Potetovaná duše

CELÉ DÍLY NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/tag/potetovanaduse

Spánek se z obyčejné lidské potřeby stal další disciplínou, ve které se od nás očekává výkon. Prsteny měří každou fázi spánku, longevity guru varují před demencí – a kdo nenaspí osm hodin, má pocit, že selhal. V pokračování rozhovoru o spánku jdeme s Veronikou Dostálovou opačným směrem a ptáme se, jak se ze spánku nezbláznit a co je vlastně „normální“.

Řeč bude o tom, proč tříleté dítě, které přestane spát přes den, nemusí mít ADHD, proč puberťák nemůže usnout před půlnocí a proč babička vstává v pět. Podíváme se, proč ženy spí trochu jinak než muži a proč mají blíž k práškům na spaní, které „jsou přece bezpečnější než antidepresiva“. A nakonec spánek ve dvou – co se děje se vztahem, když jeden z partnerů nespí, kdy pomůže spát odděleně a kdy z nespavosti vznikne „třetí v posteli“?

Díl o tom, že spánek nemusí být projekt, aby fungoval.

CELÉ DÍLY NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/tag/potetovanaduse

Válka je pro nás v Česku pořád hlavně to, co vidíme ve zprávách. I když ji ale nezažíváme na vlastní kůži, může na nás působit víc, než si uvědomujeme.

V novém díle Potetované duše mluvím s Michalem Křížem, bývalým armádním psychologem a specialistou na psychologii přežití, který sám prošel několika zahraničními misemi, mimo jiné v bývalé Jugoslávii. Dnes pomáhá lidem porozumět tomu, co s lidskou psychikou dělá dlouhodobé ohrožení.

Bavíme se o dvou různých světech. V prvním jsou lidé, kteří žijí ve válce už celé roky. Vojáci i civilisté na Ukrajině, kteří jsou dlouhodobě vystaveni skutečnému ohrožení života. Jak se chronický strach podepisuje na těle a mysli a čím se liší od jednorázového šoku? Proč se u řady vojáků psychické potíže projeví až dlouho po návratu domů? A co je morální zranění – trauma, které nevzniká ze strachu o vlastní život, ale z toho, co člověk sám udělal nebo čeho byl svědkem?

Ve druhém světě jsme my. Lidé, kteří válku nezažívají přímo, ale denně ji sledují ve zprávách a postupně vůči ní, jak popisuje Michal Kříž, otupěli. Proč se válka, která se odehrává doslova za našimi humny, stala tématem, které už „není nosné“? Co je sekundární trauma a můžeme se skutečně psychicky vyčerpat pouhým sledováním utrpení druhých, aniž ho sami prožíváme?

Je to rozhovor o strachu, odolnosti a o tom, co s naší psychikou dělá svět, před kterým nemůžeme jednoduše zavřít oči.

CELÉ DÍLY NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/tag/potetovanaduse

Práce z pláže na Bali, ranní káva v Lisabonu, příští měsíc možná Mexiko. Digitální nomádství vypadá na Instagramu jako nekonečná dovolená. Co se ale děje s člověkem, který si místo k životu vybírá, místo aby ho zdědil?

S psychologem a psychoterapeutem Daliborem Špokem se v tomto díle Potetované duše díváme na nomádský život jako na psychologický experiment.

Mluvíme o tom, proč může nomádská komunita fungovat jako živý model multikulturní společnosti a proč v ní vznikají blízká, nesexuální přátelství, která nápadně připomínají život v klášterní komunitě.

Řeč je také o tom, co se stane, když u jednoho stolu sedí Rus, Izraelec a Číňan, a proč osobní zkušenost rozpouští předsudky, které v nás vytváří útržkovité zprávy z médií. Také o pokoře vůči vlastní kultuře, o hledání sebe sama a o tom, jestli je svoboda volby místa cestou k seberealizaci, nebo jen elegantním útěkem.

Pro všechny, kdo někdy zatoužili sbalit batoh a zkusit žít jinde, i pro ty, kdo by to nikdy neudělali, ale rádi by pochopili proč.

CELÉ DÍLY NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/tag/potetovanaduse

Pomůže nám filozofie milovat lépe, nebo nám jen zamotá hlavu?

V nové epizodě Potetované duše jsem si pozval filozofa Ondřeje Sikoru z Katedry filozofie Univerzity Palackého v Olomouci a společně jsme se vydali na cestu, kterou před dvěma a půl tisíci lety otevřel Platon – a která nás nakonec zavedla až k otázce, jestli nám filozofie vůbec může pomoci v našich skutečných, konkrétních vztazích.

Začali jsme u Platona a jeho slavného „žebříku lásky“. U myšlenky, že zamilovanost do konkrétního člověka je jen první schod k něčemu většímu. Ptal jsem se, jestli se po tomto žebříku dá v reálném vztahu opravdu vystoupat, nebo jestli zůstává jen krásnou teorií, která se s naší zkušeností zamilovanosti míjí.

Odtud jsme se, možná překvapivě, dostali ke Kantovi, k filozofovi, pro něhož byla láska spíš morální povinnost než cit. „Milovat, protože musím“ místo „milovat, protože chci“ zní v kontextu partnerství skoro absurdně, ukázalo se však, že Kantův důraz na to nikdy nezacházet s partnerem jen jako s prostředkem má v sobě víc praktické moudrosti, než by člověk čekal.

A nemohli jsme minout ani Nietzscheho. Ondřej Sikora totiž právě dopsal celou knihu o lásce v jeho díle, takže jsme měli jedinečnou příležitost jít do hloubky. Probrali jsme jeho rozporuplný, místy až nepříjemně upřímný pohled na vztahy, jeho přesvědčení, že tou nejvyšší formou lásky je vlastně přátelství, i jeho pojem „amor fati“, tedy lásku k vlastnímu osudu, se vším, co k němu patří.

Celý rozhovor jsme pak uzavřeli otázkou, která nemohla celý díl zarámovat lépe: umí nám filozofie vůbec poradit, nebo alespoň naznačit, jak milovat lépe? Nebo je jejím úkolem jen klást ty správné otázky, ale odpovědi si už musíme najít sami?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-potetovanaduse/

Vstupujeme do vztahu jako firma do fúze, na základě nějakých komparativních výhod? V novém díle podcastu Potetovaná duše mluví Honza Vojtko s ekonomem a filozofem Petrem Špeciánem o tom, co se stane, když na lásku použijeme nástroje ekonomie.

V podcastu se také bavíme o Beckerově teorii manželství, „lidském kapitálu“ jménem partner, paradoxu volby na seznamkách i o tom, jestli nás snazší rozvod paradoxně učí vztahy více hlídat aneb co nás především behaviorální ekonomie učí o intimních vztazích na poli něčeho tak pragmatického, jako jsou peníze a hmotné i nehmotné statky.

Je to díl o tom, kde končí ekonomický model a začíná něco, co se spočítat prostě nedá.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-potetovanaduse/

Kolik hodin spánku skutečně potřebujeme? A proč se nám nedaří usnout, i když jsme celý den vyčerpaní? V tomhle díle jsem si pozval Veroniku Dostálovou, klinickou psycholožku a psychoterapeutku, která se profesně věnuje léčbě nespavosti pomocí kognitivně-behaviorální terapie.

Probírali jsme, proč je spánek stejně důležitý jako strava nebo pohyb a co se s tělem i psychikou děje, když ho dlouhodobě odsouváme na vedlejší kolej. Řekli jsme si, co přesně je nespavost a kdy už jde o stav, který má smysl řešit s odborníkem.

Veronika popsala, jaké postupy na nespavost skutečně fungují a proč se bez prášků obejde víc lidí, než si myslí. A na závěr jsme se pustili do největších mýtů o spánku. Od toho, jestli se spánkový dluh dá dohnat o víkendu, až po to, co všechno se o spánku mylně domníváme.

Jestliže máte se spánkem problém nebo vás jen zajímá, jak spát lépe, tenhle díl je pro vás.

Doufáme, že u něj neusnete, a kdyby jo, tak si ten spánek užijte!

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-potetovanaduse/

O sexu se u nás pořád mluví buď příliš akademicky, nebo spíš vulgárně, někdy moc potichu, nebo příliš nahlas, ale hlavně málokdy s daty v ruce. V tomhle díle to napravujeme. Mou hostkou byla Kateřina Klapilová z výzkumného týmu CzechSex Národního ústavu duševního zdraví, se kterou jsme se sexualitě věnovali tak, jak si zaslouží. Z místa zvídavosti a a bez mýtů.

Bavili jsme se o touze, a o tom, proč není jen jedna. Co je to spontánní a responzivní touha a proč nepochopení tohohle rozdílu stojí za spoustou trápení v ložnicích. Rozebrali jsme princip duální kontroly, tzv. model „brzdy a plynu“, který vysvětluje, proč vzrušení není jen o tom šlápnout na pedál, ale často spíš o tom, co nám drží nohu na brzdě.

A pak jsme se ptali evolučně. K čemu vlastně orgasmus je? U mužů se odpověď zdá zřejmá, ale co ten ženský, kolem kterého se vede vědecký spor už desítky let?

Došlo i na to, čemu se říká orgasmický rozdíl. Nejde o ženská těla ani o „složitější“ fyziologii, ale o to, co spolu lidé v posteli dělají a co od toho čekají, o scénář, který jsme se naučili považovat za samozřejmý.

Nakonec došlo i na to, co asi tají nejvíc lidí: co vlastně říkají data o tom, jak často spolu páry doopravdy spí.

Užijte si to a povídejte si o sexu! Je to zdravé.

Co to dělá s člověkem, když musí část svého života pořád hlídat? Když zvažuje, komu co říct, kde se chytit partnera za ruku a kde radši ne? Tomu se říká menšinový stres, a ne, není to žádná módní nálepka, ale dobře popsaný mechanismus, který si vybírá daň na psychickém i fyzickém zdraví.

Mým hostem byl Michal Pitoňák, geograf sexualit. Ano, i takový obor existuje a dává větší smysl, než by se mohlo zdát. Bavili jsme se o tom, proč vyšší míra úzkostí a depresí u queer lidí není důsledkem toho, kým jsou, ale toho, v jakém prostředí žijí. Co je to vnitřní stigma a jak se do nás dostane, aniž bychom si toho všimli. A co může udělat každý z nás, aby těch důvodů ke stresu kolem bylo míň.

Užijte si díl, který se sice týká menšin, ale tak trochu vypovídá o nás všech.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-potetovanaduse/

Nevěra a otevřený vztah nejsou totéž. Zatímco jedno stojí na utajování, druhé na dohodě a komunikaci. Díky živé debatě platformy Meltingpot v rámci festivalu Colours of Ostrava vznikl další díl podcastu, ve které si s Ivou Šíchou Rolederovou povídáme o konsenzuální nemonogamii, polyvztazích, dětech vyrůstajících v netradičních rodinách i o tom, kdy může otevření vztahu fungovat.

Tenhle díl je trochu jiný: nahrávali jsme ho živě před publikem v rámci Meltingpotu na festivalu Colours of Ostrava. Na téma, o kterém si myslím, že do festivalového kotle opravdu patří: konsenzuální nemonogamie.

Mou hostkou byla Iva Šícha Rolederová, která stojí za webem nemonogamne.cz. Bavili jsme se o tom, co všechno se pod pojem nemonogamie vejde a čím se otevřený vztah zásadně liší od nevěry. Nápověda: nevěra vzniká ve lži, otevřenost v rozhovoru. Ale šli jsme i dál, tam, kam se veřejná debata zatím moc nepouští. Jak vypadají rodiny v polyvztazích? Jak se v nich žije dětem a co na to okolí? A jak vypadá terapeutická práce s páry, které uvažují o otevření vztahu, kdy to může fungovat, a kdy je to spíš jen reakce na něco, co ve vztahu tak úplně neklape?

Došlo samozřejmě i na otázky z publika, které přinesly to, co živé natáčení umí nejlépe: nečekané odbočky.

Ať už žijete v páru, sami, nebo jakkoli jinak, tenhle rozhovor vás donutí přemýšlet o tom, kolik z toho, co považujeme za samozřejmé, je vlastně jen dohoda, o které jsme nikdy nemluvili.

Všechny díly podcastu Potetovaná duše jsou v plném znění dostupné na platformě Herohero a také všem klubovým předplatitelkám a předplatitelům na webu a v aplikaci Deníku N (RSS kanál). Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-potetovanaduse/

Rodíme se se svou sexuální orientací, nebo se v průběhu života mění? A proč věda nedokáže jednoznačně potvrdit ani jedno? V novém díle Potetované duše jsem si povídal s výzkumníkem Jakubem Fořtem o tom, co věda o původu lidské sexuality skutečně ví a zda se se svou sexuální orientací rodíme, nebo se během života může měnit.

Sexuální orientace se u některých lidí během života posouvá, a přesto není volbou. V podcastu mluvíme o tom, co o vzniku sexuální orientace skutečně víme. O prenatálních a biologických faktorech, o slavném neurologickém výzkumu z devadesátých let a jeho limitech či o tom, proč je orientace u části lidí fluidní, aniž to ale znamená, že si ji můžeme vybrat nebo záměrně změnit.

Došlo i na čísla, která možná překvapí: výhradně stejnopohlavní přitažlivost se týká zhruba tří až čtyř procent populace. Proč se tedy dnes k neheterosexuální identitě hlásí výrazně víc lidí? Které z kategorií, jimiž dnes sexualitu popisujeme, mají oporu ve výzkumu? A které jsou spíš kulturním konstruktem, jako třeba demisexualita nebo sapiosexualita?

Jestli si z tohohle dílu odnesete jedno poselství, pak tohle: lidská sexualita je mnohem složitější, než připouštějí jednoduchá hesla. Užijte si poslech!

Všechny díly podcastu Potetovaná duše jsou v plném znění dostupné na platformě Herohero a také všem klubovým předplatitelkám a předplatitelům na webu a v aplikaci Deníku N (RSS kanál). Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-potetovanaduse/

Mysleli jste si, že víte, co je láska? Že je to prostě… ten pocit? Ten motýlí neklid v břiše, ta touha být s někým, ta bolest, když odejde? Jenže co když je láska, kterou prožíváte v roce 2026, z velké části výsledkem rozhodnutí, jež učinili trubadúři ve středověké Francii, církevní otcové ve čtvrtém století nebo romantičtí básníci devatenáctého věku, kteří nikdy nezažili Tinder?

V tomto díle Potetované duše se se Stáňou Musilovou, historičkou a autorkou knihy Ženy za katrem, vydáváme na cestu, která začíná dávno před naším narozením. A v tom je skrytý poklad tohoto rozhovoru. Protože tam, kde romantický ideál naráží na realitu, kde láska končí před soudem, kde žena nemá jinou volbu než tu špatnou, se nám může ukázat, co láska v té době skutečně byla. Bez příkras. Bez hollywoodského konce.

A to by to nebyla Stáňa Musilová, kdybychom se nedotkli něčeho, o čem se v dějinách lásky dlouho mlčelo a co se mnozí (doteď) snaží umlčet znovu, a tím je queer láska, která samozřejmě nebyla objevena teprve včera, ale jak napsal Filip Titlbach, „byli jsme tu vždycky“. Znát historii není jen otázka spravedlnosti vůči těm, kteří byli umlčeni. Je to otázka úplnosti. Protože dějiny lásky, ze kterých vymažeme část lidí, nejsou dějinami lásky, jsou jen dějinami toho, co se smělo přiznat.

A možná se budete divit, ale v tomto díle se neptáme jen na to, jak lidé milovali tehdy. Ptáme se, proč milujeme tak, jak milujeme dnes. Proč hledáme „toho pravého“. Proč věříme, že láska má trvat navždy. Proč nás zrazení tak bolí. A proč si stále znovu a znovu pouštíme stejné romantické příběhy, i když přesně víme, jak skončí. Bez historie lásky totiž nemůžeme rozumět lásce přítomnosti. A bez přítomnosti historie zůstane jen archivem cizích bolestí a nějakých divných příběhů.

Tento díl je pro každého, kdo někdy miloval, byl zklamán, začal znovu a přemýšlel proč.

Všechny díly podcastu Potetovaná duše jsou v plném znění dostupné na platformě Herohero a také všem klubovým předplatitelkám a předplatitelům na webu a v aplikaci Deníku N (RSS kanál). Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-potetovanaduse/

Evoluční psychologie je obor, který dokáže být nepříjemně upřímný. Říká věci, jež bychom možná raději neslyšeli: že naše preference v partnerovi nejsou tak svobodné, jak si myslíme, že žárlivost má svou logiku, že za ledasčím, co prožíváme jako hluboce osobní, stojí miliony let evoluce, která na naše pocity tak úplně nedbala, jen na naše přežití.

Klára Bártová se těmito otázkami zabývá vědecky. V rozhovoru se ukázalo, že je o nich schopná mluvit s překvapivou lehkostí. Probírali jsme výběr partnera a co ho skutečně řídí, když si myslíme, že se rozhodujeme svobodně.

Co je to žárlivost, proč existuje, k čemu slouží a proč ji nejde jen tak vypnout, i když moc dobře víme, že nám škodí?

A i když nás téma lákalo k odbočkám, kupodivu jsme dokázali zůstat na hlavní cestě a spíš jen ukazovat, kolik má ten náš „evoluční strom“ větví. Tak hurá na stromy!

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-potetovanaduse/

Když jsme se s profesorem Janem Havlíčkem domluvili na rozhovoru o lásce z pohledu biologie a etologie, říkali jsme si, že to bude (a je!) jasně ohraničené téma. Mýlili jsme se. Nebo spíš jsme až během rozhovoru zjistili, do čeho jsme se to vlastně pustili.

Láska se totiž jenom do etologie nevejde. A ani do biologie. Ostatně o tom jsou všechny další díly o lásce. A Jan Havlíček je člověk, který toto ví lépe než kdokoliv jiný. Zároveň se přesně proto nebál vyjít za hranice svého oboru vždy, když to téma vyžadovalo. Mluvili jsme o tom, proč nos ví věci, které mozek ještě nezpracoval. O tom, proč zamilovanost zákonitě nemůže trvat věčně a co přijde po ní. O partnerském výběru, pachových stopách imunitního systému, hormonech, které se tváří jako hrdinové, ale jsou o dost složitější.

A ano, občas jsme se zatoulali. Přiznáváme to bez výčitek. Ale tak nějak si říkám, že právě tyto odbočky ukazují, jak moc je téma lásky propojené se vším ostatním. S evolucí, kulturou, tělem, vztahy, smrtelností… Každý si z toho rozhovoru vyzobne něco jiného. A tak to má být.

CELÉ DÍLY NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/tag/potetovanaduse

V podcastu se dostaneme k jádru otázky, co vlastně emoce v lásce dělají. Proč je zamilovanost tak emocionálně bouřlivá? Co se stane, když ta bouře opadne, a je to nutně ztráta? Jak schopnost regulovat vlastní emoce rozhoduje o tom, zda vztah přežije každodenní tření? A proč nás rozchod bolí způsobem, který je v mozku k nerozeznání od fyzické závislosti?

Iva Poláčková Šolcová přináší do tohoto tématu i mezikulturní pohled. Výzkumy z desítek zemí světa ukazují, nakolik je způsob, jakým emoce v lásce prožíváme a vyjadřujeme, podmíněn kulturou, a nakolik jde o cosi hlubšího a univerzálnějšího.

Díl pro každého, kdo chce porozumět tomu, co se v něm a mezi ním a partnerem skutečně odehrává. Užívejte!

Všechny díly podcastu Potetovaná duše jsou v plném znění dostupné na platformě Herohero a také všem klubovým předplatitelkám a předplatitelům na webu a v aplikaci Deníku N (RSS kanál). Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube.

Říká se, že si partnera nevybíráme — že si ho spíše zopakujeme. Ale co to vlastně znamená a kde se tento vzorec bere? V prvním díle podcastu Potetovaná duše mluví Honza Vojtko s psycholožkou Evou Richterovou o tom, jak rané dětské zkušenosti s blízkostí a bezpečím formují způsob, jakým v dospělosti milujeme, vybíráme si partnery a zvládáme intimitu.

Procházejí teorií attachmentu — jedním z nejrobustnějších konceptů moderní psychologie — a pokládají přitom otázky, které se nás týkají všech: Je náš vztahový vzorec skutečně osudem? Dá se přepsat? A co se vlastně děje s člověkem, který bezpečnou citovou vazbu v dětství nezažil?

Odborný rozhovor, který se nečte jako učebnice.

Všechny díly podcastu Potetovaná duše jsou v plném znění dostupné na platformě Herohero a také všem klubovým předplatitelkám a předplatitelům na webu a v aplikaci Deníku N (RSS kanál). Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube.