Echo Podcasty
- Épisodes
- 958
- Parution
- plusieurs fois par semaine
- Dernier épisode
- 11 Nov 2026
À propos du podcast
Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Echo Salon • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie
Épisodes 958
Starostové nad hrobem ODS. V čem Petr Pavel rozumí Putinovi?
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czVýrazně posiluje STAN a ODS se dostává nad propast. Existuje lék, který může ODS ochránit od stejného konce, který potkal sociální demokracii? „Jde o stranu …
Notes de l’épisode
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Výrazně posiluje STAN a ODS se dostává nad propast. Existuje lék, který může ODS ochránit od stejného konce, který potkal sociální demokracii? „Jde o stranu, která založila českou státnost. Sledovat tyhle konce je vždycky smutná věc. Martin Kupka je Petr Fiala bez hanáckého akcentu a svým založením je ještě víc nalevo než on,“ tvrdí Daniel Kaiser.
Německý kancléř Merz chce zdražovat elektřinu a hrozí, že neprojde rozpočet EU, když státy nebudou podporovat Ukrajinu. Proč Petr Pavel mluví v Německu jinak než ke svému domácímu publiku? Doma je ohledně vyjednávání s Putinem výrazně zdrženlivější.
Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24czZazpívat si, dojmout se a jít domů. Umí Češi vůbec demonstrovat?
V posledních týdnech se v Česku opět hodně demonstruje. Protestuje se na podporu nezávislosti veřejnoprávních médií i za jejich reformu, další velká demonstrace se chystá na Letné a pak přijde 17. listopad …
Notes de l’épisode
V posledních týdnech se v Česku opět hodně demonstruje. Protestuje se na podporu nezávislosti veřejnoprávních médií i za jejich reformu, další velká demonstrace se chystá na Letné a pak přijde 17. listopad. Soudobé české demonstrace mají přitom specifickou povahu: na pódiu se střídají známé tváře, hrají známé písně, lidé se dojmou a pokojně rozejdou domů. Tento „svěrákovský“ protest má i své poněkud bizarní stránky: třeba známou Večerníčkovu novinovou čepici (ale zateplenou!), kterou Milion chvilek nabízí ve svém e-shopu za 1190 korun. Nepřipomínají tak naše demonstrace spíš happeningy? A mohou současné protesty vůbec něco změnit? O tom debatujeme se sociology Ondřejem Císařem a Janem Herzmannem, anarchokapitalistou Martinem Urzou, politologem Petrem Drulákem ze spolku Svatopluk a Doroteou Mejstříkovou z organizace Díky, že můžem.
Do jara mír nebude. O USA, Rusku a vyjednávání o ukončení války na Ukrajině
Oznámením dieselové dohody mezi USA a Ruskem se rozběhlo nejnovější kolo vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. Dohoda je součástí tvrdé snahy Trumpova Bílého domu donutit Volodymyra Zelenského k ústupkům …
Notes de l’épisode
Oznámením dieselové dohody mezi USA a Ruskem se rozběhlo nejnovější kolo vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. Dohoda je součástí tvrdé snahy Trumpova Bílého domu donutit Volodymyra Zelenského k ústupkům. Dalším takovým krokem bylo zpomalení systému Starshield, vojenské verze internetu ze satelitů Starlink, nad Ukrajinou. Znepřátelené strany a Američané se mají sejít v první polovině listopadu v Abú Zabí. O tom, jestli současné snažení má šanci na úspěch, debatujeme s redaktorem Aktuálně.cz, který na Ukrajinu často jezdí, Matyášem Zrnem, analytikem Pavlem Havlíčkem z Asociace pro mezinárodní otázky a bývalým ministrem zahraničí České republiky Cyrilem Svobodou.
Trump prohrál s Trumpem. Kdo poptává zlo?
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJak se změní politika Donalda Trumpa poté, co v midterms prohrál víc, než se čekalo. „Tyhle volby prohrávají skoro všichni američtí prezidenti. Truman, Clinton i …
Notes de l’épisode
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Jak se změní politika Donalda Trumpa poté, co v midterms prohrál víc, než se čekalo. „Tyhle volby prohrávají skoro všichni američtí prezidenti. Truman, Clinton i Reagan a dokonce to potom neznamenalo, že prohrají v prezidentské volbě za dva roky. Ale Trump opět prohrál s Trumpem. Je to člověk, který prohrává převážně se svými vlastními slabostmi všeho druhu,“ říká Maciej Ruczaj.
Demonstrovalo se za Českou televizi, ale z průzkumů vyplývá, že pro zachování koncesionářských poplatků je jenom 34 % respondentů, zatímco 54 % chce změnu. „Není to překvapivé, je to to, co jsme si mysleli, že bude odpovídat realitě,“ tvrdí Dalibor Balšínek.
V Polsku pokračuje vleklá krize ohledně legitimity ústavního soudu. Atmosféra je velmi napjatá. Podpásovky dávají střídavě obě strany.
Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Tereza Matějčková, Jiří Peňás a Dalibor Balšínek.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24czPřijde Antikrist ve jménu dobra? René Girard a Peter Thiel o konci světa
Když některá média upozornila, že bychom umělé inteligenci neměli děkovat poté, co nám odpoví na otázku, protože tím zbytečně spotřebováváme energii – a pračce ostatně také neděkujeme –, ozval se Sam Altman …
Notes de l’épisode
Když některá média upozornila, že bychom umělé inteligenci neměli děkovat poté, co nám odpoví na otázku, protože tím zbytečně spotřebováváme energii – a pračce ostatně také neděkujeme –, ozval se Sam Altman. Ano, stojí to velké peníze, uznal, ale jsou to také velmi dobře vynaložené zdroje. Protože jeden nikdy neví… Žertem připomněl apokalyptické scénáře: Jakmile umělá inteligence převezme vládu, buďte si jistí, že si bude pamatovat, kdo děkoval.
Ostatně apokalyptická řeč – i ta vysloveně nežertovná – se mezi technologickými vývojáři těší oblibě. Jedním z nejpozoruhodnějších hlasů v této debatě je americký investor Peter Thiel. Spoluzaložil Palantir a byl také jedním z prvních investorů do Facebooku. Neměli bychom však zapomínat ani na to, že byl žákem francouzského filozofa Reného Girarda. Obojí – jak Facebook, tak současné řeči o apokalypse – s tímto francouzským myslitelem úzce souvisí.
Podle Girardovy teorie lze základní dynamiku společnosti vysvětlit pomocí pojmu mimetické touhy: netoužíme nezávisle na druhých, spíše sledujeme, po čem touží ostatní, a napodobujeme jejich touhu. To nás spojuje i rozděluje. Když všichni toužíme po tomtéž, sjednocuje nás to, ale rovněž mezi námi vznikají závist, zlost a konflikty. René Girard rozpoznává v této dynamice působení toho, co křesťanská tradice nazývá Satanem. Zlo nepřichází zvnějšku jako nám cizí síla, ale spíše se rodí z našich vztahů a rivalit.
Sociální sítě jsou dokonalou laboratoří mimetické touhy: ukazují nám, co mají, chtějí a obdivují druzí, a tím formují naše touhy, včetně nenávisti. A podle Petera Thiela jsou sociální sítě natolik mocné právě proto, že tak přesně kopírují naši přirozenost. Jenže zatímco tradiční společnosti měly mechanismy, jak kolektivní násilí usměrňovat, například prostřednictvím obětních beránků, my jsme tento mechanismus prohlédli a odmítli. Víme, že připisovat vinu za naše neštěstí nevinným obětem je nepřípustné. Jenže mimetická rivalita tím nezmizela – a otázka, jak zvládat její stupňování, zůstává otevřená.
Zde navazuje Peter Thiel. Obává se, že apokalyptické scénáře, které formulují technologičtí vývojáři i někteří filozofové, například Toby Ord, v nás probudí potřebu globální regulace, která nás uzavře do jedné technologicky spravované super-společnosti. Antikrist nepřijde jako ničitel světa. Může vystupovat jako největší humanista, který nás bude chtít ochránit před apokalypsou. Má však Peter Thiel vlastní odpověď? Přinejmenším naznačuje, kde ji hledat: v pokračování technologického pokroku a v překonávání některých omezení liberální demokracie. Ostatně již v roce 2009 poznamenal, že ve slučitelnost svobody a demokracie přestal věřit. Ale co když se Antikrist skrývá i v Thielově vlastní odpovědi?
O oslabení katolicismu se nejvíce zasloužil hluboce věřící člověk, jakým byl Masaryk
Na rozdíl od většiny evropských národů, kde byla víra pilířem národní identity - například v Polsku, Irsku nebo Bavorsku – Češi chápali náboženství jako nástroj cizí moci. Katolická církev byla v jejich vědomí …
Notes de l’épisode
Na rozdíl od většiny evropských národů, kde byla víra pilířem národní identity - například v Polsku, Irsku nebo Bavorsku – Češi chápali náboženství jako nástroj cizí moci. Katolická církev byla v jejich vědomí spojena a Habsburky a byla vnímána jako opora habsburského absolutismu a nástroj pobělohorské rekatolizace a germanizace. České národní obrození v 19. století vytvořilo mýtus, že „zlatým věkem“ českých dějin byla husitská reformace a doba před Bílou horou. Bělohorský katolictví bylo označeno za vnucené a nepřirozené. Značnou roli v postoji Čechů k víře hrál Tomáš Garrigue Masaryk, který byl na jednu stranu hluboce věřící člověk, ale zároveň chtěl „odkatoličtit náš život“. To ovšem neznamenalo, že chtěl odstranit křesťanství nebo víru. Spíše chtěl oslabit kulturní a politickou dominanci římského katolicismu, který podle něj příliš těsně souvisel s habsburským státem a s tradicí pobělohorské rekatolizace. Masaryk se domníval, že český národ by se měl více opřít o vlastní reformační tradice, zejména o odkaz Jana Husa, Petra Chelčického a českých bratří. Po roce 1918 měl Masaryk sice nepřímý, ale velmi silný vliv na masový odchod části obyvatel od římskokatolické církve. Mnoho lidí jeho kritiku katolicismu chápalo jako potvrzení názoru, že nová republika by měla být méně katolická a více navazovat na husitskou a reformační tradici. Právě v tomto prostředí vznikla Církev československá
Kdo nejde s námi, jde proti nám. Měl lepší projev Pavel, nebo Klaus? Lži o ČT
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czKlaus i Pavel se každý svým způsobem 28. října vyjádřili k situaci ohledně České televize. Současná hlava státu mluvila i o Masarykovi a pravdě. „Ze strany …
Notes de l’épisode
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Klaus i Pavel se každý svým způsobem 28. října vyjádřili k situaci ohledně České televize. Současná hlava státu mluvila i o Masarykovi a pravdě. „Ze strany prezidenta tam byl určitý paternalismus. S tím já mám problém, protože v politice moc pravd není. Existují různé druhy nebezpečí? Ano. Ale už se v politice nemusíme shodnout, jak na to zareagovat,“ říká Tereza Matějčková.
Byli o dlouhé době na Hradě vyznamenáni jenom lidé, kteří nevyvolávají žádné negativní emoce? „Třeba Jan Hřebejk může leckoho dráždit. Nechci zpochybňovat relevanci jeho ocenění, je to významný režisér. Ale zároveň je to i velmi ostrý glosátor dění,“ poukazuje Jiří Peňás. A neměly by se každý rok dávat medaile daleko méně oceněným?
Jak se bude dál vyvíjet otázka veřejnoprávních médií? A proč se začíná opět normalizovat kouření.
Na Echo Poradě diskutovali Tereza Matějčková, Jiří Peňás a Dalibor Balšínek.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24czGenerace poškozených dětí? O inkluzi a vzdělávání
Inkluze, tedy začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol, byla zavedena ve své současné podobě skoro přesně před deseti lety. A od té doby budí emoce, což se stalo i v případě …
Notes de l’épisode
Inkluze, tedy začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol, byla zavedena ve své současné podobě skoro přesně před deseti lety. A od té doby budí emoce, což se stalo i v případě aktuálního návrhu ministra školství Roberta Plagy (za ANO), jenž mimo jiné počítá s tím, že od září 2027 ukončí přidělování asistentů jednotlivým dětem a zavede systém, který zajistí asistenty podle velikosti a potřeb jednotlivých škol. Z vládní koalice ale zaznívají i návrhy celou inkluzi zrušit. O tom, co by navrhované změny pro školy znamenaly a zda vůbec a případně v jaké formě je inkluze potřeba, přišli do Salonu Echa diskutovat poslankyně ODS a místopředsedkyně sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková, poslanec Motoristů sobě a rovněž člen školského výboru Matěj Gregor, programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta a Petra Mazancová, ředitelka ZŠ Pod Beckovem v obci Bašť-Líbeznice na Praze-východ, členka výkonného výboru Učitelské platformy a její bývalá předsedkyně.
Občanskou válku v Evropě začaly děti. Jak dopadne souboj Rakušana s Grolichem
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czKdo začal protesty ve Francii a kdo je nakonec ukradl. Je to povstání privilegovaných, nikoliv zbídačených. Začalo to v oblastech, do kterých se už nyní nalily …
Notes de l’épisode
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czKdo začal protesty ve Francii a kdo je nakonec ukradl. Je to povstání privilegovaných, nikoliv zbídačených. Začalo to v oblastech, do kterých se už nyní nalily miliardy. Penězi se zjevně integrace řešit nedá. Bude se muset zakročit jiným způsobem.
Vyhraje prezidentské volby Jean-Luc Mélenchon? Nebo spíš Marine Le Penová?Budou mít výsledky senátních voleb dopad na celostátní politiku?
Hnutí ANO nezískalo ani jeden mandát. I silné lídry čeká jejich konec. Faktem je, že Andrej Babiš svým voličům nedoručuje to, co jim slíbil. Ale dějí se věci i v opozici. Bude Jan Grolich vyzyvatelem Víta Rakušana? Změní se přístup Spojených států k Ukrajině po volbách midterms? Za ty dva roky jsme si na různé přemety už mohli zvyknout.Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Maciej Ruczaj, Jiří Peňás, Martin Weiss a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Doufejme, že to bude drhnout. O smyslu a budoucnosti matematiky v éře chytrých strojů
Když jsme tento Salon připravovali, dali jsme mu záměrně provokativní pracovní název Rekviem za matematiku?. Navazujeme tím na nedávné průlomy v umělé inteligenci, která, zdá se, už dokáže řešit i velmi obtížné …
Notes de l’épisode
Když jsme tento Salon připravovali, dali jsme mu záměrně provokativní pracovní název Rekviem za matematiku?. Navazujeme tím na nedávné průlomy v umělé inteligenci, která, zdá se, už dokáže řešit i velmi obtížné matematické problémy – a její schopnosti se právě v posledních době výrazně posunuly. Terence Tao, držitel prestižní Fieldsovy medaile, jakési matematické Nobelovky, nedávno prohlásil, že jsme svědky „konce romantické éry matematiky, věku hrdinů“, kdy práci osamělých géniů začne nahrazovat mnohem průmyslovější forma oboru podporovaná stroji. Jiní jdou ještě dál a spekulují, zda matematika jako lidská disciplína vůbec přežije. O její budoucnosti přišli diskutovat Petr Zemánek, docent z Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, David Stanovský, docent z katedry algebry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, a Marian Kechlibar, vystudovaný matematik a softwarový vývojář, autor série Zapomenuté příběhy a také kolega-komentátor publikující v Echu.
Filosofie vlastní sabotáže: Proč je dobře, že si kazíme život
Do omrzení se oddáváme zlozvyků, ač si nenalháváme, že nám prospívají, zamilováváme se do nesprávných lidí nebo si sami opakovaně maříme příležitosti. Proč jsme nepoučitelní? Americký filozof Todd McGowan …
Notes de l’épisode
Do omrzení se oddáváme zlozvyků, ač si nenalháváme, že nám prospívají, zamilováváme se do nesprávných lidí nebo si sami opakovaně maříme příležitosti. Proč jsme nepoučitelní? Americký filozof Todd McGowan přichází s podnětnou tezí: sabotáž sebe sama není nešťastnou odchylkou od jinak rozumného úsilí o štěstí. Spíše patří k samé podstatě touhy. Patrné je to i na romantické lásce: nevybíráme si lidi, kteří nám přinášejí klid, ale toužíme po těch, kteří nás rozruší. Milujeme na druhých obtíže, jimiž přispívají k našemu životu. Jinými slovy, hledáme někoho, kdo nám rozvrátí život.Nepřesvědčivě to nezní, ale copak to není hrozné? McGowan má zato, že spíše můžeme mluvit o velkém štěstí: v takto náročné lásce totiž rozšiřujeme svůj život, svůj svět. Vyvádí nás z uzavřenosti své identity. Proto lze lásku, která nám působí tolik obtíží, nazvat také svobodou. Svobodní nejsme, když se připoutáváme ke své vůli, ale když ji překonáváme. Ideální sabotáží naší marnosti jsou pak vlastní potomci, kvůli kterým obětujeme své pohodlí a zažíváme ze života – i ze sebe – více. Z tohoto hlediska druzí nejsou mezemi našeho štěstí, ale rozšířením života, vlastně skutečnosti.Takto je sabotáž sebe sama spjatá s tím nejhodnotnějším, co máme: usilujeme-li o pravdu, chceme překročit pouhé své mínění a formulovat něco objektivnějšího, co nás přesahuje. V tomto smyslu se pojem vlastní sabotáže váže i k politice. McGowan tvrdí, že krajní hnutí měla odjakživa jednu podstatnou výhodu, kterou liberální politici a komentátoři soustavně přehlížejí. Dokážou mobilizovat přirozenou ochotu k oběti i sebedestrukci. Nepochopení liberálních elit, proč lidé volí proti svým zájmům, se potud rovná neporozumění lidské psychice: jednat proti svým zájmům je to nejpřirozenější. Liberální politika by se proto neměla omezovat na příslib většího konzumu nebo individuálního štěstí. Měla by dokázat oslovit také naši ochotu něco obětovat pro to, co nás přesahuje. Jenže jak rozlišit oběť, která nás osvobozuje, od oběti, která nás podrobuje?
Češi si stále představují politiku jako boj dobra se zlem
Češi si stále představují politiku jako boj dobra se zlemNení tajemstvím, že Češi chovají nedůvěru k politickým stranám. Přitom ještě v 60. letech 19. století většina české veřejnosti pohlížela na politiky jako …
Notes de l’épisode
Češi si stále představují politiku jako boj dobra se zlem
Není tajemstvím, že Češi chovají nedůvěru k politickým stranám. Přitom ještě v 60. letech 19. století většina české veřejnosti pohlížela na politiky jako na národní reprezentanty či dokonce ochránce národa. Tehdy existovala poměrně silná víra, že politickou prací lze dosáhnout zásadních změn v rámci monarchie.
Postoj k politiků a politickým stranám se ale začal kazit během I. republiky. Politika v meziválečném Československu byla mnohem více komunitní, než je dnešní politika. Politické strany měly nejen statisícové členské základny, ale každá měla i své odbory, záložny, družstva, tělocvičné jednoty, zpěvácké spolky. I tehdejší noviny byly výrazně politizované a spjaté s některým politickým táborem. Kdybychom se podívali na hlavní strany první republiky, zjistíme, že téměř všechny reprezentovaly poměrně konkrétní sociální skupiny: agrárníci zemědělce, sociální demokraté dělnictvo, lidovci katolické selské obyvatelstvo, národní demokraté podnikatelské a národně orientované městské střední a vyšší vrstvy. To je pro nás v době, kdy převažují tzv. catch all strany, těžko představitelné. Zatímco dnes – slovy Zygmunta Baumana - žijeme v tekuté modernitě, v souvislosti s meziválečným obdobím hovoří historikové o „organizované modernitě“. Občan tak stále více narážel na skutečnost, že úřady, samosprávy, družstva, podniky, jsou nějak propojeny se stranami. Začalo se mluvit o „partajničení“, které se stávalo stále větším předmětem kritiky, a s tím související partajní korupcí.
Ovšem na druhou stranu se nad tím vším vznášel imperativ Tomáše Garrigue Masaryka, který – ačkoli sám také používal z našeho hlediska ne úplně čisté praktiky - hovořil o politice jako o službě pravdě a morálce. Pro Masaryka byl nejdůležitější humanismus a to, co nazýval „socializací“ české politiky, tedy její zacílení na morální obrození občana. Možná tady má své kořeny představa, že politika má být bojem dobra se zlem, které se později chopil i Václav Havel a která stále přežívá v českém veřejném mínění.
Prezident udělal z voleb frašku. Proč vadil marketing u Babiše, a Grolichovi se tleská?
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czEcho Porada se věnovala nejen povolební situaci, ale řešil se i prezident a jeho volební den. Petr Pavel nejprve oznámil, že kvůli dovolené vynechá komunální …
Notes de l’épisode
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Echo Porada se věnovala nejen povolební situaci, ale řešil se i prezident a jeho volební den. Petr Pavel nejprve oznámil, že kvůli dovolené vynechá komunální volby, po vlně kritiky ale obrátil a soukromým tryskáčem přiletěl z Maroka do Prahy, v domovském Černoučku odvolil a hned se vrátil na dovolenou. Napravil tím svůj přešlap, nebo jen ukázal, že význam voleb vůbec nepochopil? A kdo jeho nákladnou cestu zaplatil? Jak velký problém je, že záběry z jeho dovolené využila i společnost Orlen na svém instagramovém účtu. Český prezident se tak stal ústřední postavou propagačního obsahu polské firmy, která provozuje síť čerpacích stanic po celé Evropě.
V tomto kontextu Jiří Peňás připomíná aféru Christiana Wulffa, německý spolkový prezident rezignoval v únoru 2012 kvůli sérii skandálů spojených s korupcí a zneužíváním postavení.
Proč se z jednoho hlasování stala taková šaráda a co to znamená pro Pavlovu autoritu? Sledujte Echo Poradu, kde probíráme i volební debakl Motoristů a vítěze i poražené voleb. A dozvíte se i to, proč Dalibor Balšínek nepodepsal výzvu šéfredaktorek a šéfredaktorů českých médií.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24czUmělá inteligence píše mizerné eseje. O budoucnosti humanitních věd
Často čtu, že žijeme na počátku posthumánní, postlidské doby. Termín „humanitní vědy“ má tu lidskost už v názvu. Znamená to, že se nutně stanou naprosto irelevantními? Anebo naopak pomohou zaručit, že …
Notes de l’épisode
Často čtu, že žijeme na počátku posthumánní, postlidské doby. Termín „humanitní vědy“ má tu lidskost už v názvu. Znamená to, že se nutně stanou naprosto irelevantními? Anebo naopak pomohou zaručit, že specificky lidský způsob vztahování se ke světu, ptaní se, vnímání přežije? O humanitních vědách se poslední dobou hodně mluví. Nebývají to ale slova, jež by humanitní vědci poslouchali s radostí. Mezi mladými lidmi podle různých měření klesá schopnost porozumět psanému textu a s tím i zájem a vůbec schopnost vnímat literaturu, jíž se některé humanitní obory zabývají. I na vysokých školách „řádí“ umělá inteligence, která může nabourat dosavadní způsob výuky. Pro některé komentátory, část veřejnosti a mnohé politiky se humanitní obory navíc staly symbolem všeho, co je na současném vzdělávání špatně. Jsou prý nepraktické, odtržené od reality života, pěstuje se na nich „soft“ věda a ideologická indoktrinace. Mladí lidé tam – jak se zdůrazňuje – „za naše peníze“ studují obory, jež společnosti nepřinášejí velký užitek a ještě ji podvracejí. O momentálním stavu i budoucnosti vysokoškolského humanitního vzdělávání debatuje redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl s politologem z Filozofické fakulty UK Pavlem Baršou, psycholingvistkou rovněž z FF UK Kateřinou Chládkovou, filozofem Jakubem Jinkem z Katolické teologické fakulty UK a anglistou Ladislavem Nagyem z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Každý nepovedený barák se dá zbourat. Salon o tom, čemu pomůže a co ohrozí novela stavebního zákona
Tématem salonu Echa bude novela Stavebního zákona, která má výrazně urychlit stavební procesy, usnadnit výstavbu, zbavit se zátěže přebytečné byrokracie. Z pohledu kritiků však novela hraje do karet developerům …
Notes de l’épisode
Tématem salonu Echa bude novela Stavebního zákona, která má výrazně urychlit stavební procesy, usnadnit výstavbu, zbavit se zátěže přebytečné byrokracie. Z pohledu kritiků však novela hraje do karet developerům a způsobí rozvolnění památkové ochrany a vůbec pravidel, podle kterých by se v civilizované a kulturní zemi mělo stavět. Salon tedy bude o plusech a mínusech navrhované novely, ale také, co vlastně a jak by se mělo v téhle zemi stavět.
Kdo vyhraje Rallye Praha - Marakéš. Prezident jede na půl plynu
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czPetr Pavel se rozhodl místo komunálních voleb jet do Afriky na rallye. Jak velká chyba to je? „Je to chyba hlavně nepochopitelná. Jestli je za tím tak strašlivá …
Notes de l’épisode
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Petr Pavel se rozhodl místo komunálních voleb jet do Afriky na rallye. Jak velká chyba to je? „Je to chyba hlavně nepochopitelná. Jestli je za tím tak strašlivá vášeň pro motorky, že mermomocí musí, tak je to spíš na psychiatra. Nicméně to otevírá precedens,“ říká Jiří Peňás. „Zásadní charakteristikou politika je, že má vizi, kterou chce prosazovat. A to jde v demokratickém režimu jen prostřednictvím voleb. Pavlovo rozhodnutí na volby se vybodnout dokumentuje to, že podstatu politiky nepochopil,“ dodává Dalibor Balšínek.
Potvrdí se po volbách vůdčí role hnutí STAN v opozici? A jak uspěje Jan Grolich? Ve Francii opět hoří ulice, nyní protesty odstartovali středoškoláci. A komu donášel bývalý šéf německé rozvědky?
Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24czPřítel není jen opora. Je to riziko
Přátelství bývají živá v těch obdobích, kdy se společnost mění a zděděné vztahy se stávají méně stabilní. Snad bychom tedy mohli očekávat, že žijeme v době stvořené pro přátelství. Výzkumníci však sledují spíše …
Notes de l’épisode
Přátelství bývají živá v těch obdobích, kdy se společnost mění a zděděné vztahy se stávají méně stabilní. Snad bychom tedy mohli očekávat, že žijeme v době stvořené pro přátelství. Výzkumníci však sledují spíše opačný trend: s přáteli se osobně stýkáme méně často než dříve a trávíme s nimi méně času. Navíc vzniká šedá zóna důvěrnosti s chatboty. Je to už přátelství? Nebo ještě samomluva? Že současná nejistota vtrhla i do přátelství, je tím pozoruhodnější, že mnozí – i současní – filozofové zdůrazňují, jak nepatřičné je chápat přátelství převážně jako vztah dvou lidí, kteří si poskytují oporu a zpravují se o svých citech. Přátelství bylo naopak tradičně chápáno také jako vztah s politickým rozměrem.
Již Aristotelés zdůrazňuje, že přátelské vztahy se pojí s dobrým životem, který nelze odmyslet od obce. Proč je ale zrovna přítel tak podstatný? Je mým svědkem. Umožňuje mi se v druhém zahlédnout, a tím reflektovat sebe sama. Přítel je mým druhým já – a to druhé já potřebuji, abych vůbec mohla být jedním já. To je definice, na niž navazovaly generace myslitelů. Hannah Arendtová, která se sama vyznačovala velkým talentem pro přátelství, v tomto smyslu zdůrazňuje, že přítel mě učí vidět tentýž svět jinak a umožňuje mi proto chápat pluralitu a porozumět lépe světu, který sdílíme. Kde přátelství umlká, slábne i schopnost vidět společný svět očima druhého a snášet jeho odlišnost. I německo-jihokorejský autor Byung-Chul Han poznamenává v knize Bez respektu (2026), že přátelství nám umožňuje otevřenost: učit se trpělivosti a dávat druhému čas. Bez této základní štědrosti nemůžeme žít dobrý život, ani jako jednotlivci, ani jako společenství.
Jenže přátelství je i riskantní. Proměňujeme se v něm – a řecko-americký filozof Alexander Nehamas zdůrazňuje v knize O přátelství (2016), že ne vždy k lepšímu. Především však ukazuje, jak přátelství – a potažmo všechny blízké vztahy, které nás konstituují zevnitř – mohou měnit nejen budoucnost, ale i význam minulosti. Když se blízké vztahy rozpadnou, najednou hodnotíme nově i sdílenou minulost: co jsme dříve vnímali jako humor, který jsme oceňovali, se dnes jeví jako výsměch. Co jsme interpretovali jako velkorysost, je najednou manipulace, a v prožitých rocích vidíme promarněný čas. Jak jsme se s někým takovým vůbec mohli bavit? Rozpad vztahu přepisuje minulost, mění přítomnost a proměňuje naši budoucnost. Ale také by nás mohl upomenout na to, jak členitý je život -– i každý člověk – a že bychom sklonu udusat minulost jedním hlediskem měli odolávat.
Josef II. položil základy moderního státu a umřel zklamán
Josef II. položil základy moderního státu a umřel zklamán.Reformy císaře Josefa II. představují mezistupeň mezi pozdně stavovským modelem státu a liberální občanskou společností. Ovšem josefinské zrovnoprávnění …
Notes de l’épisode
Josef II. položil základy moderního státu a umřel zklamán.
Reformy císaře Josefa II. představují mezistupeň mezi pozdně stavovským modelem státu a liberální občanskou společností. Ovšem josefinské zrovnoprávnění poddaných ve smyslu „státních občanů“ nemá nic společného s liberálním konceptem politických práv občanů. Stále přetrvává víra v neomylnost autoritativního státu. Základem legality není demokratický souhlas těch, kterým panovník vládne, ale panovníkova vůle konat dobro, která se řídí osvícenskou racionalitou.
Josef II. byl přesvědčen, že má-li stát má přímo spravovat obyvatelstvo, nesmí být příliš omezován tradičními privilegii šlechty nebo církve. Člověk nebyl v jeho očích poddaným vrchnosti, ale poddaným státu a panovníka. To byla velmi důležitá změna. Ve středověkém a raně novověkém pojetí stál mezi panovníkem a obyvatelstvem celý systém zprostředkujících korporací: šlechta, církev, města, cechy. Josef II. se snažil jejich význam omezit a vytvořit přímý vztah: panovník – státní úředník – obyvatel. V tomhle byl skutečným architektem modernizace.
Josef II. vycházel z přesvědčení, že má-li správa efektivně vykonávat vůli absolutistického panovníka, tak musí být centralizovaná. Proto posiloval centrální úřady ve Vídni, sjednocoval správu, omezoval zemské autonomie, a taky podporoval němčinu jako úřední jazyk. Nešlo o žádnou germanizaci v dnešním národním smyslu. Němčina měla být především praktickým jazykem jednotné administrativy.
Ovšem mnoho reforem narazilo na odpor šlechty, církve, uherských stavů i obyčejných lidí. Zrušení roboty a její nahrazení peněžní dávkou a větší vyrovnání daňového břemene mezi vrstvami obyvatelstva, omezilo privilegia šlechty. Byrokratizace a centralizace podkopala moc stavů. A obyčejným lidem rozbil srozumitelný svět, ve kterém žili po generace. Extrémním příkladem bylo třeba nařízení, že místo rakví se má pohřbívat v pytlích, protože je to efektivnější a lacinější, šetří to dřevo, tělo se rychleji rozloží. Z racionálního hlediska měl pravdu, ale chyběla empatie.
Opozice vůči jeho reformám byla nakonec velmi silná a kdo ví, jak by to celé dopadlo. Ale v roce 1789 propukla Velká francouzská revoluce, která se přenesla i do Rakouského Nizozemí – tedy dnešní Belgie. Josef II. umíral otřesen, nemocný a rezignovaný. Sám si nakonec stihl napsat i epitaf: „Zde leží Josef, který ztroskotal ve všem, co podnikl“.
Václav Havel před ženami utekl na Hrad. Z politiky odešel jako poražený vítěz
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czEcho Porada se dnes věnovala odkazu Václava Havla a jeho roli v české politice po roce 1989. Mluvili jsme o jeho vstupu do politiky i o tom, jestli bylo pro …
Notes de l’épisode
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Echo Porada se dnes věnovala odkazu Václava Havla a jeho roli v české politice po roce 1989. Mluvili jsme o jeho vstupu do politiky i o tom, jestli bylo pro pozdější vývoj dobře, že se po Sametové revoluci stal prezidentem. Jeho prezidentství i život definovaly ženy, myslí si Daniel Kaiser i Jiří Peňás. Ten dodává, že prezidentstvím řešil i svou privátní situaci. Byl Havel významnější politik, nebo umělec a je na místě mu vyčítat, že nikdy nepodrobil kritice podporu americké válečné politice?
Velký spor se vedl o to, kdo má po roce 1989 řídit ekonomickou transformaci. Lidé z podnikové a ekonomické praxe měli ambici převzít vedení změn, nakonec ale dostali přednost akademici z Prognostického ústavu. Z této perspektivy mohli mít Andrej Babiš a lidé z jeho okruhu pocit, že jim byla po revoluci jejich role „sebrána“ a že se k moci symbolicky vrátili až po roce 2014, tentokrát prostřednictvím demokratických voleb.
Sledujte Echo Poradu s Daliborem Balšínkem, Danielem Kaiserem a Jiřím Peňásem.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24czMěl vyhrát Dubček. Vyhnuli bychom se Havlovu kultu
Z polistopadových osobností dosud jen Václav Havel dosáhl ve veřejném životě takového postavení, aby se široce vzpomínalo jeho nedožitých kulatých narozenin. Pátého října by Havlovi bylo 90 let. A přestože …
Notes de l’épisode
Z polistopadových osobností dosud jen Václav Havel dosáhl ve veřejném životě takového postavení, aby se široce vzpomínalo jeho nedožitých kulatých narozenin. Pátého října by Havlovi bylo 90 let. A přestože odešel už před patnácti roky, jeho odkaz nebo možná domnělý odkaz zůstává přítomen ve veřejném prostoru. Je to požehnání, nebo naopak defekt? Kdyby se v prosinci 1989 nestal prezidentem, byl by dnes český veřejný prostor svázanější – nebo paradoxně naopak otevřenější?
Diskutovat do Salonu Echa přišli Alexandr Vondra, místopředseda ODS a do roku 1992 pravá ruka prezidenta Havla, bývalý místopředseda téže strany Jan Zahradil, který však z ODS vystoupil a v současnosti má blízko k Motoristům. Protože byl nemocný, tak jenom on-line byl s námi Jiří Maryško, herec a předák motorkářského Havloids Memorial Clubu. V něm jsou sdruženi i někteří další herci nebo novináři.
„Sněmovna je mnohem větší punk, než jsem čekal.“ Mladí poslanci o dluhu, bydlení i lobbingu
Loni se Poslanecká sněmovna výrazně obměnila, ať už věkem, tak počtem žen. Do nového složení dolní parlamentní komory se dostalo 12 zákonodárců mladších 30 let, což je čtyřnásobek proti předchozím volbám v roce …
Notes de l’épisode
Loni se Poslanecká sněmovna výrazně obměnila, ať už věkem, tak počtem žen. Do nového složení dolní parlamentní komory se dostalo 12 zákonodárců mladších 30 let, což je čtyřnásobek proti předchozím volbám v roce 2021, kdy byli mladší třiceti jen tři. Celkově zasedlo ve sněmovně 91 nováčků z 200 poslanců. Ženy pak tvoří nově třetinu celé komory. Jak se mladí dívají na zadlužování, které „projídá“ naši budoucnost? Jak by řešili krizi bydlení, kvůli jehož nedostatku páry nezakládají rodiny? A je atmosféra mezi znesvářenými tábory skutečně vyhrocená? Pozvání diskutovat přijali dva zástupci koalice, předseda Svobodných Libor Vondráček (za SPD) a Matěj Gregor (Motoristé sobě), z opozice pak Adriana Chochelová (STAN), Štěpán Slovák (ODS) a Samuel Volpe (Piráti).
Populace hloupne. Co s tím? Komu spadne na hlavu Síkelova plynová aféra?
Evropské školství čelí vzdělanostní pohromě. O tom píše Tereza Matějčková v novém týdeníku Echo a nejen o tom byla i dnešní Porada. Výsledky mezinárodního šetření PISA totiž ukazují, že znalosti a dovednosti …
Notes de l’épisode
Evropské školství čelí vzdělanostní pohromě. O tom píše Tereza Matějčková v novém týdeníku Echo a nejen o tom byla i dnešní Porada. Výsledky mezinárodního šetření PISA totiž ukazují, že znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků napříč vyspělými zeměmi klesají. Proč se děti zhoršují, ztrácejí motivaci a stále častěji považují školu za ztrátu času? A víme vůbec, na jakou budoucnost je má vzdělání připravit?
A mluvilo se i o nákupu zadlužené společnosti NET4GAS, který v roce 2023 prosadil tehdejší ministr průmyslu Jozef Síkela a který se teď vrací jako politická kauza. Audit totiž odhalil závažné pochybnosti o miliardové transakci a státní ČEPS už podal trestní oznámení. Zaplatil stát za plynovody moc vysokou cenu? Kdo za sporný obchod nese odpovědnost a jaké důsledky může mít kauza pro Síkelovu politickou budoucnost? Funguje to v české politice tak, že se někomu průšvihy odpouštějí snáze než jiným a zásadní je, na které straně politického spektra stojíte nebo kdo jste?
A na dnešní Poradě došlo i na diskusi Daniela Kaisera s Jiřím Peňásem o válce na Ukrajině. Jak moc vyhrocená debata to byla a proč si Dalibor Balšínek raději četl? Podívejte se na celou Echo Poradu.
Kéž bychom byli národem Švejků!
Snad žádná literární klasika tolik neutrpěla všemožnými citacemi a parafrázemi, interpretacemi a adaptacemi. Nejlepší by bylo číst Švejka bez všeho toho balastu, jako by právě vyšel poprvé, ale to už bohužel …
Notes de l’épisode
Snad žádná literární klasika tolik neutrpěla všemožnými citacemi a parafrázemi, interpretacemi a adaptacemi. Nejlepší by bylo číst Švejka bez všeho toho balastu, jako by právě vyšel poprvé, ale to už bohužel není možné. Nebo je? U příležitosti nového vydání Haškova románu o tom debatujeme s literárními vědci Jiřím Holým a Vladimírem Papouškem, divadelní dramaturgyní Věrou Maškovou a spisovatelkou Irenou Douskovou.
„Proč s tím něco neuděláš?“ O člověku v době optimalizace
Čím více se můžeme zdokonalovat, tím hůře snášíme vlastní nedokonalost. Technologie nám umožňují překonávat omezení, která donedávna k lidskému životu patřila. Můžeme rychleji pracovat, být výkonnější, měnit …
Notes de l’épisode
Čím více se můžeme zdokonalovat, tím hůře snášíme vlastní nedokonalost. Technologie nám umožňují překonávat omezení, která donedávna k lidskému životu patřila. Můžeme rychleji pracovat, být výkonnější, měnit své tělo, odstraňovat jeho nedostatky. Jenže s novými možnostmi se mění také naše představa o tom, co je normální. Jakmile je možné nedokonalost odstranit, je obtížnější ji přijmout. „Proč s tím něco neuděláš?“ můžeme vytknout člověku, který nemíní své nedokonalosti technologicky odstraňovat. Takový jedinec se zkrátka nesnaží. Tuto zkušenost zachytil už v padesátých letech německo-rakouský filozof Günther Anders a pojmenoval ji „prometheovský stud“. Stydíme se prý za to, že nejsme podobně opravitelní, flexibilní a výkonní jako naše stroje, případně jako lidé, kteří optimalizaci přijímají. Výsledkem je, že začínáme žít ve světě, v němž nám měřítka lidského úspěchu předepisují stroje a to, co ještě včera bylo normální, dnes prohlašujeme za nedostatečné, ne-li přímo patologické.
Tato diagnóza je v ledačems přesvědčivá, ale také může drhnout. Copak není pravda, že člověk odjakživa přetvářel sám sebe? Že patří k jeho přirozeným touhám překonat sebe sama? Právě v tomto smyslu píše německý filozof Peter Sloterdijk ve své knize Musíš změnit svůj život o antropotechnice: vzdává hold asketům, myslitelům, umělcům, atletům, kteří odjakživa cvičili mysl i tělo, aby překračovali možnosti mysli i těla. Není umělá inteligence jen dalším vývojovým stupněm? A nehrozí, že budeme v době umělé inteligence nemístně obdivovat naši nedokonalost, která je možná to poslední lidské, co nám zbývá?
S oporou ve Sloterdijkově díle můžeme dodat: „Musíš změnit svůj život“ nadále platí. Je však třeba položit si otázku, podle jakých – či podle čí – měřítek se měníme. Současná optimalizace nám mnohdy vnucuje předem daná kritéria: méně tuku, více kroků, kvalitnější spánek, vyšší výkon. Sloterdijkova antropotechnika nám nabízí myslet sebeutváření jinak. Za cenné pak můžeme považovat i to, že se budeme učit třeba starořecky, ačkoli je to z hlediska efektivity marná činnost. Smysl může mít přesto: nejde nám pak totiž o měřitelný výsledek, ale o pozoruhodnost člověka, který tímto úsilím vzniká. Jinými slovy, čím více prostředků máme k vlastní optimalizaci, tím naléhavější je otázka, zda ještě sami určujeme, kým se chceme stát.
Obsah
I. Stydíme se před stroji? [úvod až 21:40]
II. Anders: migrant, esejista, „psycholog“ strojů [21:40 až 33:15]
III. Co se děje, když se stydíme? [33:15 až 47:00]
IV. Musíš změnit svůj život [47:00 až konec]
Bibliografie
Günther Anders, Die Antiquiertheit des Menschen Bd. I: Über die Seele im Zeitalter der zweiten industriellen Revolution, München: C. H. Beck, 2006.
Günther Anders, Der Emigrant, München: C. H. Beck, 2021.
Günther Anders, O prometheovském studu, přel. Jan Frei, Echo Media: 2026.
Hana Fifková – Tereza Matějčková, Budeme, kým jsme? Současnost očima sexuoložky, Praha: Kalich, 2025.
OECD, PISA 2025 Results (Volume I): Student School Life and Beyond, OECD Publishing, Paris, 2006. https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2026/09/pisa-2025-results-volume-i_5265bfb1/73451bc5-en.pdf
Peter Sloterdijk, Du musst Dein Leben ändern, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2012.
Ve srovnání se západoevropskými zeměmi museli poddaní v Čechách chodit na robotu dost často
Země, kde vládli Habsburkové, zejména české země, Morava a části Rakouska, patřili k oblastem s poměrně vysokým rozsahem robotních povinností, i když nešlo o evropský extrém. Nejvíc je to ale vidět ve srovnání …
Notes de l’épisode
Země, kde vládli Habsburkové, zejména české země, Morava a části Rakouska, patřili k oblastem s poměrně vysokým rozsahem robotních povinností, i když nešlo o evropský extrém. Nejvíc je to ale vidět ve srovnání se západní Evropou. Tam byla robotní povinnost v 18. století většinou již na ústupu, v Anglii zaniklo nevolnictví prakticky již ve středověku, ve Francii sice existovaly povinné práce pro stát či vrchnost, ale zpravidla nedosahovala rozsahu známého z českých zemí, v Nizozemí nebo severní Itálii převládaly peněžní dávky a nájemní vztahy. V tomto srovnání byly habsburské země výrazně „feudálnější“ a poddaní zde nesli větší pracovní povinnosti vůči vrchnosti.
Jinak vypadá srovnání se střední a východní Evropou, tam Rakouská monarchie nebyla výjimkou. V Prusku - zvláště ve východních oblastech za Labem, tedy Braniborsko, Pomořansko, Východní Prusko, byly robotní povinnosti srovnatelné nebo ještě vyšší. V Polsko-litevském soustátí dosahovala robota místy až 5-6 dnů týdně a poddaní měli velmi omezenou osobní svobodu. Ovšem všechny země překonalo Rusko, kde bylo postavení nevolníků ještě tvrdší než v habsburské monarchii. A za Kateřiny II. se nevolnictví dokonce dále upevňovalo.
Pokud tedy dnes o sobě prohlašujeme, že patříme se svými tradicemi, myšlením, kulturou a vůbec vším historicky na Západ, tak sama historie nás z tohoto prozápadního nadšení vyvádí. O to, být součástí Západu, jsme možná občas usilovali, ale vždycky nám při tom trochu čouhala sláma z bot.
Proč Klesá podpora Ukrajiny. Vydíratelný Andrej Babiš. Evropu drtí drahé energie
Podpora Ukrajiny slábne a Evropa pořád nemá jasno, jak válku ukončit, a účet za geopolitiku začíná být čím dál vyšší. Drahé energie drtí průmysl, ale Green Deal zůstává z pohledu Evropské komise skoro …
Notes de l’épisode
Podpora Ukrajiny slábne a Evropa pořád nemá jasno, jak válku ukončit, a účet za geopolitiku začíná být čím dál vyšší. Drahé energie drtí průmysl, ale Green Deal zůstává z pohledu Evropské komise skoro nedotknutelný. „Evropský parlament je strážce dogmatu, nejen ohledně green dealu ale i války s Ruskem - odstřihli jsme se od levných energií a teď platíme účty za geopolitiku,“ říká Daniel Kaiser na Echo Poradě. Společně s ním diskutují Dalibor Balšínek a Maciej Ruczaj.
A mluvilo se i o situaci na Blízkém východě, Američané chtějí nechat Írán ekonomicky vykrvácet, ale doplácíme na to i my v Evropě, to je ale podle Echo Porady Trumpovi jedno, protože amerického prezidenta zájmy Evropy nezajímají.
Došlo i na domácí politiku - nad Andrejem Babišem visí otázka, jak moc může být v klíčových rozhodnutích pod tlakem Evropské komise, která řeší jeho střet zájmů. Víc v nové epizodě Echo Porady.
O výročí 11. září: Měli jsme příliš široké a mesianistické cíle
Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a …
Notes de l’épisode
Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem, abychom debatovali o tom, jak tyto útoky změnily svět.
Spor o AfD: Kdo je u nás zrádce a idiot? K čemu je dobrá dohoda mezi Hradem a Babišem?
Triumf AfD není náhoda ani náhlý šok, ale výsledek dlouhodobé proměny Německa a rostoucí nespokojenosti s jeho politickým establishmentem. Echo Porada ve složení Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser a Jiří Peňás …
Notes de l’épisode
Triumf AfD není náhoda ani náhlý šok, ale výsledek dlouhodobé proměny Německa a rostoucí nespokojenosti s jeho politickým establishmentem. Echo Porada ve složení Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser a Jiří Peňás rozebírá, proč část Němců přestala věřit dosavadnímu směru země, zda lze miliony voličů dál odbývat nálepkami o extremismu a co by znamenal případný pokus AfD zakázat.
Dojde i na migraci, vztah Němců k Rusku, proměnu tradičních stran a na otázku, zda se někdejší politický střed sám nestal radikálním.
V domácí části rozebíráme překvapivé příměří mezi Andrejem Babišem a Hradem i nový střet premiéra s Bruselem kvůli konfliktu zájmů. A mluvilo se i o možné rekonstrukci vlády, sporu o financování veřejnoprávních médií.
175 miliard na účtech Prahy? Brzy to může být málo
Praha má za sebou skoro čtyři roky pod vedením koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN a už za necelý měsíc voliči rozhodnou o novém složení zastupitelstva. Salon je tentokrát velkou předvolební debatou …
Notes de l’épisode
Praha má za sebou skoro čtyři roky pod vedením koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN a už za necelý měsíc voliči rozhodnou o novém složení zastupitelstva. Salon je tentokrát velkou předvolební debatou politiků pětice stran, které mají největší šanci vést metropoli. Diskuse tedy může předznamenat, jak bude vypadat souboj o hlasy Pražanů i celé nadcházející volební období. Kdo zasedne v příští koalici, co s miliardami na účtech Prahy a kdy se pohnou velké dopravní stavby? Pozvání přijali první místopředseda ODS, starosta Prahy 9, lídr kandidátky ODS a TOP 09 Tomáš Portlík, ekonomka a manažerka, zastupitelka Prahy 4, lídryně Pirátů Tereza Nislerová, pražský zastupitel, bývalý radní, lídr Prahy sobě Adam Scheinherr, rovněž pražský zastupitel, místostarosta Prahy 8 a volební kandidát ANO Radomír Nepil a náměstek primátora, architekt a lídr kandidátky STAN Petr Hlaváček.
Extrémismus posilují i příliš přísné tresty za zpochybňování historie
Přísné trestní stíhání nenávistných projevů nebo zpochybňování historie posiluje extrémismus Paragrafy represivních paměťových zákonů často zabránily tomu, aby se otevřený rasismus nebo antisemitismus staly …
Notes de l’épisode
Přísné trestní stíhání nenávistných projevů nebo zpochybňování historie posiluje extrémismus Paragrafy represivních paměťových zákonů často zabránily tomu, aby se otevřený rasismus nebo antisemitismus staly běžnou, normální a tolerovanou součástí našeho veřejného diskurzu. Případy stíhání podle § 405 se nejčastěji týkaly veřejného popírání holokaustu, zpochybňování nacistických koncentračních táborů (např. tábora v Letech u Písku) nebo nověji schvalování válečných zločinů a agresí. Paragrafy 403 a 404 vedly k postihu symboliky (svastiky, SS runy, konkrétní extremistická hesla) a projevů loajality k hnutím potlačujícím práva. V minulosti vedly také k rozbití otevřeně extremistických struktur. Orgánům činným v trestním řízení dala tato legislativa účinné nástroje k zásahům proti militantním neonacistickým a extremistickým skupinám. Příkladem může být např. rozpuštění Dělnické strany v roce 2010 Nejvyšším správním soudem. Zákony také brání před přímou fyzickou a psychickou agresí vůči skupinám obyvatel jako jsou Romové, Židé, příslušníci jiných národností. Aplikace těchto paragrafů naštěstí nevedla k masovému věznění za názory, protože soudy je uplatňují relativně zdrženlivě, někdy až moc, jak ukazuje poslední případ „chirurgů z dovozu“. Populistické strany dokáží totiž velice efektivně využívat represivní paragrafy i kolektivní paměť k vytvoření příběhu o „ohroženém národě“, jehož svobodu slova dusí bruselské a liberální elity. Represivní normy jsou proto v dnešní době jak nezbytným brzdným systémem demokracie, tak i snadným terčem pro populistickou mobilizaci. Vzniká tak oblíbený narativ „Oběti liberální cenzury“. Trestní stíhání za nenávistné projevy nebo zpochybňování historických událostí tyto strany obracejí ve svůj prospěch. Jakýkoliv postih ze strany státu interpretují svému voličstvu nikoliv jako porušení zákona, ale jako důkaz, že „říkají nepohodlnou pravdu“. Vytvářejí obraz, ve kterém jsou „liberální elity“, mainstreamová média a soudy nástrojem k umlčování běžných občanů. Paragrafy o schvalování či podněcování k nenávisti prezentují jako moderní obdobu komunistické cenzury. Proto se s represí v tomto případě musí zvlášť opatrně.
Voici les 40 derniers épisodes sur 958. Les épisodes plus anciens se trouvent dans le flux du podcast.
Podcasts similaires
Plus de podcasts : Actualités
C’est votre podcast ?
Confirmez-le avec une entrée dans votre flux : vous recevez ici un code, vous l’ajoutez comme podcast:txt dans le canal de votre flux, et nous le vérifions. Votre podcast apparaît ensuite comme « vérifié » sur SoundNode.