Vědátor
- Épisodes
- 602
- Parution
- hebdomadaire
- Dernier épisode
- 11 Nov 2026
À propos du podcast
Vědecké novinky snadno, rychle a s humorem, neasi!
Épisodes 602
Mývalové & Etruskové – Týden ve vědě 2. až 8. listopadu 2026
Tajemství starověkých civilizací i odhalení příběh hraček mývalů – to vše a ještě mnohem víc odhalil minulý týdne! Taky jsme pokročili ke konci ISS, našli teoretické řešení oteplování… Nebo třeba dali první …
Notes de l’épisode
Tajemství starověkých civilizací i odhalení příběh hraček mývalů – to vše a ještě mnohem víc odhalil minulý týdne! Taky jsme pokročili ke konci ISS, našli teoretické řešení oteplování… Nebo třeba dali první viry od A.I. do lidí!
Plutoid & Otužování – Týden ve vědě 26. 10. až 1. 11. 2026 | #JaRon a #Sváťa
Poutníče, přežil jste další týden – a navrch i pondělí! Posečkej s nám na chvilku z výběru nových objevů: Máme tu novou trpasličí planetu, prospěšnost chladu, množení černoděr nebo třeba starověkou římskou …
Notes de l’épisode
Poutníče, přežil jste další týden – a navrch i pondělí! Posečkej s nám na chvilku z výběru nových objevů: Máme tu novou trpasličí planetu, prospěšnost chladu, množení černoděr nebo třeba starověkou římskou nanotechnologii!
Psi & PHP – Týden ve vědě 19. až 25. 10. 2026 | #JaRon #Ladislav
Maniakální hacky, rekordní predikce oteplení nebo třeba lidsko-psí lingvistika zpestřily na události bohatý minulý týden! Prolouskejte si s námi, co z objevů jste možná přehlédli!
Drony & Díry – Týden ve vědě 12. až 18. 10. 2026 | #JaRon s hostem @RotaMartin
Pokud vás přemáhají podzimní chmury, nevězte hlavu – pánovi, co 30 let nepocítil radost, ji vrátil mozkový čip! Možný vám podobně vrátí radost i info o budoucích lunárních misích či pomstě matematikům za …
Notes de l’épisode
Pokud vás přemáhají podzimní chmury, nevězte hlavu – pánovi, co 30 let nepocítil radost, ji vrátil mozkový čip! Možný vám podobně vrátí radost i info o budoucích lunárních misích či pomstě matematikům za všechny ty protrpěné hodiny ve škole – anebo vám ji naopak vezme info o poklesu zvířecích populací, omezení Starlinku nebo nejnovějším bouráku Tesly…
Do hloubi střev s Michalem Krausem | @mikrabiom @ZeptejSeVědce
Co děláte pro svá střeva, děláte i pro svou imunitu a zdraví! S Michalem Krausem z Mikrobiologického ústavu AV ČR i projektu Zeptej se vědce jsme pokecali o roli mikrobiomu, co pro to konkrétně udělat... I k …
Notes de l’épisode
Co děláte pro svá střeva, děláte i pro svou imunitu a zdraví! S Michalem Krausem z Mikrobiologického ústavu AV ČR i projektu Zeptej se vědce jsme pokecali o roli mikrobiomu, co pro to konkrétně udělat... I k tomu, jak se vlastně k těmto houním tématům dostal!
Heisenberg & Makrospin – Týden ve vědě 5. až 11. 10. 2026 | #JaRon a #Ladislav
Počasí venku začíná konečně připomínat reálný podzim, zahřejte se s námi proto porcí objevů! V uplynulém týdnu jsme měli štěstí na pěkné Nobelovky, smůlu na odchod velké Marge Hamilton, zjistili jsme pozitivní …
Notes de l’épisode
Počasí venku začíná konečně připomínat reálný podzim, zahřejte se s námi proto porcí objevů! V uplynulém týdnu jsme měli štěstí na pěkné Nobelovky, smůlu na odchod velké Marge Hamilton, zjistili jsme pozitivní věci o nacistické atomovce nebo třeba došlo na velký (pun intended) kvantový milník!
Nobelovky a RusMOR – Středeční Tématický Stream | #JaRon #Filip
Vzhledem k atypickému TVV se ještě jednou vrátíme k některým tématům i doprobereme znovu Nobelovky – tentokrát ve složení JaRon a Filip!
AIregulace & Encelaživot – Týden ve vědě 28. září až 4. října 2026
Sluneční paprsky již klesají k horizontu, ale světlo poznání neutuchá! V uplynulém týdnu došlo na milník ve vývoji nosiče Starship, zvýšení nervozity meteorologů kvůli bizarní hurikánové sezóně i oznámení, ehm …
Notes de l’épisode
Sluneční paprsky již klesají k horizontu, ale světlo poznání neutuchá! V uplynulém týdnu došlo na milník ve vývoji nosiče Starship, zvýšení nervozity meteorologů kvůli bizarní hurikánové sezóně i oznámení, ehm, neregulace na poli umělé inteligence!
ArmádníAI & Pyramidy – Dvoutýden ve vědě 14. až 27. září 2026 | #JaRon #Ladislav
Podzim je na spadnutí, ale navzdory klesajícím teplotám naše poznání jenom stoupá dál! V uplynulém dvou týdnech jsme se dozvěděli o orbitálních zbraních, absenci pyramidální záhady, lenivění mozků i novém druhu …
Notes de l’épisode
Podzim je na spadnutí, ale navzdory klesajícím teplotám naše poznání jenom stoupá dál! V uplynulém dvou týdnech jsme se dozvěděli o orbitálních zbraních, absenci pyramidální záhady, lenivění mozků i novém druhu čičiny! Dále došlo na objevy kolem výdrže života, teenagera s pamatovákem jak z filmu nebo zjištění, že kdo moc sedí, může si vysedět raka!
Pohřbívání spoďárů & nová definice líbání – Ig Nobelovský speciál | #Filip a #JaRon
Ig Nobelovy ceny jsou parodickou obdobou těch skutečných Nobelovek – oceňují výzkumy, které nejdřív rozesmějí a pak donutí přemýšlet. Uděluje je časopis Annals of Improbable Research a slavnostní ceremoniál se …
Notes de l’épisode
Ig Nobelovy ceny jsou parodickou obdobou těch skutečných Nobelovek – oceňují výzkumy, které nejdřív rozesmějí a pak donutí přemýšlet. Uděluje je časopis Annals of Improbable Research a slavnostní ceremoniál se koná každý rok na Harvardu, s pravými nositeli Nobelovy ceny v porotě i v roli předávajících. Mezi vítěznými tématy najdete studie o pohřbívání spoďárů, nové definice líbání i 3D tisk z komářích sosáčků.To vše probere nás IG Nobel specialista Filip Šlapal z OSU a vtipy o prdění dodá JaRon Tomáštík z UP.
AIrovnice & EUraketa – Týden ve vědě 7. až 13. září 2026
Porci sladkých novinek přináší nejnovější Týden ve vědě! Byť dílem i kvůli tomu, že se budeme bavit o roli cukru na rakovinu… Krom toho tu máme i nějaké sladkokyselé příchutě novinek o AI, apokalypse a …
Notes de l’épisode
Porci sladkých novinek přináší nejnovější Týden ve vědě! Byť dílem i kvůli tomu, že se budeme bavit o roli cukru na rakovinu… Krom toho tu máme i nějaké sladkokyselé příchutě novinek o AI, apokalypse a evropském raketovém programu!
Temnohmota & Ledvinoid – Týden ve vědě 31. srpna až 6. září 2026
Děcka se vrátila do školních lavic, ale i vy si můžete mysl osvěžit novými informacemi! Uplynulý týden přinesl ne jednu, ale dvě potenciální detekce temné hmoty, ale taky pokrok na poli xenotranslantátů nebo …
Notes de l’épisode
Děcka se vrátila do školních lavic, ale i vy si můžete mysl osvěžit novými informacemi! Uplynulý týden přinesl ne jednu, ale dvě potenciální detekce temné hmoty, ale taky pokrok na poli xenotranslantátů nebo zajímavý koncept družice, která by olizovala atmosféru!
NancyGRteleskop & Nepál – Týden ve vědě 24. až 30. 8. 2026 | #JaRon a #Nina
Nejoblíbenější den všech lidí je tu! Destruktivní povodně, očkování proti melanomu i nový kosmický teleskop veze na tragači aktuální Týden ve vědě!
NancyGRteleskop & Nepál – Týden ve vědě 24. až 30. 8. 2026 | #JaRon a #Nina
Nejoblíbenější den všech lidí je tu! Destruktivní povodně, očkování proti melanomu i nový kosmický teleskop veze na tragači aktuální Týden ve vědě!
Darkstar & Dokonalý den – Týden ve vědě 17. až 23. 8. 2026 | #JaRon a #FasaPrasa
Je tu poslední týden letních prázdnin, kruhy pod očima rodičů se brzy přesunou pod oči učitelů – ale u vědátorů zůstávají pořád! Mrkneme na nový typ bizarní nehvězdy, spalničkofest v Americe nebo vaše šance na …
Notes de l’épisode
Je tu poslední týden letních prázdnin, kruhy pod očima rodičů se brzy přesunou pod oči učitelů – ale u vědátorů zůstávají pořád! Mrkneme na nový typ bizarní nehvězdy, spalničkofest v Americe nebo vaše šance na prožití dokonalého dne! S týdnem ve vědě je ale vlastně každé pondělí dokonalé! 🥴 To vše proberou FasaPrasa a JaRon s energií podobající se černoděrné hvězdě z počátku vesmíru!!
Přednáška o historii zatmění Slunce a ohlédnutí za naší megaakcí | #SLO #PřFUP #AstroklUPOlomouc
Jedna přednáška exkluzivně pro členy...opět se ohlédneme za megaakcí, kdy JaRon dostal za úkol zorganizovat "menší astronomické pozorování" u příležitosti Zatmění Slunce,...a trošku to přehnal s organizací a …
Notes de l’épisode
Jedna přednáška exkluzivně pro členy...opět se ohlédneme za megaakcí, kdy JaRon dostal za úkol zorganizovat "menší astronomické pozorování" u příležitosti Zatmění Slunce,...a trošku to přehnal s organizací a propagací.Nyní ke vzpomínce ale dáme hlavně PŘEDNÁŠKU O historii a budoucnosti zatmění Slunce v českých zemích a v Evropě...a budete si muset počkat přátelé..
Život buňky | #PříběhŽivota 01 | série od @FasaPrasa
Živé organizmy jsou tvořeny buňkami jako jejich základními stavebními složkami. Mohu fungovat na vlastní pěst jako jednobuněčné organizmy, či ve shlucích tvořících mnohobuněčné organizmy. Ve své podstatě se ale …
Notes de l’épisode
Živé organizmy jsou tvořeny buňkami jako jejich základními stavebními složkami. Mohu fungovat na vlastní pěst jako jednobuněčné organizmy, či ve shlucích tvořících mnohobuněčné organizmy. Ve své podstatě se ale buňky navzájem neliší a při bližším zkoumání zjistíme, že jsou vlastně docela podobné. Proteiny, bílkoviny a tuky tvoří jich základ a genetická informace určuje, co a kdy se bude dít. Příjem živin a dýchaní jim zajišťuje energii. Dělení zabezpečuje, že život bude pokračovat. Buňka je vesmír sama o sebe no od toho neživého se tak moc neliší, ale to je povídaní na příště.
Od molekulární parazitologie k vaření s #HladovejVědec | #VědátořiNaPivu
Mrkněte na hyperakční spolupráci, kdy si JaRon a @HladovejVědec pokecají o parazitech... Ale taky vědě a životě.
Stěhování & Teroristi - Týden ve vědě 10.-16.8. 2026 | #JaRon
Vedra jsou snad konečně za námi! Za odměnu pro všechny, kteří je přežili, tu mám nový týden ve vědě o stěhování, Slunku nebo třeba trendech u Boko Haram…
AI Fágy & Xena – Dvoutýden ve vědě 27. července až 9. srpna 2026
Po týdenní letní pauze se vracíme s náloží novinek – včetně jedné, která objektivně poputuje do učebnic historie! Viry navržené AI, vysvětlení evoluce kanibalismu nebo třeba nový vysokoteplotní supravodič …
Notes de l’épisode
Po týdenní letní pauze se vracíme s náloží novinek – včetně jedné, která objektivně poputuje do učebnic historie! Viry navržené AI, vysvětlení evoluce kanibalismu nebo třeba nový vysokoteplotní supravodič osvěží vaše žhavé léto!
2026 Vědátorská Odyssea aneb historicky i filmově o veledílu | #NerdátořiVsPopkultura
Odyssea Homérova nebo Nolanova? Vědátorsky se mrkneme na příběh slavného antického hrdiny, i na dobu a morálku, v níž žil.
1,5 až 2 hodiny posilování týdně může prodloužit život | Vědátornews
Silový trénink nemusí zabrat desítky hodin, aby souvisel s delším životem. Studie Harvard T.H. Chan School of Public Health sledovala více než 147 tisíc dospělých po dobu až 30 let a zjistila, že přibližně 90 …
Notes de l’épisode
Silový trénink nemusí zabrat desítky hodin, aby souvisel s delším životem. Studie Harvard T.H. Chan School of Public Health sledovala více než 147 tisíc dospělých po dobu až 30 let a zjistila, že přibližně 90 až 120 minut posilování týdně bylo spojeno s o 13 % nižším rizikem předčasného úmrtí.Nejvýraznější vztah se objevil u úmrtí na kardiovaskulární a neurologická onemocnění. Ještě lepší výsledky měli lidé, kteří silový trénink kombinovali s aerobním pohybem, například chůzí, během nebo jízdou na kole. Nad hranicí přibližně dvou hodin posilování týdně už ale studie nezjistila další výrazný pokles rizika.Výsledky neznamenají, že samotné posilování automaticky prodlouží život, protože šlo o observační studii a aktivnější lidé se mohou lišit i dalšími návyky. Podporují ale doporučení pravidelně procvičovat hlavní svalové skupiny a spojovat silový trénink s vytrvalostním pohybem. Počítají se přitom i cviky s vlastní vahou, odporovými gumami nebo běžnými činkami.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Otcovství přepisuje mužský mozek i hormony | Vědátornews
Biologické změny spojené s rodičovstvím se netýkají jen matek. Také u mužů může po narození dítěte klesat hladina testosteronu a měnit se působení oxytocinu, prolaktinu i dalších hormonů. Tyto posuny mohou …
Notes de l’épisode
Biologické změny spojené s rodičovstvím se netýkají jen matek. Také u mužů může po narození dítěte klesat hladina testosteronu a měnit se působení oxytocinu, prolaktinu i dalších hormonů. Tyto posuny mohou podporovat citlivost vůči dítěti, snižovat zaměření na hledání dalších partnerek a pomáhat přesměrovat energii k péči o rodinu.Otcovství zároveň souvisí se změnami ve struktuře a fungování mozku. Výzkum ukazuje plasticitu oblastí zapojených do empatie, pozornosti, rozpoznávání dětských signálů a motivace k péči. Nejde přitom jen o automatický následek samotného narození potomka – významnou roli zřejmě hraje také každodenní kontakt a zkušenost s péčí.Čím více se otcové do péče zapojují, tím výraznější některé hormonální a mozkové změny mohou být. Biologie otcovství tedy není pevně daný program, ale pružný systém reagující na chování a prostředí. Výsledky zároveň neznamenají, že každý muž projde stejnými změnami: studie se liší metodami i počtem účastníků a řada mechanismů zatím není úplně objasněná.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Terminátoři & Turín – Týden ve vědě 20. až 26. 7. 2026 | #JaRon
Prázdniny jsou již skoro ve své polovině, i tak ale ze spodku barelu vyškrábeme i něco jiného než okurková témata! Znovu odstartovala Starship, roboti (ne)utíkají z vězení i kurýrují prasata – a ženy si budou …
Notes de l’épisode
Prázdniny jsou již skoro ve své polovině, i tak ale ze spodku barelu vyškrábeme i něco jiného než okurková témata! Znovu odstartovala Starship, roboti (ne)utíkají z vězení i kurýrují prasata – a ženy si budou muset příště u doktora víc dupnout!
Mozek pod narkózou možná pořád poslouchá a předvídá slova | Vědátornews
Celková anestezie vypíná vědomé vnímání, ale zřejmě nezastaví všechny složitější mozkové procesy. Studie sedmi pacientů s epilepsií ukázala, že neurony v hippocampu pod vlivem propofolu nadále reagovaly na …
Notes de l’épisode
Celková anestezie vypíná vědomé vnímání, ale zřejmě nezastaví všechny složitější mozkové procesy. Studie sedmi pacientů s epilepsií ukázala, že neurony v hippocampu pod vlivem propofolu nadále reagovaly na zvuky a rozlišovaly různé vlastnosti řeči. Výzkumníci zaznamenávali aktivitu jednotlivých neuronů přímo během operace.Když pacientům pouštěli mluvené nahrávky, vzorce mozkové aktivity odlišovaly například podstatná jména, slovesa a přídavná jména. Signály navíc obsahovaly informace o slovech, která měla v dané větě teprve zaznít. Hippocampus tedy zřejmě využíval předchozí kontext a vytvářel předpovědi dalšího průběhu řeči, přestože pacienti nebyli při vědomí.Výsledek neznamená, že lidé pod narkózou vědomě poslouchají rozhovory nebo si je následně pamatují. Studie zahrnovala pouze sedm pacientů, jednu oblast mozku a jeden typ anestetika. Ukazuje ale, že některé procesy spojované s učením, jazykem a předvídáním mohou pokračovat i bez vědomého prožitku.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Na kamenné planetě v obyvatelné zóně jsme poprvé našli atmosféru | Vědátornews
Astronomové získali dosud nejsilnější důkaz atmosféry u kamenné exoplanety obíhající v obyvatelné zóně své hvězdy – byť jsme atmosféry prošmírovali dřív, nikdy u kamenného světa. Planeta LHS 1140 b leží asi 48 …
Notes de l’épisode
Astronomové získali dosud nejsilnější důkaz atmosféry u kamenné exoplanety obíhající v obyvatelné zóně své hvězdy – byť jsme atmosféry prošmírovali dřív, nikdy u kamenného světa. Planeta LHS 1140 b leží asi 48 světelných let od Země, má přibližně 1,7násobek jejího poloměru a 5,6násobek hmotnosti. V její blízkosti vědátoři fčil zachytili helium unikající z horních vrstev atmosféry.Helium bylo ve spektrech zaznamenáno během pozorování v roce 2024, ale při měření v roce 2025 se už neobjevilo. Autoři to vysvětlují proměnlivým únikem atmosféry a navrhují, že její horní vrstvy mohou být bohaté na helium a ochuzené o vodík, zatímco těžší plyny zůstávají níže. Nejde tedy nutně o atmosféru tvořenou převážně heliem až k povrchu planety.Cool je to z více důvodů, ale mimo jiné protože to ukazuje, že kamenný svět v obyvatelné zóně může udržet plynný obal navzdory záření blízkého červeného trpaslíka. Samotná obyvatelná zóna ani přítomnost atmosféry ale neznamenají, že je planeta skutečně obyvatelná nebo že se na ní nachází život. LHS 1140 b přesto patří mezi nejlepší cíle pro další výzkum atmosfér a potenciálně mírných světů mimo Sluneční soustavu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
V době AI se osvědčují nové kombinace schopností! | Vědátornews
Umělá inteligence (nějak) mění trh práce a (prý) nejvíce ohrožuje profese založené na rutinních digitálních úkolech. Odborníci (nejen) proto doporučují nesoutěžit s AI v činnostech, které dokáže provádět …
Notes de l’épisode
Umělá inteligence (nějak) mění trh práce a (prý) nejvíce ohrožuje profese založené na rutinních digitálních úkolech. Odborníci (nejen) proto doporučují nesoutěžit s AI v činnostech, které dokáže provádět rychleji a levněji, ale vytvářet neobvyklé kombinace schopností, jež propojují technické znalosti s lidským úsudkem, kreativitou nebo zkušeností z konkrétního oboru...Cennější mohou být zejména dovednosti, které stroje zatím zvládají obtížně: práce s lidmi, empatie, vyjednávání, vedení týmů, řešení nepředvídatelných situací nebo manuální činnosti v proměnlivém prostředí. Výhodu může získat například programátor, který dobře rozumí zákazníkům, řemeslník schopný využívat digitální nástroje nebo lékař, který kombinuje práci s AI s kvalitní komunikací s pacienty!Vedle schopností roste také význam osobní reputace a unikátního profesního brandu. Nestačí pouze umět používat stejné AI nástroje jako všichni ostatní. Důležitější může být důvěryhodnost, vlastní styl, síť kontaktů a jasná odpověď na otázku, proč by si klient nebo zaměstnavatel měl vybrat právě konkrétního člověka. Anebo lze taky doufat, že nás spasí nová hospodářská krize...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Země možná unikne pohlcení Sluncem! | Vědátornews
Až Slunce přibližně za pět miliard let spotřebuje vodík ve svém jádru, začne se měnit v červeného obra a dramaticky zvětší svůj objem. Merkur a Venuše budou téměř jistě pohlceny, osud Země ale zůstává nejistý …
Notes de l’épisode
Až Slunce přibližně za pět miliard let spotřebuje vodík ve svém jádru, začne se měnit v červeného obra a dramaticky zvětší svůj objem. Merkur a Venuše budou téměř jistě pohlceny, osud Země ale zůstává nejistý. Nové modelování naznačuje, že naše planeta by mohla rozpínajícímu se Slunci nakonec uniknout.
Rozhodující bude souboj dvou procesů. Sluneční slapové síly budou Zemi přitahovat dovnitř, zatímco ztráta hmoty hvězdnými větry oslabí gravitaci Slunce a posune zemskou oběžnou dráhu směrem ven. Podle aktualizovaných výpočtů mohou být slapové účinky slabší, než předpokládaly starší modely, takže Země může přežít obě obří fáze vývoje Slunce.
Jistotu ale zatím nemáme, protože výsledek silně závisí na rychlosti úbytku sluneční hmoty a na obtížně modelovatelném chování nitra stárnoucí hvězdy. Ani případné přežití planety by navíc nezachránilo život: rostoucí zářivost Slunce pravděpodobně učiní Zemi neobyvatelnou už zhruba za miliardu let. Přežila by tedy možná planeta, nikoli její dnešní biosféra.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Ultrazvuk udělal espresso i bez horké vody | Vědátornews
Vědci připravili espresso při pokojové teplotě pomocí ultrazvuku. Místo klasického zahřívání využili vysokofrekvenční zvukové vlny, které pomohly rychle uvolnit aromatické látky, oleje a další složky z namleté …
Notes de l’épisode
Vědci připravili espresso při pokojové teplotě pomocí ultrazvuku. Místo klasického zahřívání využili vysokofrekvenční zvukové vlny, které pomohly rychle uvolnit aromatické látky, oleje a další složky z namleté kávy. Výsledkem byl nápoj, který se chemickým složením i chutí přiblížil běžnému espressu.
V chuťovém testu navíc běžní pijáci nedokázali spolehlivě rozlišit ultrazvukové espresso od klasické varianty připravené horkou vodou. Ultrazvuk funguje díky drobným tlakovým změnám a kavitaci, které narušují strukturu kávových částic a urychlují extrakci látek do vody.
Metoda by jednou mohla nabídnout energeticky úspornější způsob přípravy kávy a zároveň otevřít cestu k novým chutím, protože při nižší teplotě vzniká jiný poměr extrahovaných látek. Zatím ale jde hlavně o laboratorní experiment, nikoli o technologii připravenou nahradit espresso kávovary v kavárnách.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Masožravka zavírá past díky změknutí buněčných stěn | Vědátornews
Mucholapka podivná dokáže sevřít kořist během zlomku sekundy, ale přesný motor tohoto pohybu zůstával dlouho nejasný. Nový výzkum ukazuje, že past se nezavírá díky rychlému přesunu vody mezi buňkami, jak se …
Notes de l’épisode
Mucholapka podivná dokáže sevřít kořist během zlomku sekundy, ale přesný motor tohoto pohybu zůstával dlouho nejasný. Nový výzkum ukazuje, že past se nezavírá díky rychlému přesunu vody mezi buňkami, jak se dříve předpokládalo. Klíčovou roli hraje prudká změna mechanických vlastností buněčných stěn.
Po podráždění citlivých chloupků změknou přibližně během jedné sekundy buněčné stěny na vnější straně pasti. Tím se uvolní elastická energie, která byla předem uložená v zakřiveném listu, a past náhle přeskočí z otevřeného do zavřeného tvaru. Jde o nejrychlejší dosud zaznamenanou změnu tuhosti buněčných stěn u rostlin.
Mechanismus připomíná obrácený deštník nebo pružinu, která se nejprve pomalu napne a potom náhle přeskočí. Objev nejen vysvětluje, jak mucholapka louská mušky, ale může inspirovat také vývoj rychlých měkkých robotů a zařízení poháněných změnou tuhosti materiálu místo motorů a hydrauliky.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Voici les 40 derniers épisodes sur 602. Les épisodes plus anciens se trouvent dans le flux du podcast.
Podcasts similaires
Plus de podcasts : Sciences
C’est votre podcast ?
Confirmez-le avec une entrée dans votre flux : vous recevez ici un code, vous l’ajoutez comme podcast:txt dans le canal de votre flux, et nous le vérifions. Votre podcast apparaît ensuite comme « vérifié » sur SoundNode.