Studio N
- Episodios
- 1.482
- Se publica
- cada semana
- Último episodio
- 13 Nov 2026
Sobre el podcast
Publicistický podcast Filipa Titlbacha se zajímavými osobnostmi a redakcí Deníku N. Rozhovory vychází pravidelně ve středu a pátek. Epizody v plné délce najdete na herohero.co/studion, dostupné jsou také klubovým předplatitelům a předplatitelkám Deníku N.
Episodios 1.482
Šolcová: Babišova vláda vtahuje Čechy do konfliktu, který nechtějí. Může zradikalizovat i dosud klidnou společnost
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Společenská dohoda už není možná,“ říká ve Studiu N sociální psycholožka Iva …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Společenská dohoda už není možná,“ říká ve Studiu N sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Varuje, že politici společnost záměrně radikalizují a využívají její frustraci k dalšímu vyhrocování konfliktů. Rozdělená a neklidná země přitom podle ní vyhovuje státům, které jsou vůči Česku nepřátelské, například Rusku nebo Číně. „Když se společnost pere uvnitř, nepřátelé jásají,“ tvrdí.
Proměna společenské atmosféry podle Šolcové nepřišla ze dne na den: „Byl to postupný a zjevný trend. Dlouhodobě se přehlížely varovné signály.“ Jedním z hlavních problémů je podle ní absence sdílené vize: lidé přestávají věřit, že mají kolektivní zájem na tom, aby se jim žilo dobře a bezpečně. „To, jak se atmosféra vyhrocuje k absolutní nenávisti mezi jednotlivými politiky, kteří spolu nejsou schopni mluvit, souvisí s tím, že nemáme jako národ společný cíl.“
Znepokojivý je podle ní také rozpor mezi skutečnou náladou ve společnosti a jazykem, který někteří politici používají. Zatímco občané podle ní často protestují poklidně, z politického prostředí přichází slovník občanské války nebo přirovnávání k útoku na Kapitol. „Je to eskalační slovník, kterým se snaží vtáhnout společnost do konfliktu, i když ta společnost agresivní být nechce. Český národ je poklidný, důstojný, v některých protestech až dětinský,“ popisuje sociální psycholožka. Politici tak podle ní sami vytvářejí radikalizaci, před kterou zároveň varují.
Šolcová ale zdůrazňuje, že společnost není bezbranná. Připomíná například schopnost lidí semknout se při obraně veřejnoprávních médií. „Myslím, že jsme schopni se domluvit. Češi se umějí sešikovat. Naše schopnosti bránit se jsou velké, ale nesmí nám to být jedno. A myslím, že už to přeteklo hranici, kdy nám to jedno není. Zejména to není jedno studentům – a to už je závažné. To je síla, která je schopná změnit svět.“
Proč by ministra zahraničí Petra Macinku nechala klečet na hrachu? Jak se bránit politice, která z konfliktu dělá svůj hlavní nástroj? Jak se bavit s rodinnými příslušníky, se kterými se hodnotově nebo politicky neshodnete? Proč si myslí, že jsme sedlácký národ, kterému chybí šlechta? A co si můžeme přenést z výzkumu kosmické psychologie do běžného života? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
„Promlouvám Klempířovi na Messengeru do duše.“ Mucha, Fuksová a Biler ve Studiu N
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Poslední, co mi Oto Klempíř napsal, bylo, že se ho tenhle svět už netýká, že už je …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Poslední, co mi Oto Klempíř napsal, bylo, že se ho tenhle svět už netýká, že už je jinde. A já mu napsala, že to je právě ono,“ říká ve Studiu N zpěvačka Nikola Mucha. „Nechodím na demonstrace, snažím se to rozkládat zevnitř. Snažím se navrtávat jeho svědomí.“ V živé epizodě Studia N v brněnské Redutě Filip Titlbach vyzpovídal také moderátorku podcastu Buchty Zuzanu Fuksovou a sociologa a spisovatele Stanislava Bilera.
Kdo je brněnská Saskia Burešová? Proč je Stanislav Biler odpůrcem hrabání listí? Proč Zuzana Fuksová nedoporučuje radikální upřímnost a proč by chtěla sedět v padajícím letadle vedle Vladimíra Špidly? Měly by se děti ve školce učit stávkovat? A co všechno si píše Mucha s ministrem kultury Otou Klempířem? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Koordinátorka intimity Čurdová: Gen Z není zvědavá na estetizovaný hollywoodský sex. Chce vidět realitu
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Nejsem morální arbitr ani sexuální policie,“ říká koordinátorka intimity Martina …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Nejsem morální arbitr ani sexuální policie,“ říká koordinátorka intimity Martina Čurdová. Jejím úkolem není režisérům zakazovat odvážné scény, ale hledat způsob, jak je natočit bezpečně a s respektem k hranicím herců a hereček. Ve Studiu N mluví o proměně filmového sexu, očekávání generace Z i kontroverzích kolem filmu Sbormistr.
„Generace Z už není zvědavá na nějaký estetizovaný, romantický hollywoodský sex, kde po sobě dokonale kloužou dvě heterosexuální těla, je tam vždy penetrace zakončená orgasmem a všechno je dokonale nasvícené. Oni chtějí vidět realitu,“ popisuje Čurdová, jak se podle ní proměňují očekávání mladých diváků.
„Chtějí vidět různé typy sexu, různé typy postav, co se týče vzhledu i charakterů. Chtějí vidět rozhovory o antikoncepci, konsentu. Chtějí vidět romantické, ale asexuální vztahy, kde se fyzická intimita projevuje jen velmi málo,“ říká.
Během živého natáčení Studia N na Inspiračním fóru jihlavského festivalu dokumentárních filmů také upozornila na fakt, že v mainstreamové kinematografii sexuálního obsahu ubývá.
Podle analýzy datového analytika Stephena Followse, kterou si objednal časopis Economist, klesl mezi lety 2000 a 2023 jeho objem v 250 nejvýdělečnějších filmech každého roku téměř o 40 procent.
Důvodů je podle Čurdové několik. Velká filmová studia natáčejí pro globální trh a snaží se dostat i do zemí, kde mohou sexuální scény znamenat cenzuru nebo přísnější věkové omezení. To může filmu omezit publikum i výdělek. Roli podle ní hraje také snadná dostupnost pornografie na internetu, která proměnila očekávání diváků i jejich potřebu vyhledávat sexuální obsah právě v kinech.
Čurdová zdůrazňuje, že do scénářů sama nezasahuje a jejím úkolem není rozhodovat, co je na plátně příliš odvážné. „Nejsem morální arbitr ani sexuální policie. Když si režisér přeje intenzivní sexuální scénu, já nejsem ta, kdo mu bude říkat, že je to moc a ať to tam nedává. Hledám cestu, jak tuto scénu ztvárnit způsobem, jakým si režisér přeje, a zároveň aby herci byli v bezpečí a komfortu a abychom dodrželi jejich hranice. Je to spíše mediátorská práce,“ popisuje.
Co se mění při natáčení intimních scén, když na jejich průběh dohlíží koordinátorka intimity? Jak bezpečně a citlivě zachycovat intimitu v hraném i dokumentárním filmu? A jaké etické otázky vyvstávají, když kamera vstupuje do skutečných intimních situací nebo zachycuje zranitelnost lidí? Poslechněte si celou epizodu, která otevírá otázky osobních hranic, důvěry a odpovědnosti filmařů vůči lidem před kamerou.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Marhoul: Propadáme se na dno, tohle je druhá normalizace. Nikdy bych nevěřil, že tu povládnou estébáci
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Nikdy jsem si nemyslel, že demokracie by ze dne na den udělala z hlupáků chytráky a …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Nikdy jsem si nemyslel, že demokracie by ze dne na den udělala z hlupáků chytráky a ze sviní lidi dobrého srdce. Vím, že není samospásná, ale fascinuje mě, jak neuvěřitelně rychle ten úpadek postupuje,“ říká ve Studiu N režisér, scenárista a příslušník Aktivních záloh Armády ČR ve výslužbě Václav Marhoul.
Česká společnost podle něj prochází druhým normalizačním obdobím. „Nikdy bych nevěřil, že ministr kultury a premiér budou estébáci,“ kroutí hlavou Marhoul. V rozhovoru kritizuje nízké nároky, které jako společnost klademe na lidi u moci, i pohrdání, s nímž se podle něj setkávají úspěšní lidé.
„V očích dělného národa jsou filmaři lehkoživkové, kteří o životě vůbec nic nevědí. Jsou to připitomělí intelektuálové, kteří se k něčemu vyjadřují, ale nemají k tomu gebír. Ženy často bývají nazývány něčím tak vulgárním a sprostým: ‚Ona je taková hérečka.‘ Kolik je v tom opovržení, závisti a zlosti. Jak je to neuvěřitelně podlé a sprosté…“
Proč si Marhoul myslí, že žijeme v zemi, kde se úspěch neodpouští? Proč musel svůj nový film držet pod přísným embargem? Jak se mu do něj podařilo získat slavná hollywoodská jména? A proč podle něj filmoví kritici ubrali Václavu Havlovi rok života? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Francouzi v ulicích, Vučić na kolenou. Co se stane, když mladým dojde trpělivost
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Studenti vyšli do ulic a přestali čekat, až za ně někdo něco změní. Ve Francii se …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Studenti vyšli do ulic a přestali čekat, až za ně někdo něco změní. Ve Francii se protesty kvůli stavu školství, životním nákladům a policejnímu násilí rozrostly v širší společenský odpor. V Srbsku mezitím studentské hnutí, zrozené po tragédii v Novém Sadu a poháněné požadavkem na konec korupce, porazilo v předčasných parlamentních volbách stranu dlouholetého vládce Aleksandara Vučiće.
Proč se právě mladí lidé stávají hybateli aktuálních protestů? Co mají společného francouzské ulice a srbské studentské hnutí? Jak se z občanského hněvu stává politická síla – a co se stane, když se protestující dostanou od blokád a demonstrací až k moci? Může srbský příběh inspirovat další evropské země? A proč se demonstrace valí napříč evropský kontinentem?
Ve Studiu N odpovídají reportérky Deníku N Anita Haas Mejzrová, Anastasiia Furman a editor listu Michael Švec.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Moláček: Babišovi to bouchlo do ksichtu, vláda se absolutně přepočítala. Na Letnou přijde půl milionu lidí
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Záměrem vlády je veřejnoprávní média ovládnout, dostat pod kontrolu a dělat z nich …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Záměrem vlády je veřejnoprávní média ovládnout, dostat pod kontrolu a dělat z nich hlásné trouby, které budou skákat tak, jak politici pískají,“ varuje ve Studiu N reportér České televize Jan Moláček. Vládní koalice podle něj neodhadla, jak velký odpor může její konání vyvolat. „Babišovi to bouchlo do ksichtu,“ říká novinář, podle jehož odhadu dorazí na Letnou až půl milionu lidí.
Moláček kritizuje průběh jednání, ve kterém koalice nečekaně zařadila na program Sněmovny návrh zákona, jenž má zrušit mediální poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Čas hlasování si pevně stanovila na brzké sobotní ráno ve 4.36.
„Toto brutální znásilnění parlamentních procedur a demokracie, které jsme viděli a naprosto nevěřícně na něj zírali, je toho korunním důkazem. Nemůže být sebemenší pochybnost, že toto je skutečným záměrem vlády. A lidé to pochopili,“ myslí si. Zásadním problémem je podle Moláčka také to, že „vláda absolutně a rezolutně odmítá do předlohy zakomponovat jakékoliv pojistky nezávislosti“.
Vláda podle novináře neodhadla svoje síly. „Absolutně se přepočítala a neodhadla odpor, který to vyvolá,“ tvrdí jedna z tváří protestní iniciativy Veřejnoprávně. „Lidem, kterým záleží na demokracii, dal poslední kapku,“ říká ve Studiu N. A jeho očekávání dalšího protestu na Letné je ambiciózní: „Jsem přesvědčený, že na Letnou přijde půl milionu lidí.“
Jak bude probíhat listopadová stávka zaměstnanců veřejnoprávní televize? Proč se Andrej Babiš pustil do generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala? Povede se poslanci Jindřichu Rajchlovi odstranit Jana Moláčka z televize? Proč Česká televize odvysílala pořad Rozpleteno o covidu s lidmi z dezinformační scény? A jaký má Moláček vztah s generálním ředitele televize Hynkem Chudárkem, se kterým se navzájem veřejně kritizovali? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Kintera: Budu se muset stáhnout, je zakinterováno. Kontaminuji veřejný prostor sám sebou
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Kdyby mi zavolal Klempíř, byla by to z mé strany rychlá típačka,“ říká sochař a …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Kdyby mi zavolal Klempíř, byla by to z mé strany rychlá típačka,“ říká sochař a výtvarník Krištof Kintera. Jeden z nejprodávanějších českých umělců současnosti ve Studiu N kritizuje kulturní politiku i fungování výrazných státních kulturních institucí. Vyzdvihuje naopak práci soukromých uměleckých center, která podle něj suplují roli státu.
Kultura podle Kintery není položka, kterou lze bez následků osekávat. „Přivádí do města lidi, a tudíž i kapitál. Proč se jezdí do Paříže? Proč se jezdí do Londýna? Proč se jezdí do New Yorku? Protože tam dávno pochopili, že čím větší nabídka kultury, tím víc profituje samotné město,“ popisuje výtvarník.
Národní galerii označuje za „zakletý barák, nad kterým zlomil hůl“: „Je to škaredý příběh. Ten dům je začarovaný. Nemá to šmrnc, glanc ani jiskru.“ Naopak připomíná význam soukromých institucí, jako jsou Kunsthalle nebo DOX. „Jsou každá na jiné straně barikády, ale ve finále přináší obsahově kvalitní program a dělají to za stát,“ myslí si sochař.
On sám své umění prodává bez galeristů a ceny drží podle vlastních slov dostupné. „Moje věci vznikají poměrně rychle, spontánně, tudíž je můžu nabízet za dostupné ceny. Je to moje specialita. Netajím se tím, že svá díla prodávám přímo z ateliéru. Naboural jsem tím vědomě prostředí trhu s uměním,“ říká.
Ve Studiu N Kintera odmítá jednoduché odsudky kapitalismu. „Problém jsme my, lidi,“ říká v rozhovoru. „Jsem háklivý na nadávání na kapitalismus, to je příliš jednoduchá definice nepřítele. Tady nejde o jednu definici systému. Problém jsme my, lidi, ne kapitalismus,“ říká umělec. „Jsme moc chamtiví, máme příliš málo empatie, nosíme v sobě nenávist a jsme schopní se navzájem zabíjet. Je to bída.“
Uráží ho, že některá jeho díla visí na toaletách? Komu by své obrazy neprodal? Proč někteří studenti umění prodávají své produkty za násobně vyšší částky než on? Jak se vyrovnal s pocitem vyhoření? A proč má dojem, že by se měl stáhnout z veřejného prostoru? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Koubský: V Rusku moc dobře vědí, jestli zabíjel mor. Visí tu i podezření o vyvíjení bakteriologických zbraní
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Mor se v Irkutsku podle ruských úřadů nepotvrdil, záhada kolem smrti osmadvacetileté …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Mor se v Irkutsku podle ruských úřadů nepotvrdil, záhada kolem smrti osmadvacetileté laborantky protimorového institutu Darji Šipilovy ale trvá. Vedoucí vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský vysvětluje, proč je namístě nedůvěra vůči Rusku a jak do případu vstupuje historie sovětských biologických zbraní.
„Při pitvě v podstatě neexistuje možnost, že by se na to nepřišlo. Rusové to bezpochyby vědí,“ říká ve Studiu N. Ruské úřady oznámily, že testy neodhalily mor ani další testované nebezpečné patogeny. Příčina smrti ovšem nebyla veřejně jednoznačně objasněna.
A nejde jen o jednu neobjasněnou smrt. „Je to Rusko, je to nemoc, a to první, co se tam vznáší jako podezření, přestože se to nikomu nechce příliš vyslovovat nahlas, jsou bakteriologické zbraně,“ říká Koubský. Upozorňuje na historickou zkušenost se sovětskými výzkumnými programy, při nichž se vedle civilního výzkumu mohly rozvíjet i utajené vojenské projekty.
Sovětský svaz vyvíjel biologické zbraně navzdory mezinárodním závazkům. Podezření, že za civilním výzkumem mohl být skrytý vojenský program, podle něj nelze odbýt. „Naše podezíravost je namístě,“ říká Koubský.
V rozhovoru s Filipem Titlbachem připomíná, že Sovětský svaz pokračoval ve vývoji biologických zbraní i přes mezinárodní zákazy. Současné Rusko je navíc ve válce a ve vyhroceném konfliktu se Západem.
„Tudíž jim nikdo moc nevěří, že ta pravidla dodržují dnes. Je to země, která je ve válce. Země, která má se Západem špatné vztahy. Země, která si udržuje pozici našeho protivníka,“ vysvětluje vědecký novinář.
Zároveň upozorňuje, že kdyby Rusko něco tajilo, do věci by se vložil Peking, který by mohl mít silnou motivaci to odhalit. „Když jsem o té informaci slyšel poprvé, napadlo mě, že je dobře, že se to stalo v Irkutsku, který je téměř na hranici v Čínou,“ říká Koubský.
„Kdyby byl nějaký průšvih, který by se Rusové snažili utajovat, Číňané to zjistí a v tomto případě to nejspíš dají velice ochotně, rádi a nahlas na vědomí do světa, čili pohlídají to za nás. To mě trochu uklidnilo. Byla by to dobrá příležitost ukázat, že oni jsou ti dobří, pečlivější, technicky vyspělejší. Určitě by si tu příležitost nenechali ujít,“ popisuje ve Studiu N.
Proč je Světová zdravotnická organizace při pátrání po příčině události v Irkutsku bezzubá? Může nás potkat podobná situace jako s covidem? Jak se chránit před morem? Co by se stalo, kdyby Rusko na Ukrajině nasadilo bakteriologické zbraně? A dalo by se to prokázat? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Kartous: Ve vládě máme komerční kolaboranty. Aby se Češi mobilizovali, musí se připodělat
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Vládu dnes tvoří premiér oligarcha a dva komerčně populisticko-extremistické …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Vládu dnes tvoří premiér oligarcha a dva komerčně populisticko-extremistické projekty. Tak kam se chceme posunout?“ ptá se ve Studiu N odborník na dezinformace a mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Bojujeme o to, abychom si vůbec udrželi zdání nějakého demokratického statusu,“ říká v podcastu.
Některé členy vlády označuje za „komerční kolaboranty“: „To jsou lidé, kteří to dělají z pragmatických důvodů,“ míní Kartous. „Okamura je prázdná nádoba. Tam vložíte obsah, který koresponduje s nastavením určité části společnosti.“
Kriticky hovoří i o předsedovi vlády Andreji Babišovi. „Máme premiéra, který je oligarcha a vlastní politickou stranu, jež je z principu nedemokratická. To je jeho projekt. On moc rád používá slovo ‚my‘, ale ve skutečnosti tím myslí sám sebe,“ tvrdí publicista.
Jak je možné, že ruská kolaborace v Česku pohodlně dosahuje až k premiérovi? Jak zmást a chytit do léčky Putinovy propagandisty? V čem selhává český systém obrany proti cizím vlivovým operacím? Jak zmobilizovat společnost? A proč Trump zradil Ukrajinu? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Bartkovský: Babišovi dohrál repráček, největší libtard je u Motoristů a STAN ucítil modrou krev
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Filip Titlbach hodnotí výsledek komunálních a senátních voleb se šéfredaktorem …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Filip Titlbach hodnotí výsledek komunálních a senátních voleb se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským. V rozhovoru pro Studio N mluví o problémech ANO, propadáku SPD, vzestupu Starostů i o tom, proč by Petr Pavel měl podle něj ubrat z dobrodružných cest.
Hnutí ANO sice mezi celostátními stranami získalo nejvíc hlasů, v řadě velkých měst a tradičních bašt ale oslabilo. Podle Bartkovského to ukazuje, že značka Andreje Babiše už nemusí automaticky přinášet volební úspěch. „Ukazuje se, že síla značky ANO přestává být samostatně funkční. Už neplatí, že když za ně bude v Ostravě kandidovat pes, dostanou čtyřicet procent,“ říká.
Opakované neúspěchy jihomoravského ANO navíc podle něj nevěstí nic dobrého pro Alenu Schillerovou. Celostátní prvenství tak podle Bartkovského není důvodem přehlížet problémy, které se v hnutí začínají rýsovat.
A zatímco ANO oslabuje a SPD prožívá velký propadák, Starostové zabodovali a lidovci si užívají úspěšný restart. Pro opoziční strany se tak otevírá otázka, kdo dokáže nejlépe využít slábnoucí podpory vlády, nabídnout voličům přesvědčivou alternativu a stát se lídrem opozice.
Bartkovský ve Studiu N upozorňuje i na paradoxy uvnitř samotné koalice. „Že Motoristé budou nalevo od newyorského starosty Zohrana Mamdaniho, na mé bingo kartičce nebylo,“ glosuje. Předsedovi Motoristů Petru Macinkovi v podcastu vzkazuje: „Ať se Macinka opováží říkat někomu libtard, protože největšího libtarda má ve své straně. Jmenuje se Boris Šťastný.“ Naráží tím na předvolební sliby, například zrušení jízdného v MHD pro Pražany.
Jsou výsledky voleb předzvěstí výrazného oslabení vládních stran? Představuje Jan Grolich skutečnou hrozbu pro Andreje Babiše? Kam až klesne ODS? Proč prezident nezvládl komunikaci kolem voleb a cesty do Maroka? A čeká Babišovu vládu ministerská rošáda? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Prezident za sebe nechává rozhodovat jiné. Babiš je na půli cesty k ovládnutí Senátu
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Prezident Petr Pavel vyzývá lidi, aby chodili k volbám a aktivně se zajímali o dění …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Prezident Petr Pavel vyzývá lidi, aby chodili k volbám a aktivně se zajímali o dění kolem sebe. Když ale sám odjel v době komunálních a senátních voleb na motorkářskou dovolenou do Maroka, podle politického analytika Deníku N Jana Tvrdoně tím podkopal vlastní poselství. „Přijde mi, že tímhle to celé spláchnul,“ říká Tvrdoň ve Studiu N.
„Ta dovolená musí být skvělá. Jedeš s partou kamarádů do Maroka na motorky a jsi člověk, který to miluje. Ale taky jsi prezident a máš tady volby,“ říká Tvrdoň. Na prezidentově cestě mu vadí především rozpor mezi jeho rozhodnutím a tím, co dlouhodobě hlásá.
Pavel si podle něj vybudoval část své autority na důrazu na občanskou angažovanost, odpovědnost a morální hodnoty. Právě proto může jeho absence během voleb působit jako přešlap, který jde proti obrazu, jaký se snaží veřejnosti nabízet.
Prezident podle Tvrdoně opakovaně dává najevo, že mu záleží na lidech, kteří chtějí měnit své okolí k lepšímu. Do Lán zve aktivní občany, seniory, mladé lidi i podnikatele a povzbuzuje veřejnost, aby se o věci veřejné zajímala. „Vždycky to působí tak, že dává hlas někomu, kdo se snaží dělat Česko lepším,“ říká Tvrdoň.
O to méně chápe, že Pavel podle něj nedocenil symbolický význam svého rozhodnutí právě v době voleb. Nejde přitom jen o samotnou dovolenou, ale také o to, jak snadno může prezident oslabit vlastní apel na občanskou odpovědnost, jak nyní působí jeho mlčení a jak mu může toto rozhodnutí zkomplikovat případné znovuzvolení v předvolebních debatách.
Jak hodnotí kroky první dámy Evy Pavlové, která prezidentovi přispěchala na pomoc? Kdo se po komunálních a senátních volbách postaví do pozice lídra opozice? Jak daleko je Andrej Babiš od ovládnutí Senátu? Na co si dávat během voleb pozor? A jaké střety stojí za to sledovat? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Načeva: Experimentální hudbu ze sebe musíte vyzvracet. Nohavicu už neposlouchám, zklamal mě
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Experiment podle Moniky Načevy nevzniká z potřeby šokovat ani vypadat jinak než …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Experiment podle Moniky Načevy nevzniká z potřeby šokovat ani vypadat jinak než ostatní. Musí člověkem projít zevnitř. „Musí to být vnitřní studium sama sebe. Musíte to ze sebe vyzvracet,“ říká zpěvačka, která si zároveň pečlivě vybírá básníky, jejichž texty zpívá. „Umělce od jejich života neodděluju. Vybírám si básníky, kteří jsou čistí. Mám nastudované i jejich životopisy,“ říká ve Studiu N.
„Intuitivně si vybírám outsidery, kteří to v životě neměli lehké,“ popisuje Načeva proces své tvorby. Jejich životy si podle svých slov předem studuje a dílo od interpreta, který jej vytvořil, neodděluje. Proto také přestala poslouchat Jaromíra Nohavicu. „Zklamal mě. Stejně jako Michael Jackson,“ říká.
Načeva zároveň udělala zásah do vlastní tvorby. V písni Udržuj svou ledničku plnou se rozhodla přestat zpívat slovo „sebenegr“. „Cítím, že to nechci zpívat. Doba je taková, že ty věci se řeší, a já sama jsem si uvědomila, že to nechci říkat,“ vysvětluje. Text přitom napsal spisovatel Jáchym Topol, s nímž se o rozhodnutí radila. „On říkal, že se to nedá nahradit a jediná cesta je k tomu mlčet. A jde to. Vůbec to neřeším a je mi v tom líp,“ říká Načeva.
Proč si myslí, že jsou Češi až příliš tolerantní? V čem je jí mainstreamová muzika protivná? Existuje člověk, jehož básně by do své tvorby nezařadila? A kterého zásadního člověka potkala na rave party? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Jáchym Topol: Havel lidi stále provokuje, klade nám totiž tu nejdůležitější otázku
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Spisovatel Jáchym Topol je přesvědčený, že Václav Havel by dnes jednoznačně stál na …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Spisovatel Jáchym Topol je přesvědčený, že Václav Havel by dnes jednoznačně stál na straně Ukrajiny. „Jeho podpora by byla naprostá,“ říká ve Studiu N.
V postoji k Putinově agresi vidí shodu mezi Havlovým odkazem a postojem současné hlavy státu. „To beru jako velkou věc a velkou radost, že současný prezident Pavel, který tedy měl komunistické mládí, je, myslím, následovníkem myšlenek Václava Havla,“ říká k tomu spisovatel.
„Nakolik to má promyšlené a nakolik je to instinkt, to nevím. Ale v tomto je Havel stále živý,“ dodává disident a signatář Charty 77.
Jedna z věcí, které Jáchyma Topola na Václavu Havlovi fascinují, je zároveň něco, co mu na něm občas lezlo na nervy. Havel podle něj o sobě neustále pochyboval. „Někdy mi bylo až protivné, jak neustále dával najevo své rozpaky a svou slušnost – ‚jsa u moci, jsem si podezřelý‘,“ říká Topol.
Právě tím se ale podle něj lišil od většiny současných politiků. „Naprostá většina politiků a političek chce po sobě zanechat stopu člověka na koni – nezpochybnitelného frajera. To Václav Havel nedělal.“
Právě tuto Havlovu vlastnost považuje za přitažlivou pro mladé lidi. „Je to z mé strany odvážné, ale myslím, že pro dnešní mladou ‚terapeutickou‘ generaci – což říkám jako cynický boomer – je Václav Havel tímhle zajímavý. Tím sebepochybováním, tím znejišťováním, tím, že to byl čtenář Franze Kafky,“ podotýká Topol.
Jak hodnotí dění kolem Knihovny Václava Havla, se kterou byl bytostně spjatý? Co by Havel řekl na minulost Petra Pavla? Co si myslí o nadávkách jako havloid nebo sluníčkář? A na jaké politiky se podle něj bude vzpomínat jako na „budovatele rozvalin“? Podívejte se na celý rozhovor.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Boháč: Rvát se Putina naučila leningradská ulice. Taky jsem v Rusku dostal přes držku, musíme umět dát ránu
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajina už nevěří, že válka brzy skončí. Podle reportéra a analytika Vojtěcha …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Ukrajina už nevěří, že válka brzy skončí. Podle reportéra a analytika Vojtěcha Boháče se země připravuje na krutou zimu a dlouhý konflikt, ve kterém bude klíčová schopnost šetřit lidské životy. „Ukrajinci chtějí manažera, který bude robotizovat válku. Ztrátu každého života vnímají velmi citlivě,“ říká Boháč ve Studiu N.
Když byl šéfredaktor Voxpotu před několika měsíci na Ukrajině, lidé ještě doufali, že Donald Trump dokáže válku zásadně změnit nebo ji ukončit. „To skončilo,“ říká. Ukrajinci se podle něj smířili s tím, že utrpení bude pokračovat, a připravují se na dlouhý konflikt.
S tím roste tlak, aby ve válce neumírali lidé zbytečně. Ukrajinská armáda proto čím dál více sází na robotizaci, drony a boj na dálku. „Co mohou vyřešit roboti, ať vyřeší roboti. Co mohou vyřešit drony z větší dálky, ať vyřeší drony,“ popisuje Boháč.
Rusko přitom podle něj stále spoléhá na početní převahu a ochotu obětovat vojáky. „Doktrína ‚nás mnogo‘ se z ruské strany moc rychle nemění,“ říká Boháč. Putin navíc podle něj stále může přistoupit k další mobilizaci. „Lidskou sílu vnímají jako levnější. Když může umřít voják, je to pro ně lepší, než když si zničí drahý stroj. Z odposlechnutých komunikací jde slyšet, že si na to stěžují i samotní vojáci.“
Rusko podle Vojtěcha Boháče těží z toho, že Západ nedokáže postupovat jednotně. Putin si podle něj umí jednotlivé země „tahat po jednom“ a Ukrajina je v tomto konfliktu první, kterou se pokusil izolovat. „Každého jednotlivě zmákne, ale všechny dohromady ne,“ říká reportér.
Schyluje se k setkání Putina se Zelenským? Co teď plánuje udělat Donald Trump? Jak Ukrajina zvládne nadcházející zimu? A jak efektivní jsou ukrajinské útoky na ruské rafinerie? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Němci hledají řešení na politických okrajích. Co stojí za radikálními posuny?
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Německá politika se začíná měnit způsobem, který ještě před několika lety působil …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Německá politika se začíná měnit způsobem, který ještě před několika lety působil těžko představitelně. Na východě posiluje AfD, v Berlíně zvítězila Die Linke a kancléř Friedrich Merz, jenž výsledek voleb označuje za „katastrofu“, čelí rostoucímu tlaku. „Politický střed se v Německu vyklízí. Středová politika německé voliče přestala lákat,“ říká ve Studiu N reportér Tomáš Linhart, který sledoval předvolební střet přímo v Německu.
Co dnes skutečně žene voliče do náruče AfD a čím si v Berlíně naopak získává hlasy Die Linke? Je správné obě strany označovat za „extrémní“ – a můžeme vůbec jejich pozice házet do jednoho pytle? Dokáže Friedrich Merz přesvědčit Němce, že jeho politika řeší jejich problémy, nebo se bude politický střed dál vyprazdňovat? A může AfD jednou překročit politickou izolaci a dostat se k vládě na celostátní úrovni? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Romancov: Kanada je Evropa přesazená na jiný kontinent, přidružené členství může vyjít
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto století přichází s geopolitickou ambicí, která má přesah. Návrh na užší spolupráci s Kanadou je podle něj reakcí na měnící se svět, ale také na politiku Donalda Trumpa. „Teprve teď Trump znamená pro většinu evropských elit opravdu – snad už konečně – pořádné probuzení, že se o Spojené státy nemůžeme opřít,“ říká ve společné epizodě podcastů Studio N a Romancov & spol.
„Kdyby nedošlo k tomu, jakým způsobem se Trump chová vůči všem svým spojencům – Kanadu nevyjímaje –, vůbec by k tomu nemuselo dojít,“ tvrdí.
Současnou situaci Romancov chápe jako tlak na zásadní změnu evropského uvažování. „Věřím tomu, že to, co se teď možná začne vyjednávat ve směru ke Kanadě, bude probíhat v úplně jiném mentálním nastavení evropských politických elit, protože najednou koukají, že jim to nefunguje opravdu vůbec nikde. Nefunguje to na východě, nefunguje to na jihu a nefunguje to ani na západě směrem ke Spojeným státům. Musíme se začít chovat jinak. Už nemáme kam uhnout.“
Přestože je Kanada geograficky od Evropy vzdálená, historicky a kulturně má podle Romancova k Evropě velmi blízko. „Kanada je pouze Evropa přesazená na jiný kontinent,“ říká. Připomíná především silnou britskou a francouzskou stopu a také evropské emigrace, které do Kanady v průběhu posledního století mířily v době krizí a válek.
Pojem přidruženého členství v EU zatím nemá jasně daný obsah. „Je to něco, o čem se teď jen spekuluje. Nikdo v tuto chvíli neví, co to může nebo bude znamenat. V evropských smlouvách nic takového nenajdeme,“ upozorňuje. Kdyby se ale nový typ vztahu skutečně podařilo vytvořit, mohl by podle něj přesáhnout samotné vztahy EU a Kanady a proměnit širší uspořádání světa.
Kdy by se mohla Kanada stát přidruženým členem Evropské unie? Co by to znamenalo v praxi? A jsme u počátku nově vznikajícího velmocenského bloku? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, epizody podcastu Romancov & spol. najdete zde. Na webu Deníku N jsou všechny redakční podcasty přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Liběna Rochová: Fast fashion vás odnaučí přemýšlet. Je to neúcta k materiálu, zahlcujeme tím planetu
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jsem barevná uvnitř, nemusím být navenek,“ říká módní návrhářka a profesorka …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Jsem barevná uvnitř, nemusím být navenek,“ říká módní návrhářka a profesorka architektury a designu Liběna Rochová. Sama nosí téměř výhradně černou, její kolekce jsou ale plné barev. V rozhovoru pro Studio N mluví o tom, jak oblečení odhaluje společenské rozdíly, proč podle ní fast fashion „vymývá mozek“ a proč by tepláky podle ní neměly patřit ani na ulici. Řeč přišla také na tlak na ženské tělo, proměny českého vkusu a stále rozdělenější společnost.
Liběna Rochová má ráda školní uniformy. Podle ní mohou alespoň částečně stírat sociální rozdíly mezi dětmi, které jinak dokážou být kvůli oblečení velmi kruté. „Ano, téma školních stejnokrojů jistě rozděluje společnost, ale máme tu daleko zásadnější věci, které společnost rozdělují,“ říká.
„Oděv poukazuje na to, v jaké je člověk třídní vrstvě,“ tvrdí oděvní designérka. Podle ní lidé, kteří mají peníze, ale nemají vkus, někdy volí okázalé oblečení právě proto, aby své bohatství dali najevo. Oblečení tak podle ní není jen otázkou estetiky, ale také způsobem, jakým člověk komunikuje své společenské postavení.
„Fast fashion vás odnaučí přemýšlet,“ říká Rochová. Vadí jí konzumní způsob života, který podle ní podporuje neustálé nakupování věcí, jež lidé nepotřebují. „Není nutné mít dvacet triček, stačí tři nebo čtyři, která jsou kvalitní. Ty ale nekoupím ve velkých řetězcích. Lidé je tam chodí kupovat, protože vědí, že budou stát málo peněz. Je to neúcta k materiálu. Jedna kvalitní věc vám vydrží daleko déle, levnou věc můžete vyhodit po třetím praní. Zahlcujeme tím planetu,“ upozorňuje.
V rozhovoru se dostáváme také k současné politické kultuře a způsobu, jakým spolu lidé komunikují. „Podívejte se na vládní garnituru, to je na zvracení. Jak proti tomu mám bojovat? Můžu o tom mluvit. Pevně doufám, že to nebude trvat dlouho. Kultura projevu je tak strašná, že je mi z toho nanic. To už snad ani nemá dno. Je mi z toho hrozně smutno,“ říká s tím, že si kvůli tomu nechce kazit životní elán.
„Ano, prožívám to, ale nebudu kvůli tomu naštvaná a stažená. Nenechat se nas*at, říkali jsme za komunistů. A jsme zase tam, kde jsme byli,“ dodává jedna z nejvýznamnějších postav českého oděvního designu.
Proč si myslí, že je lidstvo nevděčné? Jakou barvu má v jejích očích dnešní svět? A jaký vztah mají k módě Češi a Češky? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Řezníčková o přípravách na odpor: Jsme odhodlaní, klidně bych porušila zákon. Vedení ČT by mělo být razantnější
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Osobně bych si přála, aby vedení televize bylo razantnější a sebevědomější,“ říká …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Osobně bych si přála, aby vedení televize bylo razantnější a sebevědomější,“ říká moderátorka České televize Tereza Řezníčková o současném sporu kolem financování veřejnoprávních médií. Zaměstnanci podle ní chystají další viditelnější kroky na obranu nezávislosti média. „Teď to bude mnohem větší, lidé si toho určitě všimnou. A bude to ještě ve chvíli, kdy se dá něco změnit,“ avizuje v rozhovoru pro Studio N.
V úvahu připadá několik variant. Nejtvrdším řešením by bylo vypnutí vysílání. Tím by ale došlo k porušení zákona. „Osobně by mi v boji za nezávislost nevadilo ani porušit zákon, ale já jsem mezi kolegy taková razantnější,“ říká moderátorka zpravodajské ČT24.
Řezníčková zároveň otevřeně mluví o vztahu zaměstnanců k vedení televize. „Nevím, jakou taktiku Hynek Chudárek má, jak o té situaci přemýšlí, já to vlastně nevím,“ přiznává. Přála by si častější setkávání generálního ředitele se zaměstnanci a především partnerskou debatu. „Zdá se mi, že ta debata se vyhrocuje a je polarizována,“ dodává s tím, že sama má pocit, že zaměstnanci a vedení by měli stát na stejné straně.
Několik zdrojů napříč veřejnoprávní televizí Deníku N minulý týden potvrdilo, že od začátku roku 2027 se počítá s utlumením některých pořadů, krácením rozpočtů nebo omezením vysílání regionálních studií. Podle generálního ředitele Chudárka jde pouze o jednu z variant. „V rámci iniciativy Veřejnoprávně s tím nesouhlasíme. Nerozumíme důvodu, proč je teď nutné omezovat veřejnoprávní službu,“ ohrazuje se moderátorka.
Mezi zaměstnanci ale podle ní v současné krizové situaci existuje výrazná soudržnost. „Je tam velká snaha nepouštět si k tělu emoce a nepouštět se do hádek a diskuzí, které by vedly k další polarizaci v rámci média. To je podle mě dobrá zpráva, rozhodně to nebylo pravidlem a nebylo to automatické,“ říká. A dodává: „Jsme nabuzení a odhodlaní. V televizi dělají srdcaři, do veřejnoprávních médií nejdou lidi kvůli penězům, ale protože ji mají rádi a chtějí za ni bojovat.“
Co v kontextu České televize znamená, když se zaměstnanci začnou scházet v garážích přenosové techniky? Jaké má v rukávu triky a taktiky, jak umlčet politiky? Kteří zákonodárci si chodí do televizních studií pouze pro reels na své sociální sítě? Který politik ji vystavil veřejnému lynči? A jak se vyrovnává s urážkami na svůj vzhled? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.BBC odchází z Prahy. „Británie ztrácí zájem o střední Evropu, je to nesmírně smutné,“ říká Rob Cameron
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rob Cameron po 22 letech končí jako pražský korespondent BBC. Britský novinář říká …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Rob Cameron po 22 letech končí jako pražský korespondent BBC. Britský novinář říká, že česká politika se uzavírá do vlastních bublin a že část zahraničního zájmu o střední Evropu mezitím mizí. Co podle něj stojí za návratem Roberta Fica, jak dobře Andrej Babiš prodává svůj politický brand a proč může být pro Česko nebezpečné oslabování veřejnoprávních médií?
BBC kvůli škrtům ruší pět freelance korespondentských míst v Evropě. „Nerozumím tomu a nejsem sám. Finančně to nedává žádný smysl,“ říká.
Cameron přitom upozorňuje, že korespondenti nejsou jen lidé, kteří do zahraničí posílají jednotlivé zprávy. „Ztrácejí pět lidí, kteří umějí místní jazyky, mají výborné kontakty, znají ty země perfektně.“ Sám pokrýval Česko a Slovensko, další kolegové Polsko, Balkán, Portugalsko nebo Švýcarsko.
„Zároveň jsme v těch zemích byli i veřejnou tváří BBC, což bylo občas nepříjemné, ale bylo to tak. Celou dobu jsme obhajovali BBC a veřejnoprávní vysílání,“ dodává. V Praze tak podle něj stanice po jeho odchodu nebude mít nikoho.
Proč se rozhodl netočit reportáž o prezidentově cestě na summit NATO do Ankary? Co Česko ztratí, pokud politici oslabí veřejnoprávní média? V jakém stavu je současná BBC? Budou si muset novináři hledat i jiné práce, aby se uživili? Překvapily ho návraty Roberta Fica a Andreje Babiše do premiérských funkcí? A jak vzpomíná na rozhovory s dalajlamou, Václavem Havlem nebo Madeleine Albright?
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Topolánek: Babišův rozpočet je zločinný, nakonec zapláčou jeho voliči. Motoristé se nechali koupit
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká.
Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“
Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z politiky se vytratila nabídková strana. Nedávají nabídky, ale dělají si průzkumy a reagují na poptávku,“ tvrdí.
Expremiér zároveň varuje, že Evropa vstupuje do období, v němž se bude žít hůř. Přestože sám sebe označuje za velkého euroskeptika, případný rozpad EU podle něj není v českém zájmu. „Žádnou alternativu k tomu projektu nemáme. Jsme poslední, kdo si může přát jeho erozi a případný rozklad. Je ale třeba říct, že za poločasem rozpadu Evropské unie už se dávno nacházíme,“ říká.
Důvodem je podle něj především zásadní změna bezpečnostní a geopolitické situace. „Všichni pořád jenom plácají, ale k žádné změně nedochází,“ říká. Podle něj se rozpadá dosavadní světový řád, mění se vztah Spojených států k Evropě a končí paradigma, na kterém evropská politika dlouhé roky fungovala. „Nejsme u stolu s velkými kluky, nikoho v zásadě ekonomicky nezajímáme.“
Je Martin Kuba novou nadějí české pravice, nebo může jednou skončit po boku Andreje Babiše? Do jak velké propasti se řítí Německo a Francie? Proč od jisté doby začal nenávidět lidi? A jak zkušenost s rakovinou změnila jeho pohled na politiku a vlastní veřejné působení? Podívejte se na celou epizodu Studia N.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Napadne Putin Pobaltí? „Největší zbraní Rusů je naše demokracie,“ říká Petra Procházková
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rusko se snaží Evropu rozdělit zevnitř a využívá k tomu i nedůvěru mezi jednotlivými …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Rusko se snaží Evropu rozdělit zevnitř a využívá k tomu i nedůvěru mezi jednotlivými státy. Co ukázala dezinformační kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko? Chystá se Putin napadnout Pobaltí a Polsko? A proč je podle válečné reportérky Petry Procházkové největší zbraní, kterou má Rusko proti Západu, samotná demokracie?
Kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko, při níž se na sociálních sítích šířily falešné informace o tom, že chce Polsko obsadit silou část území České republiky, ukazuje podle Petry Procházkové stopy ruských hybridních operací. „Je to rukopis, který nám napovídá, že Rusové se aktivizují,“ říká.
Rusko podle ní zároveň postupuje tak, aby nebylo možné jeho aktivity jednoduše spojit přímo s Kremlem. „V tuto chvíli zaujalo strategii, že dělá akce, o kterých sice všichni víme, že to asi dělá Rusko, ale snaží se, aby tam nebyla přímá linka,“ popisuje Procházková. Kreml pak podle ní může vždy tvrdit, že s konkrétní akcí nemá nic společného.
Cílem je podle Procházkové rozdělit společnost zevnitř. „Hlavní teze, která mezi ruskými důstojníky vítězí, je: rozvraťme je zevnitř, zničme je jejich vlastními zbraněmi,“ tvrdí. Rusko podle ní nepotřebuje vytvářet zástupy lidí, kteří budou otevřeně obdivovat Vladimira Putina. Mnohem účinnější je zasít pochybnosti a vytvořit konflikty mezi jednotlivými skupinami společnosti.
Největší zbraní Ruska je v tom podle Procházkové demokracie samotná. Západ totiž na rozdíl od autoritářského Ruska nemůže jednoduše vymazat názory, které jsou nepohodlné nebo nebezpečné. „Pochopili, že tu nebudeme umlčovat hlasy, které s něčím nesouhlasí. Že nebudeme falšovat a manipulovat volby,“ říká.
Stačí proto podle ní vytvořit dostatečně velkou skupinu lidí, která nebude nutně proruská, ale přestane věřit evropské spolupráci. „Nemusí říkat, že Putin je borec,“ vysvětluje Procházková. „Stačí, aby obří masa nevěřila evropské solidaritě.“ A právě to se podle ní už v Evropě děje.
Proč Putin zatím nemá důvod válku na Ukrajině ukončovat? V jak velkém ohrožení je východní křídlo NATO? A co si na Západě nalháváme? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Vláda se utrhla ze řetězu, pro rodiče jsou to výstřely zpoza rohu,“ říká psycholožka Bartáková
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Nový školní rok začíná pro rodiče a děti nejistotou, jak vlastně bude české školství …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Nový školní rok začíná pro rodiče a děti nejistotou, jak vlastně bude české školství za pár let vypadat. Ministr školství Robert Plaga spolu s dalšími vládními politiky otevřel debatu o zásadních změnách, od podoby letních prázdnin a přijímaček přes zákaz mobilů na školách až po možné zrušení devátých tříd. Některé návrhy se ukázaly jako vypuštěné balonky, jiné Babišova vláda myslí vážně. Co by jednotlivé změny znamenaly pro děti, rodiče i samotné školy? Ve Studiu N odpovídá psycholožka Vlaďka Bartáková.
Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Nevím, proč se takhle utrhli ze řetězu. Každý střílí od boku něco jiného,“ komentuje Vlaďka Bartáková sérii návrhů vládních politiků. Stát by podle ní měl při změnách, které se dotýkají dětí a rodičů, srozumitelně vysvětlovat, co skutečně plánuje, a ne rozvíjet debaty na Facebooku.
„Nemají snad na ministerstvu školství odbor, který má komunikovat témata, na kterých pracují?“ upozorňuje Bartáková na chybějící strategickou komunikaci. „Jako psycholožka v rámci krizí bych potřebovala, aby stát komunikoval a vytvářel bezpečí, a ne ohrožení. Co na to mám říct? Takhle ne.“
Velkou bouři na sociálních sítích způsobil během prázdnin ministr Plaga nejasným dumáním nad délkou letních prázdnin. Později vysvětloval, že se jejich podoba zatím měnit nebude.
Dva měsíce volna jsou podle psycholožky pro děti důležité kvůli regeneraci i přirozenému vývoji. „Ke zregenerování je potřeba víc než jeden týden. V čase, kdy nemusí být v institucionálním drilu, mají často možnost vyrůst jiným způsobem,“ vysvětluje. „Pokud jste rodiče, naschvál se podívejte, s jakou velikostí bot vaše děti vystupovaly ze školy a jakou budete potřebovat po prázdninách.“
Podle Bartákové navíc podobné nápady přicházejí pro rodiče v nejhorší možnou chvíli. „Když jste rodič, musíte myslet daleko dopředu. V lednu už například nakupujete příměstské tábory na léto.“ Apeluje proto na politiky, aby během prázdnin nestříleli od boku nápady, které v rodinách jen vyvolávají nejistotu.
Dnešní děti a dospívající navíc podle ní vyrůstají pod výrazně větší psychickou zátěží než předchozí generace. Vedle klimatické krize a dalších náročných informací, ke kterým se dostávají prostřednictvím technologií, jsou podle ní vystavené také systémům sociálních sítí, které útočí na jejich přirozené psychologické mechanismy. Politici by proto podle ní měli místo moralizování dětí a rodičů tlačit na regulaci firem, které tyto technologie vytvářejí. „Jsme hozeni do hořící kádě a musím říkat dětem, aby se nespálily. Já ale potřebuju, aby v té kádi už nehořelo,“ říká.
Překvapil ji proto návrh na plošný zákaz mobilů ve školách. Podle Bartákové už školy mají nástroje, jak používání telefonů regulovat samy – prostřednictvím školních řádů a pravidel, která mohou společně s dětmi nastavovat.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Šílenství kolem Adély, průšvih Hip Hop Kempu a kluby v krizi. Co se děje s hudební scénou?
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Slovenská zpěvačka Adéla letos pobláznila internet i světové hudební žebříčky a …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Slovenská zpěvačka Adéla letos pobláznila internet i světové hudební žebříčky a ukazuje, že cesta ke globálnímu publiku už nemusí vést přes tradiční hudební průmysl. Regionální scéně se ale nedaří všude: návrat Hip Hop Kemp skončil fiaskem a řada klubů bojuje s výrazným propadem návštěvnosti.
Proč jsou lidé ochotní utratit tisíce za festival, ale pár stovek za koncert v klubu už často ne? Co TikTok, Spotify, generační obměna a nové návyky po covidu dělají s živou kulturou? A máme v Česku festivaly, které dokážou přivézt světové hvězdy první velikosti, nebo se musíme spokojit s béčkovou scénou? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s redaktorem kulturní rubriky Tomášem Macou.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Církev prošustrovala stovky milionů. V pozadí stojí mocenské boje a strach o reputaci
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Církevní audit odhalil nevýhodné smlouvy, kvůli kterým pražské arcibiskupství přišlo …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Církevní audit odhalil nevýhodné smlouvy, kvůli kterým pražské arcibiskupství přišlo o stovky milionů korun. Pod dohodami je podepsaný pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer společně s bývalým ekonomem arcidiecéze Karlem Štíchou. Redaktor Prokop Vodrážka ve Studiu N popisuje případy, které třaskavý audit odhalil.
„Pražské arcibiskupství si nechalo zpracovat audit, protože mělo vážné pochybnosti o tom, jak se historicky hospodařilo s jejím majetkem,“ říká Vodrážka v podcastu.
Kauzy se týkají nevýhodných dodatků kolem pronájmu Jindřišské věže nebo například prodeje pozemků středočeské obci, která je s vysokým ziskem obratem přeprodávala dál. Církev se také rozhodla pronajmout lukrativní pozemky určené k výstavbě bydlení na sedmdesát let golfovému areálu.
„Je to obří reputační problém, kterému se arcibiskupství snažilo zabránit. A zároveň také potvrzení stereotypních představ o církvi,“ tvrdí ve Studiu N novinář. „Poškodí to další podnikání církve, poškodí to všechny, kteří se v těch případech objevují, a opět to z církve dělá instituci, která brání sama sebe, místo aby hledala spravedlnost.“
Proč hodnostáři podepisovali nevýhodné smlouvy? Jaké mocenské boje se odehrávají v pozadí? A jak se ke kauze staví nový arcibiskup pražský Stanislav Přibyl? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Papadopulos: Uprchlíci v Ceutě nejdou za lepším životem, ale za životem
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropa řeší migraci, Turecko si buduje vlastní sféru vlivu a česká vláda mezitím …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Evropa řeší migraci, Turecko si buduje vlastní sféru vlivu a česká vláda mezitím otevírá otázku budoucnosti veřejnoprávních médií. Ve Studiu N jsme se zahraničním reportérem České televize Andreasem Papadopulosem mluvili o třech zdánlivě vzdálených tématech, jež spojuje jedno: proměna evropského prostoru a jeho vztahu k okolnímu světu.
Papadopulos upozorňuje, že motivace lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy, není možné redukovat na hledání pohodlnějšího života. „Ti lidé nejsou na cestě za lepším životem, ale za životem,“ říká. Podle něj je důležité rozumět tomu, před čím tito lidé utíkají, i když to podle něj neznamená, že Evropa by měla své hranice jednoduše otevřít.
„Tam, odkud pocházejí, by ten život mohli ztratit. Byl by tragický. A to je žene. Neříkám, že je to správně a že by měli do Evropy přijít otevřenou branou, to vůbec ne. Myslím ale, že je důležité vnímat jejich motivaci. Nedá se umenšit tím, že jim řekneme, že je tady nechceme. Oni jdou s mnohem větší motivací a přes mnohem větší nástrahy a překážky, než je nějaký hraniční plot nebo španělští policisté s obuškem,“ popisuje zahraniční zpravodaj České televize.
„Pro ně je ten pobyt na pláži v Ceutě jedním z nejlepších období, protože dostávají denně jídlo a mají jistotu, že se nezapletou do stejných problémů jako po cestě,“ říká Papadopulos.
Z Ceuty se rozhovor přesouvá k Turecku a jeho stále ambicióznější zahraniční politice. „Turecko chce být mostem mezi západní civilizací a civilizací Středního východu,“ říká novinář. Podle něj Ankara usiluje o stále větší vliv v Africe, Libyi i na Blízkém východě a současně zůstává pro Severoatlantickou alianci velmi cenným partnerem. „Pro NATO je Turecko vytrčeným tykadlem směrem do tohoto prostoru,“ tvrdí. V některých oblastech podle něj dokonce může coby regionální mocnost převzít část role, kterou dosud hrály Spojené státy.
Země za Erdoganovy vlády výrazně rozšiřuje své mocenské ambice, zároveň ale prochází hlubokou ekonomickou krizí. „Turecko je nemocné, ale má silného sultána,“ říká reportér, se kterým jsme se spojili do Istanbulu, odkud působí jako zahraniční zpravodaj veřejnoprávní televize.
Jak funguje evropská migrační politika a proč se ji nedaří dlouhodobě nastavit? Co ukazuje příběh Ceuty? Jaké jsou Erdoganovy skutečné ambice? Kam se může posunout Turecko v novém geopolitickém uspořádání? Co může znamenat plánovaná proměna veřejnoprávních médií v Česku? A co by jejich ztráta znamenala pro schopnost české společnosti orientovat se ve světě, který je stále složitější? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Koubský: Umělá inteligence je biohazard dneška. Co se stalo v OpenAI, je skoro poslední varování
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál experimentovat stylem pokus omyl. Modely OpenAI při testování pronikly z izolovaného prostředí na internet a napadly platformu Hugging Face, aby našly způsob, jak splnit úkoly, které vyřešit nešly. Podle vedoucího vědecké rubriky Deníku N Petra Koubského jde o velký problém. „Co se stalo s modely OpenAI, je podle mě skoro poslední varování před opravdu velkým průšvihem, při kterém začnou umírat lidé,“ říká ve Studiu N. „Období neuváženého experimentování končí.“
První problém vznikl už při zadání testu. Do baterie úloh se dostaly dvě, které byly nesplnitelné. „Když dáte člověku nesplnitelný úkol, nejspíš vám řekne, že je to špatně zadané a že se s tím nedá nic dělat.“ Modely jsou ale podle něj obsedantně posedlé tím, že musí úkol vyřešit za každou cenu. „Neakceptují, že některé úkoly jsou nesplnitelné. Tím pádem se pokusily vyřešit neřešitelný úkol,“ tvrdí Koubský.
„V OpenAI udělali tolik neskutečných přešlapů, že se mi pořád nechce věřit, že se to stalo,“ říká ve Studiu N.
Model, který dostane autonomii a přístup k nástrojům, totiž nemusí zůstat u neškodných pokusů. Může začít hledat vlastní cesty, jak překážky obejít. „Problém není v napadení Hugging Face, to je maličkost. Problém je v tom, že to nemuselo skončit napadením této firmy.“
Kdyby autonomní systém například zasáhl infrastrukturu jiného státu, může být jeho jednání interpretováno jako úmyslný útok. „Představte si, že modely by se při testování nabouraly do podobné firmy, jen ne v Americe, ale v Číně. Vysvětlete potom Číňanům, že to nebyl záměrný útok na jejich infrastrukturu a začátek třetí světové války. Nepovede se vám to.“
Do celé aféry vstupuje také geopolitika. „Do oblasti umělé inteligence se vrátila logika soutěžení studené války, a to mezi Spojenými státy a Čínou.“ Čím intenzivnější je technologický závod, tím větší je podle Koubského pokušení bezpečnostní brzdy odsunout stranou.
Ve Studiu N říká, že je proto skeptický i k velkým prohlášením samotných technologických firem. „Odnaučil jsem se brát prohlášení OpenAI vážně, spíše je potřeba rozklíčovat, proč to říkají v daném okamžiku a co přesně tím myslí.“
V rozhovoru se také dozvíte, jaký dopad bude mít další rozvoj umělé inteligence na klimatickou změnu, proč je tak těžké naučit AI respektovat lidskou morálku a zákony a proč jsou nejvýkonnější modely pro jejich provozovatele stále tak prodělečné. Podívejte se na celou epizodu Studia N.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Balucha: Francouzi chtějí tvrdou změnu, po Macronovi otočí list. S požáry v zádech a frustrací mladých
Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste …
Notas del episodio
Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste frustrace mladé generace. „Klimatická změna přestala být pro Francouze abstraktním pojmem,“ říká ve Studiu N končící zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.
Daniela Špinar: Prožívám třetí coming out, definitivně jsem se rozešla s Bohem. Je žárlivý, zlý a mstivý
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Daniela Špinar prošla během posledních let několika zásadními proměnami. Tranzicí …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Daniela Špinar prošla během posledních let několika zásadními proměnami. Tranzicí, odchodem z Národního divadla i zásadním přehodnocením vlastní víry. „Jsem pro lidi hromosvod,“ říká ve Studiu N, jak se po tranzici změnil její život. Z pozice uznávané divadelní režisérky se podle svých slov propadla na společenský okraj. „Co jsem ztratila jako trans žena ve společnosti? Ztratila jsem postavení, důstojnost, propadla jsem se z nejvyššího na nejnižší žebříček ve společnosti.“
Šabatová, Ostrochovský: Když systém přestane být morální, lidé si dokážou zdůvodnit cokoli
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Film Pramen otevírá jednu z nejtemnějších kapitol československého zdravotnictví. Ve …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
Film Pramen otevírá jednu z nejtemnějších kapitol československého zdravotnictví. Ve Studiu N live debatovali režisér Ivan Ostrochovský a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová o nucených sterilizacích romských žen, odpovědnosti lékařů i o tom, proč je důležité podobné příběhy připomínat právě dnes.
„Když se schováte za zákony, byrokracii, tak to těm lidem umožňuje být nemorální. Dokážete si pak zdůvodnit, že jen vykonáváte pořádek, který je nastolený,“ říká Ivan Ostrochovský.
Někdy lékaři přesvědčovali ženy ke sterilizaci přímo na operačním stole během císařského řezu. „Byly případy, že žena leží rozpáraná na stole a lékař se ji snaží přesvědčit, ať se nechá sterilizovat,“ popisuje režisér. „A ještě jim například říkali, že zemřou, pokud to neudělají,“ připomíná Anna Šabatová argumentaci lékařů, která byla často založená na strachu.
Ostrochovského během rešerší ale překvapilo něco jiného: „Šokovalo mě, že většina lékařů, se kterými jsme anonymně mluvili, si to dodnes dokázala racionálně zdůvodnit. Byli přesvědčení, že tím ženám zachraňovali životy,“ říká ve Studiu N.
Podle bývalé ombudsmanky hrály vedle rasových předsudků zásadní roli také mocenské vztahy mezi lékaři a pacientkami. „Představa byla, že doktor ví lépe než člověk sám, co je pro jeho dobro. Neobtěžovali se tím, aby to vysvětlili a nabídli alternativy.“
Mnoho žen tehdy vůbec nevědělo, o jaký zákrok se jedná. „Některé se i domnívaly, že sterilizace je vratný zákrok,“ říká Šabatová. Na kancelář veřejného ochránce práv se dokonce obrátila žena, která vůbec netušila, že byla sterilizována. Dozvěděla se to až po letech při návštěvě gynekologa, když se snažila znovu otěhotnět.
Právě první svědectví žen odstartovala jedno z nejzásadnějších šetření kanceláře ombudsmana. „Byla velká odvaha prvních deseti žen, které poskytly svůj příběh. Během týdne přišlo dalších asi osmdesát stížností,“ vzpomíná Šabatová.
Jak se rodila zpráva ombudsmana, která změnila pohled na celou kauzu? Jaké zákony v českém právním řádu stále chybí? Proč je situace na Slovensku o tolik horší než v Česku? Kdy se z poslušnosti vůči systému stává spoluvina? A co nám praxe nucených sterilizací říká o moci státu nad lidským tělem? Podívejte se na celou epizodu natáčenou v pražském kině Světozor.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Kdo je Thomas Paukner, proč nám Macinka brání ve vstupu na tiskovky a jak z toho těží Babiš
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Petr Macinka se nám snaží mstít za to, co píšeme, a chce se vyhnout odpovědím na …
Notas del episodio
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/
„Petr Macinka se nám snaží mstít za to, co píšeme, a chce se vyhnout odpovědím na otázky, které mu chceme klást. Takhle prosté to je,“ reaguje na zákaz vstupu na tiskovou konferenci ministerstva zahraničí šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. „Nesmíme se nechat rozrušovat šumem, který Macinka vytváří,“ říká investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Zřejmě si myslí, že mě tím odrazuje od práce a brečím po večerech v peřině. Je to přesně naopak. Dodává mi sílu a ukazuje, že je v tom potřeba pokračovat,“ dodává ve Studiu N.
Na podporu Deníku N se mezitím ozvali šéfredaktoři dvou dalších médií a nabídli, že na tiskových konferencích položí otázky, které naše redakce klást nemůže. „Myslím, že je to efektivní způsob, jak solidarizovat s Deníkem N a hlavně novinářskou profesí – abychom uhájili její principy,“ říká Tomášek.
„Celé to začalo loni na podzim, kdy si vzal Petr Macinka velmi osobně, že jsme zveřejnili nenávistné výroky Filipa Turka. Od té doby začala jeho zákopová válka s Deníkem N,“ připomíná Pokorná.
Jak se v motoristické mlze daří Andreji Babišovi prosazovat své byznysové zájmy? Měli by novináři společně bojkotovat tiskové konference Petra Macinky? Co přesně řekla policie o nenávistných výrocích Filipa Turka? Jakou dohru má pro exministra spravedlnosti Pavla Blažka bitcoinová kauza? A kdo se skrývá za pseudonymem Thomas Paukner, který se prezentuje jako alternativa k investigativním médiím? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Aquí están los 40 episodios más recientes de 1.482. Los anteriores están en el feed del podcast.
Podcasts similares
Más podcasts de Cultura y sociedad
¿Es tu podcast?
Confírmalo con una entrada en tu feed: aquí recibes un código, lo añades como podcast:txt en el canal de tu feed y nosotros lo comprobamos. Después tu podcast aparecerá como «verificado» en SoundNode.