Přepište dějiny
- Épisodes
- 378
- Parution
- hebdomadaire
- Dernier épisode
- 11 Nov 2026
À propos du podcast
Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Bonusy na www.herohero.co/prepistedejiny https://www.forendors.cz/prepistedejiny https://prepiste-dejiny.opinio.cz/
Épisodes 378
Když se stávkuje
Za vyšší mzdy, za volební právo, nebo za změnu režimu. Stávka může začít u pracovních podmínek a skončit u otázky, kdo bude vládnout. Od boje za všeobecné volební právo v roce 1905 přes prosincovou generální …
Notes de l’épisode
Za vyšší mzdy, za volební právo, nebo za změnu režimu. Stávka může začít u pracovních podmínek a skončit u otázky, kdo bude vládnout. Od boje za všeobecné volební právo v roce 1905 přes prosincovou generální stávku roku 1920 až po mostecké horníky v roce 1932 sledujeme, co dokázalo vyhnat lidi z práce do ulic. Kdy vláda vyjednávala a kdy poslala četníky? Jakou roli sehrál Antonín Zápotocký a jak se ze skutečných konfliktů stávala pozdější politická legenda?
Habsburkové: Reformovat, nebo nepřežít
Marie Terezie zavedla školní docházku, Josef II. zrušil nevolnictví. Jenže za školními poučkami se skrývá příběh válek, hladomoru a snahy zachránit říši. S historičkou Danielou Tinkovou pokračujeme v sérii o …
Notes de l’épisode
Marie Terezie zavedla školní docházku, Josef II. zrušil nevolnictví. Jenže za školními poučkami se skrývá příběh válek, hladomoru a snahy zachránit říši. S historičkou Danielou Tinkovou pokračujeme v sérii o Habsburcích na českém trůně a podíváme se i na reformátory v jejich zákulisí. Proč stát začal pečovat o svobodné matky a jejich děti? Co pro Josefa znamenal dobře fungující úředník? A skončily osvícenské reformy opravdu s nástupem Františka a strachem z Francouzské revoluce? Dojde i na Marii Terezii jako seriálovou hrdinku a naši habsburskou nostalgii.
Jaroslav Ježek: Svět za modrými brýlemi
Kolik dioptrií měl Jaroslav Ježek? A co všechno v jeho příběhu přehlížíme, když ho známe hlavně jako autora písní Osvobozeného divadla? S Veronikou Gašparovou a Filipem Šírem, autory výstavy Tmavomodrý svět …
Notes de l’épisode
Kolik dioptrií měl Jaroslav Ježek? A co všechno v jeho příběhu přehlížíme, když ho známe hlavně jako autora písní Osvobozeného divadla? S Veronikou Gašparovou a Filipem Šírem, autory výstavy Tmavomodrý svět Jaroslava Ježka v Národním muzeu, se vydáváme za skladatelem mezi jazzem a vážnou hudbou, meziválečnou Prahou a americkým exilem. V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio pak můžeme slyšet dosud nezveřejněné vzpomínání Evy Tůmové na to, jak se od šedesátých let v Praze setkávala s Ježkovou manželkou Frances.
Habsburkové: Jak temné bylo baroko?
Co mají společného barokní Habsburkové a Jiráskovo Temno? A kolik k naší představě této doby přidal Zdeněk Nejedlý? S historikem umění Vítem Vlnasem, který má pro Jiráska slabost, pokračujeme v sérii o …
Notes de l’épisode
Co mají společného barokní Habsburkové a Jiráskovo Temno? A kolik k naší představě této doby přidal Zdeněk Nejedlý? S historikem umění Vítem Vlnasem, který má pro Jiráska slabost, pokračujeme v sérii o Habsburcích na českém trůně. Od císaře Karla VI. a vojevůdce Evžena Savojského se dostaneme k umění, zbožnosti a reprezentaci panovnické moci. Jak se barokní Evropa otiskla do české krajiny a proč ji dodnes tak často vidíme jako dobu temna?
Tkalci Hradu
Co vlastně znamenal prvorepublikový „Hrad“? Nebyla to politická strana ani přesně vymezená skupina, ale proměnlivá síť lidí propojených s Masarykem a Benešem. Historici Tomáš Gecko a Jan Hálek představují knihu …
Notes de l’épisode
Co vlastně znamenal prvorepublikový „Hrad“? Nebyla to politická strana ani přesně vymezená skupina, ale proměnlivá síť lidí propojených s Masarykem a Benešem. Historici Tomáš Gecko a Jan Hálek představují knihu Tkalci Hradu a ukazují, jak prezidentští důvěrníci, úředníci, novináři, spisovatelé či představitelé legionářských organizací propojovali politiku s médii, penězi, propagandou a kulturním životem. Byl Hrad oporou demokratické republiky, neformální mocenskou centrálou, nebo obojím současně?
Habsburkové: Od Moháče k Bílé hoře
První díl nového seriálu o Habsburcích na českém trůně začíná bitvou u Moháče roku 1526, která otevřela dynastii cestu k vládě v českých zemích. S historikem a bohemistou Albertem Kubištou sledujeme sto let …
Notes de l’épisode
První díl nového seriálu o Habsburcích na českém trůně začíná bitvou u Moháče roku 1526, která otevřela dynastii cestu k vládě v českých zemích. S historikem a bohemistou Albertem Kubištou sledujeme sto let soupeření a vyjednávání mezi panovníkem a stavovskou společností, ale především náboženský svět mnohem pestřejší než jednoduchý střet katolíků s protestanty. Přijde řeč na příchod jezuitů, Českou konfesi, Rudolfa II. a jeho majestát i pražskou defenestraci. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním habsburské vlády, nebo výsledkem řady rozhodnutí, která mohla dopadnout úplně jinak?
František Udržal
Ministr obrany, předseda vlády a sedlák z Dolní Rovně. František Udržal patřil k výrazným postavám první republiky, dnes ale zůstává ve stínu známějších jmen. Jak se dostal z venkova do čela vlády a co …
Notes de l’épisode
Ministr obrany, předseda vlády a sedlák z Dolní Rovně. František Udržal patřil k výrazným postavám první republiky, dnes ale zůstává ve stínu známějších jmen. Jak se dostal z venkova do čela vlády a co znamenalo převzít premiérské křeslo po Antonínu Švehlovi? Dojde na Gajdovu aféru, vztahy mezi agrárníky i otázku, kolik prostoru měl premiér mezi Hradem a vlastní stranou. Připomeneme politika, jehož příběh ukazuje první republiku i jinak než přes Masaryka a Beneše.
Noví ministři - staré problémy
Když vláda ztrácí dech, může premiér zkusit vyměnit pár ministrů. Zachrání tím kabinet, posílí vlastní pozici, nebo jen přizná, že něco nefunguje? Od první republiky se přesuneme k ministerským výměnám ve …
Notes de l’épisode
Když vláda ztrácí dech, může premiér zkusit vyměnit pár ministrů. Zachrání tím kabinet, posílí vlastní pozici, nebo jen přizná, že něco nefunguje? Od první republiky se přesuneme k ministerským výměnám ve vládách Václava Klause, Miloše Zemana, Mirka Topolánka a Bohuslava Sobotky. Kdy rekonstrukce vlády znamená nový začátek a kdy začátek konce? A kdo vlastně vybírá ministry — premiér, nebo strany, které mu je do kabinetu posílají?
Starosta není politik?
Starosta bývá nejbližší tváří politiky. Kdy ale rozhodoval o své obci a kdy především plnil pokyny shora? Od monarchie přes první republiku a komunistické národní výbory až k návratu samosprávy v devadesátých …
Notes de l’épisode
Starosta bývá nejbližší tváří politiky. Kdy ale rozhodoval o své obci a kdy především plnil pokyny shora? Od monarchie přes první republiku a komunistické národní výbory až k návratu samosprávy v devadesátých letech sledujeme proměny moci na radnicích. Dojde na Karla Baxu, Petra Zenkla i dlouholetého plzeňského starostu Luďka Pika. Jak se z místních autorit stávali celostátní politici a co se s radnicemi dělo, když se měnil režim?
Jaroslav Seifert 125
U příležitosti 125. výročí narození Jaroslava Seiferta vám nabízíme záznam večera z První prezidentské knihovny, který jsme věnovali jeho životu, poezii a hlavně veřejným postojům. Od Žižkova, Devětsilu a …
Notes de l’épisode
U příležitosti 125. výročí narození Jaroslava Seiferta vám nabízíme záznam večera z První prezidentské knihovny, který jsme věnovali jeho životu, poezii a hlavně veřejným postojům. Od Žižkova, Devětsilu a rozchodu s KSČ přes kritiku stalinských procesů a kampaň kolem Písně o Viktorce až po rok 1968, Chartu 77 a Nobelovu cenu. Příběh básníka, který si během dramatického 20. století znovu a znovu kladl otázku, kdy může spisovatel mlčet – a kdy už mlčet nesmí.
Magyarovy seznamy
Po pádu komunistických režimů zůstaly po tajných policiích miliony stran spisů – a také otázka, co s nimi. Kdo spolupracoval? Kdo má právo znát jeho jméno? A můžeme vůbec věřit záznamům, které vytvořila …
Notes de l’épisode
Po pádu komunistických režimů zůstaly po tajných policiích miliony stran spisů – a také otázka, co s nimi. Kdo spolupracoval? Kdo má právo znát jeho jméno? A můžeme vůbec věřit záznamům, které vytvořila politická policie? Německo otevřelo archivy Stasi, Československo přijalo lustrační zákon, Polsko zvolilo jinou cestu, Slovensko se od českého přístupu postupně odchýlilo a v Rumunsku se otevírání archivů dlouho odkládalo. Maďarsko se k rozsáhlému zveřejnění dokumentů odhodlává naplno až nyní, více než 35 let po pádu režimu. Jak se tedy naši sousedé vyrovnali s dědictvím svých StB – a co jejich rozdílné cesty vypovídají o prvních desetiletích demokracie?
Padesát sezón Honzy Zemana
Třicet případů majora Zemana patří k nejznámějším seriálům Československé televize. Vznikal na přímou objednávku režimu a skutečné události – od Babic přes rok 1968 až po underground – přetvářel podle potřeb …
Notes de l’épisode
Třicet případů majora Zemana patří k nejznámějším seriálům Československé televize. Vznikal na přímou objednávku režimu a skutečné události – od Babic přes rok 1968 až po underground – přetvářel podle potřeb komunistického výkladu dějin. Jenže zatímco režim, kterému měl sloužit, dávno zmizel, major Zeman přežil. Ze Studny je televizní klasika, z Mimikrů skoro popkulturní fenomén a seriál se sleduje dál. Co se stane s propagandou, když už jí nevěříme, ale pořád někoho baví?
Sebevědomá věda - Josef Rudinger
Narodil se v Jeruzalémě, studoval chemii v Anglii, létal za války u RAF, pomáhal založit dnešní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, otce mu odsoudili v politických procesech, on vstoupil do KSČ …
Notes de l’épisode
Narodil se v Jeruzalémě, studoval chemii v Anglii, létal za války u RAF, pomáhal založit dnešní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, otce mu odsoudili v politických procesech, on vstoupil do KSČ, uspěl ve výzkumu, za který jiní získali Nobelovu cenu, emigroval na Západ, přednášel na světových univerzitách a zemřel příliš brzy. Josef Rudinger nepředstavuje příběh “potrhlého” vědce z laboratoře, ale pořádně spletitý osud, v němž světové úspěchy na poli chemie představují jen jednu linku. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, Josefa Rudingera a jeho výzkum přiblíží Pavel Majer.
Už ani milimetr - Jak se mladá AfD zamotala do dějin
„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V …
Notes de l’épisode
„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální příspěvek jako cesta k tomu, jak se i osmdesát let po válce dá bojovat o minulost – a možná také o přítomnost.
Sebevědomá věda - Alois Pískala
Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika …
Notes de l’épisode
Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné paměti. Proto je čas si příběh spolužáka a vrstevníka Antonína Holého, doktora Pískaly, připomenout. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, nám s tím tentokrát pomůže chemička Marcela Krečmerová.
Emanuel Moravec kam se podíváš
Historické nálepky lítají vzduchem a takový Emanuel Moravec je první na ráně. Prezident Pavel, stejně jako Jindřich Rajchl, Otakar Foltýn, Danuše Nerudová, ministr Klempíř, i Václav Moravec je prý Emanuel …
Notes de l’épisode
Historické nálepky lítají vzduchem a takový Emanuel Moravec je první na ráně. Prezident Pavel, stejně jako Jindřich Rajchl, Otakar Foltýn, Danuše Nerudová, ministr Klempíř, i Václav Moravec je prý Emanuel Moravec. To přirovnání je rychlé a nesmyslné. Takže jsme se podívali nejen na to, kdo koho takto onálepkoval a proč, ale taky co to má co společného se skutečným Moravcem a jeho pestrým osudem.
Sebevědomá věda - Antonín Holý
Devadesátku by 1. září oslavil český chemik Antonín Holý. Ve veřejném prostoru na něj nejspíš narazíte jako na toho toho, “co vymyslel lék na AIDS.” Ale jeho příběh je mnohem složitější a vydal by na slušné …
Notes de l’épisode
Devadesátku by 1. září oslavil český chemik Antonín Holý. Ve veřejném prostoru na něj nejspíš narazíte jako na toho toho, “co vymyslel lék na AIDS.” Ale jeho příběh je mnohem složitější a vydal by na slušné drama. Dokládá třeba to, že k vědeckému úspěchu nestačí trocha štěstí, ale je třeba píle, systematičnost, vytrvalost i jistá umanutost. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, se setkáme nejen s minulostí ústavu a jeho objevů, ale také s těmi, kteří na jeho úspěchy navazují. Dnes o profesoru Holém budou hovořit Iva Pichová a Hana Dvořáková, dlouholetá spolupracovnice Antonína Holého a spoluzakladatelka nadace Experientia.
Přepište dějiny v Legiovlaku: Návrat domů?
Třetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po …
Notes de l’épisode
Třetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po skončení první světové války: co čekalo legionáře po návratu do nově vzniklého Československa a jak se jejich válečná zkušenost promítla do jejich dalších životů? Jaké místo získali legionáři v novérepublice, jak ovlivnili její armádu a veřejný život a jak se jejich osudy proměňovaly v dalších desetiletích – za první republiky, během okupace i po nástupu komunistického režimu? Příběh návratu totiž nebyl jen příběhem vítězů, ale i příběhem složitých osobních a historických křižovatek. O osudechlegionářů po návratu hovoří vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.
Přepište dějiny v Legiovlaku: Roky, kdy se rozhodovalo
Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 …
Notes de l’épisode
Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrály boje ve Francii, Itálii a především na ruské frontě a transsibiřské magistrále? A proč se právě toto období stalo jedním z klíčových momentů moderních českých dějin? O vrcholném období československých legií hovoří historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.
Přepište dějiny v Legiovlaku: Zrod legií
Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávěnío československých legiích. V …
Notes de l’épisode
Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávěnío československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak se z dobrovolníků postupně formovalo hnutí, které mělo zásadně ovlivnit vznikČeskoslovenska. Hosty jsou vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.
Jak na historii?
Jako každé léto i letos Přepište dějiny vysílá z altánu. Tentokrát nepůjde o jednu historickou událost ani konkrétní osobnost, ale o historii samotnou – o to, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny …
Notes de l’épisode
Jako každé léto i letos Přepište dějiny vysílá z altánu. Tentokrát nepůjde o jednu historickou událost ani konkrétní osobnost, ale o historii samotnou – o to, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny historici pracují, jak kladou otázky minulosti a proč se jejich odpovědi mohou v čase proměňovat. Letní rozhovor o metodologii dějin zve k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená poznávat minulost a jaké jsou možnosti i limity historické práce.
Blahoslavení: Jan Bula a Václav Drbola
Mimořádný díl podcastu Přepište dějiny přináší záznam veřejné debaty, která se uskutečnila v Jihlavě v předvečer blahořečení páterů Jana Buly a Václava Drboly. Setkání se konalo jen nedaleko místa, kde byli oba …
Notes de l’épisode
Mimořádný díl podcastu Přepište dějiny přináší záznam veřejné debaty, která se uskutečnila v Jihlavě v předvečer blahořečení páterů Jana Buly a Václava Drboly. Setkání se konalo jen nedaleko místa, kde byli oba kněží povykonstruovaných procesech komunistického režimu popraveni. Debata se vrací k jejich životním osudům, okolnostem babických událostí, mechanismům politicképerzekuce počátku padesátých let i k tomu, jak se proměňovala paměť na jejich příběh a proč je důležité se k němu vracet i dnes.
Bonus: Brazilský Baťa v Bruselu
Na úplný závěr naší brazilské série přinášíme záznam živého vystoupení v Bruselu, kde jsme společně s historičkou Barborou Svobodovou mluvili o fenoménu Baťa. Nejen o botách, továrnách a podnikání, ale také o …
Notes de l’épisode
Na úplný závěr naší brazilské série přinášíme záznam živého vystoupení v Bruselu, kde jsme společně s historičkou Barborou Svobodovou mluvili o fenoménu Baťa. Nejen o botách, továrnách a podnikání, ale také o lidech, městech, novinách, knihách, archivech a představách o tom, jak by měla vypadat moderní společnost. Vracíme se k Tomáši i Janu Antonínu Baťovi, ke Zlínu, Batatubě, Batayporá i dalším místům, která jsme během natáčení navštívili. Řeč bude o českých stopách v Brazílii, o pozoruhodných osudech baťováků, o literárním a kulturním rozměru baťovskéhosvěta i o tom, proč Baťův odkaz dodnes vyvolává emoce na obou stranách Atlantiku. Po týdnu v brazilských městech a rodinách spojených s Janem Antonínem Baťou je to zároveň malé ohlédnutí za celou cestou a pokus pochopit,proč je příběh firmy ze Zlína i po sto letech pořád fascinující.
Brazílie - Dolores Baťa
Na závěr brazilské série přinášíme rozhovor s Dolores Baťa, vnučkou Jana Antonína Bati a ženou, která už desítky let opatruje významnou část rodinného archivu. Právě díky ní se dochovaly dopisy, rukopisy …
Notes de l’épisode
Na závěr brazilské série přinášíme rozhovor s Dolores Baťa, vnučkou Jana Antonína Bati a ženou, která už desítky let opatruje významnou část rodinného archivu. Právě díky ní se dochovaly dopisy, rukopisy, dokumenty a další materiály, beznichž by řada kapitol Baťova brazilského příběhu zůstala neznámá. Řeč bude o rodinných vzpomínkách, o tom, jaký byl Jan Antonín Baťa doma, jak se jeho potomci vyrovnávají s jeho odkazem i s dlouholetými spory, které jeho jméno provázejí. Rozhovor uzavírá nejen naši cestu po stopách Jana Antonína Bati v Brazílii, ale také vyprávění o tom, jak se z rodinné paměti stávají dějiny — a jak obtížné je někdy uhlídat jejich podobu i po několika generacích.
Brazílie - Batatuba
Vrchol naší brazilské cesty nás zavede do Batatuby, města, kde Jan Antonín Baťa začal budovat svůj nový svět. Projdeme se ulicemi někdejšího „malého Zlína“, navštívíme jeho hrob v Piracaii, otevřeme brány …
Notes de l’épisode
Vrchol naší brazilské cesty nás zavede do Batatuby, města, kde Jan Antonín Baťa začal budovat svůj nový svět. Projdeme se ulicemi někdejšího „malého Zlína“, navštívíme jeho hrob v Piracaii, otevřeme brány čtyřicet let opuštěné továrny a nahlédneme do archivů, které před očima doslova mizí v prachu, vlhku a rozpadajících se střechách. Potkáme také poslední pamětníky baťovské éry. Paulo ještě jako chlapec Jana Antonína Baťu osobně viděl, Mauricio vypráví o generaci dělníků, kterým továrna změnila život, a Marie Klátilová nás překvapí češtinou, kterou si uchovala od dětství stráveného mezi baťováky v Brazílii. Zatímco část místních se snaží zachránit odkaz Jana Antonína Bati, opuštěná továrna i její archivy připomínají, jak snadno mohou velké příběhy zmizet. Právě tady se nejvíc ukazuje, co z Baťova brazilského snupřežilo – a co už nenávratně mizí. Překlad čtou: Tomáš Černý a Renata Volfová.
Brazílie - Za řekou Paraná
Naše brazilská výprava opouští Sao Paulo a po dlouhé cestě míří do Batayporá a Bataguassu – měst, která vznikla díky vizím Jana Antonína Bati. Vydáme se po stopách Vladimíra Kubíka a Jindřicha Trachty, mužů …
Notes de l’épisode
Naše brazilská výprava opouští Sao Paulo a po dlouhé cestě míří do Batayporá a Bataguassu – měst, která vznikla díky vizím Jana Antonína Bati. Vydáme se po stopách Vladimíra Kubíka a Jindřicha Trachty, mužů, kteří pomáhali proměňovat džungli v města, a navštívíme i centrum nesoucí Trachtovo jméno. Hostem epizody je jeho vnuk Evandro Trachta. Pokračujeme také v příběhu samotného Jana Antonína Bati – tentokrát v období poválečných sporů o firmu, majetek a odkaz, který dodnes vyvolává emoce na obou stranách Atlantiku.
Brazílie - Baťova léta válečná
Druhý díl naší brazilské série začíná v Česko-brazilské kulturní unii a zaměřuje se na fenomén českých a slovenských krajanů v Brazílii. Jak si udržovali vztah ke staré vlasti? Co pro ně třeba znamenají lidové …
Notes de l’épisode
Druhý díl naší brazilské série začíná v Česko-brazilské kulturní unii a zaměřuje se na fenomén českých a slovenských krajanů v Brazílii. Jak si udržovali vztah ke staré vlasti? Co pro ně třeba znamenají lidové kroje a co ukrývá jejich archiv? Hostem bude mimo jiné Jose Hlavnička, vnuk někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. Pokračujeme také v příběhu Jana Antonína Bati, který nás tentokrát zavede do dramatických válečných let. A protože kolem Baťova osudu nechybějí ani složité právní otázky, vrací se i náš průvodce po jejich zákoutích David Kolumber.
Brazílie - Fenomén Baťa
Přepište dějiny vyrážejí na svou dosud největší letní výpravu. První díl nové série, natáčené přímo v brazilském Sao Paulu, otevírá příběh fenoménu Baťa – firmy, značky i životního stylu, který ovlivnil miliony …
Notes de l’épisode
Přepište dějiny vyrážejí na svou dosud největší letní výpravu. První díl nové série, natáčené přímo v brazilském Sao Paulu, otevírá příběh fenoménu Baťa – firmy, značky i životního stylu, který ovlivnil miliony lidí po celém světě. Jak se z moravského podniku stal globální koncern? A proč jeho stopy vedou až do Brazílie? O své vzpomínky se v první epizodě podělí mimojiné Marie Hlavničková, dcera někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. V první části rozsáhlé letní série začínáme vyprávění, které nás provede nejen osudem Jana Antonína Bati, ale i pozoruhodným světem lidí, měst amyšlenek, které po sobě baťovský projekt zanechal.
Fenomén Sudeťák - bonus - Sudeťáci pro začátečníky aneb Sudetský Němec ve veřejném prostoru
Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny zkvětna 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal …
Notes de l’épisode
Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny zkvětna 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějinysudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický strašák, symbol zrady, oběť, nebo soused, jehož příběh jsme dlouho nechtěli slyšet.
Fenomén Sudeťák - 3. díl - Vyhnání, paměť a dědictví
Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání …
Notes de l’épisode
Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti.
Voici les 40 derniers épisodes sur 378. Les épisodes plus anciens se trouvent dans le flux du podcast.
Podcasts similaires
Plus de podcasts : Histoire
C’est votre podcast ?
Confirmez-le avec une entrée dans votre flux : vous recevez ici un code, vous l’ajoutez comme podcast:txt dans le canal de votre flux, et nous le vérifions. Votre podcast apparaît ensuite comme « vérifié » sur SoundNode.