danišem procházíme, co se za tu dobu v datech pohnulo: koncentrace CO2 přes 430 ppm, tepelná nerovnováha Země, která dnes odpovídá osmi hirošimským bombám každou sekundu, a Česko, kde teplota roste zhruba dvakrát rychleji než světový průměr. Řeč je i o bodech zlomu a o tom, co je na klimatické vědě fascinující — proč se grónský ledovec chová jako vysoká hora a proč je atlantická cirkulace centrálním topením Evropy. Druhá polovina rozhovoru je osobnější: Petr Daniš psal knihu Klima je příležitost v době, kdy se dalo věřit, že oteplení udržíme pod 1,5 °C. Po hlubokém ponoru do dat říká, že tenhle cíl je v podstatě mrtvý a že cokoli pod 2 °C bude velký úspěch. Zároveň ale ukazuje čísla, která málokdo čeká: emise Česka jsou od roku 1990 na polovině, zatímco ekonomika rostla — extrémní scénáře budoucnosti se odkrajují z obou stran. Atlas klimatické změny je zdarma ke stažení na faktaoklimatu.cz/atlas a vyšel i tiskem.
113: Vyvracení nesmyslů s Danem Kortusem
Říct nesmysl trvá dvacet vteřin. Vyvrátit ho zabere osm hodin rešerše a den práce na dvouminutovém videu. Přesto to smysl má — a někdo to dělá skoro každý den. V díle natáčeném živě před publikem v brněnském …
Notas del episodio
Říct nesmysl trvá dvacet vteřin. Vyvrátit ho zabere osm hodin rešerše a den práce na dvouminutovém videu. Přesto to smysl má — a někdo to dělá skoro každý den. V díle natáčeném živě před publikem v brněnském CO.LABS parku jsme se bavili o tom, jak dnes vůbec mluvit o klimatu, aby to lidi neodradilo hned v první větě: proč je slovo Green Deal pro spoustu lidí červený hadr dřív, než domyslí, o čem je řeč, proč většina Čechů odpoví, že klimatickou změnu vyřeší třídění plastů a sázení stromů, a proč strašení zabírá leda tak v nejhorším vedru. Hostem byl Dan Kortus.
112: Uhlíkové clo na hranicích EU
Když si evropská firma koupí tunu oceli, má v ceně i emise, které při její výrobě vznikly — a když si ji doveze z druhého konce světa, často ne. Přesně tuhle nerovnost má od letošního roku srovnávat mechanismus …
Notas del episodio
Když si evropská firma koupí tunu oceli, má v ceně i emise, které při její výrobě vznikly — a když si ji doveze z druhého konce světa, často ne. Přesně tuhle nerovnost má od letošního roku srovnávat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, zkráceně CBAM: dovozci železa, oceli, cementu, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku budou za emise obsažené ve svých výrobcích doplácet certifikáty v ceně emisní povolenky. V epizodě se dozvíte, proč se opatření nespustilo naráz, ale nabíhá postupně tak, jak průmyslu ubývají povolenky zdarma, jak se počítá, kolik dovozce zaplatí, když už si část emisí zaplatil doma, a kde má celá věc slabá místa — od hotových výrobků, na které se zatím nevztahuje (stačí místo oceli dovézt pračku), přes vývoz evropských výrobců na trhy, kde se za uhlík neplatí, až po otázku, kolik z toho nakonec skončí v ceně pro spotřebitele. Řeč je i o tom, že spor o emisní povolenky nevede průmysl proti klimatu: jedna ocelárna upozorňuje, jak ji platby za emise bolí, a druhá zároveň lobbuje za to, aby povolenky zůstaly, protože do dekarbonizace už investovala.
111: Jak se buduje infrastruktura pro elektromobilitu?
Elektromobilita se v Česku rozjíždí — ale co to vlastně obnáší postavit nabíječku? Ne jen zásuvku na parkovišti, ale funkční síť, která zvládne město i dálnici, nákupní centrum i bytový dům bez vlastního stání …
Notas del episodio
Elektromobilita se v Česku rozjíždí — ale co to vlastně obnáší postavit nabíječku? Ne jen zásuvku na parkovišti, ale funkční síť, která zvládne město i dálnici, nákupní centrum i bytový dům bez vlastního stání. V dnešní epizodě se s Petrem Vomáčkou díváme na infrastrukturu elektromobility zblízka: co předchází zprovoznění každé nabíječky, jaké překážky přináší různá prostředí, a jak vypadají strategie pro místa jako jsou sídliště.
Elektromobilita totiž není jen o tahání kabelů — jde i o chytré systémy řízení nabíjení, které zajistí, že auto odjede tehdy, kdy potřebuje, zbytečně se nenabíjí, když stojí ladem, a uživatel zaplatí co nejméně. Bavíme se o technologických možnostech a novinkách v oblasti dobíjení, o tom, jak si v budování sítě stojí Česká republika ve srovnání se zahraničím, a o tom, co bude potřeba, aby infrastruktura držela krok s rostoucím počtem elektroaut na silnicích.
110: Capacity Market: Policy Deep Dive – How to Make it Actually Work
In our previous episode, we explained what a capacity market is, what problems it aims to solve, and what it means in practice for the Czech Republic. This follow-up episode features Paweł Wiejski – an expert …
Notas del episodio
In our previous episode, we explained what a capacity market is, what problems it aims to solve, and what it means in practice for the Czech Republic. This follow-up episode features Paweł Wiejski – an expert with hands-on professional experience from similar work in Poland. We use Poland as a case study – drawing on lessons learned to explore the risks of capacity market design and how to avoid them. Along the way, we unpack key technical details of the topic, such as derating factors. In short: a deeper dive into the topic, focused on one key question – how to design the Czech capacity market as well as possible. The conversation is hosted by Hana Tesák Vrtala. Welcome back to the podcast team, Hanka!
109: Kapacitní trh v Česku: jak zajistit bezpečný odchod od uhlí
Evropská energetika postupně přechází na obnovitelné zdroje. K nim je ovšem potřeba zajistit dostatek řiditelných elektráren pro spolehlivé dodávky elektřiny po celý rok. Ty se však v Evropě nestaví v …
Notas del episodio
Evropská energetika postupně přechází na obnovitelné zdroje. K nim je ovšem potřeba zajistit dostatek řiditelných elektráren pro spolehlivé dodávky elektřiny po celý rok. Ty se však v Evropě nestaví v dostatečné míře. Čím dál více států tento problém řeší takzvanými kapacitními trhy. Zavedení takového trhu připravuje i Česko. Oč jde a co to přinese vysvětluje Jan Krčál z Fakt o klimatu.
108: Ke kořenům ESG
Environmental, Social a Governance kritéria udržitelnosti zná dneska každý, kdo se pohybuje v prostředí velkých firem. Jedná se o rámec, monitoring a reporting, skrze které jsou firmy hodnoceny a porovnávány z …
Notas del episodio
Environmental, Social a Governance kritéria udržitelnosti zná dneska každý, kdo se pohybuje v prostředí velkých firem. Jedná se o rámec, monitoring a reporting, skrze které jsou firmy hodnoceny a porovnávány z hlediska jejich udržitelného chování. V dnešní epizodě se s Ondrášem Přibylou vracíme o krok zpátky k myšlenkám a základům, ze kterých vůbec tento koncept vzešel. Často se totiž i mezi lidmi, kteří ESG potkávají denně, stává, že je diskutováno pouze jako reportingové tabulky a jakási „práce navíc" či „nařízení z Bruselu".
Ačkoliv určitá kritika ESG je rozhodně na místě a je správné hledat, zda a jak dobře tento systém opravdu naplňuje potřeby udržitelnosti a motivuje firmy k udržitelnějšímu jednání, stojí za to neprezentovat jej pouze jako compliance povinnost, ale neztratit ze zřetele původní záměr. A sice zohledňovat už dnes budoucí náklady, které změna klimatu způsobí, a zahrnout tyto náklady do investičních rozhodnutí současnosti.
107: Electrotech Revolution: Globální trendy v energetice
Množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celém světě roste exponenciálně. Každé tři roky se zdvojnásobí množství elektřiny vyrobené ze slunce a každých sedm let z větru. Podobné trendy vidíme i na …
Notas del episodio
Množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celém světě roste exponenciálně. Každé tři roky se zdvojnásobí množství elektřiny vyrobené ze slunce a každých sedm let z větru. Podobné trendy vidíme i na straně spotřeby, např. v podobě výroby a prodeje elektromobilů. Co tento megatrend elektrifikace znamená pro budoucí podobu světa? Přeskupí se světové velmoci? Vyměníme závislost na dovozu fosilních paliv (Rusko, Perský záliv, USA) za závislost na elektrotechnologiích z Číny?
O geopolitice energetiky si povídáme s Martinem Jiruškem z Fakulty sociálních studií MUNI a Ondrášem Přibylou z Fakt o klimatu. O tom, jak se na základě proměny energetiky mění celý svět.
106: Hormuz jako urychlení odchodu od fosilních paliv?
Co znamená současná krize z perspektivy ochrany klimatu a dekarbonizace? Uzavření Hormuzského průlivu znamená v zásadě tři rozdílné krize: ropnou, plynovou a sekundární dopady, jako je třeba výroba hnojiv. S …
Notas del episodio
Co znamená současná krize z perspektivy ochrany klimatu a dekarbonizace? Uzavření Hormuzského průlivu znamená v zásadě tři rozdílné krize: ropnou, plynovou a sekundární dopady, jako je třeba výroba hnojiv. S Ondrášem Přibylou představujeme přehled toho, co se vlastně děje a jaké to má dopady na světové dodávky paliv, jako je ropa nebo zemní plyn. Zpřehledňujeme situaci a diskutujeme, jestli a jaké bude mít tato situace dopady na téma využívání fosilních paliv v Evropě i ve světě.
105: Klimatická politika Donalda Trumpa
Když sledujeme česká média, můžeme nabýt dojmu, že USA za Trumpa nemají s ochranou klimatu už nic společného. Zároveň USA ≠ Trump. Existuje velká koalice firem, měst a organizací, která zastupuje většinu …
Notas del episodio
Když sledujeme česká média, můžeme nabýt dojmu, že USA za Trumpa nemají s ochranou klimatu už nic společného. Zároveň USA ≠ Trump. Existuje velká koalice firem, měst a organizací, která zastupuje většinu obyvatel i HDP Ameriky a deklaruje, že s ochranou klimatu ani Pařížskou dohodou rozhodně nekončí. Tak kde je tedy pravda? Je správné myslet si, že dekarbonizace v USA je v troskách? Nebo je naivní si nalhávat, že americký prezident ve skutečnosti zas tak velký vliv na klima nemá? O těchto otázkách si povídáme s Eliškou Soperovou. Naší snahou je podívat se na situaci v USA objektivně, bez iluzí a bez zbytečného pesimismu.
Tento podcast vznikl v rámci projektu Dekarbonizujeme Česko: od kvalitních informací ke kvalitní diskusi, který je spolufinancován Evropskou unií.
104: Klima na doma #6: Čtverec v pražských Ďáblicích
Navštívíme ikonické pražské sídliště Ďáblice, které v dobách měnícího se klimatu čelí výraznému suchu a letnímu přehřívání. Odborníci zde připravují projekt na oddělení dešťových vod, který by umožnil využít …
Notas del episodio
Navštívíme ikonické pražské sídliště Ďáblice, které v dobách měnícího se klimatu čelí výraznému suchu a letnímu přehřívání. Odborníci zde připravují projekt na oddělení dešťových vod, který by umožnil využít srážky pro zálivku zeleně a ochlazování okolí domů namísto jejich zbytečného odvádění do kanalizace. S využitím moderní aplikace pro výpočet vodní bilance se snaží propojit původní architektonické kvality s dnešními technologickými možnostmi pro udržitelnější budoucnost. Cílem je najít shodu mezi stovkami vlastníků a proměnit dnes nevyužité plochy zpět v odolné a živé sousedství.
103: Odchod od uhlí a transformace tepláren
Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? To diskutujeme s Janem Krčálem, analytikem Fakta o klimatu. Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren …
Notas del episodio
Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? To diskutujeme s Janem Krčálem, analytikem Fakta o klimatu. Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren otevírají otázku, které zdroje si můžeme dovolit zavřít a které by nám aktuálně chyběly.
V rámci odchodu od uhlí se díváme na dvě klíčové roviny – elektrárny a teplárny. Debata se opírá o čtyři pilíře toho, co musíme dobře zvládnout: dostatek jiných zdrojů elektřiny, dostatek zdrojů pro stabilizaci a hladký provoz elektrické sítě, odchod od uhlí ve velkých teplárnách spadajících pod EU ETS 1 a odchod od uhlí v malých teplárnách.
102: Klima na doma #5: Panelák, který našel společnou řeč
Aktivní společenství vlastníků proměnilo panelový dům u Mšenské přehrady v Jablonci nad Nisou v promyšleně zrekonstruovaný a esteticky sjednocený celek. Klíčem byla otevřená komunikace, ochota hledat shodu a …
Notas del episodio
Aktivní společenství vlastníků proměnilo panelový dům u Mšenské přehrady v Jablonci nad Nisou v promyšleně zrekonstruovaný a esteticky sjednocený celek. Klíčem byla otevřená komunikace, ochota hledat shodu a nabídnout lidem různé možnosti řešení. Nové balkony, žaluzie, zateplení i úprava okolí dnes tvoří harmonický celek, který je příjemný na pohled i k životu. Důkaz, že když se spojí vůle a cit pro detail, může i panelák působit noblesně.
101: Klima na doma #4: Když je ve škole příliš horko
Základní škola v Buštěhradu má dvě části – starší, kde je i v létě příjemně, a novější, kde se bez technologií nedá vydržet. Rekuperace pomáhá jen částečně, do nejteplejších tříd musela přibýt i klimatizace …
Notas del episodio
Základní škola v Buštěhradu má dvě části – starší, kde je i v létě příjemně, a novější, kde se bez technologií nedá vydržet. Rekuperace pomáhá jen částečně, do nejteplejších tříd musela přibýt i klimatizace. Ředitel hledá cesty, jak zvýšit komfort bez zbytečné spotřeby energie. Jak udělat moderní školu, která je přívětivá i v parných dnech?
100: Rok po povodních: Obnova obcí a krajiny na Jesenicku
V obcích na Jesenicku se dnes neřeší jen opravy mostů, domů a infrastruktury, ale i otázka, jak se připravit na další extrémy, které přicházejí častěji a s větší intenzitou. Mluvíme o tom, co obce s odstupem …
Notas del episodio
V obcích na Jesenicku se dnes neřeší jen opravy mostů, domů a infrastruktury, ale i otázka, jak se připravit na další extrémy, které přicházejí častěji a s větší intenzitou. Mluvíme o tom, co obce s odstupem času skutečně řeší a jak se proměňují jejich priority. Řešíme také, jak využít obnovu po povodni jako příležitost, jak území celkově zlepšit a zvýšit kvalitu života, nejen samotnou bezpečnost. V roce 2025 se tématu povodní věnovala také soutěž Adapterra Awards.
Hostkou je Magdalena Maceková z Nadace Partnerství, která se věnuje poradenství vedení obcí zasažených loňskými povodněmi. Popisuje zkušenosti z jednodenních terénních výjezdů, kdy do obce přijíždí tým víceoborových odborníků a společně s místními hledají řešení podle aktuálních potřeb. Bavíme se o tom, jaká je v obcích nálada, jak funguje spolupráce mezi samosprávami a experty, jestli si místní propojují povodně s tématy změny klimatu, adaptace nebo dekarbonizace a co se z těchto zkušeností můžeme učit pro adaptační plány.
99: Klima na doma #3: Rekonstrukce historického rodinného domu
Řadový dům ve staré čtvrti v Českých Budějovicích dostal novou podobu – s ohledem na sousedství, energii i budoucnost. Majitelé věnovali hodně úsilí plánování, nechali si poradit a rekonstruovali dům …
Notas del episodio
Řadový dům ve staré čtvrti v Českých Budějovicích dostal novou podobu – s ohledem na sousedství, energii i budoucnost. Majitelé věnovali hodně úsilí plánování, nechali si poradit a rekonstruovali dům promyšleně. Znovu využili materiály, které by jinak skončily ve smetišti, a doplnili rekuperaci i fotovoltaiku. Nešlo o luxus, ale o zodpovědné a přátelské bydlení, které drží komunitu pohromadě.
98: Role knihoven v dekarbonizaci
Pomozte dostat Atlas dekarbonizace do knihoven! Knihovny už dávno nejsou jen místem, kde si půjčíte knížku. Víc než kdy dřív fungují jako centra vzdělanosti, setkávání, komunitního života a přístupného učení …
Notas del episodio
Pomozte dostat Atlas dekarbonizace do knihoven!
Knihovny už dávno nejsou jen místem, kde si půjčíte knížku. Víc než kdy dřív fungují jako centra vzdělanosti, setkávání, komunitního života a přístupného učení pro všechny generace. Eliška Bartošová ze Sdružení knihoven České republiky vysvětluje, jakou roli dnes knihovny hrají v dekarbonizaci a v hledání řešení klimatické krize – od zpřístupňování důležitých informací přes vytváření prostoru pro dialog a sdílení zkušeností až po podporu komunity v porozumění změně klimatu a možnostem, jak se na ni adaptovat. Knihovny mají velký dosah, důvěru a umí přirozeně propojovat skupiny lidí, které by se jinak nesetkaly.
Eliška přináší konkrétní příklady projektů a aktivit, které knihovny už dnes dělají – přednášky, besedy, komunitní programy i formáty, které podporují udržitelnost a rozvoj místních komunit. Zároveň dává tipy, kde hledat další informace a jak můžete oslovit svou lokální knihovnu, pokud chcete společně odstartovat nějakou klimatickou, vzdělávací nebo komunitní iniciativu.
97: Klima na doma #2: Rekonstrukce panelákového bytu
Mladí manželé si svůj byt v posledním patře modřanského paneláku zrekonstruovali ještě před nastěhováním – s cílem, aby se jim v něm dobře žilo i v největších vedrech. Nechali si poradit a spojili klimatizaci …
Notas del episodio
Mladí manželé si svůj byt v posledním patře modřanského paneláku zrekonstruovali ještě před nastěhováním – s cílem, aby se jim v něm dobře žilo i v největších vedrech. Nechali si poradit a spojili klimatizaci, rekuperaci a venkovní rolety do funkčního celku. Výsledek? Stabilní teplota, čerstvý vzduch a minimum kompromisů. Příběh o tom, že dobře navržené bydlení začíná dřív, než se v něm rozbalí první krabice a že rady od odborníků jsou nejcennější, když přijdou včas.
96: Klima na doma #1: Jak se české domácnosti adaptují na změnu klimatu
Minisérie Klima na doma, kterou touto epizodou startujeme, otevírá prostor pro příběhy lidí, kteří už dnes řeší, jak se jejich domy a byty vyrovnávají se změnou klimatu. Autoři projektu z agentury Koniklec dali …
Notas del episodio
Minisérie Klima na doma, kterou touto epizodou startujeme, otevírá prostor pro příběhy lidí, kteří už dnes řeší, jak se jejich domy a byty vyrovnávají se změnou klimatu. Autoři projektu z agentury Koniklec dali dohromady několik autentických reportáží – panelákový byt, škola, městská řadovka… a všude konkrétní rozhodnutí, technologie, přemýšlení i slepé uličky.
Úvodní epizoda seznamuje s tím, jak celý projekt vznikl, co všechno se podařilo zachytit a proč může být užitečné slyšet, jak adaptaci řeší někdo, kdo není úplně odborníkem a stojí před podobnými otázkami jako spousta z nás. Autoři přibližují, co je na cestách po českých domácnostech překvapilo, jaké nápady se opakovaly a co nás čeká v dalších dílech – kde už dostanou prostor samotné budovy a jejich příběhy.
95: Cirkulární obchodní modely a jejich přínos pro český průmysl
Efektivní cirkulární modely pomáhají českým firmám snižovat náklady, posilovat odolnost jejich provozu a lépe pracovat s materiály v době rostoucích požadavků na flexibilitu, dostupnost zdrojů i nižší emise …
Notas del episodio
Efektivní cirkulární modely pomáhají českým firmám snižovat náklady, posilovat odolnost jejich provozu a lépe pracovat s materiály v době rostoucích požadavků na flexibilitu, dostupnost zdrojů i nižší emise.
Společně s hosty z Institutu cirkulární ekonomiky rozebíráme, co opravdu znamená přetvářet hodnotové řetězce tak, aby dávaly smysl nejen dnes, ale i v horizontu dalších desetiletí. Zaměřujeme se na to, na jaké překážky firmy při zavádění cirkulárních obchodních modelů narážejí, jaké změny v procesech a spolupráci jsou nutné, aby je dokázaly překonat, a jaké příležitosti se díky tomu otevírají. Hosté zároveň představují svou novou studii, která tyto otázky detailně mapuje a nabízí konkrétní směry, jak mohou české podniky využít cirkulární přístupy k větší stabilitě, efektivitě i konkurenceschopnosti do budoucna.
94: Klimatická politika Číny
Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.S Eliškou Soperovou …
Notas del episodio
Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.
S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné energetiky i elektromobility, přetrvávající roli uhlí a způsob, jakým stát z centra řídí svou klimatickou strategii – prostřednictvím pětiletých plánů a rozhodnutí vedení v čele se Si Ťin-pchingem.
V závěru se díváme na to, co přístup Číny ukazuje o možnostech i limitech centrálně řízené klimatické politiky – jak jí umožňuje dosahovat velkých výsledků v krátkém čase, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti, spravedlivé transformace a prostoru pro veřejnou debatu.
93: Vše o české dekarbonizaci na jednom místě – online kurz Dekarbonizujeme Česko
Vyzkoušejte zdarma online kurz: www.dekarbonizujemecesko.czStáhněte si publikaci Atlas dekarbonizace: www.atlasdekarbonizace.czNajít si své místo v dekarbonizaci, porozumět tomu, co se v Česku děje, a …
Notas del episodio
Vyzkoušejte zdarma online kurz: www.dekarbonizujemecesko.cz
Stáhněte si publikaci Atlas dekarbonizace: www.atlasdekarbonizace.cz
Najít si své místo v dekarbonizaci, porozumět tomu, co se v Česku děje, a zorientovat se v přechodu na čistou energii. Právě o tom je nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, jehož hlavním autorem je Petr Holík. S Ondrášem Přibylou mluví o tom, jak kurz vznikal, jaké principy stojí za jeho strukturou a jak může pomoci lidem, kteří chtějí chápat víc než jen jednotlivé titulky o energetice či emisích.
Dozvíte se, jak se rodil obsah, co se dělo v zákulisí natáčení a proč je důležité chápat českou dekarbonizaci nejen z hlediska čísel, ale i osobního příběhu a motivace. Epizoda je pozvánkou ke kurzu, který propojuje data, emoce i konkrétní kroky – tak, abyste si mohli najít vlastní cestu k tomu, co dává smysl vám i v ochraně klimatu.
Udržitelnost ve stavebnictví: pohled z praxe
Výroba stavebních materiálů tvoří menší část emisí budov než jejich provoz, přesto se i tento sektor rychle proměňuje. Kristýna Vobecká z Wienerbergeru vysvětluje, jak firma snižuje svou uhlíkovou stopu, jaké …
Notas del episodio
Výroba stavebních materiálů tvoří menší část emisí budov než jejich provoz, přesto se i tento sektor rychle proměňuje. Kristýna Vobecká z Wienerbergeru vysvětluje, jak firma snižuje svou uhlíkovou stopu, jaké inovace se objevují v oblasti cihel a střešních tašek a co znamená životní cyklus materiálů v praxi. Diskutujeme, jak se mění požadavky na stavební produkty v době klimatické změny, jak legislativa a ekonomické podmínky ovlivňují tempo renovací a jak udržitelnější stavebnictví ovlivňují nejen nové technologie, ale i postoje a příběhy lidí z praxe.
Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/92-stavebnictvi-udrzitelnost
91: Opomíjená zeleň ve městech: Jaký přínos mají plochy, které jsme nechali být
Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší …
Notas del episodio
Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší pohled na projekt, který tyto plochy zkoumá z několika stran: jaký mají přínos pro biodiverzitu, jak je lidé vnímají (a často to není úplně pozitivní) a jak mohou pomoci městům lépe se adaptovat na změnu klimatu. Tyto zapomenuté zelené plochy totiž pomáhají ochlazovat okolí, zadržovat vodu a chránit města před suchy a přívalovými dešti, což je v dnešní době čím dál důležitější.
Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/91-zelen-mesta
90: Přírodě blízké lesnictví: Jak se hospodaří v lese, který nevysychá?
Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese …
Notas del episodio
Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese, ze kterého získáváme dřevo. Hledání rovnováhy mezi hospodařením a přírodními procesy může vést k lesům, které nejen poskytují materiál, ale taky pomáhají zadržet vodu, zmírňovat dopady klimatické změny nebo podporovat biodiverzitu. Proměna lesa přitom není sprint, ale běh na dlouhou trať – práce, kterou jeden lesník za život dotáhne možná do půlky. Jaký mindset si to žádá – a proč stojí za to ho přijmout?
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
89: Jak se ve Fairtrade potkávají kávové plantáže, klima a spravedlnost
Fairtrade – známka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější …
Notas del episodio
Fairtrade – známka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější podmínky pěstitelům a výrobcům, zejména v zemích globálního Jihu. Probíráme, jaké záruky Fairtrade nabízí, jaký je o něj zájem mezi farmáři i spotřebiteli a kde má tenhle model své limity – včetně toho, co o jeho přínosech říkají dostupná data.
V další části se ptáme, jestli má Fairtrade co říct i v debatách o dekarbonizaci. Může mít certifikace vliv na snižování emisí? Pomáhá klimatické adaptaci místních komunit? A jak celou věc prožívá náš host osobně?
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
88: Dekarbonizace jako strategie nezávislosti: Proč bezpečnost a klima nejsou v rozporu
Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde také o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje …
Notas del episodio
Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde také o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje klimatická opatření s cíli energetické bezpečnosti a nezávislosti, v Česku se stále častěji objevují hlasy, které mezi těmito oblastmi staví protiklad.
S Janem Krčálem z týmu Fakta o klimatu diskutujeme, proč je takové vnímání do jisté míry falešným dilematem a jak dekarbonizační strategie přispívají ke snižování geopolitických rizik a posilování energetické suverenity.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
Aquí están los 40 episodios más recientes de 125. Los anteriores están en el feed del podcast.
Podcasts similares
Más podcasts de Ciencias
¿Es tu podcast?
Confírmalo con una entrada en tu feed: aquí recibes un código, lo añades como podcast:txt en el canal de tu feed y nosotros lo comprobamos. Después tu podcast aparecerá como «verificado» en SoundNode.