Saltar al contenido
Laboratoř
PodcastCienciasCS

Laboratoř

NuevoJežci ve velkoměstě geneticky chudnou, zjistili vědci14 de noviembre de 2026 · 25 min
Episodios
65
Se publica
cada semana
Último episodio
14 Nov 2026

Sobre el podcast

Vědci vysvětlují novinky o přírodě a lidech.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Episodios 65

  1. Ježci ve velkoměstě geneticky chudnou, zjistili vědci

    25 min

    Ježci ve středním Londýně se častěji geneticky izolují od okolí, než ježčí populaci v okolních regionech. Můžou za to hlavně rušné silnice, zástavba nebo fragmentace zelených ploch. Parky, zahrady a další …

    Notas del episodio
    Ježci ve středním Londýně se častěji geneticky izolují od okolí, než ježčí populaci v okolních regionech. Můžou za to hlavně rušné silnice, zástavba nebo fragmentace zelených ploch. Parky, zahrady a další městská zeleň, někdy dokonce i železniční koridory dokážou naopak různé ježčí populace propojit.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  2. I při vážné diagnóze je důležité plánovat budoucnost, říkají experti o mladých pacientech

    26 min

    Badatelé z dětské nemocnice ve státě Texas a z lékařské fakulty Baylor College of Medicine zveřejnili studii zaměřenou na plánování péče u mladých dospělých s nádorovým onemocněním. Za klíčové označují zapojení …

    Notas del episodio
    Badatelé z dětské nemocnice ve státě Texas a z lékařské fakulty Baylor College of Medicine zveřejnili studii zaměřenou na plánování péče u mladých dospělých s nádorovým onemocněním. Za klíčové označují zapojení pacientů do rozhodování o cílech léčby a prognóze.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  3. Naděje pro lidi s dědičnou slepotou. Vědci probouzejí mozek světlem

    25 min

    Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři badatelé za posun v průlomové metodě zvané optogenetika. Vědci z Francie, Pittsburghu a dalších pracovišť ji dokázali využít, aby pomohli pacientům s …

    Notas del episodio
    Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři badatelé za posun v průlomové metodě zvané optogenetika. Vědci z Francie, Pittsburghu a dalších pracovišť ji dokázali využít, aby pomohli pacientům s konkrétní dědičnou formou slepoty.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  4. Nejen krása pro partnera. Barvy motýlů slouží i jako zbraň k přežití

    26 min

    Motýli dokážou vyrobit optický klam. Pruhy a skvrny na křídlech se míhají predátorovi natolik, že nepřítel mine cíl. Plyne to z rozboru kresby u 400 evropských druhů motýlů.Všechny díly podcastu Laboratoř …

    Notas del episodio
    Motýli dokážou vyrobit optický klam. Pruhy a skvrny na křídlech se míhají predátorovi natolik, že nepřítel mine cíl. Plyne to z rozboru kresby u 400 evropských druhů motýlů.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  5. Jedna plíce, dva penisy, pravotočivá spirála. S tělem hadů si evoluce pohrává

    26 min

    Raná embrya hadů se skoro vždycky stáčejí doprava, a to ještě dřív, než jim narostou svaly. Později se část z nich přetočí zpět. Když se hadi líhnou z vajec, pravotočivých a levotočivých jich bývá půl na půl …

    Notas del episodio
    Raná embrya hadů se skoro vždycky stáčejí doprava, a to ještě dřív, než jim narostou svaly. Později se část z nich přetočí zpět. Když se hadi líhnou z vajec, pravotočivých a levotočivých jich bývá půl na půl. Vývoj hadů má řadu dalších zvláštností.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  6. Trauma, úzkost a pocit zrady. Studie řeší dlouhodobé následky útoku na Izrael

    26 min

    Vědci hodnotili psychické potíže lidí, kteří byli svědky útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Deprese u sledované populace zůstaly během ročního výzkumu na podobné hladině. Sílilo u ní ale trauma a …

    Notas del episodio
    Vědci hodnotili psychické potíže lidí, kteří byli svědky útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Deprese u sledované populace zůstaly během ročního výzkumu na podobné hladině. Sílilo u ní ale trauma a pocit zrady a nedůvěry k postupu úřadů. Závažnější psychické potíže se objevily u žen nebo u příslušníků etnických menšin.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  7. Půdní živočichové čelí stresu kvůli klimatu a farmaření. Pomáhá jim rozšíření jídelníčku

    26 min

    Roztoči, chvostoskoci nebo žížaly nedokážou utéct před změnou klimatu nebo intenzívním zemědělstvím. Potvrzuje to studie, do níž vědci začlenili 17 000 vzorků půdy z 19 zemí. Zjistili, že půdní fauně pomáhá …

    Notas del episodio
    Roztoči, chvostoskoci nebo žížaly nedokážou utéct před změnou klimatu nebo intenzívním zemědělstvím. Potvrzuje to studie, do níž vědci začlenili 17 000 vzorků půdy z 19 zemí. Zjistili, že půdní fauně pomáhá, když v takové situaci hledá nové potravní strategie.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  8. Proč se v kosmu častěji ucpává potrubí? Bakterie se tam chovají jinak než v laboratoři

    26 min

    Některé mikroby vytvářejí ve stavu beztíže jiné tvary než na Zemi. Tak vyšel experiment americké NASA na Mezinárodní kosmické stanici. Cílem pokusu bylo vyzkoumat, jak se budou v prostředí ISS chovat dva druhy …

    Notas del episodio
    Některé mikroby vytvářejí ve stavu beztíže jiné tvary než na Zemi. Tak vyšel experiment americké NASA na Mezinárodní kosmické stanici. Cílem pokusu bylo vyzkoumat, jak se budou v prostředí ISS chovat dva druhy bakterií společně.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  9. Proč nekácet baobaby? Tisícileté stromy hostí více hub a udržují zdravou půdu

    26 min

    Studie z Chile prokázala, že tisícileté stromy hostí nejméně dvojnásobek druhů mykorhizních hub oproti mladým porostům. Když se pokácejí, zboří se i podzemní síť z houbových vláken a ohrozí život v půdě. K …

    Notas del episodio
    Studie z Chile prokázala, že tisícileté stromy hostí nejméně dvojnásobek druhů mykorhizních hub oproti mladým porostům. Když se pokácejí, zboří se i podzemní síť z houbových vláken a ohrozí život v půdě. K tisíciletým stromů se řadí například baobaby, které proslavil mimo jiné spisovatel Antoine de Saint Exupéry v knížce o Malém princi.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  10. Nový výzkum mění pohled na život staroegyptských princezen

    26 min

    Zbraně, se kterými se pohřbívaly princezny ve starém Egyptě, byly nejspíš víc než dekorace. Badatelé, kteří studovali nálezy z archeologického naleziště Dášhúr, z deformací kostí vyvodili, že princezny střílely …

    Notas del episodio
    Zbraně, se kterými se pohřbívaly princezny ve starém Egyptě, byly nejspíš víc než dekorace. Badatelé, kteří studovali nálezy z archeologického naleziště Dášhúr, z deformací kostí vyvodili, že princezny střílely z luku, používaly dýky či další zbraně.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  11. Vědci popsali, jak člověk mění chování zvířat v krajině

    26 min

    Unikátní experiment pomohl vědcům zpětně vyhodnotit, jak reagují různé druhy zvířat, když jsme, anebo nejsme v jejich okolí fyzicky přítomni. Vrátili se k datům z doby pandemie a s jejich využitím poprvé …

    Notas del episodio
    Unikátní experiment pomohl vědcům zpětně vyhodnotit, jak reagují různé druhy zvířat, když jsme, anebo nejsme v jejich okolí fyzicky přítomni. Vrátili se k datům z doby pandemie a s jejich využitím poprvé dokázali oddělit vliv lidské infrastruktury od naší fyzické přítomnosti. V podmínkách americké přírody tak mohli sledovat změnu chování volně žijících zvířat v situaci, kdy člověk z krajiny na čas zmizel.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  12. Mongolská půda trpí pod tlakem milionů koz. Je třeba nechat trávu odpočinout, apelují ekologové

    26 min

    Mongolské stepi se v posledních desetiletích výrazně mění. K degradaci krajiny tam přispívá nejen klimatická změna, ale i nadměrná pastva koz chovaných kvůli poptávce po kašmíru. Přispívá k erozi půdy a snižuje …

    Notas del episodio
    Mongolské stepi se v posledních desetiletích výrazně mění. K degradaci krajiny tam přispívá nejen klimatická změna, ale i nadměrná pastva koz chovaných kvůli poptávce po kašmíru. Přispívá k erozi půdy a snižuje produkci biomasy.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  13. Viry z laboratoře dokázaly zneškodnit bakterie. Navrhla je umělá inteligence

    26 min

    Badatelé ze Stanfordovy univerzity s pomocí AI vyrobili viry, z nichž některé zafungovaly jako ty reálné. V laboratoři vědci ověřili jejich působení na bakteriích. Celkem 16 z asi 300 takto vyrobených virů se …

    Notas del episodio
    Badatelé ze Stanfordovy univerzity s pomocí AI vyrobili viry, z nichž některé zafungovaly jako ty reálné. V laboratoři vědci ověřili jejich působení na bakteriích. Celkem 16 z asi 300 takto vyrobených virů se dokázalo v laboratoři množit.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  14. Jak určit ptáky migrující ve tmě? Pomůže i termovize

    26 min

    Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo …

    Notas del episodio
    Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v dubnu 2026.)

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  15. Klíčové molekuly by na Marsu mohly přežít i 50 milionů let

    26 min

    Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech. (Pořad vysíláme v …

    Notas del episodio
    Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech. (Pořad vysíláme v repríze.)

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  16. Termiti jsou vynalézaví při zpracování potravy

    26 min

    Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život …

    Notas del episodio
    Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2026.)

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  17. Jak hmyz v tropech snáší vysoké teploty?

    26 min

    Jak ničení tropického lesa ovlivňuje mrchožrouty? Proč se dokážou termiti uživit téměř všude? Debatují entomolog Jan Šobotník, expertka na biodiverzitu a zemědělství v tropech Barbora Chmelová a student …

    Notas del episodio
    Jak ničení tropického lesa ovlivňuje mrchožrouty? Proč se dokážou termiti uživit téměř všude? Debatují entomolog Jan Šobotník, expertka na biodiverzitu a zemědělství v tropech Barbora Chmelová a student agrolesnictví Andrej Skok. Moderuje Martina Mašková.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  18. Vědci našli v umělých vlasech koktejl toxických látek

    25 min

    Výzkumníci z Massachusets se soustředili na zdravotní rizika umělého prodlužování vlasů. Doložili, že ženy se při něm vystavují chemikáliím, které podporují nádorové bujení, látkám, které narušují imunitu …

    Notas del episodio
    Výzkumníci z Massachusets se soustředili na zdravotní rizika umělého prodlužování vlasů. Doložili, že ženy se při něm vystavují chemikáliím, které podporují nádorové bujení, látkám, které narušují imunitu, činnost hormonů nebo reprodukci. (repríza)

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  19. V hlubinách oceánů funguje obří odšťavňovač

    26 min

    Většinu života na planetě tvoří ty nejmenší organismy. Nejen proto stojí za pozornost nově objevený způsob, jak se můžou uživit obyvatelé oceánů. Když vodním sloupcem padají živé nebo čerstvé mikrobiální či …

    Notas del episodio
    Většinu života na planetě tvoří ty nejmenší organismy. Nejen proto stojí za pozornost nově objevený způsob, jak se můžou uživit obyvatelé oceánů. Když vodním sloupcem padají živé nebo čerstvé mikrobiální či jiné buňky, od hloubky dvou kilometrů se z nich díky vysokému tlaku uvolní výživný koktejl sacharidů a bílkovin, který konzumují bakterie.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  20. Parazit měchovec by po genetické úpravě mohl léčit

    26 min

    Genetičtí inženýři upravili střevního parazita měchovce, aby jeho prostřednictvím mohli dodávat do těla protilátky. Metoda je teprve v začátcích, pokud uspěje, mohla by zajistit dlouhodobé a kontinuální …

    Notas del episodio
    Genetičtí inženýři upravili střevního parazita měchovce, aby jeho prostřednictvím mohli dodávat do těla protilátky. Metoda je teprve v začátcích, pokud uspěje, mohla by zajistit dlouhodobé a kontinuální podávání biologických léčiv při léčbě chronických onemocnění, a tím mírnit například střevní záněty, projevy alergií nebo dalších autoimunitních nemocí.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  21. Výzkum: Co jí budoucí otec, může ovlivnit zdraví dítěte

    26 min

    Budoucí rodiče můžou zřejmě zčásti naprogramovat metabolismus svých potomků. Vědci to ověřili na myších samečcích, kterým nabízeli různě zdravý jídelníček. Podle toho, o jakou šlo stravu, se potomkům pokusných …

    Notas del episodio
    Budoucí rodiče můžou zřejmě zčásti naprogramovat metabolismus svých potomků. Vědci to ověřili na myších samečcích, kterým nabízeli různě zdravý jídelníček. Podle toho, o jakou šlo stravu, se potomkům pokusných myší měnily zdravotní parametry.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  22. Lék na roztroušenou sklerózu? Pomůžou geny antilopy z Tibetu

    26 min

    Mutace, která pomáhá tibetským antilopám zvaným orongo nebo čiru, přežít ve velkých nadmořských výškách, enormně zajímá medicínu. Vědci ze Šanghaje přišli na to, že umožňuje regeneraci nervové tkáně. Proces …

    Notas del episodio
    Mutace, která pomáhá tibetským antilopám zvaným orongo nebo čiru, přežít ve velkých nadmořských výškách, enormně zajímá medicínu. Vědci ze Šanghaje přišli na to, že umožňuje regeneraci nervové tkáně. Proces souvisí s přeměnou vitaminu A.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  23. V rostlinách zůstala nejméně 400 milionů let stará regulační DNA

    25 min

    Američtí a izraelští vědci přečetli genetickou informaci 284 druhů rostlin a objevili přitom archív dosud neznámých sekvencí regulační DNA. Jsou nejméně 400 milionů let staré a pocházejí nejspíš ještě z doby …

    Notas del episodio
    Američtí a izraelští vědci přečetli genetickou informaci 284 druhů rostlin a objevili přitom archív dosud neznámých sekvencí regulační DNA. Jsou nejméně 400 milionů let staré a pocházejí nejspíš ještě z doby, než se oddělily kvetoucí rostliny od ostatních.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  24. Obří kolonie samotářských včel na světě je na hřbitově v USA

    24 min

    Obyčejná procházka vědkyně na hřbitově ve státě New York o rozloze více než šesti kilometrů čtverečních přispěla k objevu unikátního společenstva včel samotářek žijících v podzemí. Vyhovuje jim písek, kde si …

    Notas del episodio
    Obyčejná procházka vědkyně na hřbitově ve státě New York o rozloze více než šesti kilometrů čtverečních přispěla k objevu unikátního společenstva včel samotářek žijících v podzemí. Vyhovuje jim písek, kde si můžou dělat chodbičky, půda bez pesticidů i nedaleký jabloňový sad.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  25. Viry nejspíš nepřispěly ke vzniku složitějších forem života

    26 min

    Badatelé z Tokia objevili nový typ obřích virů. Dostaly jméno ushikuviry podle jezera v regionu, kde je našli. Tento virus napadá měňavky a proniká svébytným způsobem do jádra hostitelské buňky. Objev oživil …

    Notas del episodio
    Badatelé z Tokia objevili nový typ obřích virů. Dostaly jméno ushikuviry podle jezera v regionu, kde je našli. Tento virus napadá měňavky a proniká svébytným způsobem do jádra hostitelské buňky. Objev oživil vědeckou debatu o tom, zda mohly viry přispět k vzniku složitějších forem života, jaké známe dnes.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  26. Odpadní látka z nových freonů znečišťuje vodu i půdu

    26 min

    Nové typy freonů, které lidstvo používá už celá desetiletí a pomohly zachránit ozónovou vrstvu, bohužel zároveň škodí životnímu prostředí. Chemické látky z nich se desítky let drží v půdě, ve vodě nebo i v …

    Notas del episodio
    Nové typy freonů, které lidstvo používá už celá desetiletí a pomohly zachránit ozónovou vrstvu, bohužel zároveň škodí životnímu prostředí. Chemické látky z nich se desítky let drží v půdě, ve vodě nebo i v arktickém ledu.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  27. Zub o velikosti špendlíku patří našemu příbuznému z druhohor

    25 min

    V Coloradu se našel zub zatím nejranějšího známého předka či příbuzného dnešních primátů, tedy i člověka. Drobný savec zvaný Purgatorius nese jméno podle Očistcové hory, prvního naleziště tohoto druhu v …

    Notas del episodio
    V Coloradu se našel zub zatím nejranějšího známého předka či příbuzného dnešních primátů, tedy i člověka. Drobný savec zvaný Purgatorius nese jméno podle Očistcové hory, prvního naleziště tohoto druhu v Montaně. Úspěšně se šířil po světě po vyhynutí dinosaurů. Z dosavadních nálezů vědci vykonstruovali, že náš někdejší předek či příbuzný bylo zvíře, které se nejspíš podobalo dnešní taně. To je malý asijský hmyzožravý savec.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  28. Ryba bere korýšům enzym, aby mohla svítit. V přírodě se kradou i buňky nebo DNA

    25 min

    Ryba korálových útesů Indického a Tichého oceánu, česky zvaná metařík žlutý, využívá červené pigmenty a její břicho svítí zářivou modří. Enzym a chemikálie, které ke svícení potřebuje, si ale neumí vyrobit …

    Notas del episodio
    Ryba korálových útesů Indického a Tichého oceánu, česky zvaná metařík žlutý, využívá červené pigmenty a její břicho svítí zářivou modří. Enzym a chemikálie, které ke svícení potřebuje, si ale neumí vyrobit sama. Krade je své kořisti, korýšům zvaným mořské světlušky.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  29. Klimatická změna probudila mikroby z doby bronzové

    26 min

    V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž …

    Notas del episodio
    V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
  30. Neandrtálci a moderní lidé sdíleli nástroje, styl lovu a zřejmě i pohřby

    26 min

    Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili v blízkém …

    Notas del episodio
    Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili v blízkém kontaktu moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategii lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.

    Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aquí están los 40 episodios más recientes de 65. Los anteriores están en el feed del podcast.

¿Es tu podcast?

Confírmalo con una entrada en tu feed: aquí recibes un código, lo añades como podcast:txt en el canal de tu feed y nosotros lo comprobamos. Después tu podcast aparecerá como «verificado» en SoundNode.

Ajustes

Visualización

Idioma

Determina qué emisoras ves primero en la página de inicio.

Historial

Las emisoras y episodios escuchados recientemente y tus últimas búsquedas solo se guardan en este navegador.

Avisos

Un breve aviso cuando un pódcast que sigues tiene un episodio nuevo. Puedes desactivar pódcast concretos con la campana de su página.

Cuenta

Guarda tus favoritos: en la app y en la web.

Atajos de teclado

/
Abrir búsqueda
Espacio
Reproducir o pausar
← →
En el reproductor: 15 s atrás, 30 s adelante (episodios) · en una fila: siguiente tarjeta
↑ ↓
En una fila: destino dentro de la tarjeta
Inicio / Fin
En una fila: primera o última tarjeta
Esc
Cerrar ventana o menú
?
Este resumen
Reproduciendo ahora

Ir a la emisora

A continuación

    Añade episodios con «A continuación»: sonarán después del episodio actual.