Odemčeno
- Épisodes
- 103
- Parution
- hebdomadaire
- Dernier épisode
- 10 Nov 2026
À propos du podcast
Odemčeno je autorský podcast Miroslava Zámečníka o byznysu, ekonomice a rozhodnutích, která dopadají na naše peněženky i firmy. Moderují ekonom Miroslav Zámečník a Michaela Filipová. Každý díl rozebírá jedno praktické téma bez žargonu a bez ideologie: regionální rozvoj a bydlení, digitalizaci státu a BankID, zdravotnictví a financování péče, trh práce i energetiku a další. Hosty Odemčeno jsou často lidé z praxe i rozhodovacích pozic – podnikatelé, ekonomové, regulátoři, odborníci. Data, kontext a konkrétní dopady na váš život. U nás najdete u všech témat vždy Odemčeno, nikoli zamčeno.
Épisodes 103
Odemčeno #102: Čína: pomsta za studena
V 102. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danem Vořechovským o proměně čínské ekonomiky. Vořechovský ji označuje za největší transformaci za posledních čtyřicet let.Peking se podle něj snaží …
Notes de l’épisode
V 102. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danem Vořechovským o proměně čínské ekonomiky. Vořechovský ji označuje za největší transformaci za posledních čtyřicet let.
Peking se podle něj snaží změnit strukturu investic, posílit domácí ekonomiku a současně vybudovat co největší technologickou a hospodářskou soběstačnost. Devět prioritních nových odvětví už podle údajů citovaných v rozhovoru tvoří téměř 20 % čínského HDP, zatímco význam realitního sektoru rychle klesá.
Mirek s Danem rozebírají také jednu z dlouhodobých slabin čínského modelu: nízký podíl spotřeby domácností a mimořádně vysokou míru investic. Na příjmy domácností připadá podle Vořechovského přibližně 60 % HDP, zatímco v západních ekonomikách přes 70 %. Po covidu a realitní krizi navíc Číňané znovu více spoří, mimo jiné kvůli slabší sociální síti a vysokému podílu nemovitostí na majetku domácností. Do debaty vstupuje i systém hukou, jeho postupné uvolňování a velké rozdíly mezi městskou a venkovskou Čínou.
Samostatnou část tvoří historická zkušenost takzvaného století ponížení a její vliv na dnešní čínské uvažování. Vořechovský vysvětluje, proč čínské vedení spojuje hospodářskou a technologickou sílu se schopností vyhnout se závislosti na Západu. Řeč přijde také na automobilový průmysl, demografický pokles a robotizaci, kterou Peking vnímá jako jednu z odpovědí na budoucí nedostatek pracovní síly.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #101: Penzijko - co dál?
V 101. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Liborem Vošickým, předsedou představenstva Stavební spořitelny České spořitelny a České spořitelny – Penzijní společnosti. Hlavním tématem je …
Notes de l’épisode
V 101. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Liborem Vošickým, předsedou představenstva Stavební spořitelny České spořitelny a České spořitelny – Penzijní společnosti. Hlavním tématem je připravovaná novela doplňkového penzijního spoření. Ta počítá mimo jiné se zavedením strategie životního cyklu, zrušením současného investičního dotazníku a vyšší státní podporou pro mladé účastníky. Vošický tyto změny hodnotí pozitivně, zároveň upozorňuje, že reforma zatím řeší hlavně podmínky pro stávající účastníky a méně už počet lidí zapojených do systému.
Velká část rozhovoru se věnuje tomu, jak jsou dnes penzijní úspory investovány. Současné nastavení podle Vošického vede řadu mladších klientů do příliš konzervativních strategií. Nový model životního cyklu má portfolio automaticky měnit podle věku účastníka a v mladších letech umožnit výrazně vyšší podíl akcií. Klíčové podle Libora Vošického bude, jak se „chytí“ zvýšená podpora pro mladé účastníky do 29 let a zda dvojnásobný, čtyřicetiprocentní státního příspěvku přivede do systému dost nových lidí.
Dnes už víme, že návrh zaměstnavatelských svazů na automatické zapojení lidí do penzijního spoření s možností vystoupit neprošel, nicméně v Británii podobný systém podle údajů citovaných v epizodě zvedl účast až na 88 % zaměstnanců příslušné cílové skupiny a prokazatelně zlevňuje nábor. To je podle obou diskutujících klíčové pro snížení tlaku na první pilíř „státních penzí“, protože jen vysoká účast může z třetího pilíře vytvořit systémově významný zdroj příjmů budoucí generace v seniorském věku.
Debata se vrací i ke zkušenostem Polska a Slovenska a k tomu, zda by část současných střadatelů neměla být automaticky přesunuta z velmi konzervativních fondů do strategií odpovídajících jejich věku.
Jelikož ani tato zaměstnavateli navrhovaná změna ve druhém čtení přes rozpočtový výbor neprošla, bude velmi zajímavé sledovat, jak se bude dařit nábor nových účastníků v situaci, kdy poplatek za správu snížený novelou na 0,5 % znamená, že samotné penzijní společnosti na něj nebudou mít peníze.
Na závěr se rozhovor soustředí na to, kam budou penzijní fondy dlouhodobě investovat. Mirek s Liborem Vošickým diskutují, zda má většina nového kapitálu odcházet do zahraničních ETF, nebo zda by část mohla financovat české bydlení, zdravotní a sociální infrastrukturu, zemědělskou půdu nebo PPP projekty. Vošický upozorňuje, že dlouhodobý kapitál z penzijních fondů může současně zvyšovat výnos účastníků a financovat oblasti, kde bude v příštích desetiletích potřeba výrazně více investic.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #100 - Světoběžník
V jubilejním 100. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Růžičkou z Amalaru, poradcem akcionářů skupiny PPF. Rozhovor začíná u střední Evropy a toho, jak se v posledních letech mění hospodářská …
Notes de l’épisode
V jubilejním 100. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Růžičkou z Amalaru, poradcem akcionářů skupiny PPF. Rozhovor začíná u střední Evropy a toho, jak se v posledních letech mění hospodářská váha regionu. Růžička popisuje posun PPF směrem ke střední a východní Evropě a srovnává Česko s Polskem. Zatímco Polsko těží z velkého domácího trhu a silné role státu, české firmy byly podle něj velikostí domácího trhu nuceny expandovat do zahraničí a vytvořily několik mimořádně silných regionálních investičních skupin.
Velká část debaty se věnuje Německu. Růžička připomíná, jak zásadní byl německý trh pro českou ekonomickou konvergenci, a současné problémy země vnímá jako období hluboké změny. Mirek s Růžičkou probírají německý průmysl, obranu, vztah ke střední Evropě i příležitosti pro český kapitál při vstupu do německých firem. Dostávají se také k širšímu pojetí střední Evropy a společným hospodářským zájmům regionu.
Další část rozhovoru navazuje na předchozí epizody Odemčena o kapitálových trzích. Řeč je o evropské kapitálové unii, nízké likviditě menších národních burz, roli bank, private equity a venture capitalu i o českých úsporách. Mirek připomíná, že na depozitních účtech českých domácností leží kolem 1,27 bilionu korun, a oba diskutují o tom, zda by větší část dlouhodobých úspor mohla prostřednictvím penzijního systému financovat růstové firmy a technologické projekty.
V závěru se debata rozšiřuje k umělé inteligenci, Číně a Spojeným státům. Růžička očekává, že AI přinese rychlé změny na trhu práce a v průmyslu, a upozorňuje na náklady, které s technologickou transformací přijdou. U Číny rozebírá její návrat k exportní expanzi prostřednictvím elektromobility, solární energetiky, elektroniky a digitálních služeb. Rozhovor končí transatlantickými vztahy a širším pohledem na současnou geopolitickou nejistotu. Růžička přitom zůstává dlouhodobým optimistou a současné období popisuje jako návrat k historicky běžnějším podmínkám po mimořádně příznivých desetiletích globalizace.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #99 - Jednotný finanční trh?
V 99. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují evropským kapitálovým trhům a tomu, proč ani po více než deseti letech stále nefungují jako jeden celek. Probírají novou evropskou dohodu o …
Notes de l’épisode
V 99. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují evropským kapitálovým trhům a tomu, proč ani po více než deseti letech stále nefungují jako jeden celek. Probírají novou evropskou dohodu o integraci trhu, která počítá s posílením společného dohledu, možností jednotné licence pro provozovatele burz a jednodušší přeshraniční správou investičních fondů.
Debata se pak přesouvá k tomu, proč je fragmentace evropského trhu problémem pro firmy, které chtějí růst. Studie citovaná v epizodě odhaduje, že hlubší integrace evropských finančních trhů by mohla dlouhodobě zvýšit úroveň HDP Evropské unie přibližně o 3 %. Evropa přitom zůstává výrazně bankocentrická a zhruba 80 % úvěrů je stále sjednáváno na domácích trzích.
Velká část epizody se věnuje startupům a rizikovému kapitálu. Mirek s Míšou řeší, proč se evropské technologické firmy často rozhodují škálovat ve Spojených státech, kde mají hlubší kapitálový trh, specializované investory i širší obchodní zázemí. Roční objem venture capital investic do amerických společností je podle citované studie přibližně šestkrát až osmkrát vyšší než v EU. Řeč přijde i na Credo Ventures, strukturu evropských úspor a roli penzijních fondů při financování inovací.
Na závěr se Mirek s Míšou dostávají k českému startupovému zákonu a evropským nástrojům na podporu scale-upů. Probírají regulatorní sandbox, zaměstnanecké akcie i hranici mezi smysluplnou podporou a pouhým fiskálním transferem. Evropský scale-up fond má mít kapacitu 5 miliard eur a zaměřit se mimo jiné na AI, kvantové technologie, biotechnologie a vesmírný průmysl.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #98 - Moudrost lidu
V 98. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s bývalým guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem. Debata začíná u globálního investičního cyklu, který táhnou výdaje na obranu, energetiku …
Notes de l’épisode
V 98. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s bývalým guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem. Debata začíná u globálního investičního cyklu, který táhnou výdaje na obranu, energetiku, infrastrukturu a datová centra spojená s umělou inteligencí. Singer vysvětluje, proč rostoucí poptávka po kapitálu tlačí nahoru výnosy dluhopisů i cenu úvěrů a proč se tento vývoj promítá také do hypoték.Velká část rozhovoru se věnuje Evropě. Singer srovnává schopnost Evropy financovat velké technologické projekty se Spojenými státy, vrací se k otázce drahé energie a konkurenceschopnosti a rozebírá problémy Francie s veřejnými financemi. Právě francouzská situace otevírá také debatu o eurozóně a o tom, zda je současná chvíle vhodná pro české přijetí eura.Druhá část epizody se vrací k Česku. Mirek se Singerem řeší, proč česká ekonomika investuje relativně hodně a přesto neroste rychleji, které veřejné investice mají smysl financovat i dluhem a kde naopak chybí tlak na výkonnost. Dostávají se k dopravní infrastruktuře, jádru, školství, vědě a také k napojení českého průmyslu na německý dodavatelský řetězec.Na závěr se debata soustředí na české veřejné finance. Singer upozorňuje, že domácí diskuse o deficitu je výrazně nervóznější než pohled finančních trhů, zároveň ale považuje fiskální opatrnost za důležitou. Řeč je i o výdajích na obranu a o tom, jak se budou české finance vyvíjet v prostředí vyšších úrokových sazeb a větší nejistoty v Evropě.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik
Odemčeno #97 - Džungle marží
V 97. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují cenám potravin a maržím v potravinářství a maloobchodu. Vysvětlují rozdíl mezi obchodní přirážkou, hrubou marží a skutečnou ziskovostí a …
Notes de l’épisode
V 97. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují cenám potravin a maržím v potravinářství a maloobchodu. Vysvětlují rozdíl mezi obchodní přirážkou, hrubou marží a skutečnou ziskovostí a proč údaj o „třicetiprocentní marži“ bez přesné definice sám o sobě mnoho neříká.
Velká část debaty se zaměřuje na česká specifika. V roce 2025 připadalo 58 % tržeb za zboží každodenní spotřeby na promoční prodeje, u značkových výrobků dokonce 64 %. Mirek s Míšou rozebírají, jak slevové akce ovlivňují běžné ceny, proč může máslo v různých částech roku reagovat na náklady rozdílně a jak mezi sebou obchodní řetězce soutěží o zákazníka.
Dostávají se také k vyjednávací síle mezi dodavateli a obchodníky. Jinou pozici má velký výrobce se silnou značkou a jinou malý dodavatel závislý na jednom odběrateli. Debata proto míří i k zákonu o významné tržní síle, privátním značkám a rozdílným přístupům v Polsku, Španělsku nebo Velké Británii.
Na závěr se Mirek s Míšou věnují tomu, jak lépe chránit spotřebitele a současně zachovat hospodářskou soutěž. Řeší transparentnější cenová data, platby obchodním centrálám, možné přesouvání zisků mezi zeměmi a také to, proč má při posuzování cen větší smysl sledovat skutečnou cenu za kilogram nebo litr než samotné procento slevy.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #96 - Zadýchané Česko
V 96. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová vracejí k inflaci a k tomu, proč její současná čísla vypadají klidněji než situace, kterou řada domácností skutečně cítí.Meziroční inflace se …
Notes de l’épisode
V 96. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová vracejí k inflaci a k tomu, proč její současná čísla vypadají klidněji než situace, kterou řada domácností skutečně cítí.
Meziroční inflace se pohybuje kolem dvou procent, jádrová inflace zůstává výš a služby dál zdražují. Do hry navíc vstupují ceny pohonných hmot, energií a potravin i rychlý růst mezd.
Velká část debaty se věnuje tomu, jak rychle česká ekonomika dokáže růst bez dalších inflačních tlaků. Mirek s Míšou řeší produktivitu, napjatý trh práce a konkurenceschopnost průmyslu, kde jednotkové mzdové náklady za poslední dekádu výrazně rostly. Dostávají se také k rodinným rozpočtům a k domácnostem, které čeká refixace hypoték sjednaných v době výrazně nižších sazeb.
Na závěr se debata vrací k tomu, co může inflaci znovu rozhýbat. Potraviny, dražší energie, geopolitické napětí i vyšší tržní sazby mohou komplikovat další vývoj a zároveň prodražovat hypotéky i financování státu. Mirek vysvětluje, proč hypoteční sazby zatím nemají mnoho důvodů k výraznějšímu poklesu a proč bude ČNB dál velmi citlivě sledovat domácí inflační tlaky.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #95 - Solární panel story
V 95. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Janem Krčmářem, výkonným ředitelem Solární asociace, o budoucnosti české energetiky. Řeší další …
Notes de l’épisode
V 95. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Janem Krčmářem, výkonným ředitelem Solární asociace, o budoucnosti české energetiky. Řeší další rozvoj fotovoltaiky a větru, bateriová úložiště, kapacitu sítí, komunitní energetiku i to, jakou roli mohou obnovitelné zdroje hrát pro český průmysl.
Velká část debaty se věnuje ekonomice jednotlivých zdrojů a bariérám, které nové projekty v Česku prodražují. Připojování do sítě, dlouhé povolování a regulatorní nejistota podle hostů zvyšují náklady investorů a mohou se promítat i do cen energie. Řeč je proto o brownfieldech, akceleračních zónách, firemních PPA nebo o možnostech repoweringu starších solárních elektráren.
Na závěr se debata dostává také k propojení fotovoltaiky s ochranou půdy a biodiverzity. Mirek s hosty řeší, jak by mohl vypadat pragmatičtější přístup k energetickému mixu, který zohlední cenu, bezpečnost dodávek, potřeby průmyslu i rychle se měnící spotřebu elektřiny.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #94 - Fiskální náhledy
V 94. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují českým veřejným financím a otázce, proč je vedle samotné výše dluhu zásadní také jeho trajektorie a cena. Řeší, co pro budoucí rozpočty …
Notes de l’épisode
V 94. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují českým veřejným financím a otázce, proč je vedle samotné výše dluhu zásadní také jeho trajektorie a cena. Řeší, co pro budoucí rozpočty znamenají rostoucí úrokové náklady, které mají dosáhnout zhruba 145 miliard korun, a proč nízké zadlužení Česka představuje výhodu, kterou má smysl chránit.
Velká část debaty míří k roku 2028. Současný fiskálně-strukturální plán předpokládá rychlé snížení deficitu, které by po rozpočtu roku 2027 vyžadovalo korekci zhruba 130 až 140 miliard korun. Mirek s Míšou proto porovnávají českou situaci se Švédskem, Itálií, Kanadou, Německem a Velkou Británií a hledají, co jejich zkušenosti říkají o konsolidaci, fiskálních pravidlech i důvěře finančních trhů.
Na závěr přichází jednoduchý myšlenkový experiment. Rozhodovala by dnešní vláda o rozpočtu stejně, kdyby věděla, že sama ponese jeho důsledky ještě za deset let? Právě délka horizontu, ve kterém stát uvažuje, může rozhodnout o tom, zda si Česko zachová prostor stabilizovat veřejné finance podle vlastních podmínek.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #93 - O dividendách a jiných věcech
V 93. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o výhledu české ekonomiky. Porovnávají prognózy Ministerstva financí, ČNB a bankovní …
Notes de l’épisode
V 93. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o výhledu české ekonomiky. Porovnávají prognózy Ministerstva financí, ČNB a bankovní asociace, řeší růst HDP, jádrovou inflaci, úrokové sazby, produktivitu i dopady návrhu státního rozpočtu.
Druhá část epizody se věnuje rozdílu mezi HDP a hrubým národním důchodem, reinvestovaným ziskům zahraničních firem a odlivu dividend. Data přitom nabízejí překvapivě optimistický pohled na českou ekonomiku. Zahraniční firmy v Česku dál ve velkém reinvestují a zároveň roste objem kapitálu, který české firmy investují v zahraničí.
Řeč je také o tom, co tento vývoj vypovídá o vyspělosti českého kapitalismu, konkurenceschopnosti zdejších firem a stále silnější schopnosti českého byznysu expandovat za hranice.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #92 - Evropský semestr
V 92. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují letošnímu Evropskému semestru a doporučením Evropské komise pro Česko. Ta poprvé doporučení propojuje s budováním Unie úspor a …
Notes de l’épisode
V 92. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují letošnímu Evropskému semestru a doporučením Evropské komise pro Česko. Ta poprvé doporučení propojuje s budováním Unie úspor a investic.
Mirek s Míšou řeší zda jsou relevantní a na porovnání s Německem a Dánskem zkoumají, proč samotné vysoké úspory nebo velké penzijní fondy ještě nestačí k financování růstu firem.
Klíčovým příkladem je pak Švédsko, které dokazuje, že doporučení mohou fungovat a spojuje domácí investory, penzijní kapitál, venture capital, private equity a burzu do fungujícího systému. Řeč je také o švédském investičním účtu, penzijním „autopilotu“, trhu pro menší firmy a o tom, co by z tohoto modelu mohlo převzít Česko.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #91 - Dáma u piana
V 91. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Zuzanou Ceralovou Petrofovou, prezidentkou společnosti PETROF Group, o budování prémiové české …
Notes de l’épisode
V 91. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Zuzanou Ceralovou Petrofovou, prezidentkou společnosti PETROF Group, o budování prémiové české značky, exportu, ekonomické diplomacii a proměně rodinné firmy na globálním trhu.
Debata začíná příběhem značky PETROF a návratem mezi světovou špičku koncertních klavírů. Zuzana Ceralová Petrofová popisuje transformaci firmy po privatizaci, vznik nejvyšší produktové řady Antonín Petrof i to, proč bylo nutné vedle tradiční značky vybudovat nový prémiový segment. Řeč je také o práci s portfoliem značek, výrobě v Evropě i Asii a hledání správného postavení na světovém trhu.
Velká část epizody se věnuje exportu a ekonomické diplomacii. Hosté probírají podnikatelské mise, roli ambasád, CzechTrade i podporu českých značek v zahraničí. Dostane se na zkušenosti z Uzbekistánu, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Číny i dalších trhů a na otázku, jak mohou stát a diplomacie pomáhat českým firmám otevírat nové obchodní příležitosti.
Řeč je také o geopolitických změnách, clech, přesunech světové poptávky a o tom, jak se mění strategie exportně orientovaných firem. Závěr patří nástupnictví v rodinné firmě, dlouhodobému budování značky a tomu, proč může být právě důvěra jedním z nejcennějších aktiv českého průmyslu.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #90 - Polská orba
V 90. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují polskému zemědělství a potravinářství. Debata vychází z Mirkovy cesty do Polska a hledá odpověď na otázku, jak se z dříve zaostalého …
Notes de l’épisode
V 90. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují polskému zemědělství a potravinářství. Debata vychází z Mirkovy cesty do Polska a hledá odpověď na otázku, jak se z dříve zaostalého zemědělství stal jeden z největších evropských agroexportérů.
Řeč je o rozdílech mezi českým a polským modelem hospodaření, produktivitě práce, přidané hodnotě na hektar i o tom, proč Polsko dokázalo vybudovat silný potravinářský průmysl navazující na vlastní zemědělskou produkci. Mirek s Míšou probírají rodinné farmy, zpracování potravin, export i roli státu při ochraně zemědělské půdy a podpoře domácích producentů.
Velká část epizody se věnuje tomu, proč Polsko vyváží výrobky s vyšší přidanou hodnotou, zatímco Česko často exportuje základní zemědělské komodity. Dostane se na drůbežářství, mléčný průmysl, ovoce, zeleninu, moderní zpracovatelské provozy i na otázku, kde má české zemědělství největší prostor pro další rozvoj.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #89 - Pivní turismus
V 89. dílu podcastu Odemčeno vrcholí letní pivní speciál. Mirek Zámečník si potřetí povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát o projektu nového návštěvnického centra …
Notes de l’épisode
V 89. dílu podcastu Odemčeno vrcholí letní pivní speciál. Mirek Zámečník si potřetí povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát o projektu nového návštěvnického centra, které má vzniknout do roku 2028, kdy budou České Budějovice Evropským hlavním městem kultury.
Debata začíná u samotného projektu. Petr Dvořák vysvětluje, proč Budvar nechce budovat klasickou expozici, ale otevřít návštěvníkům skutečný pivovar. Řeč je o nové pivovarské zahradě, lávce nad výrobním provozem, autentické prohlídkové trase, sklepích, historické sladovně i o tom, jak skloubit každodenní výrobu s rostoucím turistickým zájmem.
Velká část epizody se věnuje inspiraci ze zahraničí. Mirek s Petrem Dvořákem probírají návštěvnická centra pivovarů Guinness, Estrella Damm, Kuchlbauer nebo americké NASA Kennedy Space Center a diskutují, jak spojit silný zážitek s autenticitou a vyhnout se tomu, aby se z pivovaru stala pouze atrakce bez vazby na skutečnou výrobu.
Závěr patří ekonomice celého projektu. Řeč je o návratnosti investice, budování značky Budvar, rozvoji cestovního ruchu v Českých Budějovicích i o hledání nových zdrojů příjmů v době, kdy se pivní trh dlouhodobě proměňuje. Petr Dvořák vysvětluje, proč návštěvnické centrum chápe jako plnohodnotnou součást budoucího rozvoje pivovaru i města.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #88 - Kdo zaplatí Wolfsburg
V 88. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují evropskému automobilovému průmyslu, situaci koncernu Volkswagen a postavení Škody Auto v rychle se měnící globální konkurenci. Debata …
Notes de l’épisode
V 88. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují evropskému automobilovému průmyslu, situaci koncernu Volkswagen a postavení Škody Auto v rychle se měnící globální konkurenci. Debata vychází z červencového jednání dozorčí rady Volkswagenu a hledá odpověď na otázku, proč se největší evropská automobilka dostala pod tak silný tlak.
Řeč je o restrukturalizaci Volkswagenu, vysokých nákladech výroby v Německu, využití výrobních kapacit i o tom, jak velkou roli skutečně hraje Green Deal. Mirek s Míšou porovnávají evropské automobilky s japonskými výrobci a ukazují, že zásadní změnu přinesl především vývoj čínského trhu, kde domácí značky během několika let výrazně posílily svou konkurenceschopnost.
Velká část epizody se věnuje Škodě Auto. Hosté probírají její silnou pozici na evropském trhu, úspěch nových modelů, flexibilní výrobu spalovacích i elektrických vozů na jedné lince i expanzi na zahraniční trhy. Dostane se na Indii, Vietnam, Austrálii i na otázku, proč dnes už žádný trh nedokáže nahradit význam, který měla pro evropské automobilky Čína před deseti lety.
Závěr patří konkurenci ze strany Tesly a čínských výrobců, zejména společnosti BYD. Mirek s Míšou rozebírají rozdíly ve výrobní efektivitě, nákladové struktuře i organizaci výroby a diskutují, jaké podmínky budou rozhodovat o úspěchu evropských automobilek v příštích letech.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #87 - Věda v Brně
V 87. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Ladislavem Janíčkem, rektorem Vysokého učení technického v Brně, o inovacích, startupech …
Notes de l’épisode
V 87. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Ladislavem Janíčkem, rektorem Vysokého učení technického v Brně, o inovacích, startupech, spin-offech a roli technických univerzit v transformaci české ekonomiky.
Debata začíná u toho, jak se na vysoké škole buduje prostředí, ve kterém znalosti nezůstávají jen v laboratořích a učebnách. Ladislav Janíček vysvětluje, proč je podnikání přirozeným pokračováním výzkumu a tvůrčí činnosti a proč má vedle výuky a vědy své pevné místo v akademickém životě. Řeč je o tom, jak VUT nastavilo procesy pro vznik startupů a spin-offů, jak pracuje s duševním vlastnictvím a proč je důležité zbavovat studenty i akademiky strachu z podnikání.
Velká část dílu se věnuje Brnu jako inovačnímu ekosystému. Hosté probírají propojení VUT, Masarykovy univerzity, Jihomoravského inovačního centra, technologických firem a soukromého kapitálu. Dostane se na elektronovou mikroskopii, optiku, čipy, jadernou energetiku, spolupráci s Jižní Koreou, Thermo Fisher, onsemi i na to, proč může být Brno jedním z nejsilnějších technologických hubů v Česku.
Mirek s hosty probírají také konkrétní příklady úspěšných firem a projektů spojených s VUT. Řeč je o NenoVision, Phonexii, Codasipu, Kamee, Flowmonu i o nových studentských startupech a spin-offech. Ladislav Janíček připomíná, že jen za poslední období vznikla na VUT necelá dvacítka nových startupů a spin-offů, které už se aktivně prezentují i na mezinárodních akcích.
Důležitým tématem je podnikavost studentů. Jan Rafaj zdůrazňuje, že nestačí mít dobrý nápad, pokud zůstane v šuplíku. Univerzity mají studenty učit také týmovou práci, projektové řízení, systémové myšlení, schopnost prezentovat ideu a proměnit ji v reálný produkt nebo firmu. Debata se věnuje studentským týmům, satelitu VUT, formulím, planetárním vozítkům, týmu Chicken Wings i tomu, proč jsou podobné projekty důležité pro rozvoj technických i manažerských dovedností.
Dostane se také na další vzdělávání pro průmysl, mikrocertifikáty, programy Master of Science, kyberbezpečnost, stavebnictví a environmentální inženýrství. Hosté probírají, proč už firmám často nestačí klasické dlouhé studium a proč roste význam kratších specializovaných kurzů pro lidi z praxe.
Závěr míří k novelizaci vysokoškolského zákona, startupovému zákonu a podpoře angel investic. Řeč je o tom, že technické univerzity potřebují pružnější ekonomická pravidla, lepší podmínky pro podnikání, možnost pracovat s investičními fondy a prostředí, které umožní rychleji převádět výzkum do praxe.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #86 - Jak investují bohatí
V 86. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Martinem Hanzlíkem, expertem na struktury firem a majetků, o tom, jak by Česko mohlo lépe využívat státní majetek a zapojit soukromý kapitál do …
Notes de l’épisode
V 86. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Martinem Hanzlíkem, expertem na struktury firem a majetků, o tom, jak by Česko mohlo lépe využívat státní majetek a zapojit soukromý kapitál do financování infrastruktury.
Debata začíná u rozsahu majetku státu. Podle údajů zmiňovaných v epizodě dosahují státní aktiva přibližně osmi bilionů korun, dlouhodobá aktiva představují zhruba 5,8 bilionu a čistá hodnota majetku po odečtení závazků přesahuje dva biliony korun. Mirek s Martinem Hanzlíkem řeší, zda lze část tohoto majetku aktivovat tak, aby dál zůstával pod kontrolou státu a současně vytvářel kapitál pro nové investice.
Velká část dílu se věnuje infrastrukturním fondům. Martin Hanzlík vysvětluje, proč jsou dálnice, železnice, energetická infrastruktura, nemocnice nebo dostupné bydlení atraktivními aktivy pro penzijní a investiční fondy. Nabízejí dlouhodobý a relativně předvídatelný výnos, který odpovídá potřebám institucí spravujících úspory obyvatel. Česko přitom svůj rozvoj stále financuje hlavně prostřednictvím státního rozpočtu, daní a dalšího zadlužování.
Řeč je také o fondech kvalifikovaných investorů, PPP projektech, infrastrukturních dluhopisech a možnostech, jak propojit veřejné peníze se soukromým kapitálem. Martin Hanzlík připomíná evropský přístup, podle kterého by se prostředky určené na výnosové projekty neměly pouze jednorázově rozdělit formou dotací. Mohou vytvořit počáteční kapitál investičních struktur, které následně přitáhnou další peníze a budou financovat projekty opakovaně.
Důležitým tématem je příští evropské programové období. Mirek s Martinem Hanzlíkem probírají možnost vložit část evropských prostředků do dlouhodobých finančních nástrojů spravovaných například Národní rozvojovou bankou. Taková struktura by mohla financovat dálnice, vysokorychlostní železnice, energetiku nebo sociální infrastrukturu a současně vytvořit nabídku pro české penzijní a investiční fondy.
Dostane se i na aktivaci stávajícího majetku. Princip spočívá v oddělení provozu od investičního aktiva a využití budoucího peněžního toku. Stát by nemusel prodávat samotnou budovu, elektrárnu, dálnici nebo podnik. Investoři by získali podíl na příjmech, které dané aktivum vytváří, zatímco veřejný sektor by si ponechal kontrolu. Podobné struktury dnes běžně využívají soukromé fondy i jiné evropské státy.
Závěr míří k českým úsporám. Pokud domácí penzijní a investiční fondy nemají dostatek vhodných českých aktiv, peníze obyvatel odcházejí do zahraničních akcií a fondů a financují rozvoj jiných ekonomik. Martin Hanzlík vysvětluje, proč by kvalitní české infrastrukturní fondy mohly udržet větší část kapitálu doma, přilákat zahraniční investory a vytvořit dlouhodobý zdroj peněz pro modernizaci země.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #85 - Tekuté řemeslo
V 85. dílu podcastu Odemčeno pokračuje druhým dílem náš letní pivní speciál. Mirek Zámečník si opět povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát hlavně o českých …
Notes de l’épisode
V 85. dílu podcastu Odemčeno pokračuje druhým dílem náš letní pivní speciál. Mirek Zámečník si opět povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát hlavně o českých hospodách, proměně gastroscény, spolupráci s craftovými pivovary a příběhu piva Budvar 33.
Debata začíná u české hospody a toho, jak se mění její role. Klasická čtyřka, jak ji znaly starší generace, postupně mizí, zatímco úspěšné hospodské koncepty jsou profesionálnější, více pracují se zážitkem, kvalitou piva, jídlem, personálem i místem. Petr Dvořák vysvětluje, proč gastro jako celek neklesá, ale proměňuje se. Rostou obědové koncepty, bistra, sushi bary, foodbary i podniky, které umí spojit dobré jídlo, dobře ošetřené pivo a jasně uchopený provoz.
Velká část dílu se věnuje tomu, proč je dnes provoz hospody náročný. Rostou mzdy, profesionalizují se služby a hosté za vyšší cenu očekávají lepší zážitek. Mirek s Petrem Dvořákem probírají, proč některé koncepty fungují okamžitě, zatímco jiné se nechytnou ani s dobrým pivem, jak velkou roli hraje poloha, personál, konzistence a schopnost dělat gastro každý den stejně dobře.
Řeč je i o tom, jak mladší generace pije pivo jinak. Méně často sedí v klasické pivnici, víc vyhledává nové formáty, jiné příležitosti a sociální zážitek. Dostane se na rodinné podniky, profesionální gastrokoncepty, sudy u hasičárny, berlínské spätis i otázku, jak může české pivo dál fungovat mimo tradiční hospodský model.
Druhá část epizody míří ke craftové scéně a vztahu Budvaru k menším pivovarům. Petr Dvořák popisuje, proč Budvar nechtěl jen napodobovat craftové styly, ale stát se součástí komunity. Řeč je o tom, proč craft není jen IPA, ale hlavně přístup, subkultura, autenticita a vztah k pivu. Mirek s Petrem Dvořákem probírají i to, čím je Budvar ve výrobě specifický: klasická varna, celé hlávky žateckého poloraného červeňáku, dlouhé ležení piva ve sklepích a investice do ležáckých kapacit.
Závěr patří Budvaru 33. Petr Dvořák vysvětluje, proč právě toto pivo pomohlo Budvaru otevřít dveře do nových hospod a oslovit méně konzervativní část trhu. V nově získaných hospodách už Budvar 33 tvoří zásadní část výtoče a vedle klasického ležáku funguje jako druhá silná opora značky.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #84 - Stavebák jde do finále
V 84. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují novele stavebního zákona, stavebnímu řízení a tomu, zda může Česko konečně začít rychleji povolovat a stavět. Řeč je o principu jedno …
Notes de l’épisode
V 84. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují novele stavebního zákona, stavebnímu řízení a tomu, zda může Česko konečně začít rychleji povolovat a stavět. Řeč je o principu jedno řízení, jeden úřad, pevných lhůtách, větší předvídatelnosti a silnějším postavení bytové výstavby.
Debata ale rychle ukazuje, že samotné zrychlení povolování nestačí. Pokud se má v Česku skutečně víc stavět, musí se vedle stavebního řízení řešit i územní plánování, intenzita využití pozemků, výšková regulace, hustota zástavby a schopnost měst rozvíjet lokality napojené na infrastrukturu. Mirek s Míšou proto probírají Pankrác, výškové limity, pohledové koridory, UNESCO i otázku, proč se u zásadních regulací často nepracuje s ekonomickým vyčíslením dopadů.
Velká část dílu se věnuje zahraničním příkladům. Dostane se na Londýn, Paříž, Vídeň, Minneapolis, Kalifornii i Nizozemsko. Mirek s Míšou rozebírají, jak jiná města pracují s pohledovými koridory, zahušťováním kolem dopravní infrastruktury, rušením příliš restriktivního zoningového nastavení nebo s pravidlem, že projekt splňující předem dané podmínky se nemá znovu politicky posuzovat.
Česká část debaty míří hlavně k Praze. Řeč je o Letňanech, metru končícím v poli, nevyužitých městských a státních pozemcích, landbankingu, plánovacích smlouvách, veřejné infrastruktuře a nákladech obětované příležitosti. Zaznívá i srovnání s Vídní, která dlouhodobě pracuje s městskými pozemky jako s nástrojem bytové politiky a rozvoje města.
Dostane se také na NIMBY efekt, roli památkářů a ekologů, veřejný zájem na bytové výstavbě, dostupnost bydlení a otázku, proč Česko potřebuje vedle efektivního stavebního řízení i moderní územní plánování. Bez obojího se podle Míši a Mirka bytová krize zásadně neposune.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #83 - Kam na dovolenou?
V 83. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují cestování, letecké dopravě a tomu, proč se dovolená stává zajímavým ekonomickým ukazatelem. Řeč je o spotřebitelské důvěře, cenách …
Notes de l’épisode
V 83. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují cestování, letecké dopravě a tomu, proč se dovolená stává zajímavým ekonomickým ukazatelem. Řeč je o spotřebitelské důvěře, cenách letenek, palivech, kapacitě aerolinek, geopolitice i o tom, jak se mění chování turistů před letní sezonou.
Debata začíná u globálního cestovního ruchu, který se po pandemii vrátil na rekordní úrovně. Mezinárodní příjezdy podle dat zmiňovaných v epizodě dosáhly zhruba 1,52 miliardy a poptávka po cestování dál roste. Současně ale do trhu vstupují vyšší náklady na letecké palivo, napětí na Blízkém východě, omezení vzdušných koridorů a výrazný tlak na marže leteckých společností.
Velká část dílu se věnuje samotnému letectví. Mirek s Míšou probírají, proč aerolinkám nechybí cestující, ale často chybí letadla. Dostane se na objednávky Airbusu a Boeingu, problémy motorů u části letadel Airbus A320neo, uzemněné stroje nízkonákladových dopravců, čínský COMAC, ambice tureckých, emiratských i afrických aerolinek a kapacitní limity velkých evropských letišť.
Druhá část epizody míří k turistickým destinacím. Řeč je o přetížených městech, rostoucích poplatcích, změně od masového turismu ke kvalitnějšímu cestování, dopadech vysokých teplot a nedostatku vody i o tom, proč se pro část Evropanů stávají atraktivnější severnější destinace včetně Baltu.
Dostane se také na Prahu, alkoholovou turistiku, spotřebu vody v turistických resortech, odsolování, dražší zážitkové cestování a otázku, proč je ochota utrácet za dovolenou zároveň signálem krátkodobé důvěry domácností.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #82 - Celulóza nad zlato
V 82. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Kateřinou Kupkovou, viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR a předsedkyní správní rady …
Notes de l’épisode
V 82. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Kateřinou Kupkovou, viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR a předsedkyní správní rady Lenzing Biocel Paskov, o výrobě vysoce kvalitní rozpustné dřevní hmoty, biorafinériích a konkurenceschopnosti energeticky náročné výroby v Evropě.
Debata začíná u Paskova, který prošel zásadní technologickou proměnou a dnes vyrábí viskózovou buničinu pro textilní i netextilní průmysl. Kateřina Kupková vysvětluje, jak funguje výroba založená na zpracování dřevní hmoty, výrobě celulózy a proč jde o téměř bezodpadový provoz a jak si podnik dokáže z vedlejších produktů vyrábět vlastní teplo i elektřinu.
Velká část dílu se věnuje tomu, proč se i takto efektivní průmysl v evropských statistikách často jeví jako energeticky náročný a jak do jeho konkurenceschopnosti vstupují emisní povolenky, poplatky, regulace, CBAM a absence rovných podmínek vůči mimoevropské konkurenci. Mirek s Janem Rafajem probírají také postoj Svazu průmyslu k bezplatným povolenkám a k ceně emisních povolenek, která výrazně ovlivňuje náklady evropské výroby.
Řeč je i o českém dřevu jako jedné z mála domácích obnovitelných surovin. Hosté probírají, proč se část dřeva stále vyváží bez vyššího domácího zhodnocení, jakou roli hrají pily, dřevostavby, veřejné zakázky, kůrovcová kalamita a proč by hospodářská strategie měla více řešit zpracování surovin s vyšší přidanou hodnotou v Česku.
Dostane se také na evropské nařízení proti odlesňování, požadavky na dohledatelnost původu dřeva, administrativní náklady, ESG požadavky bank a širší otázku, zda Evropa dokáže chránit přírodu a zároveň neoslabovat vlastní průmysl.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #81 - Budoucnost piva
V 81. dílu podcastu Odemčeno začíná první ze tří dílů letního pivního speciálu. Mirek Zámečník si povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, o tom, jak se mění světový pivní trh …
Notes de l’épisode
V 81. dílu podcastu Odemčeno začíná první ze tří dílů letního pivního speciálu. Mirek Zámečník si povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, o tom, jak se mění světový pivní trh, spotřebitelé, hospody i postavení českého piva v zahraničí.
Debata začíná u exportu Budvaru a u toho, na kterých trzích má české pivo dlouhodobě silnou pozici. Řeč je o Evropě, Německu, Rakousku, Británii, Severní Americe i Asii. Petr Dvořák vysvětluje, proč je Budvar nejvyváženější českou pivní značkou, jak se liší jednotlivé trhy a proč ve starém světě dlouhodobě klesá spotřeba piva i alkoholu obecně.
Velká část dílu se věnuje pivní kultuře. Mirek s Petrem Dvořákem probírají rozdíly mezi Českem, Bavorskem, zbytkem Německa a Británií. Dostane se na pivní nacionalismus, německé cenové války, ústup točeného piva, britské puby, hospodské řetězce i na to, proč má česká hospodská kultura pořád mimořádnou hodnotu.
Závěr míří k novým trhům, craftové scéně a tomu, jak se ve světě znovu objevuje respekt k českému ležáku. Řeč je o Asii, Koreji, Severní Americe, značkách Budweiser Budvar, Budějovický Budvar a Czechvar i o tom, proč může být pitelnost českého piva důležitou výhodou i na velmi konkurenčních trzích.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #80 - Zdanění BigTech
V 80. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují umělé inteligenci, investicím do AI infrastruktury a dopadům na trh práce. Debata začíná u velkých technologických firem, které dnes nesou …
Notes de l’épisode
V 80. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují umělé inteligenci, investicím do AI infrastruktury a dopadům na trh práce. Debata začíná u velkých technologických firem, které dnes nesou hlavní část investic do cloudu, výpočetní kapacity a jazykových modelů. Řeč je o tom, jak rychle rostou kapitálové výdaje, proč se část firem začíná výrazně zadlužovat a kde se v tomto vývoji nachází Evropa.
Mirek s Míšou probírají také změny na trhu práce. Umělá inteligence podle nich neznamená jen plošné nahrazování profesí, ale především zásah do vstupních pozic, přes které se lidé běžně učili a postupně získávali zkušenost. Dostane se proto na juniorní programátory, koncipienty, analytiky, média, bankovnictví, HR nebo IT podporu a na otázku, kde budou firmy za několik let brát zkušené lidi, pokud dnes omezí nástupní vrstvy.
Velká část epizody se věnuje i českému kontextu. Řeč je o podnikovém IT, službách, aplikační vrstvě AI, zdravotnictví, diagnostice i o tom, kde může mít Česko praktickou výhodu, přestože nemůže soutěžit s americkými hyperscalery v objemu investic. Současně se debata posouvá k fiskálním dopadům. Pokud se část hodnoty přesune z práce do kapitálově vlastněné digitální infrastruktury, bude třeba znovu promýšlet zdanění, sociální odvody a financování průběžných systémů.
Dostane se i na evropskou technologickou suverenitu, datová centra, energetickou infrastrukturu, digitální služby, daň z obratu, zvláštní zdanění vybraných technologických firem a možné kompenzace pro lidi, kterým AI změní pracovní dráhu.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #79 - Mozky s marží
V 79. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Liborem Krausem, prezidentem Asociace výzkumných organizací a šéfem společnosti Comtes FHT, o …
Notes de l’épisode
V 79. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Liborem Krausem, prezidentem Asociace výzkumných organizací a šéfem společnosti Comtes FHT, o aplikovaném výzkumu, inovacích a jejich vazbě na český průmysl.
Debata vychází z příkladu společnosti Comtes FHT, která vznikla jako spin-off plzeňské Škodovky a Západočeské univerzity. Dnes se věnuje výzkumu kovových materiálů a technologií jejich zpracování, spolupracuje s průmyslovými firmami doma i v zahraničí a ukazuje, jak může fungovat propojení výzkumné organizace s praktickými potřebami výroby.
Mirek, Jan Rafaj a Libor Kraus se věnují také širšímu nastavení českého systému. Řeč je o institucionálním financování, smluvním a kolaborativním výzkumu, transferu výsledků do firem, daňových odpočtech na výzkum a vývoj i o tom, proč se Česká republika potřebuje více soustředit na patenty, licence, spin-offy a komerční využití výsledků.
Dostane se i na roli TA ČR, evropská pravidla pro výzkumné organizace, srovnání s Německem a Spojenými státy a otázku, jak nastavit podporu tak, aby firmy i výzkumné instituce více spolupracovaly na konkrétních výsledcích.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #78 - ČEZ na hromadě
V 78. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují proměně ČEZ a tomu, co chystaná valná hromada znamená pro českou energetiku. Řeč je o restrukturalizaci firmy, oddělení vybraných aktiv …
Notes de l’épisode
V 78. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují proměně ČEZ a tomu, co chystaná valná hromada znamená pro českou energetiku. Řeč je o restrukturalizaci firmy, oddělení vybraných aktiv, distribučních sítích, zákaznickém segmentu a o tom, proč už ČEZ dávno není jen dividendový titul na pražské burze.
Debata zasazuje český případ do širšího evropského kontextu. Mirek s Míšou probírají, jak podobné změny probíhaly u velkých energetik typu RWE, E.ON, Fortum nebo EDF a proč se v energetice stále víc oddělují části byznysu s jinou cenou kapitálu, jiným investičním horizontem a jiným typem ideálního vlastníka.
Velká část dílu míří k distribuční infrastruktuře, jejíž význam poroste s obnovitelnými zdroji, elektromobilitou, datovými centry, tepelnými čerpadly i dekarbonizací průmyslu. Dostane se také na jadernou energetiku, roli státu, ochranu minoritních akcionářů a možné způsoby, jak do vyčleněných aktiv přivést kapitál, včetně struktur typu SICAV.
Debata o firmě, která stojí mezi kapitálovým trhem, energetickou bezpečností, státním zájmem a obrovskými investicemi do infrastruktury.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Odemčeno #77 - Konec fiskální zdrženlivosti
V 77. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady o změnách zákona o rozpočtové odpovědnosti. Debata začíná vysvětlením, co se ve veřejném prostoru často plete …
Notes de l’épisode
V 77. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady o změnách zákona o rozpočtové odpovědnosti. Debata začíná vysvětlením, co se ve veřejném prostoru často plete. Deficit zůstává jen jeden a rozpočet také. Podstatou navrhovaných úprav je zvýšení maximálně přípustného schodku, jen zabalené do výjimek a únikových doložek.
Řeč je o národních fiskálních pravidlech, evropské tříprocentní hranici, výdajích na obranu, investicích do infrastruktury i o tom, proč samotné rozpočtové pravidlo nestačí, pokud se jím politická reprezentace nechce řídit. Mirek s Danielem Bártou probírají také to, jak se na české veřejné finance dívají finanční trhy a ratingové agentury.
Velká část debaty míří k penzím a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Právě změny ve věku odchodu do důchodu, valorizačním vzorci nebo dlouhodobých nákladech stárnutí jsou podle Daniela Bárty pro investory i fiskální modely zásadnější než jednotlivé rozpočtové položky v jednom roce.
Debata o tom, zda si Česko dokáže udržet svou dosavadní výhodu fiskálně obezřetné země, nebo se začne přibližovat státům, které si na vyšší schodky postupně zvykly.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #76 - Demografie bez iluzí
V 76. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují demografii, porodnosti a tomu, proč se Česko bude muset připravit na zásadně jinou věkovou strukturu společnosti. Debata začíná u poklesu …
Notes de l’épisode
V 76. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují demografii, porodnosti a tomu, proč se Česko bude muset připravit na zásadně jinou věkovou strukturu společnosti. Debata začíná u poklesu počtu narozených dětí a u otázky, proč se z mateřství v moderní společnosti stala osobní volba, kterou stát nedokáže jednoduše změnit daňovými pobídkami ani štědrými příspěvky.
Řeč je o tom, proč podobné snahy nepřinesly trvalý obrat ani v Maďarsku nebo Polsku, jak se mění porodnost v Evropě, Indii i dalších částech světa a proč bude vedle podpory rodin stále důležitější adaptace na stárnutí populace. Mirek s Míšou proto probírají i care economy, dlouhodobou péči, zdravý životní styl, vyšší zaměstnanost lidí nad 55 let, roli migrace a otázku, jak celý systém financovat.
Debata o zemi, která bude muset méně spoléhat na jednoduché recepty na porodnost a víc řešit, jak bude fungovat práce, péče a veřejné finance ve stárnoucí společnosti.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #75 - Kafeterie pro budoucnost
V 75. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, o zaměstnaneckých benefitech, zdravotní prevenci a spoření na stáří. Debata začíná u takzvané …
Notes de l’épisode
V 75. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, o zaměstnaneckých benefitech, zdravotní prevenci a spoření na stáří. Debata začíná u takzvané kafetérie a limitů zavedených konsolidačním balíčkem, ale postupně se dostává k širší otázce, jakou roli mají firmy sehrávat v péči o zdraví, produktivitu a dlouhodobou finanční jistotu zaměstnanců.
Řeč je o zdravotních benefitech, rehabilitacích, očkování, lázeňských pobytech nebo fyzioterapii pro lidi v průmyslových provozech. Jan Rafaj vysvětluje, proč podle něj nízké limity nedávají smysl tam, kde benefit pomáhá snížit nemocnost, udržet lidi v práci a předcházet nákladům, které by jinak dopadly na zdravotní systém.
Velká část debaty se věnuje také doplňkovému penzijnímu spoření a roli zaměstnavatelů ve třetím pilíři. Mirek s Janem Rafajem probírají, proč se v Česku nedaří vytvořit stabilní a srozumitelný systém, jakou inspiraci nabízí Dánsko nebo Polsko a proč je pro mladší generace klíčové začít spořit včas. Dostane se i na fitka, kolektivní vyjednávání, nemocenskou a na to, proč některá témata potřebují politickou dohodu přesahující jedno volební období.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #74 - Močovina nad zlato
V 74. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují močovině, dusíkatým hnojivům a tomu, jak se dražší vstupy do zemědělství mohou postupně promítnout do cen základních potravin. Hlavní …
Notes de l’épisode
V 74. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují močovině, dusíkatým hnojivům a tomu, jak se dražší vstupy do zemědělství mohou postupně promítnout do cen základních potravin. Hlavní otázkou je, co udělá farmář ve chvíli, kdy hnojiva zdraží, budoucí cena úrody je nejistá a počasí může změnit výsledek celé sezony.
Řeč je o pšenici, kukuřici, dávkách dusíku, změnách osevních postupů i o tom, proč se tlak na vstupy nejdřív projeví na poli a až potom v regálu. Dostane se také na močovinu jako nejpoužívanější dusíkaté hnojivo, Haber-Boschův proces, historickou roli guana a limity organických hnojiv.
Mirek s Míšou probírají i možnosti, jak se zemědělství může přizpůsobit. Přesnější hospodaření, biotechnologie, lepší práce s plodinami nebo zelený amoniak mohou část problému zmírnit, žádná z těchto cest ale není rychlá ani jednoduchá.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_ZamecnikOdemčeno #73 - Hypotéky v Hormuzské pasti
V 73. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují tomu, proč v Česku znovu rostou hypoteční sazby a co za tím skutečně stojí. Nejen rozhodování České národní banky, ale i geopolitické …
Notes de l’épisode
V 73. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují tomu, proč v Česku znovu rostou hypoteční sazby a co za tím skutečně stojí. Nejen rozhodování České národní banky, ale i geopolitické napětí, dražší tržní sazby a přirážka malé měny. Debata tak rychle ukazuje, že mezi Hormuzem a českou hypotékou vede přímější spojnice, než se může na první pohled zdát.
Řeč je i o tom, zda by českému trhu pomohlo euro, proč by levnější financování samo o sobě neznamenalo levnější bydlení a jaké poučení nabízí polská a maďarská zkušenost s hypotékami v cizích měnách. Vedle toho přichází i závěr, že skutečný problém českého bydlení neleží jen v ceně peněz, ale hlavně ve slabé nabídce a pomalé výstavbě.
Debata o hypotékách, měně a bydlení v zemi, kde krátkodobé řešení prakticky neexistuje a to dlouhodobé je známé už dávno.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
Voici les 40 derniers épisodes sur 103. Les épisodes plus anciens se trouvent dans le flux du podcast.
Podcasts similaires
Plus de podcasts : Affaires
C’est votre podcast ?
Confirmez-le avec une entrée dans votre flux : vous recevez ici un code, vous l’ajoutez comme podcast:txt dans le canal de votre flux, et nous le vérifions. Votre podcast apparaît ensuite comme « vérifié » sur SoundNode.