MišMaš Art
- Épisodes
- 113
- Parution
- toutes les deux semaines
- Dernier épisode
- 2 Nov 2026
À propos du podcast
MišMaš Art je podcast o současném umění, debaty s tvůrci a galeristy.
Épisodes 113
JÍŘÍ PŘÍHODA: PROCHODIT SI LINKU DO RANNÍ ROSY
Kde je v tvorbě Jiřího Příhody hranice mezi volným uměním a architekturou? Co ho tolik zajímá na tvaru šroubovnice, která se na podstatné období stala DNA jeho tvorby? Kde se potkává dílo absolventa Ateliéru …
Notes de l’épisode
Kde je v tvorbě Jiřího Příhody hranice mezi volným uměním a architekturou? Co ho tolik zajímá na tvaru šroubovnice, která se na podstatné období stala DNA jeho tvorby? Kde se potkává dílo absolventa Ateliéru monumentální tvorby na pražské AVU Jiřího Příhody a otce ambientu Briana Eno? A proč je pro umělce stále důležitá jeho raná tvorba, kterou v roce, kdy slaví své šedesátiny, vystavuje v pražské galerii ETCETERA a v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě? Také na to se ptala Míša Vrchotová.
SIEGFRIED HERZ: TEMNOTA MĚ ZAJÍMÁ, NIHILISMUS MĚ NEZAJÍMÁ
V pražské Trafo Gallery probíhá až do 1. listopaduvýstava s názvem Velké poledne, která prezentuje obrazy afotografie Sigfrieda Herze, umělce, kterého na českou výtvarnou scénu uvedl kurátor Otto M. Urban. Jeho …
Notes de l’épisode
V pražské Trafo Gallery probíhá až do 1. listopaduvýstava s názvem Velké poledne, která prezentuje obrazy afotografie Sigfrieda Herze, umělce, kterého na českou výtvarnou scénu uvedl kurátor Otto M. Urban. Jeho první samostatná výstava s názvem O lásce se konala v Centru současného umění DOX na přelomu let 2020 a 2021.
V současnosti Siegfried čelí některým nenávistnýmútokům na sociálních sítích, které se týkají především jeho onemocnění, které vyžaduje, aby Siegfried žil v izolaci svého plzeňského bytu. Máša Pivovarová se za ním do Plzně vypravila, její původní záměr byl hovořit především o Siegfriedově tvorbě, nicméně autor sám vyslovil přání se ke svému psychickému stavu vyjádřit a skrze rozhovor pro MišMaš Art uvést některé věci na pravou míru.
Izolace a autorovo onemocnění jsou ale jen okrajovou částícelého rozhovoru. Siegfried v debatě vzpomíná na svého prvního učitele Lumíra Topinku, rozebírá své výtvarné, hudební i literární vzory a popisuje svoji uměleckou techniku.
Poslední část rozhovoru je věnována aktuální výstavěv Trafo Gallery, Siegfried upřesňuje, jakou roli pro něj sehrál filozof Friedrich Nietzsche, co pro něj znamená nahota a na závěr prozradí, kde ho nejčastěji navštěvují múzy.
VRATISLAV MAŇÁK: NEÚPLNÍ JSME VŠICHNI
„Maskulinita nikdy nebyla bezrozporná, jen jsme o ní jako o bezrozporné přemýšleli. Proto se její kompletní obnova nemůže podařit,“ říká k závěrečné kapitole výstavy ANDROS nazvané Křehké monstrum její kurátor …
Notes de l’épisode
„Maskulinita nikdy nebyla bezrozporná, jen jsme o ní jako o bezrozporné přemýšleli. Proto se její kompletní obnova nemůže podařit,“ říká k závěrečné kapitole výstavy ANDROS nazvané Křehké monstrum její kurátor Vratislav Maňák, spisovatel, novinář a literární historik, kterého do studia Winternitzovy vily pozvala Míša Vrchotová. Mluvili spolu o Filoktétovi z Lémnu jako možném předobrazu současného hrdiny, zda je třeba se obávat o další vývoj českého jazyka nebo například o tom, že se zkušenost neúplnosti netýká pouze queer lidí. Výstava ANDROS je v Centru současného umění DOX k vidění až do 24. 1. 2027. Existenci nezávislého podcastu MišMaš Art je možné podpořit na https://www.darujme.cz/mismasart.
VÍT HAVRÁNEK: SMĚS VÁŽNOSTI A ABSURDITY BYLA PRO SKUPINU BEZHLAVÝ JEZDEC TYPICKÁ
V domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstíprobíhá až do 11. října první retrospektivní výstava skupiny Bezhlavý jezdec uspořádaná k 30. výročí založení tohoto uměleckého uskupení, jehož členy byli Josef …
Notes de l’épisode
V domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstíprobíhá až do 11. října první retrospektivní výstava skupiny Bezhlavý jezdec uspořádaná k 30. výročí založení tohoto uměleckého uskupení, jehož členy byli Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk. Kurátorsky výstavupřipravili Sandra Baborovská a Vít Havránek, který byl jako teoretik nepsaným členem skupiny.
Právě z tohoto důvodu si Víta Máša Pivovarová pozvalado podcastu MišMaš Art, nejen jako kurátora, ale také jako člověka, který dlouhodobě spolupracuje a přátelí se s umělci, kteří právě vystavují v Galerii hlavního města Prahy.
V rozhovoru se Vít pokusí nastínit společné rysyjednotlivých členů skupiny i důvody k výběru názvu Bezhlavý jezdec. Řeč se stočí také k první výstavě skupiny, k experimentům s drogami, potažmo změněnými stavy vědomí, k rozdílným sociálním poměrům, ze kterých umělci vyšli, k použití nových materiálů jako byl igelit i k srovnánís jinými skupinami vzniklými v devadesátých letech.
V závěru rozhovoru představí Vít, jak konkrétně seSandrou Baborovskou pracovali na instalaci v domě U Kamenného Zvonu a osvětlí důvody rozpadu skupiny.
DENISA VÁCLAVOVÁ, VLADIMIR 518: PAMÁTNÍČKY JE MOŽNÉ PŘIROVNAT K TEHDEJŠÍ SOCIÁLNÍ SÍTI
Vladimir 518 je ve veřejném prostoru známý především jakorapper skupiny PSH, vůdčí osobnost labelu BiggBoss a do povědomí široké veřejnosti se dostal také jako milovník a propagátor poválečné architektury, v …
Notes de l’épisode
Vladimir 518 je ve veřejném prostoru známý především jakorapper skupiny PSH, vůdčí osobnost labelu BiggBoss a do povědomí široké veřejnosti se dostal také jako milovník a propagátor poválečné architektury, v této roli byl ostatně již jednou hostem našeho podcastu. Ale jako výtvarný umělec je možná známý méně. S jeho díly se můžete právě seznámitna výstavě Vzpomeň sobě, že není všechno štěstí v Centru současného umění EPO1 v Trutnově. Kurátorkou trutnovské výstavy je Denisa Václavová, zakladatelka mezinárodního festivalu 4+4 dny v pohybu, kurátorka galerií Vzlet a ProLuka, organizátorka výstav ve Fakultní nemocnici Motol apedagožka na pražské UMPRUM. Ani ona není v podcastu MišMaš Art poprvé.
Máša Pivovarová se v rozhovoru zaměří především naprobíhající výstavu, na vystavené památníčky, které představují specifické dětské utopie, symboly přátelství a paměti, ale zároveň je můžeme chápat i jako doklady plynutí času, pomíjejícnosti lidského života. Přes památníky serozhovor stáčí k Vladimirovým obrazům, jejich inspiračním zdrojům, ať už jsou to již zmíněné pamětní knížečky, hudba, graffiti nebo velké osobnosti z dějin poválečného výtvarného umění.
V závěru rozhovoru se můžete těšit na velmi trefnoumetaforu lidského života.
ŠIMON KRBEC A MICHAL PĚCHOUČEK: ARCHEOLOGIE ZLA
Vedle vrcholných děl na poli umění i vědy nesou dosud poznané dějiny člověka také velmi temnou stránku. Jsou jí hrůzy spojené s lidskou nesnášenlivostí, xenofobií, rasismem, s genocidami, kterých je s hororovou …
Notes de l’épisode
Vedle vrcholných děl na poli umění i vědy nesou dosud poznané dějiny člověka také velmi temnou stránku. Jsou jí hrůzy spojené s lidskou nesnášenlivostí, xenofobií, rasismem, s genocidami, kterých je s hororovou promyšleností schopen jen Homo sapiens. Přesto až do poloviny dvacátého století pro zločin vyhlazování celých národů neexistoval žádný pojem ani právní ukotvení. Také o tom v podcastu MišMaš Art mluví autoři nedávno otevřené terezínské expozice Zločin beze jména, výkonný ředitel Centra studií genocid Šimon Krbec a výtvarný umělec Michal Pěchouček. Do studia Winternitzovy vily je pozvala Míša Vrchotová.
Další nezávislou existenci podcastového čtrnáctideníku MišMaš Art, ve kterém pro vás Máša Pivovarová a Míša Vrchotová s kurátorskou pečlivostí vybírají témata, která považují za podstatná, můžete podpořit na darujme.cz. Link včetně všech 108 epizod najdete na https://www.loosovavila.cz/podcast. Děkujeme vám!
MARGITA TITLOVÁ: NEUSTÁLE ZKOUMÁM TĚLO
Ve smíchovské Portheimce až do 4.října probíhá skupinovávýstava osmnácti autorů nazvaná Dobrý den, pane Dientzenhofere, která mapuje barokní principy v současném umění. Výstava představuje pomyslný rozhovor …
Notes de l’épisode
Ve smíchovské Portheimce až do 4.října probíhá skupinovávýstava osmnácti autorů nazvaná Dobrý den, pane Dientzenhofere, která mapuje barokní principy v současném umění. Výstava představuje pomyslný rozhovor současných umělců s barokními mistry, a má být poctou KiliánoviIgnáci Dientzehoferovi, který vilu navrhl, samotné Portheimce i celému období baroka.
Jednou z autorek, kterou kurátorky Kristýna Jirátová a MášaPivovarová na výstavu vybraly je Margita Titlová. Umělkyně s maďarskými kořeny, která na českou výtvarnou scénu vtrhla na začátku osmdesátých let a svými nesmírně různorodými projekty ji zásadním způsobem obohatila.
Máša s Margitou probere její první konceptuální akcev přírodě, monumentální kresby vytvořené rtěnkou, práce vzniklé za pomocí tzv. Kirlianova přístroje i zážitky z týdenního kreslení ve tmě. Mášu bude také zajímat cyklus Rokoko nyní, jehož část je k vidění na aktuální výstavě v Portheimce.
Závěr rozhovoru se věnuje cyklu Ikony, ve kterém Margita zvěčnila zajímavé ženy minulosti a spolupráci s divadlem,konkrétně s Janem Nebeským a Lucií Trmíkovou.
ALŽBĚTA JUNGROVÁ: LIDSKÁ KRÁSA JE V ORIGINALITĚ
Míša Vrchotová před prázdninami do Winternitzovy vily pozvala fotografku Alžbětu Jungrovou, která má až do konce srpna výstavu nazvanou Bez konce a začátku ve Volmanově vile. Ten, kdo by Alžbětinu tvorbu viděl …
Notes de l’épisode
Míša Vrchotová před prázdninami do Winternitzovy vily pozvala fotografku Alžbětu Jungrovou, která má až do konce srpna výstavu nazvanou Bez konce a začátku ve Volmanově vile. Ten, kdo by Alžbětinu tvorbu viděl poprvé v bývalé vile čelákovického továrníka, by mohl být překvapen skutečností, že se tahle zdánlivě křehká dáma za svými snímky brodila ropným bahnem na světově nejrozsáhlejším vrakovišti tankerů v bangladéšském Chittagongu nebo největší skládkou odpadu v Kambodži, nebo že dostala čestné uznání Czech Press Photo za obrazy ze života narkomanů na afgánsko-pakistánské hranici. Fotila ale také například ozbrojené děti a civilisty v pásmu Gazy, či na druhé straně světa indiány kmene Nukak v kolumbijské džungli. Cenu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky obdržela za fotodokument o dětech pracujících v cihelně v pakistánském Péšávaru i za fotografie z barmského uprchlického tábora. Jak se jí s takovou zkušeností, kterou většina z nás zná jen z televizních obrazovek, žije? A v čem podle ní spočívá skutečná lidská krása? Také o tom uslyšíte v poslední předprázdninové epizodě.
Podcast MišMaš Art se vám během července a srpna ozve dvakrát. Po prázdninách pak v pravidelné čtrnáctidenní frekvenci.
CHRISTELLE HAVRANEK: KENTRIDGE S KAFKOU SPOJUJE NEMOŽNOST ROZHODNOUT SE MEZI ANO A NE
Když mi byly tři roky, chtěl jsem být slonem. To se minepovedlo. Tak jsem se musel spokojit s tím, že budu umělec. Vzpomíná William Kentridge v jedné ze svých přednášek. A Kentridge se umělcem naštěstí stal, a …
Notes de l’épisode
Když mi byly tři roky, chtěl jsem být slonem. To se minepovedlo. Tak jsem se musel spokojit s tím, že budu umělec. Vzpomíná William Kentridge v jedné ze svých přednášek. A Kentridge se umělcem naštěstí stal, a v současnosti je považován za jednoho z celosvětově nejvýznamnějších.A Praha má nyní to velké štěstí, že může jeho multimediální projekty prezentovat na první rozsáhlé samostatné výstavě v Čechách. Výstava s názvem William Kentridge: The Battle Between YES and NO bude k vidění v pražské Kunsthalle až do sedmého září.
Máša Pivovarová do studia Winternitzovy vily pozvala kurátorkuzmíněné výstavy Christelle Havranek. Společně proberou osobnost Williama Kentridge, jeho mládí a studia v období apartheidu v Johannesburgu, první animované filmy kreslené uhlem a točené technikou stop-motion i hudebnídoprovody jeho děl.
Druhá část rozhovoru je věnována pražské výstavě, jejípřípravě a konkrétním projektům, které jsou zde vystavené včetně unikátního díla vytvořeného přímo pro Kunsthalle. Jedná se o poctu Franzi Kafkovi s názvem A Letter to Felice.
POLANA BREGANTOVÁ: UMĚLECKÁ EMANCIPACE ŽEN SE DOMA VNÍMALA JAKO SAMOZŘEJMÁ
V roce 2026 by 100. narozeniny oslavil sochař Olbram Zoubek. Míša Vrchotová do studia Winternitzovy vily pozvala jeho dceru Polanu Bregantovou, která ve spolupráci se svojí sestrou Evou Zoubkovou vede Nadační …
Notes de l’épisode
V roce 2026 by 100. narozeniny oslavil sochař Olbram Zoubek. Míša Vrchotová do studia Winternitzovy vily pozvala jeho dceru Polanu Bregantovou, která ve spolupráci se svojí sestrou Evou Zoubkovou vede Nadační fond Kmentová Zoubek a tvorbu svých rodičů – Evy Kmentové a Olbrama Zoubka několika díly až do 5. července připomíná také v nedalekém Ateliéru Věry a Vladimíra Janouškových na Praze 5. Poslechněte si rozhovor o přátelství obou manželských párů, které má své počátky v ateliéru Josefa Wagnera na pražské UMPRUM, kde všichni studovali, o okolnostech snímání posmrtné masky Jana Palacha Olbramem Zoubkem nebo například o tom, co znamená vést nadační fond rodičů, kteří neodmyslitelně patří do českých dějin umění druhé poloviny dvacátého století.
Tento díl podcastu vznikl díky podpoře Městské části Praha 5.
JIŘÍ ČERNICKÝ: MŮŽU SI DOVOLIT ŠAŠKOVAT
Díla Jiřího Černického, multimediálního umělce, laureátaCeny Jindřicha Chalupeckého (1998) a do roku 2023 pedagoga Ateliéru malby pražské VŠUP, jsou aktuálně k vidění na dvou výstavách. V Galerii Lázně Liberec …
Notes de l’épisode
Díla Jiřího Černického, multimediálního umělce, laureátaCeny Jindřicha Chalupeckého (1998) a do roku 2023 pedagoga Ateliéru malby pražské VŠUP, jsou aktuálně k vidění na dvou výstavách. V Galerii Lázně Liberec na expozici nazvané Západ Země ze Slunce, která potrvá do 5. července a kurátorsky ji připravil Michal Koleček, v Praze pak až do 13. červnav Galerii Kvalitář na výstavě Optimismus na sklonku epochy.Kurátorem pražské výstavy je Jan Dotřel.
Máša Pivovarová s Jiřím probere jeho dětství v Ústí nadLabem, neobvyklou brigádu v hnědouhelných dolech, první radikální performance, rané umělecké akce a díla jako byly Slzy pro Etiopii nebo První sériově vyráběná schizofrenie a řeč se stočí také k dobrodružnému putování po Africe.
Druhá část rozhovoru je věnována především Černickéhoprojektům, které jsou vystaveny na liberecké i pražské výstavě.
KRIŠTOF KINTERA A RADEK ŠÍMA: DVORECKÝ MOST NEZDOBÍME
Přesně po 100 odvysílaných dílech podcastu MišMaš Art se do studia Winternitzovy vily vrátil umělec Krištof Kintera, který ovšem tentokrát nebyl sám. Spolu s ním přišel architekt Radek Šíma a téma bylo jasné …
Notes de l’épisode
Přesně po 100 odvysílaných dílech podcastu MišMaš Art se do studia Winternitzovy vily vrátil umělec Krištof Kintera, který ovšem tentokrát nebyl sám. Spolu s ním přišel architekt Radek Šíma a téma bylo jasné – nový Dvorecký most, který propojuje Zlíchov s Podolím. Mosty se v Praze nestaví každý den a Míšu Vrchotovou zajímalo, co tak velkorysý vstup do městské krajiny pro architekta i autora uměleckého osazení znamená. Poslechněte si rozhovor o tom, proč Krištof Kintera nevytváří „výzdobu mostu“, a naopak autory zajímá například přilehlá stanice čerpacích hmot. Vznik podcastu podpořila MČ Praha 5.
KRISTINA A DAVID CYSAŘOVI: VE WINTERNITZOVĚ VILE SLAVÍME VÁNOCE I CHANUKU
Podcast MišMaš Art slaví 100. vydání! Pro Mášu s Míšou to byla skvělá příležitost k mikrofonu pozvat spolumajitele vily, kde se od začátku rozhovory o výtvarném umění, architektuře a designu natáčí. Poslechněte …
Notes de l’épisode
Podcast MišMaš Art slaví 100. vydání! Pro Mášu s Míšou to byla skvělá příležitost k mikrofonu pozvat spolumajitele vily, kde se od začátku rozhovory o výtvarném umění, architektuře a designu natáčí. Poslechněte si vyprávění pravnuka původních majitelů Davida Cysaře a jeho ženy Kristiny o rodinné historii Winternitzů, ve které se odráží dramatické dějiny dvacátého století, ale také o „druhém životě“ vily, kterou pro právníka Josefa Winternitze na samém začátku třicátých let navrhl Adolf Loos. Mluvilo se o devadesátkách, kdy tu student FAMU David pořádal legendární punkovou akci Díra nedíra i o současném kulturním programu, který pro vilu nejednou na míru připravují přední umělci hudebního, divadelního a samozřejmě také výtvarného světa.
PATRIK ADAMEC: SOCHY JSOU PRO MĚ OTEVŘENÝ SKICÁK
V zahradě Winternitzovy vily probíhá další sochařskávýstava připravená kurátorkou Kristýnou Jirátovou. Až do 29.dubna je možné kolem vily pivotovat a zhlédnout tak díla Patrika Adamce, Vojtěcha Míči a Davida …
Notes de l’épisode
V zahradě Winternitzovy vily probíhá další sochařskávýstava připravená kurátorkou Kristýnou Jirátovou. Až do 29.dubna je možné kolem vily pivotovat a zhlédnout tak díla Patrika Adamce, Vojtěcha Míči a Davida Turečka v rámci expozice nazvané Pivot.
Máša Pivovarová si do studia pozvala Patrika Adamce,sochaře, který do svých dvanácti let žil na Floridě a v Praze pakvystudoval sochařský ateliér Lukáše Rittsteina. Máša s Patrikemv rozhovoru probere nejen americký pobyt a to, jak ovlivnil jeho tvorbu, ale i atmosféru, která panovala v sochařském ateliéru Lukáše Rittsteina, důvody, proč používá jako materiály molitan a beton, proč člověka „rozkládá“, jak je pro něj důležitá tvář a řeč se stočí i na Patrikovy „sochařské obrazy“ a ranou sérii opilců.
LUKÁŠ RITTSTEIN: SOCHAŘSTVÍ JE ZHMOTNĚLÁ MYŠLENKA V PROSTORU
V Galerii Portheimka na pražském Smíchově probíhá až do 31. března výstava autorů, kteří prošli sochařským ateliérem Lukáše Rittsteina na pražské Akademii výtvarných umění. Výstava nazvaná Tři dimenze lásky do …
Notes de l’épisode
V Galerii Portheimka na pražském Smíchově probíhá až do 31. března výstava autorů, kteří prošli sochařským ateliérem Lukáše Rittsteina na pražské Akademii výtvarných umění. Výstava nazvaná Tři dimenze lásky do Portheimky doputovala z Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, kde v pozměněné podobě probíhala od října loňského roku. Oběvýstavy kurátorsky připravil Petr Vaňous.
Máša Pivovarová s Lukášem Rittsteinem v prvníčásti rozhovoru probere jeho pedagogickou činnost, to, jak probíhala výuka v ateliéru Socha 1, co spojuje Lukášovy absolventy, proč je pro sochaře důležitá zkušenost s modelováním podle živého modelu a Lukáš prozradí ito, čím se řídí při rozpoznávání talentu u svých žáků.
Druhá část rozhovoru se věnuje Lukášově volné tvorbě,především pak jeho projektům, na kterých spolupracuje se svojí ženou Barborou Šlapetovou. Společně podnikají již řadu let expedice do Papuy Nové Guineje za domorodými kanibalskými kmeny, především kmenem Yali Mek. Z těchto výpravpak vzniká obsáhlý umělecký materiál: fotografie, experimentální filmy, kresby, sochy, knihy rozhovorů. Takovým vyvrcholením těchto projektů bude instalace Jakse dotknout nebe v muzeu Fondazione Giorgio Cini na ostrově San Giorgio Maggiore v Benátkách v době konání bienále od 17.4.-12.7. Zároveň se chystá výstava ve Špálově galerii v Praze. Lukáš všechny tyto projekty v rozhovoru představí.
Podcast vznikl za laskavé podpory Městské části Praha 5.
ZUZANA PIUSSI, PETR VIZINA: V ROZKOLÍSANÉ DOBĚ JE POTŘEBA MÍT SILNÁ MÉDIA A INSTITUCE
Hosty Míši Vrchotové byli tentokrát režisérka Zuzana Piussi,autorka dokumentárních filmů, ve kterých už čtvrtstoletí mj. sleduje slovenskou politiku, a novinář Petr Vizina, který se jako šéfredaktor časopisu …
Notes de l’épisode
Hosty Míši Vrchotové byli tentokrát režisérka Zuzana Piussi,autorka dokumentárních filmů, ve kterých už čtvrtstoletí mj. sleduje slovenskou politiku, a novinář Petr Vizina, který se jako šéfredaktor časopisu Qartal v aktuálním vydání věnuje dění kolem Slovenské národní galerie. Poslechněte si rozhovor o tom, zda a jaké paralely vidí mezi slovenskou a současnou českoukulturní politikou.
JOSEF PLESKOT: PRO SVĚTLO POUŽÍVÁM TERMÍN PŘIMĚŘENÁ TMA
Vila ve Vraném nad Vltavou, tunel Jelením příkopem, ÚstředíČSOB v Praze Radlicích, rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli, vinařský dům Sonberk v Popicích na Moravě, revitalizace ostravských Vítkovic nebo …
Notes de l’épisode
Vila ve Vraném nad Vltavou, tunel Jelením příkopem, ÚstředíČSOB v Praze Radlicích, rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli, vinařský dům Sonberk v Popicích na Moravě, revitalizace ostravských Vítkovic nebo lávka Dagmar Šimkové v Písku. To jsou jen některé ze slavných realizací oceňovaného architekta Josefa Pleskota, kterého si do studia Winternitzovy vily pozvala Máša Pivovarová.
V rozhovoru se dozvíte, jací čeští i zahraniční výtvarníumělci a architekti Josefa Pleskota ovlivnili, která období v dějinách architektury obdivuje, jak chápe pojem idea či vnitřní obraz v souvislosti s architekturou, jak pracuje na svých stavbách s chybou a se světlem, jak je pro něj důležitá příroda nebo komu by ještě toužil připravit výstavu ve své galerii v pražských Holešovicích.Závěr rozhovoru patří Praze, jejímu urbanismu a chystanýmprojektům na Pražském hradě.
KATARÍNA VLČKOVÁ, PETR HÁJEK: CHCEME, ABY SE DĚTI NA CIBULCE CÍTILY JAKO DOMA
Usedlost Cibulka na Praze 5, které vtiskl podobu na začátkudevatenáctého století vzdělaný pasovský biskup Leopold Thun Hohenstein, téměř zanikla. Po smrti biskupa v roce 1926 vyhořela, a pak chátrala. Nový …
Notes de l’épisode
Usedlost Cibulka na Praze 5, které vtiskl podobu na začátkudevatenáctého století vzdělaný pasovský biskup Leopold Thun Hohenstein, téměř zanikla. Po smrti biskupa v roce 1926 vyhořela, a pak chátrala. Nový život se jí rozhodla vdechnout Nadace rodiny Vlčkových, která usedlost v roce2021 koupila. Plánuje zde otevřít první pražský dětský hospic.
Máša Pivovarová si do studia pozvala Katarínu Vlčkovou,lékařku mobilního hospice Cesta domů, která se společně s manželem Ondřejem, bývalým generálním ředitelem Avastu, rozhodla Cibulce dát nový význam a architekta Petra Hájka, jehož studio vyhrálo soutěž na rekonstrukci usedlostiCibulka a novostavbu dětského hospice, které se účastnilo 48 architektonických týmů.
V rozhovoru se dozvíte, co všechno se již na Cibulceděje a dít bude, jak bude plánovaný dětský hospic vypadat, čemu přesně bude sloužit, jak probíhá spolupráce s památkovou péčí, jaké části areálu budoupřístupné veřejnosti, i to, jak bude hospic Cibulka vonět.
Podcast vznikl za laskavé podpory Městské části Praha 5.
JAKUB BERDYCH KARPELIS A MAXIM VELČOVSKÝ: SOUČASNÁ VLÁDA JE NEUVĚŘITELNÝM ZDROJEM INSPIRACE
Míša Vrchotová si tentokrát do studia Winternitzovy vilypozvala designéry Maxima Velčovského a Jakuba Berdycha Karpelise, který se vedle designu věnuje také volné tvorbě. Před čtvrtstoletím oba stáli u vzniku …
Notes de l’épisode
Míša Vrchotová si tentokrát do studia Winternitzovy vilypozvala designéry Maxima Velčovského a Jakuba Berdycha Karpelise, který se vedle designu věnuje také volné tvorbě. Před čtvrtstoletím oba stáli u vzniku nezávislé designérské značky Qubus, kterou Jakub dodnes na stejné adrese v Rámové ulici na Starém městě vede. Poslechněte si rozhovor o tom, jak a proč se zrodila cibuláková Republika nebo ikonické porcelánové holinky. Proč oba umělce, kteří patří do generace „Husákových dětí“, zajímá dekonstrukce či redehonestace původního designu, nebo jak moc se v jejich tvorbě odráží přemýšlení o společnosti, ve které žijí. A zajděte se podívat na jejich společnou výstavu Qubus, která dostala podtitul Boj s krásou, a k vidění je až do 15.března 2026 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.
KATHERINE KASTNER: NEMUSÍME UMĚLECKÉ DÍLO PRODAT HNED, DŮLEŽITÁ JE KVALITA SBÍRKY
Přesně dvacet let je na české galerijní scéně jedna z nejzajímavějších a nejúspěšnějších soukromých galerií HUNT KASTNER, kterou v Praze založily dvě ženy – původem Kanaďanka Camille Hunt a Američanka Katherine …
Notes de l’épisode
Přesně dvacet let je na české galerijní scéně jedna z nejzajímavějších a nejúspěšnějších soukromých galerií HUNT KASTNER, kterou v Praze založily dvě ženy – původem Kanaďanka Camille Hunt a Američanka Katherine Kastner, kterou do studia Winternitzovy vily pozvala Míša Vrchotová. Poslechněte si rozhovor o tom, jak z jejího pohledu vypadala česká výtvarná scéna v nultých letech, co považuje za nejdůležitější úspěchy v zahraničí nebo o akviziční politice veřejných výtvarných institucí.
MIROSLAV KINDL: KAREL VAN MANDER SE SNAŽIL UMĚLCE VYKRESLIT JAKO MORÁLNÍ VZORY
Poslední díl podcastu MišMaš Art v roce 2025 jevěnovaný výstavě Životy. Umělci perem Karla van Mandera, která probíhá v Muzeu umění Olomouc a zaměřuje se na severské umělce 15. a 16. století, které tzv …
Notes de l’épisode
Poslední díl podcastu MišMaš Art v roce 2025 jevěnovaný výstavě Životy. Umělci perem Karla van Mandera, která probíhá v Muzeu umění Olomouc a zaměřuje se na severské umělce 15. a 16. století, které tzv. „nizozemský Vasari“ zvěčnil ve své slavné knize Het Schilder-Boeck.
Pozvání Máši Pivovarové do studia Winternitzovy vily přijal kurátor výstavy Miroslav Kindl, který v rozhovoru představí osobnost Karla van Mandera i autory zastoupené na olomoucké výstavě včetně anekdot, kterými je van Manderova kniha prošpikovaná.
JINDŘICH ŠTREIT: ZACHYCUJI VZTAHY MEZI LIDMI
Více než půlstoletí žije v kraji Nízkého Jeseníku pod hradem Sovinec. Jeho dílo ale najdete ve významných mezinárodních sbírkách jako například v newyorském MoMA či washingtonské Národní galerii. A až do 21 …
Notes de l’épisode
Více než půlstoletí žije v kraji Nízkého Jeseníku pod hradem Sovinec. Jeho dílo ale najdete ve významných mezinárodních sbírkách jako například v newyorském MoMA či washingtonské Národní galerii. A až do 21. března také v AP galerii v pražských Holešovicích, která je součástí Ateliéru Josefa Pleskota. Poslechněte si vyprávění Jindřicha Štreita o tom, co ho jako fotografa zajímalo na kolektivizované vesnici, jak v malé obci pod hradem Sovinec v době normalizace pořádal neoficiální výstavy umělcům jako byli například Adriena Šimotová, Václav Boštík či Vladimír Kopecký nebo co na FAMU znamenal Štreitův výjezdní ateliér. Rozhovor připravila Míša Vrchotová.
ZDENĚK TRS, VLADIMÍR VÉLA: ABSTRAKTNÍ OBRAZ SDĚLUJE NĚCO, CO NEJDE RACIONÁLNĚ POJMENOVAT
Pražská Trafo Gallery vystavuje až do konce letošního rokuobrazy dvou výrazných malířských osobností současné české umělecké scény: Zdeňka Trse a Vladimíra Vély. Výstavu pojmenovanou Tělo představ kurátorsky …
Notes de l’épisode
Pražská Trafo Gallery vystavuje až do konce letošního rokuobrazy dvou výrazných malířských osobností současné české umělecké scény: Zdeňka Trse a Vladimíra Vély. Výstavu pojmenovanou Tělo představ kurátorsky připravil Pavel Dvořák a Máša Pivovarová oba vystavující umělce přivítalav suterénu Winternitzovy vily.
Společně probrali nakolik je poznamenala zkušenost s realistickou malbou, co v jejich obrazech znamenají motivy kruhu a čtverce, nakolik je ovlivňuje hudba či mystická literatura, jak pracují s barvami, světlem i názvy svých děl. Umělci také Máše prozradili, jak vypadá samotný proces vznikujejich děl a na závěr Zdeněk Trs připravil pro návštěvníky výstavy jeden tajemný úkol.
KRISTÝNA JIRÁTOVÁ: VÝSTAVA DVOJNÍK JE TAKOVÝM PŘÍBYTKEM NARCISE
V Galerii hlavního města Prahy v domě U Kamenného zvonubyla zahájena výstava s názvem Dvojník. Jedná se o dlouholetýbadatelský projekt kurátorky Kristýny Jirátové, v rámci kterého jsou představena díla okolo …
Notes de l’épisode
V Galerii hlavního města Prahy v domě U Kamenného zvonubyla zahájena výstava s názvem Dvojník. Jedná se o dlouholetýbadatelský projekt kurátorky Kristýny Jirátové, v rámci kterého jsou představena díla okolo stovky špičkových autorů z Čech i zahraničí, od 19. století do současnosti.
Kristýna je kurátorka, která má za sebou mnoho zajímavýchprojektů, z těch nejrozsáhlejších můžeme zmínit výstavu CharlesBaudelaire Samota uprostřed davu v Galerii středočeského kraje v Kutné Hoře.
Máša Pivovarová se Kristýny vyptá na různé formy dvojníka odstarověkého Egypta a antického Řecka až po jeho současné digitální podoby. Proberou rovněž literaturu spojenou s fenoménem dvojnictví a její vliv na výtvarné umění. A chybět nebudou ani zákulisní informace o přípravě celé rozsáhlé výstavy.
RICHARD DRURY, IVAN KAFKA: VOLNÉ SESKUPENÍ 12/15 ANEB RESPEKTOVAT SE V ROZDÍLNOSTI
Galerie Středočeského kraje GASK otevřela výstavu věnovanoudnes již legendárnímu volnému uměleckému seskupení 12/15 Pozdě, ale přece. Výstava, kterou kurátorsky připravili Richard Drury, Petr Mach a Josef …
Notes de l’épisode
Galerie Středočeského kraje GASK otevřela výstavu věnovanoudnes již legendárnímu volnému uměleckému seskupení 12/15 Pozdě, ale přece. Výstava, kterou kurátorsky připravili Richard Drury, Petr Mach a Josef Vomáčka potrvá do 8. března.
Máša Pivovarová si do studia Winternitzovy vily pozvalajednoho z členů seskupení Ivana Kafku a jednoho z kurátorů výstav Richarda Druryho. Mluvit budou o vzniku skupiny, názvu, o prvním veřejném vystoupení, celkovém směřování seskupení, charakteristických rysech, zahraničních vlivech, koncepci výstavy, i konkrétních dílech Ivana Kafky.
KATEŘINA VINCOUROVÁ: PŘESTOŽE JE TAM JEN ČIP, STÁLE NA DRUHÉ STRANĚ HLEDÁME ČLOVĚKA
O Kateřině Vincourové se v posledních týdnech mluví především jako o první české umělkyni, která samostatně vystavuje ve velkých sálech Galerie Rudolfinum. Míšu Vrchotovou ale zajímalo, co tomu od devadesátých …
Notes de l’épisode
O Kateřině Vincourové se v posledních týdnech mluví především jako o první české umělkyni, která samostatně vystavuje ve velkých sálech Galerie Rudolfinum. Míšu Vrchotovou ale zajímalo, co tomu od devadesátých let, kdy ještě jako studentkapražské Akademie výtvarných umění vstoupila na výtvarnou scénu, předcházelo. Poslechněte si rozhovor o tom, jak šli studující AVU požádat prezidenta Václava Havla o výjimku, aby si sami mohli zvolit rektora. Co pro mladou umělkyni znamenaloještě při škole vystavovat v Galerii Behémót nebo Na bidýlku. Jaké možnosti jí přinesla Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou získala coby první žena nebo jak její tvorbu změnilo mateřství. A samozřejmě se dozvíte i to, proč svoji zatím poslední výstavu pojmenovala Skin Care.
JAN ŘÍČNÝ: SVĚTLO PRONIKÁ DO STŘEDU KAPLE A NAJDE SI ČLOVĚKA
Letošní cenu Grand Prix za architekturu, kterou udělujepětičlenná mezinárodní porota, získal projekt kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce. Autorem oceněného návrhu je architekt Jan Říčný ze studia RCNKSK …
Notes de l’épisode
Letošní cenu Grand Prix za architekturu, kterou udělujepětičlenná mezinárodní porota, získal projekt kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce. Autorem oceněného návrhu je architekt Jan Říčný ze studia RCNKSK, který se stal i hostem Máši Pivovarové.
Jejich rozhovor se týká především oceněné kaple, jejíhoumístění v krajině, symboliky či materiálů a technologií použitých při stavbě. Jan Říčný představí celý projekt od podlahy z dusané hlíny až po moderně pojatý sanktusník na vrcholku. Závěr rozhovoru je pak věnován jabloňové aleji,která ke kapli vede a plánované křížové cestě.
DENISA VÁCLAVOVÁ: KVALITA DOČASNOSTI VE VEŘEJNÉM PROSTORU
Místa činu Denisy Václavové, také tak by se dala nazvat epizoda, kterou Míša Vrchotová připravila se zakladatelkou mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu, jenž letos slaví třicet let své …
Notes de l’épisode
Místa činu Denisy Václavové, také tak by se dala nazvat epizoda, kterou Míša Vrchotová připravila se zakladatelkou mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu, jenž letos slaví třicet let své existence. Co Denisu zajímá na opuštěných často vybydlených prostorech? Proč města potřebují svá prázdná místa a nemocnice umění? Poslechněte si rozhovor o tom, co festival letos přivedlo na Jižní město, o výstavě Sídliště nebo Planeta Hlava Davida Böhma a Ondřeje Buddeuse v tamní Kulturní stanici Galaxie. A samozřejmě, řeč byla také o legendární vršovické open–air galerii ProLuka, která sice změnila místo činu, ne však důvod své existence.
KURT GEBAUER: VŠECHNO, CO JE V ŽIVOTĚ KRÁSNÉ, SE MŮŽE OKAMŽITĚ ZVRHNOUT
Zahrada Winternitzovy vily 15. října ožila sochami KurtaGebauera. Pod kurátorským vedením Kristýny Jirátové zde byly nainstalovány stěžejní práce jednoho z nejvýznamnějších současných českých sochařů, ale také …
Notes de l’épisode
Zahrada Winternitzovy vily 15. října ožila sochami KurtaGebauera. Pod kurátorským vedením Kristýny Jirátové zde byly nainstalovány stěžejní práce jednoho z nejvýznamnějších současných českých sochařů, ale také malíře a fotografa, který na českou výtvarnou scénu vstoupil v doběnormalizace. Kurt je ale také významným pedagogem, který se neúnavně zajímá o osudy českého veřejného prostoru, zakládajícím členem skupiny 12/15 Pozdě alepřece, Nové skupiny a skupiny Wlastenci přátelé Penklubu.
Máša se s Kurtem pomyslně projde po celé zahradě avyptá se na jednotlivá sochařská díla. Za každou sochou se totiž skrývá poutavý příběh.
DAGMAR ŠUBRTOVÁ: NETVOŘÍM OBRAZY DOMŮ NAD POSTEL
Třetí laureátkou Ceny Medy Mládkové se letos na podzim stala výtvarná umělkyně a kurátorka Dagmar Šubrtová, která se mj. stará o odkaz Květy a Jitky Válových v kladenském domě, kde sestry společně prožily …
Notes de l’épisode
Třetí laureátkou Ceny Medy Mládkové se letos na podzim stala výtvarná umělkyně a kurátorka Dagmar Šubrtová, která se mj. stará o odkaz Květy a Jitky Válových v kladenském domě, kde sestry společně prožily většinu života. Sama Dagmar se narodila v severočeském Duchcově a dlouhodobě žije a tvoří na Kladensku. Snad právě proto je její dílo tolik spojeno s krajinným postindustriálním rázem. Poslechněte si rozhovor o focení nové divočiny na kladenských haldách, o tom, proč je umělkyně kritická k rekultivaci krajiny nebo o jejím přátelství s Jitkou Válovou. Připravila Míša Vrchotová.
Voici les 40 derniers épisodes sur 113. Les épisodes plus anciens se trouvent dans le flux du podcast.
Podcasts similaires
Plus de podcasts : Arts
C’est votre podcast ?
Confirmez-le avec une entrée dans votre flux : vous recevez ici un code, vous l’ajoutez comme podcast:txt dans le canal de votre flux, et nous le vérifions. Votre podcast apparaît ensuite comme « vérifié » sur SoundNode.