Děti Šeinerovy

Chtěla ilustrovat dětské knížky – jenže u přijímacích zkoušek na uměleckou školu měli jiný názor. Mohla se stát zpěvačkou – kdyby jí u talentovek přálo trochu víc štěstí. Nakonec se však ukázalo, že tím největším štěstím byly právě nenaplněné kariérní plány. Na scénu totiž vstoupila Eva Šeinerová s nabídkou: Pojď na rok k nám na zušku a uvidíš. A taky že viděla. Setkání s nejmenšími Permoníčky se proměnilo v jednu velkou profesní heuréku. Když pak od Šeinerových přišel další, na první pohled bláznivý nápad – vybudovat na ZUŠ literárně-dramatický obor, mohla konečně naplno zúročit roky vymýšlení scének, kreativních nápadů a chuti ukázat, co umí. Z původně roční výpomoci se stalo životní poslání.

Hostkou závěrečného, dvacátého dílu podcastu Děti Šeinerovy je Radka Veselá, dlouholetá sbormistryně nejmladších Permoníků, pedagožka a žena, která na karvinské ZUŠ vybudovala literárně-dramatický obor do dnešní podoby. A jak sama potvrzuje, Veselá není jen příjmením, ale také povahou. Ve sboru vyrostla, nikdy ho neopustila a dnes k hudbě a divadlu přivádí další generace dětí. Její talent vyprávět příběhy se přitom projevuje všude – od gospelových sól přes psaní scénářů až po malůvky, kterými nejmenším zpěvákům přibližuje písničky.

Jak její neobvyklý repertoár zamotal hlavu porotě pěvecké soutěže? Proč se v Japonsku rozjelo pátrání po jejím ztraceném pyžamu? S kým by si ráda zazpívala duet? A co pro ni znamenalo síla tisíce papírových jeřábů?

Moderuje: Daniela Kučerová

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Kateřina Kempná

Do práce chodí s plátěnou taškou s nápisem „Jsem dítě Šeinerovo“ a když přijde těžší den, připomene jí, že má držet hlavu vztyčenou a „nosit se“ tak, jak ji to kdysi učili v Permoníku. Jednu permoníkovskou poučku ale dnes přece jen malinko zpochybňuje: že drcené olivy dávají nejlepší olej. Sama se totiž pořád učí, že nemusí jen dřít a fungovat, ale může být také laskavější sama k sobě.

V profesním životě Terezy Sobelové hudba dlouho soupeřila s jinou cestou. Hrála na hoboj a anglický roh a vážně uvažovala, že se jí bude věnovat profesionálně. Nakonec zvítězila medicína a po letech hledání také obor, který laikům může znít jako jeden z nejtěžších – onkologie. Právě v ní ale našla práci, která jí dává smysl a naplnění. Sama sebe nevnímá jen jako lékařku, ale jako průvodkyni člověka obdobím, které může patřit k nejtěžším v jeho životě. A stejnou potřebu vytvořit bezpečný prostor přenáší i do lekcí jógy pro onkologické pacienty.

Hudba z jejího života přesto nezmizela. S devítičlenným Ben Amots Ensemble se po letech vrátila k bývalým Permoníkům i k důvěrně známému pocitu, že nestačí něco jen „nějak zazpívat“, ale že se musí pracovat do detailu.

Co mají společného koncertní pódium a medicína? Co ji naučila lékařská praxe v Keni a proč se po cestách po světě vědomě rozhodla zůstat ve Slezsku? A co ze čtrnácti let v Permoníku používá při práci s pacienty dodnes?

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček

Jako dítě patřil v Permoníku spíš k těm nenápadným. „Jeden chlapec mezi mnoha dívkami“, seriózní, tichý a podle vlastních slov trochu trdlo. Přesto po něm ve sboru zůstala věta, kterou další generace Permoníků slýchaly ještě desítky let poté: „Co neznáš, nemůžeš milovat, leda chudě.“ Sám přitom dlouho vůbec netušil, že se z jeho školní práce stal sborový bonmot.

Jeho permoníkovská kariéra měla pozoruhodný oblouk – od sopránu a sólového zpěvu přes vozembouch, dřívka a triangl až po, jak sám říká, jednu z nejdůležitějších mužských funkcí ve sboru: nakládání praktikáblů do autobusu. Stihl se při koncertě zřítit z pódia, proslavit se jako chrápající princ i získat od skladatele Igora Katajeva ocenění za údajně nejlepší bučení krávy na světě.

Dnes už Svatopluk dávno nestojí v poslední řadě Permoníku. Téměř třicet let se pohybuje ve světě informačních technologií a sám svou dnešní práci popisuje jednoduše: je tak trochu „paní Šeinerová v IT“.

Proč mu hra na vozembouch vynesla několik modřin? Jak prožíval 17. listopad 1989? Jak jeho počítač na konci 80. let pomáhal Permoníku? A proč mu všichni spolužáci záviděli jeho „harém“?

Moderuje: Daniela Kučerová

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Kateřina Kempná

O tom, že by se dala na učitelství, nechtěla tato milovnice barokní hudby zprvu vůbec slyšet. Když však už v deseti letech postoupila do nejzkušenějšího sboru, začalo být jasné, že by toto „dítě s roztomilou ofinou“ mohlo na půdě základní umělecké školy dokázat víc. Ještě před maturitou sice zvažovala jazyky nebo psychologii, než jí Eva Šeinerová jednoduše navrhla, jestli by nechtěla zkusit dirigování. Zkusila – a zůstala u něj dodnes.

Karina Grimová dnes vede hned několik oddělení Sborového studia Permoník. Zkušenosti někdejší sboristky tak předává další generaci – včetně vlastních dětí. A spolu s někdejšími permonickými kamarádkami vytvořila zvláštní malý svět, v němž spolu vyrůstají už i jejich potomci. Jak sama říká, Permoník jí dal celoživotní přátelství, prohloubil vztah k hudbě a naučil ji hledat krásu i tam, kde ji člověk napoprvé nevidí.

Jaké jsou její zkušenosti s hrou na japonské kótó? Jaké bylo její první setkání se „zápaďáckým“ světem? Jakou oběť přináší celoživotní závazek k Permoníku? A co se stane, když z dětí Šeinerových vyrostou rodiče dalších permonických dětí?

Moderuje: Daniela Kučerová

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Kateřina Kempná

V dětství se chtěl stát loutkohercem nebo majitelem firmy Lego – myšlenka, že by jednou mohl stanout před sborem jako sbormistr, mu připadala příliš troufalá. Nakonec ji však jako první vyslovila Eva Šeinerová a o několik let později dostal pouhý týden před začátkem školního roku nabídku, která se neodmítá. Základní umělecká škola, která pro něj byla od dětství bezpečným přístavem, se nakonec stala i jeho profesním domovem.

Hostem dalšího dílu podcastu Děti Šeinerovy je Ondřej Kočí – pedagog, sbormistr Permoníčku mladšího a Chlapeckého sboru Permoník, který však v zákulisí zastává i řadu dalších, méně viditelných rolí. A jak sám říká, ke všem přistupuje se stejnou energií, jako když vezme do ruky kytaru a snaží se rozezpívat lidi u táboráku. Ve své práci se zároveň snaží předávat dál to, co se sám naučil od svých učitelů v čele s Evou Šeinerovou – především jak dětem vytvořit prostředí, kde se budou cítit dobře, kde budou vyslyšené a kam se budou chtít vracet.

Je těžší naučit malé děti zpívat, nebo udržet jejich pozornost? Jaké je být jediným mužským sbormistrem v převážně ženském kolektivu? A jaký koncertní průšvih Ondru dodnes straší a přiměl ho k mnohem pečlivější přípravě?

Moderuje: Daniela Kučerová

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Kateřina Kempná

Někdy stačí být „jen“ součástí celku, nasávat z něj to nejlepší a nebát se příležitostí, které přijdou. Martina Muldoon, za svobodna Chládková, o sobě dodnes mluví jako o „normální holce z Karviné“. Právě Permoník jí ale už v dětství otevřel dveře do světa, který byl tehdy pro mnoho jejích vrstevníků sotva představitelný.

Jedna ze sborových cest ji zavedla do Švédska – a zároveň nasměrovala velkou část jejího dalšího života. Právě tam poznala svou první velkou lásku, kvůli níž se do země později vrátila, vystudovala mezinárodní marketing a byznys a začala sbírat zkušenosti, které ji postupně provedly světem marketingu, módy i luxusních značek. Mezitím stihla také vyhrát soutěž krásy. Nakonec se ale naplno vrátila k jedné ze svých nejstarších vášní – jídlu.

Před jedenácti lety stála u vzniku Gourmet Academy, jedné z nejznámějších českých škol vaření - a i v ní našla nečekanou paralelu se sborem.

Jaký zvuk se jí vybaví, když vzpomíná na legendární soustředění na Těrlicku? Jaké bylo přijet ze socialistické Karviné do Švédska ještě před pádem železné opony? A co všechno si z Permoníku odnesla do světa byznysu a gastronomie?

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček

Jako pětiletá doma neustále poskakovala, zpívala a byla k neutišení. Řešení se nabízelo samo – přihlásit ji do sboru. Z malého „problému“ se nakonec stala celoživotní cesta.

Bývalá Permonice Gabriela Tardonová, rozená Piszkaliková, už jako dítě pozorně sledovala Evu Šeinerovou a nevědomky přebírala její dirigentská gesta. V Permoníku ale získala mnohem víc než jen hudební základy. Díky nácviku náročné soudobé hudby, neobvyklých intervalů a rytmů si už tehdy zvykla na věci, s nimiž podle ní někdy zápasí i mnozí studenti konzervatoří.

Její vlastní cesta za dirigentský pult přitom nebyla přímočará. Nakonec se na JAMU stala první ženou, která studovala orchestrální dirigování.

Jaké bylo vstoupit do oboru, kterému tehdy dominovali muži? Co ji Eva Šeinerová naučila o tom, jak před hudebníky působit opravdivě? Jak vzpomíná na sovětskou Moskvu? A která permonická píseň jí dodnes „proudí v krvi jako DNA“?

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček

Jasno měla snad už od dob, kdy v Permoníčku stála před sborem jako sólistka v písni o bramboračce: bude zpěvačkou a bude si užívat záři reflektorů. A skutečně se jí to povedlo – navzdory mezerám v teorii i poněkud zaskočené přijímací komisi se dostala na obor klasický zpěv na JAMU. Její kariéra však nakonec doslova uzrála jako víno.

Bývalá Permonice Natálie Válková, rozená Bordácsová, sice operní zpěv opustila, umění ale našla i v sommeliérství. A také v něm sbírá jednu cenu za druhou – třikrát zvítězila v soutěži Sommelier Moravy a dvakrát obsadila druhé místo na prestižní BOHEMIA SEKT Trophée. Ani tyto úspěchy ji však nenechaly zapomenout na Permoník, kterým, jak sama říká, celé dospívání naprosto žila.

S čím musela po přechodu z Permoníku k profesionálnímu zpěvu bojovat? Proč to podle ní mají sopranistky v operním světě těžké? A jaká vína by spárovala s permonickými sbormistry?

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček

Do Permoníku přišla v roce 1996 jako obyčejná prvňačka, která si jednou týdně chodila zazpívat s Vrabčáky ve školní družině. O několik let později už na soustředění dobrovolně vysedávala na zkouškách Koncertního sboru a hltala každou notu náročného žalmu Ofera Ben-Amotse. Právě tím na sebe upoutala pozornost paní Šeinerové, která v ní rozpoznala nevídaný talent i výraznou osobnost. Obojí ale záhy prověřil její první rok v Koncertním sboru.

Zuzana Nerovská z „obyčejné sboristky“ postupně vyrostla v kolegyni svých někdejších učitelek a sbormistryni malých Permoníčků. Neodmyslitelnou součástí sboru je už třicet let – tedy polovinu jeho existence. A natolik s ním srostla, že dnes sama nedokáže říct, kým by bez něj byla.

Jak se z inženýrky ekonomie stala sbormistryně? Jaké bylo poprvé stanout před malými dětmi na druhé straně – už ne jako sboristka, ale jako jejich dirigentka? A co se skrývá za její legendární nahrávkou, na níž místo „Pojď si hrát“ recituje „Půjč si hrad“?

Moderuje: Daniela Kučerová

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Kateřina Kempná

Jako malá si stahovala náročné partitury z pochybných internetových zdrojů a ve svém pokoji si pak hrála na paní Šeinerovou. Když v přípravném sboru šlápla na nově polstrovanou židli a dostala vyčiněno, věřila, že toto její „selhání“ pohřbilo celou její sborovou kariéru. Na tu se přitom těšila tak moc, že jí nečekaný postup do Koncertního sboru připadal jako výhra v loterii.

Hostkou jedenácté epizody podcastu Děti Šeinerovy je projektová manažerka a business analytička Markéta Maďa, rozená Mamicová. Láska k vážné a komorní hudbě ji provází dodnes – k Permoníku se nyní vrací jako sboristka připravovaného Mozartova Requiem. Přestože velkou část dětství a dospívání strávila u klavíru a ve sboru, nakonec vystudovala diplomacii a mezinárodní obchod a dnes se pohybuje ve světě bankovnictví a IT. Na umění ale nikdy nezanevřela. Stejně jako na permonické vzpomínky, které si poctivě zakládala do objemného šanonu.

Jaké poklady v něm dodnes uchovává? K jakým dětským sborovým prohřeškům se přiznává? Proč se Markéta nakonec rozhodla nevěnovat hudbě profesionálně? A proč je podle ní „nejlepší“ sborový hlas právě první alt?

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček

Byla drobná, černovlasá, nosila krátký účes a brýle – a paní Evě Šeinerové se podobala natolik, že ji lidé někdy považovali za její dceru. Už jako malá Permonice pravidelně chodila na zkoušky starších sboristů, ke kterým vzhlížela. Ti se jí ujali a ona se postupně stala jejich malým sborovým „maskotem“. Ve sboru trávila tolik času, že se stal její rodinou. Stěhování s rodiči do Řecka na konci 80. let prožívala velmi těžce, kontakt s Permoníkem však nikdy neztratila a na sborové zpívání dodnes nezanevřela. Procestovala kus světa a při každé možné příležitosti neváhá navštěvovat také Karvinou.

Hostkou 10. a posledního dílu podcastu Děti Šeinerovy v tomto školním roce je porodní asistentka, nadšená sboristka a pravá srdcařka, Maruška Tsaousidou.

Jaký nezapomenutelný zážitek pan Šeiner sboristům „objednal“ během cesty do Japonska v roce 1985? S jakými překážkami se Maruška v socialistickém Československu potýkala jako dcera řeckých politických emigrantů? Proč se v jejích cestovních dokladech objevilo označení „osoba bez státní příslušnosti“? Proč si nikdy nenechá ujít oslavy výročí Permoníku? A jak vznikla dnes již legendární přezdívka „Doga“?

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Kateřina Kempná

Umí řídit traktor a málem se stala lázeňskou floristkou. Nakonec se ale rozhodla jít za svým dětským snem a spojila profesní život s hudbou, dětmi a Permoníkem.

Hostkou deváté epizody podcastu Děti Šeinerovy je sbormistryně Permoníku, hostující sbormistryně muzikálu Národního divadla moravskoslezského, držitelka ceny Františka Lýska a hlasová pedagožka Martina Juríková.

Co ohrozilo její kariérní start ve školkovém sboru Kopretiny? Co má společného s Karlem Gottem a jaké bylo stát tolik let po boku Evy Šeinerové? A jak se nakonec splnil sen malé „Zuzanky Majurkové“?

Moderuje: Daniela Kučerová

Produkce: Daniela Kučerová, Kateřina Kempná, Rostislav Souček

Foto coveru: Marek Kania

Diváci na koncertech vidí zpěváky, sbormistry, korepetitory a nacvičený program. Kdo jim ale zajistil kostýmy, připravil praktikáble, natiskl noty, vykomunikoval autobus a vyřešil změny na poslední chvíli? Všechno to „kolem“ má v Permoníku už více než 36 let své jméno.

Hostkou osmé epizody podcastu Děti Šeinerovy je bývalá sboristka a organizační pracovnice Věra Pazderová. S Permoníkem je spjatá od svých osmi let a dnes k němu neodmyslitelně patří. Sama sebe s nadsázkou označuje za „holku pro všechno“: když sbor něco potřebuje, vymyslí se řešení – a Věra to prostě zařídí.

V rozhovoru mluví o tom, co všechno obnáší zákulisí sborového studia, proč kvůli jedné akci nespala pět nocí a co se jí honí hlavou v krizových situacích, kdy si člověk musí říct: „No, a teď makej.“ Vzpomíná také na noční došívání kostýmů, organizační průšvihy i na to, jak je možné, že se na Permoníky pořád usmívá - přestože jí nejednou dali pořádně zabrat.

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček

Z Karviné přes Permoník až do Semperovy opery v Drážďanech, od studia žurnalistiky a mezinárodních vztahů přes sbormistrovství až po operní jeviště. Cesta další hostky podcastu Děti Šeinerovy k opernímu zpěvu sice nebyla přímočará, o to je ale zajímavější.

Dominika Škrabalová dnes vystupuje na českých i zahraničních scénách. Přesto, jak sama říká, potlesk se teprve učí přijímat – a často si připomíná větu Evy Šeinerové: na pódium člověk nejde předvádět sebe, ale hudbu.

V rozhovoru mluví o trémě, lásce k opeře, návratech k Permoníku i o tom, proč pro ni být „dítětem Šeinerovým“ znamená hlavně někam patřit. Vzpomíná také na sborové cesty, třeba na napínavé chvíle ze zájezdu do Gruzie, i na to nejcennější, co jí Permoník dal – muže jejího života.

Jak se jí podařilo najít odvahu a udělat zásadní kariérní krok? Proč každé představení znamená tak trochu konkurz? A co by si podle ní mohl velký divadelní svět vzít z Permoníku?

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Eliška Ševčíková, Rozárka Sobotková

Přestože jej osud na dlouhé roky zavál mimo Moravskoslezský kraj, k Permoníku se nakonec vrátil. Hostem druhé epizody podcastu Děti Šeinerovy je jeho prezident Petr Kazík.

Do sboru nastoupil už v roce 1970 jako chlapec, který miloval pódium, potlesk i inspirativní prostředí kolem manželů Šeinerových. V roce 2016 se pak stal prezidentem a převzal tak štafetu po svém velkém vzoru, zakladateli Ivanu Šeinerovi.

Jaké bylo navázat na odkaz tak výrazné osobnosti? Kam by chtěl Permoník posunout v příští dekádě a co považuje za „elixír mládí“?

Poslouchejte rozhovor s ředitelem Slezského divadla v Opavě a bývalým pedagogem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Eliška Ševčíková, Rozárka Sobotková

Foto coveru: Milan Haluška

Z Karviné přes Permoník až do Grazu - hostkou první epizody podcastu Děti Šeinerovy je respektovaná sbormistryně a hudební pedagožka Zuzana Ronck.

Zuzana Ronck je sbormistryně a pedagožka, která více než čtyři dekády formovala generace mladých hudebníků. Sama sebe označuje za „lobbistku pro hudbu“ – celý život usiluje o to, aby se děti dostaly ke zpěvu co nejdříve. V Rakousku pomáhala vybudovat systém hudebního vzdělávání a dodnes aktivně působí jako sbormistryně i osobnost kulturního života.

Moderuje: Kateřina Kempná

Produkce: Daniela Kučerová, Rostislav Souček, Eliška Ševčíková, Rozárka Sobotková