Kecy a politika
- Folgen
- 498
- Erscheint
- mehrmals pro Woche
- Letzte Folge
- 13. Nov. 2026
Über den Podcast
Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.
Folgen 498
SPECIÁL Adéla Knapová: Ukrajina trpí, ale nevzdá se
Reportérka a spisovatelka Adéla Knapová už tři roky žije v Charkově, který je stabilně ostřelován ruskými raketami.Jaké jsou nálady obyčejných lidí v tomto dnes už jen jeden a půl milionu obyvatel čítajícím …
Shownotes
Reportérka a spisovatelka Adéla Knapová už tři roky žije v Charkově, který je stabilně ostřelován ruskými raketami.
Jaké jsou nálady obyčejných lidí v tomto dnes už jen jeden a půl milionu obyvatel čítajícím městě? Jak se převrstvuje ukrajinská společnost a proč se tak dramaticky ekonomicky rozvíjí západní Ukrajina? Kolik je vlastně Ukrajinců a kolik jich bude na konci války? Co se děje s 18 tisíci odvlečenými ukrajinskými dětmi v Rusku? Rodí se na Ukrajině vůbec děti a jaká je mentalita mladých? Co je pravdy na tom, že v posledním půlroce rostou ceny bytů a nájmů a zároveň řádí skrytá inflace?
Kecy a politika 291: Kdo bude lídrem opozice?
V novém podcastu se zabýváme opozicí – jak si stojí a kdo zvedne prapor a vyzve Andreje Babiše.Na začátku říkáme dvě teze. První: V nedávných komunálních a senátních volbách parlamentní opozice daleko spíš …
Shownotes
V novém podcastu se zabýváme opozicí – jak si stojí a kdo zvedne prapor a vyzve Andreje Babiše.
Na začátku říkáme dvě teze. První: V nedávných komunálních a senátních volbách parlamentní opozice daleko spíš utrpěla vítězství, než že by se o ně sama aktivně zasloužila. Na centrální úrovni nepředstavila žádný skvělý program, ale v hlasování se hodně odrazila nedůvěra části voličů ve vládní strany, kterou demonstrovali tím, že nepřišli k volbám. Pokud si opoziční strany budou svůj výborný výsledek vysvětlovat jedinečností svého programu, může je v příštích volbách čekat nemilé překvapení.
Druhou tezí je, že jsme na opoziční scéně svědky výběrového řízení na ty, kdo ve sněmovních volbách porazí Andreje Babiše.
Kdo to bude? STAN, který získal dvojnásobek hlasů oproti komunálním volbám v roce 2022, přestože v zastupitelských mandátech šel mírně dolů? Podstatné je, že posílil ve městech, často na úkor opozičních Pirátů.
U KDU-ČSL se zatím pokouší o její transformaci jihomoravský hejtman Grolich. Zatím se mu daří přenést lokální popularitu na národní úroveň. Nicméně pro stranu to zatím efekt v podobě většího počtu hlasů v průzkumech nemělo. Rizikem je, že přepálí modernizaci strany a ztratí tradiční voliče.
ODS prochází jakousi dvourychlostní fází. V některých regionech umírá, jinde, o pár kilometrů dál, dominuje. Projevuje se na tom to, že po 12 letech Petra Fialy tato strana neví, čí je, a neumí se ideově definovat v nových politických poměrech.
V podobné situaci, někde mezi krizí a stagnací, jsou Piráti. Zoufale jim chybí peníze, což odráží, jak těžce pro ně před dvěma lety dopadly krajské volby, kdy ztratili většinu krajských zastupitelů, za něž strana dostává roční bonus 250 tisíc. Před měsícem všechny peníze vsadili na dobrý výsledek v pražských volbách a oproti roku 2022 spadli na polovinu hlasů. Navíc mají oprávněný dojem, že na jejich voliče útočí svými nabídkami STAN a noví lidovci.
Na podobné křižovatce je TOP 09. Její předseda Havel sice sní o obnově topky, ale realisté uvnitř strany si spíš myslí, že mají jen dvě cesty: pomalé uvadání, nebo sloučení s ODS.
Tato dilemata už nemusí řešit echt opozice v podobě KSČM. V roce 2002 dosáhli komunisté v komunálních volbách vítězství a 5 500 mandátů, dnes jich mají jen 94 a odcházejí do politických věčných lovišť. To ví i expředsedkyně Konečná, která na evropské úrovni přešla do frakce Patrioti pro Evropu k Andreji Babišovi.
Dobro došli.
SPECIÁL Peter Weiss: Fico otevírá dveře Rusům a extremistům
Do speciálu podcastu Kecy a politika jsme si tentokrát pozvali chodící historii slovenské politiky – Petera Weisse (74). Pokusili jsme se vyjít z jeho přímých zkušeností.Poznal komunistický systém zevnitř během …
Shownotes
Do speciálu podcastu Kecy a politika jsme si tentokrát pozvali chodící historii slovenské politiky – Petera Weisse (74). Pokusili jsme se vyjít z jeho přímých zkušeností.
Poznal komunistický systém zevnitř během práce na akademickém pracovišti komunistického režimu. Na rozdíl od českých komunistů přeměnil slovenskou část komunistické strany na Stranu demokratické levice, která léta fungovala v evropském sociálnědemokratickém hnutí. Společně s ostatními demokratickými stranami v roce 1998 pomohl odstranit z vedení státu Vladimíra Mečiara. Jeho souputníkem tehdy byl mladý poslanec Robert Fico, kterého neúspěšně doporučil za svého nástupce ve vedení strany.
V posledních 25 letech pracoval nejdříve jako analytik mezinárodních vztahů, následně jako slovenský velvyslanec v Maďarsku (2009–2013) a poté v České republice (2013–2020).
V podcastu se zabýváme tím, co dělal premiér Fico na své utajené cestě do Moskvy, proč zapomněl na odkaz Alexandra Dubčeka a adoruje komunistického vládce Gustáva Husáka. Pokoušíme se odpovědět na otázku, jak je možné, že Fico může spojovat tradice fašistického Slovenského státu a protifašistického Slovenského národního povstání.
A hlavně: Jak se bude mezinárodněpoliticky vyvíjet Slovenská republika? Půjde cestou k Moskvě, nebo zůstane součástí společenství evropských národů?
Kecy a politika 290: Zarzycký chce vytlačit Babiše
Celý spor o Českou televizi a Český rozhlas připomíná bitvy pod falešnou vlajkou. Vládní politici se utápějí ve vytváření různých modelů financování, šermuje se právními pojmy, ale podstata je jiná: vládní …
Shownotes
Celý spor o Českou televizi a Český rozhlas připomíná bitvy pod falešnou vlajkou. Vládní politici se utápějí ve vytváření různých modelů financování, šermuje se právními pojmy, ale podstata je jiná: vládní koalice chce ovládnout tato veřejnoprávní média a hledá elegantní způsob, jak si k tomu otevřít dveře. Podobně jako stejně orientované vlády na Slovensku a v Maďarsku.
Svou nedočkavostí hlasovat ve 4:36 ráno však vyvolali nečekanou protireakci české společnosti. Džin byl vypuštěn z lahve a nyní se hledá způsob, jak ho tam zase dostat. Prostředkem jsou úvahy o zavedení severského modelu financování obou veřejnoprávních médií. I tohle je však improvizace, jejímž smyslem je získat čas a neutralizovat protestní hnutí, které má vyvrcholit 15. listopadu velkou demonstrací na pražské Letenské pláni.
Mezitím má Andrej Babiš potíže s vlastním hnutím ANO, z něhož se ozývají disentní hlasy protestující proti radikalizaci vládní politiky. Někteří členové cítí, že model „vy si dělejte komunální politiku a nám nezasahujte do té celostátní“ narazil na zeď.
Po těchto komunálních volbách se naopak projevil odpor k Babišově vládní politice tím, že řada měst vytlačila ANO z vedení radnic. Tito komunální politici cítí jako nevděk to, že musí trpět za Babišovy zájmy, které jim dosud nevadily.
Jako pravý heretik se ukázal plzeňský primátor Roman Zarzycký, který řekl, že bez Babiše bude mít hnutí ANO větší koaliční potenciál. Dále navrhl, aby se hnutí jako na příštího koaličního partnera orientovalo spíš na Kubovo hnutí Naše Česko.
Jeho signál byl jasný: Nenapodobujte straníky z České Lípy, Mimoně, Semil a Turnova, kteří vystupují v reakci na Babišovu politiku z hnutí ANO. Jsem tu já, Zarzycký, který po odchodu Babiše dá hnutí větší koaliční potenciál, a všechno bude, jak bylo v Babišových nejlepších letech.
SPECIÁL Lubomír Kopeček a Anton Klubničkin: Televizní vzpoura na pokračování
Na jedné straně profesor politologie Lubomír Kopeček, na druhé vysokoškolský student Anton Klubničkin. Tématem jsou tentokrát události z minulého pátku, kdy koaliční poslanci těsně nad ránem v prvním čtení …
Shownotes
Na jedné straně profesor politologie Lubomír Kopeček, na druhé vysokoškolský student Anton Klubničkin. Tématem jsou tentokrát události z minulého pátku, kdy koaliční poslanci těsně nad ránem v prvním čtení prosadili novelu zákona rušící televizní poplatky.
Dojde 3. listopadu na stávku nejen v České televizi a Českém rozhlase, ale i na fakultách v celé České republice? A co celonárodní setkání na pražské Letné 15. listopadu? Pokud se dostaví 300 tisíc lidí, povede to premiéra Babiše k tomu, že se zástupci demonstrantů bude mluvit? A jak se to promítne do připravovaného zákona?
V nejnovější epizodě podcastu Kecy a politika srovnáváme situaci v Česku s dnešní demonstrující Paříží. Ohlížíme se také za masovými demonstracemi v roce 1968 v tehdejším Československu a Paříži. Tehdy i dnes jsou příčiny nespokojenosti do značné míry odlišné.
Náš politický cyklus je daleko víc spojen s tím, co se v posledních měsících odehrávalo v Maďarsku a Srbsku, kde padly režimy dvou autokratických vládců – Vučiće a Orbána. V obou zemích se nové vedení státní televize veřejně omluvilo za neobjektivitu a propagandu.
Budeme nuceni si tímto také projít? Anebo česká veřejnoprávní média mohou tuto zatáčku nějak vybrat?
Kecy a politika 289: Největší chyba Andreje Babiše
Chtěli jsme se zabývat rozborem neschopnosti české opozice, ale premiér Babiš a jeho koalice se nám znovu vnutili do podcastu.Jestliže číslo 27:0 symbolizovalo porážku vládních sil ve druhém kole senátních …
Shownotes
Chtěli jsme se zabývat rozborem neschopnosti české opozice, ale premiér Babiš a jeho koalice se nám znovu vnutili do podcastu.
Jestliže číslo 27:0 symbolizovalo porážku vládních sil ve druhém kole senátních voleb, pak se symbolem dneška stal časový údaj 4:36. V tuto dobu, v noci z pátku na sobotu, vládní koalice nečekaně zařadila hlasování o zrušení televizních a rozhlasových poplatků.
V této epizodě proto řešíme: Došlo k porušení pravidel Poslanecké sněmovny pro přiměřenou rozpravu o zákonu? Proč to vládní koalice politicky rozjela tak neuvěřitelně na sílu? Novinář Martin Schmarcz řekl, že „celé aranžmá působilo jako nástup diktatury“.
Byl to právě tenhle způsob projednávání, který vyvolal ostré reakce veřejnosti, jež přerostly v demonstrace v řadě měst a mají vyvrcholit 15. listopadu na pražské Letné. Pochopitelně sama o sobě by debata o zrušení poplatků takovou vlnu odporu nevyvolala, kdyby ji nevedl sám Andrej Babiš, známý tím, jaký má vztah k médiím obecně a jak se mu podařilo zneutralizovat klíčové mediální vydavatelství v zemi (MAFRA), když ho v roce 2013 koupil.
Navíc jeho inspiračním vzorem byly a jsou dvě země – Maďarsko a Slovensko. Podle toho, jak tam dopadla veřejnoprávní média, jsou reakce české veřejnosti možná senzitivnější, než by příslušelo vážnosti situace.
A jak to dopadne se samotnou Českou televizí a Českým rozhlasem? Z řady důvodů nejde nevidět, že se v jiné režii a v jiných kulisách opakuje rok 1969, kdy současná politická moc hledá oddané kolaboranty uvnitř těchto médií, kteří by provedli jejich politickou neutralizaci.
Šéf Českého rozhlasu Zavoral ještě vzdoruje, ředitel televize Chudárek už zřejmě rezignoval. Máme dost důvodů si myslet, že budeme svědky soft verze toho, co jsme viděli v seriálu Volha.
SPECIÁL Markéta Boubínová: Motoristé se chtějí Turka zbavit
Speciál s Markétou Boubínovou, politickou reportérkou Deníku N, o aktuální situaci ve vládě, hnutí ANO a u Motoristů.Jakým způsobem provede Andrej Babiš restart ANO a je vůbec nějaký restart možný? Byly volby …
Shownotes
Speciál s Markétou Boubínovou, politickou reportérkou Deníku N, o aktuální situaci ve vládě, hnutí ANO a u Motoristů.
Jakým způsobem provede Andrej Babiš restart ANO a je vůbec nějaký restart možný? Byly volby opravdu katastrofou pro hnutí ANO? Proč Babiš tak nesnáší Filipa Turka a proč ho Macinka stále drží? Kdy dojde na změny ve vládě a jak si vládní strany vymění resorty? Proč Petr Macinka blokuje výměnu ministrů?
Markéta tvrdí, že poslancům Motoristů už došla s Turkem trpělivost, blíží se jeho konec a jeho posledním spojencem je Macinka.
Proč Petr Macinka mluví úplně jinak před českými voliči a úplně jinak na uzavřených jednáních v zahraničí? Jsou Motoristé proruská strana, nebo ne?
Jaké je dnes rozložení sil mezi nástupci Andreje Babiše v čele hnutí ANO a přežije hnutí odchod Andreje Babiše? Bude Babiš kandidovat na prezidenta, nebo si nakonec vybere někoho místo sebe?
Kecy a politika 288: Babišova prohra bez gelu
V předvolebním podcastu vyzýval místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček senátní kandidátku v obvodu Vyškov, aby natrhla svému soupeři zadek. Přesně tohle se však v senátních volbách stalo hnutí ANO. Porážka 27:0 …
Shownotes
V předvolebním podcastu vyzýval místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček senátní kandidátku v obvodu Vyškov, aby natrhla svému soupeři zadek. Přesně tohle se však v senátních volbách stalo hnutí ANO. Porážka 27:0 připomíná éru, kdy sporty typu fotbalu a hokeje teprve začínaly.
Předseda Babiš hned ohlásil restart hnutí ANO a slibuje rozsáhlé personální změny. Neuvědomuje si, že i on je součástí problému, který vyvrcholil rozsáhlými ztrátami hlasů nejen v Senátu, ale i v oblastech tradiční podpory pro ANO.
Ještě nikdy zároveň voliči – v tomto případě opozice – netlačili na své zástupce v městských zastupitelstvech, aby rozhodně nevytvářeli koalice s hnutím ANO. Hnutí ANO se cítí dobře, když vyhrává silně přes třicet procent, takže ho nikdo nemůže obejít. Když jeho podpora poklesne a jsou alternativy nové většiny, ukazuje se, že jeho koaliční potenciál je nízký a hrozí mu vytlačení do opozice.
Tím bychom mohli zformulovat první zákon babišismu: Síla hnutí ANO roste s přítomností Andreje Babiše, zatímco koaliční potenciál s jeho přítomností klesá.
Jak se tyhle věci promítly do komunálních voleb a druhého kola senátních voleb? Mohlo ANO v Senátu zabodovat, pokud by se opozice shodla na společné podpoře napříč republikou? A co stojí za záhadnými úspěchy představitelů opozice v Karviné a Přerově?
SPECIÁL Petr Sokol a Stanislav Balík: Nerušte obce - zrušte Babiše!
Skončily komunální volby, kde se hrálo o 61 tisíc mandátů. Kolem 50 tisíc jich získali různí nezávislí a lokální uskupení, což je o 2 350 víc než minule a celkově 81 procent. Svědčí to o tom, že máme co dělat s …
Shownotes
Skončily komunální volby, kde se hrálo o 61 tisíc mandátů. Kolem 50 tisíc jich získali různí nezávislí a lokální uskupení, což je o 2 350 víc než minule a celkově 81 procent. Svědčí to o tom, že máme co dělat s dvourychlostní českou politikou – jedna na centrální úrovni a ve velkých městech, jiná ve zbytku republiky. Bude tenhle trend vzlínat, takže se dočkáme trendu na ničem nezávislých uskupení i v Poslanecké sněmovně?
O těchto a dalších věcech budeme diskutovat s politologem a nezávislým senátorem Stanislavem Balíkem a zároveň s politologem a poslancem Petrem Sokolem.
Dalším tématem byl nástup autoritářství v politických stranách. Jak je možné, že strana Martina Kuby s polodiktátorskými stanovami byla zaregistrována u Ministerstva vnitra, přestože v zákoně o politických stranách je jasně napsané, že každá politická strana a hnutí musejí být vnitřně demokratické?
Následně se zastavujeme u trendů, které vyplynuly z výsledků komunálních voleb 2026. Jak vypadá mapa vítězů z hlediska výher v okresních městech? Jak by se dala charakterizovat města, kde se skládá koalice podle klíče pro a proti vládě? Jsme svědky spontánní selské vzpoury proti vrchnosti v podobě referend o stavbách větrníků?
A co pro oba pány znamená věta z prvního zákona o obecních zastupitelstvech z roku 1849, že základem svobodné společnosti je svobodná obec?
Kecy a politika 287: Volby - začátek konce Babiše?
Hnutí ANO na centrální úrovni vyluxovalo voliče SOCDEM a KSČM. Před komunálními volbami se očekávalo, že totéž udělá na obecní a městské úrovni, kde obě strany držely přes tisíc zastupitelských mandátů. Nakonec …
Shownotes
Hnutí ANO na centrální úrovni vyluxovalo voliče SOCDEM a KSČM. Před komunálními volbami se očekávalo, že totéž udělá na obecní a městské úrovni, kde obě strany držely přes tisíc zastupitelských mandátů. Nakonec hnutí ANO nic nezískalo a ve srovnání s rokem 2022 ještě ztratilo řadu zastupitelů. Hnutí ANO hlavně oslabilo ve svých tradičních voličských baštách.
Opoziční strany na místní úrovni očekávaly dominantní vítězství ANO a namísto toho byly samy překvapené, že mohou vytvořit většinu v zastupitelstvu bez ANO. V řadě měst měly už připravená memoranda o spolupráci a nejednou jsou v šoku z možností, které se jim naskýtají.
V této pozici je především faktický vítěz voleb, hnutí STAN, které však namísto toho v řadě měst (Ostrava, Pardubice, Plzeň, Kroměříž) strká hlavu do předpřipravených koalic s ANO. Teď se ukáže, jestli je STAN konzistentní politické hnutí s programem, nebo jen franšíza, kterou si berou lokální starostové, aby se jim lépe šlo do voleb, a mínění celostátního vedení ignorují.
Těžko se bude STAN, ale i dalším opozičním stranám vysvětlovat, proč na celostátní úrovni tak horlivě kritizují hnutí ANO, ale na úrovni větších měst s ním dobrovolně spolupracují.
SPECIÁL: První reakce na komunální a senátní volby 2026 (záznam živého vysílání)
Svět je rychlý a my ještě rychlejší. Proto vám chceme nabídnout první postřehy z výsledků komunálních a senátních voleb 2026. Live stream Kecy a politika byl vysílán na YouTube v sobotu 10. října ve 20 hodin …
Shownotes
Svět je rychlý a my ještě rychlejší. Proto vám chceme nabídnout první postřehy z výsledků komunálních a senátních voleb 2026. Live stream Kecy a politika byl vysílán na YouTube v sobotu 10. října ve 20 hodin.
Vyhraje Jan Grolich už v prvním kole na Vyškovsku, nebo mu protikandidátka Absolonová za ANO "natrhne zadek?" jak jí to doporučoval místopředseda vlády Karel Havlíček? Císař Caligula chtěl dostat do římského senátu svého koně, dostane rozvadovský král hazardu Tsoukernik do českého senátu svou manželku? Skutečně stačí pár přátel mít, jak zpíval na jeho mítincích Michal David a k tomu miliardy, aby se člověk stal ze zaměstnance kasina zákonodárcem? Zvítězí v Plzni "malý Babiš", jak je v určitých kruzích označován dosavadní primátor Zarzycký, kterého řada lidí v ANO vidí jako nástupce "velkého Babiše?" A co hlavní město? Bude pokračovat džihád proti automobilové dopravě? A jaká bude vlastně "pražská vláda?" Bude mít Praha peníze na rozvoj, když jí ministryně financí Schillerová vyhrožuje odebráním miliard korun? Brno je dnes nejdynamičtěji se rozvíjejícím městem České republiky. Získá politickou reprezentaci, která bude tento rozvoj spíš brzdit nebo urychlovat? A bude Ostrava stát se stejnou neochvějností jako ve sněmovních volbách na stráži úspěchů Andreje Babiše? Na něco odpovíme hned, na hlubší analýzy si pak počkáte do úterního podcastu a pátečního speciálu.
Kecy a politika 286: Velké komunální nevěry
Pár dnů před komunálními a senátními volbami by se strategie politických stran dala označit slovy: každý s každým a zároveň všichni proti všem. Na levici je situace přehledná, tady sjednotil bývalé voliče …
Shownotes
Pár dnů před komunálními a senátními volbami by se strategie politických stran dala označit slovy: každý s každým a zároveň všichni proti všem. Na levici je situace přehledná, tady sjednotil bývalé voliče sociální demokracie a komunistů Andrej Babiš. Proto si může dovolit luxus jít ve většině měst a obcí sám. V opoziční části spektra je situace nepřehledná. Nemluvě už o stovkách lokálních stran a hnutí, které odrážejí místní zájmy a nedokonalosti tradičních stran.
V senátních volbách naopak došlo ke shodě opozice ve 20 z 27 obvodů. Trend v této části politického světa je jasný – sjednocování voličů na tom, že hlasovat pro jinak konkurenčního kandidáta ODS, KDU-ČSL, STAN, Pirátů nebo TOP 09 nebolí, řečeno s nadsázkou. Není však vyloučeno, že voličské sjednocování může jednoho dne přerůst v to, že nějaký politik, podobně jako kdysi francouzský prezident Macron nebo maďarský premiér Magyar, zvedne prapor úplně nového hnutí a řekne: dost bylo stranické roztříštěnosti, seřaďte se za mě!
To je riziko přílišného sbližování stran, které však s ohledem na sjednocenou druhou část spektra musí probíhat. Jestli bude budoucí Macron z ODS, Nových lidovců, STAN nebo Pirátů, zatím nevíme. Dost možná bude úplně mimo tyhle partaje.
Případem samým pro sebe je volební zákon do obecních zastupitelstev, který má úplně jinou logiku než volební zákon do Poslanecké sněmovny. Nejde o to, že někde jsou křížky a jinde kroužky. Podstatné je, že křížky – na rozdíl od preferenčních kroužků – mají minimální sílu a oslabují voličský hlas, například když někdo ve střední a větší obci nebo městě mřížkuje napříč kandidátkami.
Jestliže jsme před minulými volbami hlásali heslo „Kroužkování je naše zbrojení“, tentokrát říkáme: zatněte zuby a hlasujte pro jednu kandidátku. Křížkováním stejně nic nezměníte (pokud nebydlíte v opravdu malých obcích) a navíc váš hlas má mnohem menší vliv než hlas voličů, kteří hlasují pro ANO a SPD a vesměs preferují kandidátky svých stran.
Pevnou ruku a nezapomeňte, že v pátek není speciál Kecy a politika, ale v sobotu cca kolem 20. hodiny poběží na YouTube náš livestream, kde se budeme ohlížet za prvními výsledky voleb.
SPECIÁL Michal Sirový: Jak se sází na výsledky voleb
Speciál s profesionálním sázkařem na výsledky voleb Michalem Sirovým. O tom, jak se člověk dostane k sázení na politiku, jak může sázkař z Čech úspěšně sázet na výsledky voleb v Bolívii nebo v USA a jak na …
Shownotes
Speciál s profesionálním sázkařem na výsledky voleb Michalem Sirovým. O tom, jak se člověk dostane k sázení na politiku, jak může sázkař z Čech úspěšně sázet na výsledky voleb v Bolívii nebo v USA a jak na úspěšné sázky reagují sázkové kanceláře.
Jsou v předpovídání výsledků voleb přesnější bookmakeři, nebo agentury zkoumající veřejné mínění? Nebo jsou to spojené nádoby, které se navzájem ovlivňují? Používají sázkaři na politiku AI? Zpřesňuje AI předpovídání výsledků voleb, nebo je jenom zrychluje?
A nakonec nám Michal dal základní radu pro začínající sázkaře na volební výsledky.
Kecy a politika 285: Babišova válka proti soudcům
Premiér Babiš opakovaně prohlásil, že si v Česku jde objednat rozsudek soudu. V našem podcastu jsme to vzali jako výzvu. Na příkladu jedné firmy (FAU Přerov) chceme ukázat, že lze objednat nikoli rozsudek …
Shownotes
Premiér Babiš opakovaně prohlásil, že si v Česku jde objednat rozsudek soudu. V našem podcastu jsme to vzali jako výzvu. Na příkladu jedné firmy (FAU Přerov) chceme ukázat, že lze objednat nikoli rozsudek soudu, ale zničení jedné prosperující firmy, a to ze strany lidí kolem Andreje Babiše. Tohle silné tvrzení není náš názor, ale vycházíme z rozsudků soudů různých stupňů.
Vyplývá z toho jediné – justice jako nezávislá moc je možná poslední veřejná instituce, kde se její zaměstnanci nebojí říct vlastní názor podepřený důkazy. To je možná ten důvod, proč se Andrej Babiš proti soudní moci systematicky vyhraňuje.
Firma FAU Přerov byla dlouhá léta solidní firmou, která jen na daních odvedla celkově 18 miliard korun. V určité chvíli se dostala do soukolí politické moci a po systematickém útoku finanční a celní správy na ni bylo neoprávněně uvaleno osm zajišťovacích příkazů, což ji dovedlo do insolvence.
Už v listopadu 2017 v souvislosti s touto kauzou prohlásil Nejvyšší správní soud, že „zajišťovací příkaz je mimořádně silný a potenciálně likvidační nástroj, nikoli standardní prostředek správy daní. Musí být používán jako krajní řešení a přiměřeně okolnostem případu.“ Tomu předcházelo několik rozsudků soudů, které zrušily zajišťovací příkazy na tuto firmu.
V červnu k podobnému rozsudku dospěl také Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. V písemném rozsudku soudce konstatoval, že „bylo zjištěno, že akce vůči společnosti FAU byla skutečně podnícena centrálně. Probíhala pod určitým tlakem z Prahy na to, aby honem rychle to bylo uděláno. A výsledek je samozřejmě takový, jaký je.“
V dalších částech se pak věnujeme jiným připravovaným normám z pera Aleny Schillerové a ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.
SPECIÁL Mojmír Hampl: Zachraňte hospodaření státu!
Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl podrobuje v rozhovoru ostré kritice Alenu Schillerovou a další tvůrce státního rozpočtu na rok 2027. Tvrdí, že takový sešup od dvouprocentního deficitu až k 3,7 procenta …
Shownotes
Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl podrobuje v rozhovoru ostré kritice Alenu Schillerovou a další tvůrce státního rozpočtu na rok 2027. Tvrdí, že takový sešup od dvouprocentního deficitu až k 3,7 procenta během jednoho roku nemá obdobu v moderních dějinách českého státu.
Probíráme také případ Řecka, které je v Česku bráno jako odstrašující případ špatné rozpočtové politiky. Ve skutečnosti si ho finanční trhy (desetileté dluhopisy) cení natolik, že má téměř stejné úroky jako Německo a nižší než Francie. Co to znamená? Musí stát padnout na dno, aby začal dělat uměřenou hospodářskou politiku?
Proč premiér Babiš říká, že jdeme polskou cestou, a jaké má úmysly s úsporami lidí?
Kecy a politika 284: Naši milí kolaboranti
Slavný britský novinář Edvard Lucas nedávno napsal, že ruský státní terorismus se valí Evropou. Hlavním objektem je Německo, kde - podle Spolkového kriminálního úřadu - bylo za prvních 8 měsíců evidováno 165 …
Shownotes
Slavný britský novinář Edvard Lucas nedávno napsal, že ruský státní terorismus se valí Evropou. Hlavním objektem je Německo, kde - podle Spolkového kriminálního úřadu - bylo za prvních 8 měsíců evidováno 165 případů sabotáže. "Ruské hybridní útoky prováděné agenty, hackery nebo výbušnými drony jsou nyní v Německu každodenní realitou," prohlásil ministr vnitra Dobrindt. Polský premiér Tusk tvrdí, že jde o test soudržnosti NATO. Přesněji řečeno, Rusové zkoušejí, jestli platí článek 5 smlouvy o společné sebeobraně. Postupnými provokacemi také chtějí vystrašit veřejné mínění v západních zemích. V tuto chvíli vstupuje na scénu slovenský premiér Fico a říká, že kvůli nějakému článku 5 nepůjdou Slováci do války. Bez mandátu tím Slováky vystrkuje z NATO. Tragičtější je jeho způsob vidění, kdy zdrojem případné evropské války je pro něj Západ. Mezitím v Praze se sešel Prague Defence Summit, kde americký velvyslanec u NATO kritizuje Česko za nízké výdaje na obranu. Na akci vystoupil i český premiér Babiš, který konečně cosi řekl o hybridních hrozbách, ale v následném videu kritizuje rozpočet konference a jede svou pacifistickou notu. Ve Spojených státech zároveň prošly kongresem nejostřejší sankce proti Rusku ve snaze dostat ho k jednacímu stolu a Zelenský s Trumpem si domlouvají schůzku v New Yorku. Ve stejnou dobu v panelovém hotelu DUO v Praze zasedla konference hnutí Svatopluk, kde řečníci v čele s organizátoři tvrdí, že Střední Evropa by měla vystupovat soudržně a orientovat se na jiný civilizační okruh než je ten západní. Publicista Martin Vaculík tento přístup nazval kolaborantstvím a jeho definice zní. Každý je je kolaborant, který tvrdí, že Rusko se jen brání, že Rusko chce jen část Ukrajiny, nemá další zájmy v Evropě, řeči, že nemá cenu vzdorovat Rusku a že nutně potřebujeme ruskou ropu a plyn. Osobně říká: ignorujte tyhle lidi, protože přispívají k našemu příštímu otroctví.
SPECIÁL Matěj Schneider: Trump se bojí prohry ve volbách
Speciál s Matějem Schneiderem z podcastu RedNeck o předvolební Americe. Mimořádně jsme si domluvili okruhy, o kterých se chceme bavit, protože Matěj je pečlivka, ale nakonec to dopadlo jako vždycky a probrali …
Shownotes
Speciál s Matějem Schneiderem z podcastu RedNeck o předvolební Americe. Mimořádně jsme si domluvili okruhy, o kterých se chceme bavit, protože Matěj je pečlivka, ale nakonec to dopadlo jako vždycky a probrali jsme toho mnohem více a taky jsme na něco zapomněli.
Jak dopadnou listopadové volby? Shodli jsme se, že jsou tři možné scénáře. Co bude, pokud Demokraté ovládnou Kongres nebo aspoň jednu jeho komoru? Má šanci impeachment? Co byly největší chyby prvních dvou let vládnutí Trumpa a rozhodnou i tyto volby nakonec peněženky Američanů? Mají šanci Demokraté vůbec porazit Republikány, když jsou v personálním a politickém rozkladu? Proč tato generace Demokratů postrádá silné výrazné lídry a proč za to může Obama? A ještě několik dalších zajímavých témat.
Kecy a politika 283: Rozpad české bezpečnostní politiky
„Visegrádská čtyřka opět žije,“ prohlásil Robert Fico, jehož země tento rok předsedá seskupení V4. Příčinou jejího znovuzrození není obratná diplomacie předsedy strany SMER, ale politická změna v sousedním …
Shownotes
„Visegrádská čtyřka opět žije,“ prohlásil Robert Fico, jehož země tento rok předsedá seskupení V4. Příčinou jejího znovuzrození není obratná diplomacie předsedy strany SMER, ale politická změna v sousedním Maďarsku.
Skupina čtyř středoevropských zemí, reprezentující 65 milionů obyvatel, vždycky byla více či méně účinným regionálním blokem, který koordinoval společný postup před zasedáními Evropské rady. Po roce 2022 přestala V4 fungovat po ruské invazi na Ukrajinu kvůli nepřekonatelným rozporům Polska a Česka na jedné straně a proruského Maďarska na straně druhé. Po výměně ve funkci maďarského premiéra tedy přichází oživení.
Během setkání v Bratislavě se polský premiér vrátil k nedávné vlivové operaci, která měla rozeštvat Polsko a Českou republiku. Celá polská politická scéna tuto dezinformační akci, nejspíš ruské rozvědky, odmítla a česká strana se k tomu potichu přidala. Přitom Andrej Babiš ještě minulý týden obviňoval novináře ze Seznam Zpráv, že celou věc zveličili.
Jeho snaha celou věc vymlčet má původ v tom, že český premiér se bojí postavit reálným hrozbám, aby nepřišel o extrémní voliče. Kdyby se choval jako premiér sebevědomé země, musel by říct, že proti České republice se už dlouho vede hybridní válka, zahrnující také dezinformační akce. Kdyby si tuto otázku takto položil, musel by také ukázat prstem, odkud tato hrozba přichází. To by musel ustoupit od své zahraniční politiky „ani oblečená, ani nahá“.
Co by mu ovšem mělo vadit, je působení náměstka ministra obrany Víchy (SPD) v tomto resortu. Tento skutečný ministr obrany celou armádu demoralizuje a umenšuje naši spojeneckou pomoc ve vztahu k Ukrajině. I proto je tak důležité, aby premiér znovu obnovil jednání vysokých ústavních činitelů o zahraniční politice.
Veřejnost by se měla dozvědět, proč SPD podrývá akceschopnost Armády České republiky a z jakého důvodu jel Tomio Okamura v červenci do Číny a proč doteď nebyla veřejnost zpravena o výsledcích jeho cesty.
SPECIÁL Luděk Bednář: Německé volby - Nechte vládnout AfD!
Je to událost, o níž psala všechna světová média, přestože se odehrála v malé zemi Spolkové republiky Německo. V zemských volbách v Sasku-Anhaltsku (hlavní město Magdeburg) vyhrála protestní AfD (Alternativa …
Shownotes
Je to událost, o níž psala všechna světová média, přestože se odehrála v malé zemi Spolkové republiky Německo. V zemských volbách v Sasku-Anhaltsku (hlavní město Magdeburg) vyhrála protestní AfD (Alternativa pro Německo), která získala 44 procent hlasů. Znamená to zisk 39 mandátů, takže jí do absolutní většiny zbývají jen tři hlasy. Získá je v nějaké podobě od levicově konzervativní strany Sahry Wagenknechtové? To ukážou další dny.
O těchto a dalších věcech se bavíme s naším hostem, politickým analytikem Luďkem Bednářem. Volební zisk v jedné z menších německých zemí (2,2 milionu obyvatel z celkového počtu 83 milionů Němců) naznačuje, jak se může vyvíjet politika nejen v Německu.
Jedno je jisté: když strany hlavního proudu levice nebo pravice dlouhodobě opomíjejí palčivá témata, vždycky z toho těží antisystémové síly. Opakem mohou být vlády pravice a levice v Itálii a Dánsku. Jak vybere Německo tuhle zatáčku? Vtáhne AfD do hry, nebo ji nechá těžit z protestního potenciálu?
Německu se bolestně vrací rok 2015 a nezvládnutá migrace, která je dnes silně pociťována jako omyl. K nárůstu zájmu o tuto problematiku přispělo, že média a politici hlavního proudu se dlouhá léta tvářili, že Německo všechno zvládá. Na rozdíl od sousedního Rakouska také nikdo protestní AfD nevtáhl do vládní odpovědnosti, takže mohla vybrušovat svůj protestní potenciál, až se na spolkové úrovni stala druhou nejsilnější stranou (volby 2025) a v Sasku-Anhaltsku dnes politicky dominuje.
Neprožíváme dnes něco podobného i my v Česku s ANO a SPD? A vyústí to do systémových změn?
Kecy a politika 282: Macinka a Okamura – popcornoví politici
Při sledování české politiky má někdy člověk chuť si dát nohy na stůl, zapnout televizi a pozorovat to hemžení. Při obzvlášť výživných výkonech si k tomu ještě koupí několik kilo popcornu. Přesně to jsme v …
Shownotes
Při sledování české politiky má někdy člověk chuť si dát nohy na stůl, zapnout televizi a pozorovat to hemžení. Při obzvlášť výživných výkonech si k tomu ještě koupí několik kilo popcornu. Přesně to jsme v tomto díle podcastu Kecy a politika udělali. Mluvili jsme sice o vážných tématech, ale při komentování některých situací jsme si přece jenom museli nacpat břicho pečenou kukuřicí, abychom si aspoň na chvíli vytvořili iluzi, že je to špatný film, který odejde se závěrečnými titulky.
Amatérismus ministra zahraničí, který přijel na rozhovor s fiktivní osobou v kukle, která se vydávala za fiktivní osobu v kukle, je fakt skvělý výkon. Nechal se přitom ještě natočit a přivést do problémů vlastní ochranku, což je výkon hodný zkušeného mystifikátora.
To jiný popcornový politik, Tomio Okamura, byl nedávno na šestidenní oficiální návštěvě Číny a veřejnosti nesdělil, co tam vlastně dělal. Nesdělil to ovšem ani prezidentu republiky a předsedovi Senátu, kteří spoluvytvářejí zahraniční politiku státu. Vysvětlení by to chtělo už jenom proto, že za pár dní tam odjíždí na bezpečnostní konferenci ministr obrany Zůna. Kdo ho tam poslal a co tam bude dělat?
Otázky jsou důvodné už jenom proto, že před pár dny bezpečnostní výbor Sněmovny projednával čínskou kyberšpionáž v Česku. Minulý rok také česká vláda poprvé veřejně připsala kybernetický útok Číně, a to na síť Ministerstva zahraničních věcí. Akce, kterou prováděla hackerská skupina APT31 navázaná na čínské tajné služby, probíhala v letech 2022–2024 a rozkrýt nám tuto akci pomáhali zahraniční partneři. Loni také vláda poprvé zakázala čínskou investici do pozemní satelitní stanice.
Když se novináři ptají Okamury na smysl nedávné návštěvy, odpoví, že chce zpět zavést přímé letecké linky do Prahy a hlavně do Národního muzea přivést terakotovou armádu. Otázka zní: Proč dělat restart vztahů s Čínou? Jaký je český národní zájem mít nadstandardní vztahy se zemí, která v západním světě systematicky vykrádá duševní vlastnictví a je hlavním spojencem válčícího Ruska?
SPECIÁL Matěj Marek: Rusové jdou. Vypukne v Evropě válka?
O válce v Evropě se naposledy mluvilo před 45 lety. Tehdy se zostřil spor mezi Spojenými státy a bývalým Sovětským svazem a oba bloky začaly proti sobě v Evropě rozmisťovat rakety. Rusové už pár let předtím v …
Shownotes
O válce v Evropě se naposledy mluvilo před 45 lety. Tehdy se zostřil spor mezi Spojenými státy a bývalým Sovětským svazem a oba bloky začaly proti sobě v Evropě rozmisťovat rakety. Rusové už pár let předtím v zemích bývalého sovětského bloku nasadili novou generaci pozemních raket středního doletu SS-20 a země NATO odpověděly novými americkými raketami Pershing II. Tehdy vznikla reálná atmosféra, že válka v Evropě je možná. Prezidenti Reagan a Gorbačov v roce 1987 smlouvou INF tuto kategorii pozemních raket s doletem do 5 tisíc km odstranili.
Od té doby se Evropě úvahy o válce vyhýbaly. Až nyní. V posledních měsících se v západních médiích a analytických centrech stále více mluví o tom, že ukrajinská válka by mohla přejít do širšího válečného konfliktu. Někteří analytici soudí, že řada ruských provokací v evropských městech je vlastně příznakem této nevyhlášené války.
Do studia Kecy a politika jsme proto pozvali bezpečnostního analytika Matěje Marka, který prošel českou armádou, byl na stážích v Polsku a Izraeli a v posledních dvou letech strávil pět měsíců na Ukrajině, kde se pohyboval v rámci projektu Reportérky.cz.
To, co dnes úvahám o celém konfliktu chybí, je globální pohled. Jaký je charakter války? Jak se bude dál vyvíjet? Do jaké míry Rusy vyčerpává jejich chřadnoucí ekonomika a jak se to promítá do jejich snahy ukončit válku? Jaká je ukrajinská a ruská vize míru a protínají se vůbec někde? O těchto a dalších otázkách v nejnovějším speciálu.
Kecy a politika 281: Tajné služby ovládne Babiš
„Rok 2025 byl v bezpečnostní oblasti jeden z nejvážnějších od skončení druhé světové války,“ napsal ředitel BIS Koudelka v úvodu veřejné zprávy BIS o činnosti za rok 2025. Dodal, že Bezpečnostní informační …
Shownotes
„Rok 2025 byl v bezpečnostní oblasti jeden z nejvážnějších od skončení druhé světové války,“ napsal ředitel BIS Koudelka v úvodu veřejné zprávy BIS o činnosti za rok 2025. Dodal, že Bezpečnostní informační služba, tedy česká kontrarozvědka, se nejvíc zabývala případy, které se týkaly rozsáhlého hybridního působení Ruska na našem území.
S tímto tvrzením a dalšími stranami textu ostře kontrastují postoje české vlády. Příklad: v programovém prohlášení Babišovy vlády není zmínka o rizicích ze strany Ruska. Náměstkem ministra obrany je exposlanec Vícha (SPD), který by svými postoji mohl dělat spíš zástupce ruského náčelníka generálního štábu Gerasimova. No a nejlépe placenou poradkyní premiéra Babiše je paní Vachatová, která dlouhodobě veřejně vyjadřuje sympatie k Rusku v jeho konfliktu s Ukrajinou.
Co z tohoto rozporu vyplývá? Je, nebo není česká vláda proruská?
O české alternativní mediální scéně zpráva BIS říká, že většina této scény je domácí fenomén. To nevylučuje, že část z nich podléhá ruské dezinformační kampani, aniž by za to brala peníze. Jak tento mechanismus funguje, jsme si mohli udělat obrázek docela nedávno. Někdo zvenčí inspiroval českou dezinformační scénu sdělením, že hrozí vojenský konflikt mezi Českem a Polskem kvůli nevypořádaným nárokům Polska na 368 hektarů území.
Zatímco polská strana v čele s premiérem Tuskem zarazila tyto fámy hned v počátku, český premiér a ministr zahraničí celé dny mlčeli. V některých alternativních médiích přitom zuřil zápas „o českou hroudu“, někteří lidé na česko-polském území byli vyzýváni, aby prodali své domy atd.
A zase: není hřích, že Andrej Babiš vyhodil na Úřadu vlády lidi z odboru strategické komunikace. Je politická chyba, že zrušil odbor jako celek, takže nebyl o celé události s provokací vůči Polsku a Česku dostatečně informován.
V další části podcastu probíráme špionáž Číny na českém území a klientelismus ve státních firmách, o čemž se také zmiňuje ve své zprávě o činnosti BIS.
SPECIÁL Radek Bartoníček: Babiš byl agresivní vždycky
Speciál se zuřivým politickým reportérem Radkem Bartoníčkem. Mluvili jsme o úpadku české žurnalistiky a o tom, co ho způsobilo. Radek do toho samozřejmě vstupoval se svou typickou směsicí moravského faráře a …
Shownotes
Speciál se zuřivým politickým reportérem Radkem Bartoníčkem. Mluvili jsme o úpadku české žurnalistiky a o tom, co ho způsobilo. Radek do toho samozřejmě vstupoval se svou typickou směsicí moravského faráře a hipíka a přál si, aby se všichni měli rádi. Nakonec ale připustil, že Andrej Babiš byl na novináře agresivní vždycky. Přišel v tričku Avengers.cz nebo co to bylo a pak už jsme přes hodinu a půl probírali, jaká je jeho definice dobré žurnalistiky, zatímco já jsem mu do toho házel vidle. Došlo i na jeho drby o vládě a opozici, pomluvili jsme Babiše, Fialu i Stanjuru, pochválili Alenku a nakonec i sami sebe. A protáhli jsme to na mimořádnou délku.
Kecy a politika 280: Měl by Petr Pavel mlčet?
Tuto epizodu koncipujeme formou otázek a odpovědí, které nám zaslali naši předplatitelé. Jedna z otázek zněla, proč nejsme sebevědomým lídrem střední Evropy a proč, když naše politické reprezentace dělají …
Shownotes
Tuto epizodu koncipujeme formou otázek a odpovědí, které nám zaslali naši předplatitelé. Jedna z otázek zněla, proč nejsme sebevědomým lídrem střední Evropy a proč, když naše politické reprezentace dělají zahraniční politiku, jsou hodně při zemi – buď konformně přitakáváme většině, nebo si tiše cosi mrmláme v koutě.
Po pokusech Fialovy vlády dělat aktivnější politiku ve vztahu k Ukrajině (např. česká muniční iniciativa), do níž jsme zapojili řadu západních států, už jsme zase v poloze zmatečného těkání a nesmyslných výroků. Česko od roku 2004 (vstup do EU) nemůže najít sjednocující národní zájem, který by spojil různé části politického spektra.
Hodně to také vychází z národní mentality. Pořád se sami definujeme jako malý stát, přičemž podle počtu obyvatel (11 milionů) jsme devátí z 27 států Evropské unie. Když někomu v Česku řeknete, že jsme větší než všechny skandinávské státy nebo že hrubý domácí produkt na hlavu je na úrovni řady západních států, nevěřícně kroutí hlavou.
Za 30 let Česká republika zažila obrovský vzestup, který si většina národa nedokáže užít a mentálně žije v realitě „spálené země“, jak v jedné předvolební debatě nazval Česko Miloš Zeman. Přitom jsme mimořádně bezpečná země s rozsáhlým sociálním zabezpečením, která dobře absorbuje cizince na svém území. Ti se vesměs chtějí asimilovat a nevnucují nám své hodnoty. Tahle sociální soudržnost a vnitřní bezpečnost jsou něčím, co je dnes ve většině západních demokracií narušeno.
Namísto toho se jedna část politického světa, paradoxně ta, která je zrovna u moci, snaží popisovat Česko jako zbídačenou zemi, kterou teprve oni musí vyvést z bludného kruhu. Tohle bahnění se v pocitech porážky a nezdaru je pro rozvoj země stejně brzdícím momentem jako nesmyslné regulace a přepjatá byrokracie.
Kdyby čas od času prezident republiky neřekl o Česku něco pozitivního, musel by si zahraniční pozorovatel myslet, že jsme země v rozvalu.
SPECIÁL Marek Bartoš: Umělá inteligence je naše UFO
„Každodenně žiju s umělou inteligencí. Je to můj asistent i parťák. Říkám mu Skippy a namodeloval jsem si ho tak, aby mi pomáhal v podnikání i životě,“ říká popularizátor umělé inteligence Marek Bartoš …
Shownotes
„Každodenně žiju s umělou inteligencí. Je to můj asistent i parťák. Říkám mu Skippy a namodeloval jsem si ho tak, aby mi pomáhal v podnikání i životě,“ říká popularizátor umělé inteligence Marek Bartoš. Nejdříve s ním procházíme jeho život a úkoly, které za něj Skippy plní – od komunikace s úřady a ministerstvy až po placení faktur do výše padesáti tisíc korun. Skončíme takto všichni, nebo jde o anomálii?
V další části se věnujeme tomu, k jakým názorovým směrům inklinují různé jazykové modely – od ChatGPT přes Perplexity až po Google Gemini. Jak napsal vědec AI Snoswell: „Neexistuje nic jako nezaujatá AI – existuje pouze AI, jejíž zaujatost můžeme vidět s různou mírou jasnosti.“ Otázkou také zůstává, kdo nastolí ve vztahu k umělé inteligenci na politické úrovni otázku autorských práv a duševního vlastnictví obecně. Když farmář krmí dobytek, musí platit za seno, pokud ho sám neprodukuje. Tady je AI krmena informacemi, které vytvořil někdo jiný. Je to normální?
Velkou debatou dneška také je, jestli Evropa – na rozdíl od Číny a USA – nezaspala s rozvojem AI. Podnikatel Dejčmar si myslí, že časem se z AI stane komodita a Evropa nakonec „vyhraje“ tím, že zcela zaspala a neutrácela. Mnoho investorů z minulosti, kteří vsadili na železnice, telekomunikace a aerolinky, nakonec v první fázi nebylo schopno své investice přeměnit v peníze. Nakonec vyhráli ti, kdo byli schopni tyto věci zpeněžit. Problém totiž je, že nikdo z velkých amerických investorů zatím neví, jak AI monetizovat.
V rozhovoru se také dotýkáme vyššího stupně AI (AGI, ASI). Marek Bartoš tvrdí, že umělá inteligence dneška je vlastně tím, co jsme si kdysi představovali pod pojmem UFO. Je to nová entita, která dříve nebo později člověka přeroste, a důležité bude s ní navázat vztah založený na určitých pravidlech. Budou vycházet z románů I. Asimova? Možná.
Kecy a politika 279: Babišův únos státu
Zadlužování na zapřenou a přijímání zákonů na zapřenou – to jsou dva trendy, které rozebíráme v podcastu Kecy a politika. Koncem července prezident Pavel vetoval zákony, které mění metodiku sestavování státního …
Shownotes
Zadlužování na zapřenou a přijímání zákonů na zapřenou – to jsou dva trendy, které rozebíráme v podcastu Kecy a politika. Koncem července prezident Pavel vetoval zákony, které mění metodiku sestavování státního rozpočtu. Na jeho krok reagovalo dvacet předních ekonomů, vyzývajících poslance, aby odhlédli od politických preferencí a zabývali se věcnou podstatou prezidentových výhrad.
Oni sami vidí tři: jednak ministryně financí Schillerová zavádí tzv. únikové doložky, díky nimž se většina infrastrukturních investic nepočítá do deficitu státního rozpočtu. Vláda chce rovněž o tři roky (do roku 2036) prodloužit výjimku nezapočítávat obranné výdaje nad 2 procenta HDP do státního dluhu. Nejkontroverznější je návrh, který by umožňoval zvýšit deficit státního rozpočtu až o 240 miliard korun v případě zhoršené bezpečnostní situace, aniž by se k tomu musela vyjádřit Poslanecká sněmovna.
Tohle obrovské zadlužování je ideově vysvětlováno tím, že díky vysokým investicím nadstandardně poroste ekonomika a z výnosů se zaplatí dluhy. Nicméně žádná prognóza – od ČNB po Národní rozpočtovou radu – nepredikuje, že by česká ekonomika mohla růst více než o 3 procenta HDP ročně. Budeme tak nejspíš svědky zlomu ve vývoji polistopadové rozpočtové politiky. To už není jenom strašení, to je reálný zvrat na poli hospodářské politiky směrem k dramatickému zadlužení státu.
S tím souvisí způsob, jak poslanecká většina produkuje „fofrzákony“ a obchází parlamentní procedury. Možnost kontroly kvality zákonů je tak výrazně nižší. Tento trend vyvrcholil minulou středu, kdy Radek Vondráček odmítl na zasedání senátního výboru říct, kdo vlastně psal zákon o státních zaměstnancích, který měl v Senátu obhajovat. Na otázku, kdo je tvůrce, odpověděl, že to nemůže říct, protože to autorovi slíbil.
Napadá: a autor je kdo? Někdo z mafie nebo spřízněný lobbista? Z přijímání zákonů se stala parodie na veřejnou kontrolu, což byla dosud vždycky základní věc parlamentní demokracie. A co přijde zítra?
SPECIÁL Lukáš Trojan: Vláda může přijímat zákony rychle nebo kvalitně
Speciál s Lukášem Trojanem, místopředsedou České advokátní komory, o tom, že zákony se dají přijímat rychle, nebo dobře. Jak vláda redukuje legislativní proces, který u nás funguje desítky let, a jaký vliv to …
Shownotes
Speciál s Lukášem Trojanem, místopředsedou České advokátní komory, o tom, že zákony se dají přijímat rychle, nebo dobře. Jak vláda redukuje legislativní proces, který u nás funguje desítky let, a jaký vliv to má na kvalitu zákonů. O tom, jak si vláda místo kvalitní přípravy vybrala zkratku a jaký vliv to má na přijaté zákony. Co přesně je připomínkové řízení, kdo se ho účastní a proč má takový vliv na kvalitu přijímané legislativy. V co se může změnit systém, když vláda ignoruje odbornou veřejnost a zároveň mění svůj jednací řád, který ještě více omezí kontrolní mechanismy, koncentruje rozhodování do rukou premiéra a odebere vládě pravomoc rozhodovat jako sbor. Vedle toho jsme se v závěru neplánovaně bavili o pronikání AI do práce advokátů a o tom, jak to funguje.
Kecy a politika 278: Ovládne Babiš Senát?
Za dva měsíce vypuknou senátní a komunální volby. Andrej Babiš kandiduje v 25 ze 27 obvodů a má slušnou šanci se ve všech případech dostat do druhého kola. Jak tam uspěje?ANO pro tyto volby zvolilo strategii …
Shownotes
Za dva měsíce vypuknou senátní a komunální volby. Andrej Babiš kandiduje v 25 ze 27 obvodů a má slušnou šanci se ve všech případech dostat do druhého kola. Jak tam uspěje?
ANO pro tyto volby zvolilo strategii jít samo, bez dohod s vládními partnery z SPD a Motoristy, kteří nekandidují vůbec. Naopak sněmovní opozice zvolila cestu dohod. Příklad: ODS postaví 14 vlastních kandidátů, ve třech případech nominuje někoho společně s dalšími stranami a v deseti obvodech podpoří jiné opoziční kandidáty. Jaká strategie se ukáže účinnější?
Andrej Babiš si může dovolit jít sám, protože sjednotil voličský tábor bývalé sociální demokracie a komunistů. Nejspíš spoléhá, že ho ve druhém kole podpoří vládní SPD, která postavila svého kandidáta v 21 obvodech. Uvidíme.
Roztříštěná opozice zase musí kooperovat navzájem. Nakonec může rozhodnout faktor, který byl důležitý v nedávných sněmovních volbách. Stručně řečeno, zjeví se dlouholetí nevoliči, které něco zvedne ze židlí a přiměje jít k volbám?
Podobné to bude v komunálních volbách. Podle některých politologů je český volič natolik zkušený, že už nevolí značku, ale vybírá si jednotlivé kandidáty. Existuje jedna výjimka v podobě hnutí ANO. Tam je tvrdé jádro hodně velké a prostě se volí Babiš, i když jsou na kandidátkách jednak úplně jiní, ale zároveň neznámí lidé. Je to tak – pro skalní voliče ANO je hlasování pro Babiše věcí až náboženské víry.
Bude to fungovat i tentokrát? A připomínají Babišova nedělní videa černou magii?
SPECIÁL Lenka Klicperová: Rusové postupují, nelžeme si!
Hostem speciálu je spolupracovnice našeho podcastu, reportérka Lenka Klicperová z portálu Reporterky.cz. Na úvod se vracíme k migrační krizi ve španělské Ceutě a pokoušíme se odhalit její příčiny. Jaký vliv na …
Shownotes
Hostem speciálu je spolupracovnice našeho podcastu, reportérka Lenka Klicperová z portálu Reporterky.cz. Na úvod se vracíme k migrační krizi ve španělské Ceutě a pokoušíme se odhalit její příčiny. Jaký vliv na to mělo nevyjasněné postavení Západní Sahary, kterou od roku 1975 ovládá Maroko, ale řada okolních států ji dosud neuznala? Stávají se lidé toužící po životě v Evropě nástrojem diktátorů, kteří s nimi manipulují podle svých zájmů? Jaký je rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem? A co se odehrálo v předvečer migrační krize na sociálních sítích?
V další části reportérka Klicperová realisticky popisuje situaci na frontě mezi Ukrajinou a Ruskem. Na jedné straně se Ukrajině podařilo válku rozšířit do týlu nepřítele, a tím ji pro Rusko obrovsky prodražit. Na straně druhé většina českých médií nepopisuje střízlivě situaci na Donbasu. Podle Klicperové v řádu týdnů nejspíš padne do ruských rukou ikonické město Slavjansk a Rusové brzy ovládnou území, které protiprávně už dnes přičlenili ke svému státu, aniž by ho vojensky ovládli.
A co bude dál? Jak se do ukrajinské taktiky promítne fakt, že v čele armády stanul třiačtyřicetiletý hrdina války proti Rusku, generál Drapatyj? Mohou Ukrajinci něčím nahradit americké střely Patriot, kterých se jim při obraně území před ruskými drony tragicky nedostává?
Kecy a politika 277: Vláda proti ose zla
Ministr kultury nedávno v soukromém rozhovoru prohodil, že vláda bojuje proti ose zla. Má k ní údajně patřit trojice Hrad, STAN a média. V posledním podcastu Kecy a politika rozebíráme, proč ministři tak …
Shownotes
Ministr kultury nedávno v soukromém rozhovoru prohodil, že vláda bojuje proti ose zla. Má k ní údajně patřit trojice Hrad, STAN a média. V posledním podcastu Kecy a politika rozebíráme, proč ministři tak vyhrocují útoky na prezidenta republiky. Je to samozřejmě motivováno prezidentskými volbami, které proběhnou v lednu 2028. Babiš a spol. prostě „čistí“ svoje voličské řady a snaží se je semknout pod prapor „antipavlismu“.
Malá statistika: v předchozích volbách hlavy státu volilo ve druhém kole Petra Pavla 15 procent voličů ANO, 22 procent voličů SPD a 60 procent voličů Motoristů. Smyslem téhle kampaně je „depavloidizovat“ svou voličskou základnu a zničit image prezidenta jako příznivce opozice.
Podobné je to s hnutím STAN, které je politickou entitou druhé volby, a čas od času malá část jeho voličů migruje k ANO a naopak. No a nakonec jsou tu média. Část vládních politiků si v posledních letech natolik zvykla na kooperativní rozhovory a příspěvky v digitálních médiích, že se snaží tyto nové standardy přenést i do veřejnoprávních médií. Když se vzpouzejí a dělají svou práci, jsou předmětem skandalizace a útoků.
Vyvrcholilo to minulý týden, když ministr zahraničí Macinka nepustil na ministerskou tiskovou konferenci novinářku Deníku N. Vytváří to nerovný přístup k informacím, které jsou z povahy věci, pokud se odehrávají ve sféře vysoké politiky, veřejné.
Platí to, co nedávno na sítích napsal expremiér Mirek Topolánek: „Měl jsem s novináři problém. Stáli u spousty mých trablů, ať už jsem si je způsobil sám, nebo si je vymysleli. Štvali mě. Nikdy, opakuji, nikdy jsem je neselektoval. … Nemám rád Zdíšu, ale nikdy bych jí nebral právo mě srát.“
Hier stehen die neuesten 40 von 498 Folgen. Ältere Folgen findest du im Feed des Podcasts.
Ähnliche Podcasts
Mehr Nachrichten-Podcasts
Ist das dein Podcast?
Bestätige es mit einem Eintrag in deinem Feed: Du bekommst hier einen Code, trägst ihn als podcast:txt in den Kanal deines Feeds ein, und wir prüfen ihn. Danach steht dein Podcast als „verifiziert“ bei SoundNode.