Podcast pro soudobé dějiny
- Folgen
- 41
- Erscheint
- monatlich
- Letzte Folge
- 11. Nov. 2026
Über den Podcast
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., spustil 10. května 2023 nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přibližuje posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplňuje tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.
Folgen 41
Zbraně za bavlnu. Československá stopa v suezské krizi
Proč Československo nejprve vyzbrojovalo Izrael a o několik let později jeho egyptského protivníka? Jakou roli sehrály československé zbraně v suezské krizi roku 1956? Historička Eva Taterová v rozhovoru se …
Shownotes
Proč Československo nejprve vyzbrojovalo Izrael a o několik let později jeho egyptského protivníka? Jakou roli sehrály československé zbraně v suezské krizi roku 1956? Historička Eva Taterová v rozhovoru se Štěpánem Svobodou odhaluje zákulisí zbrojní dohody s Egyptem, zájmy Sovětského svazu i osudy československých vojenských expertů na Blízkém východě.
Moderace a edit: Štěpán Svoboda // Mastering: Marie Kukač
Témata:
00:00 Úvod: Československo a suezská krize
01:51 Proč Československo přešlo od Izraele k Egyptu?
02:33 Gamal Násir a jeho ambice na Blízkém východě
04:55 Proč Sovětský svaz podpořil Egypt?
07:28 Zákulisí československo-egyptské zbrojní dohody
11:38 Jak velký byl obchod se zbraněmi?
13:49 Egyptská bavlna jako platidlo za zbraně
14:35 Českoslovenští vojenští experti v Egyptě
19:45 Znárodnění Suezského průplavu
22:35 Proč Izrael, Británie a Francie zaútočily?
25:01 Násirova vojenská porážka
26:45 Jak obstály československé zbraně?
29:09 Evakuace Čechoslováků z Egypta
31:06 Československá nabídka mírové mise
32:00 Proč Egypt politicky zvítězil?
35:40 Americký tlak na Británii a Francii
37:23 Československo-egyptské vztahy po krizi
41:27 Jak Egypt vnímal československou podporu Izraele?Jak válka proměnila KSČ? Od ilegální strany k politické moci
Jak se z pronásledované a rozdělené komunistické strany stala jedna z hlavních politických sil poválečného Československa? Historici Jakub Vrba a Marián Lóži v rozhovoru se Štěpánem Svobodou přibližují osudy …
Shownotes
Jak se z pronásledované a rozdělené komunistické strany stala jedna z hlavních politických sil poválečného Československa? Historici Jakub Vrba a Marián Lóži v rozhovoru se Štěpánem Svobodou přibližují osudy československých komunistů během druhé světové války. Jak reagovali na pakt Molotov–Ribbentrop? Nakolik jejich politiku určovala Moskva? A jak válka proměnila jejich vztah k československému státu, národu a Sovětskému svazu?
Moderace a edit: Štěpán Svoboda // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
01:20: KSČ za první republiky
04:15: Mnichov a ilegalita
08:05: Pakt Molotov–Ribbentrop
11:40: Rozdělení komunisté
15:15: Řízení KSČ z Moskvy
18:33: Obrat v roce 1941
23:17: Slovanské Československo
28:45: Beneš a Stalin
32:00: Odboj a nacistické represe
35:30: Cesta k moci
39:45: Sudetští Němci a konec války
42:53: Nové dějiny KSČEnvironmentální dějiny ve výuce
Průmyslový rozvoj 19. století přinesl zásadní obrat ve vztahu lidí k přírodě. Rostoucí spotřeba surovin a zásahy do krajiny postupně vedly k problémům, které řešíme dodnes. Environmentální dějiny pomáhají …
Shownotes
Průmyslový rozvoj 19. století přinesl zásadní obrat ve vztahu lidí k přírodě. Rostoucí spotřeba surovin a zásahy do krajiny postupně vedly k problémům, které řešíme dodnes. Environmentální dějiny pomáhají hledat kořeny dnešní klimatické krize v minulosti a zároveň otevírají otázku, jak o vztahu lidí k přírodě učit. V epizodě se bavíme o jejich místě ve výuce a také o tom, jak nezůstat jen u katastrof a obav z budoucnosti. Hosty jsou učitelé Markéta Filla ze Základní školy Poznávání v Praze a Matěj Andrýs ze Základní školy 5. května v Liberci a historik Roman Holec z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.
Moderace a edit: Štěpán Svoboda // Mastering: Šimon Kukač
Velké dějiny malého města. Život na periferii ve 20. století
Velké dějiny se neodehrávají jen v centrech politické moci. Mikrohistorie ukazuje, jak zásadní historické zvraty prožívali obyčejní lidé na periferii státu. Co nám příběh mnohojazyčného Nižného Medzeva a …
Shownotes
Velké dějiny se neodehrávají jen v centrech politické moci. Mikrohistorie ukazuje, jak zásadní historické zvraty prožívali obyčejní lidé na periferii státu. Co nám příběh mnohojazyčného Nižného Medzeva a učitele Oldřicha Taufera prozradí o loajalitě, soužití i proměnách každodenního života ve 20. století? Hostkou epizody je historička Tereza Juhászová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Štěpán Svoboda // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:29: Učitel Oldřich Taufer a šíření slovanského jazyka na Slovensku po vzniku ČSR
03:03: Mnohonárodnostní Nižný Medzev (území bývalého Uherského království)
04:50: Vznik Československa očima mnohonárodnostních území
07:03: Taufer a propagace Československa
12:16: Taufer a jeho loajalita k jeho “úkolu“
15:05: Učebnicová aféra a makropolitický vývoj
19:40: Taufer a jeho propuštění po vzniku Slovenského štátu
23:54: Taufer, poválečný návrat na Slovensko a křivdy
28:15: Nižný Medzev za komunismu – makropolitické zvraty na periferii
31:38: Taufer po převratu
34:18: Výzkum, práce s archivy, vzpomínky pamětníků
Ostrava: Město po šichtě
Ostrava už dávno není jen městem dolů a hutí. Vedle průmyslového dědictví ji dnes tvoří také univerzity, hudební festivaly a rozsáhlá proměna veřejného prostoru. Jak se proměňuje identita Ostravy? Co spojuje …
Shownotes
Ostrava už dávno není jen městem dolů a hutí. Vedle průmyslového dědictví ji dnes tvoří také univerzity, hudební festivaly a rozsáhlá proměna veřejného prostoru. Jak se proměňuje identita Ostravy? Co spojuje generaci bývalých horníků s dnešními mladými lidmi? A zůstává tvrdá práce stále jednou z nejdůležitějších hodnot regionu? O tom se budeme bavit s hostkami z Ostravské univerzity historičkou Andreou Pokludovou a socioložkou Nikol Horákovou Hirschlerovou.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:39: Jaká je dnešní Ostrava?
6:26: Výzvy současné Ostravy
9:02: Vzestup poválečné Ostravy
13:48: Horníci, dřina a komunismus
25:31: Útlum těžby po roce 1989
32:48: Jak se horníci vyrovnali se změnami?
39:08: Vytratí se tvrdá práce z regionu?
48:18: Outro
Queer touha a holokaust
Queer historie holokaustu dlouho zůstávala bílým místem historického výzkumu. Často proto, že byla z paměti i archivů vědomě i nevědomě vytěsňována. Kniha "Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust" …
Shownotes
Queer historie holokaustu dlouho zůstávala bílým místem historického výzkumu. Často proto, že byla z paměti i archivů vědomě i nevědomě vytěsňována. Kniha "Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust" historičky Anny Hájkové se to snaží změnit. V této epizodě se budeme věnovat tomu, proč queer zkušenost přeživších holokaustu byla tak dlouho skrytá a proč je důležité se jí věnovat.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Mezi solidaritou a zklamáním: Česko v době covidové a postcovidové
Letos je to šest let od vypuknutí pandemie covidu-19 v Česku. Události, která během krátké doby zásadně proměnila společnost i každodenní život. Tehdy se mluvilo o zásadní civilizační změně, vzápětí ji ale …
Shownotes
Letos je to šest let od vypuknutí pandemie covidu-19 v Česku. Události, která během krátké doby zásadně proměnila společnost i každodenní život. Tehdy se mluvilo o zásadní civilizační změně, vzápětí ji ale překryly jiné události, například válka na Ukrajině. Tématu se věnuje nová kniha Mezi solidaritou a zklamáním, která zachycuje, jak pandemií prožívala česká společnost a co po ní zůstalo, mými hosty jsou spoluautoři publikace - historik Přemysl Houda z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a sociolog Matouš Pilnáček ze Sociologického ústavu AV ČR. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:44: Proč pandemie covidu-19 „ze dne na den“ zmizela z veřejného prostoru
11:19: Proměna vnímání protiepidemických opatření
16:26: Pokles důvěry v instituce
18:17: Pandemie jako živná půda pro dezinformace
26:18: Polarizace společnosti
35:55: Co si odnést z pandemie
39:01: Outro
Život po Stalinovi
Smrt Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1953 znamenala konec jedné éry. Československo však čekalo období postupných a často nenápadných změn. Jak se žilo lidem na přelomu 50. a 60. let v době takzvaného …
Shownotes
Smrt Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1953 znamenala konec jedné éry. Československo však čekalo období postupných a často nenápadných změn. Jak se žilo lidem na přelomu 50. a 60. let v době takzvaného poststalinismu? A jak se naučili v režimu fungovat? Hosty epizody jsou historici z Akademie věd ČR, Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny a Jan Mervart z Filosofického ústavu.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:32: Československo po smrti Stalina
02:09: Neudržitelnost stalinismu
05:57: Kolektivní vedení a konec kultu osobnosti
11:43: Změna režimu a dopady na běžný život
15:50: Adaptace na režim
29:07: Proč lidé neprotestovali?
35:37: Socialismus jako danost
43:51: Mýtus 60. let
51:41: Outro
Komu patří veřejný prostor a kdo ho ovládá?
Jak se dnes žije ve městě? Kdo má ve veřejném prostoru místo a kdo z něj naopak mizí? A kdo vlastně rozhoduje o tom, jak bude město vypadat? Tato epizoda se věnuje proměnám veřejného prostoru v Praze. Hosty …
Shownotes
Jak se dnes žije ve městě? Kdo má ve veřejném prostoru místo a kdo z něj naopak mizí? A kdo vlastně rozhoduje o tom, jak bude město vypadat? Tato epizoda se věnuje proměnám veřejného prostoru v Praze. Hosty jsou socioložka Andrea Průchová Hrůzová a sociolog Václav Orcígr z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:37: Projekt Urbanita02:52: Co je veřejný prostor06:53: Jaké je ideální město?11:05: Je veřejný prostor v Praze „veřejný“? Veřejné umění a komodifikace Národní třídy16:09: Stává se z Prahy skanzen?19:43: Privatizace veřejného prostoru pro roce 198924:06: Vliv obyvatel na podobu veřejného prostoru28:10: Kdo je z veřejného prostoru vytlačovaný38:03: Outro
Měď, kaučuk, lithium: Boj o africké suroviny
Afrika opět stojí v centru světové pozornosti, a to kvůli surovinám nezbytným pro moderní technologie. Kobalt, měď nebo lithium jsou klíčové pro baterie, elektromobily i obnovitelné zdroje. Zájem o africké …
Shownotes
Afrika opět stojí v centru světové pozornosti, a to kvůli surovinám nezbytným pro moderní technologie. Kobalt, měď nebo lithium jsou klíčové pro baterie, elektromobily i obnovitelné zdroje. Zájem o africké zdroje ale není novinkou 21. století. Trvá už víc než sto let, mění se jen způsoby a hráči, kteří o vliv soupeří. Tomu se věnuje tato epizoda podcastu pro Soudobé dějiny s historiky Peterem Švíkem z Vídeňské univerzity a Janem Kourou z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:44: 19. století - měď, kaučuk a počátky kolonialismu v Kongu
04:19: Vykořisťování dětí
05:46: Uran z belgického Konga a jeho role během druhé světové války a studené války
09:10: Kdo má vliv v dnešním Kongu
12:16: Začátky čínského vlivu na africkém kontinentu
14:19: Východní blok a Československo v Africe
19:23: Vliv Ruska
22:22: Angažmá Číny - byznys, porušování lidských práv, neudržitelnost
28:03: Tlak západních zemí na demokratizaci
31:14: Nabízí EU Africe udržitelnou alternativu?Hlas politických vězňů
Političtí vězni z padesátých let se po svém propuštění ocitli ve společnosti, ve které nesměli o letech věznění mluvit. Po amnestii tak následovaly roky ticha, během kterých své traumatické zkušenosti sdíleli …
Shownotes
Političtí vězni z padesátých let se po svém propuštění ocitli ve společnosti, ve které nesměli o letech věznění mluvit. Po amnestii tak následovaly roky ticha, během kterých své traumatické zkušenosti sdíleli hlavně mezi sebou. Když se ovšem v roce 1989 otevřela veřejná diskuze, objevily se různé pohledy na to, co znamená spravedlnost a kdo má nárok na označení „politický vězeň“. A právě na tyto rozdílné perspektivy se zaměřuje 31. díl epizody Podcastu pro Soudobé dějiny s historičkou Klárou Pinerovou z ÚSD AV ČR a historikem Michalem Loučem z VHÚ.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Válka ševců
Přes zákopy první světové války až po dnešní výrobu v Asii. Jak se za posledních sto let změnila výroba obuvi? A je dnes udržitelnější? Spolu s historiky Martin Jemelkou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a …
Shownotes
Přes zákopy první světové války až po dnešní výrobu v Asii. Jak se za posledních sto let změnila výroba obuvi? A je dnes udržitelnější? Spolu s historiky Martin Jemelkou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Ondřejem Ševečkem (Filosofický ústav AV ČR) se bavíme o tom, proč se dřív boty opravovaly a dědily, zatímco dnes často končí na skládkách — a co to říká o společnosti, která je nosí.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro
00:42: České země jako obuvnická velmoc
03:08: Úspěch Tomáše Bati
05:51: Jak obuvnictví proměnila první a druhá světová válka12:37: Obuvnictví za socialismu
14:58: Zánik skutečské firmy Botas a celosvětový trend
23:06: Kdo vyrábí boty pro armády?
28:10: Udržitelnost současného obuvnictví
35:06: Konkurenceschopnost udržitelného obuvnictví
40:40: Outro
Moc předmětů. Když věci vyprávějí dějiny
Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen …
Shownotes
Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen uchovávají paměť, ale také odhalují nerovnosti, genderové role nebo ekologické dopady. Řeč přijde na to, proč muzea stojí na křižovatce mezi hmotným a digitálním světem, jaké příběhy skrývají boty Marie Riegrové-Palacké a proč si věci zaslouží stejnou pozornost jako texty a „velké“ dějiny.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Helsinský proces a role československého exilu
Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy …
Shownotes
Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly.
Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu sehrával československý exil, jak rozličně pojímal lidská práva a jak podporoval domácí opozici.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro
00:52: Čím byl závěrečný akt Helsinek zlomový
04:29: Reakce československého státu
07:06: Zástupci československého exilu
13:38: Přístup české a slovenské části exilu k lidským právům
15:25: Role československého exilu a disentu v dodržování Helsinek
18:01: Reakce Západu na československé snahy
20:32: Následné schůze KBSE
25:01: Československý exil v mezinárodním srovnání
30:15: Outro
Pražské jaro: Když strana chtěla změnu
Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a …
Shownotes
Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro
00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let
02:39: Šikova ekonomická reforma
04:06: Začátky transformace komunistické strany
7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem
9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty
11:32: Dubčekova kritika (Novotného)
17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček
19:06: Akční program a vedoucí úloha strany
23:16: Zrušení cenzury, společenské změny
33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy
39:36: Šlo invazi předejít?
40:45: Outro
Demokracie ve stavu ohrožení – Loewensteinova teorie militantní demokracie
Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z …
Shownotes
Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezování práv za nutnou obranu demokratického státu, proč ho fascinovalo meziválečné Československo, a jak se tento koncept promítá do současnosti.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata
00:00: Intro
00:38: Definice a vznik teorie militantní demokracie
06:13: Reakce na fašismus a rizika teorie
10:44: Inspirace předválečným Československem
13:46: Teorie v poválečném Německu
20:36: Současné příklady
22:37: Loewensteinova teorie v ústavním pořádku České republiky
31:52: Outro
Evropa po druhé světové válce: Kontinent v pohybu
Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění …
Shownotes
Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění a integraci mluví historička Jana Paseková Kasíková a historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro
00:46: Organizace návratů po druhé světové válce
10:07: Repatriace "poněmčených" dětí
15:02: Přijetí navrátilců
21:38: Pomoc pro repatrianty a jejich integrace
29:47: Podobnosti migrace po druhé světové válce s migrací po válce na Ukrajině
34:18: Outro
Když zmizí továrna
Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a …
Shownotes
Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a novinářem Danielem Novákem ze Seznam Zpráv zaměřujeme na to, co je deindustrializace, jak se průmysl proměňoval v minulosti a v jaké kondici je dnes.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata
00:00: Intro
01:01: Pojem deindustrializace
02:38: Deindustrializace v minulosti
04:13: Deindustrializace v Ostravě – huť Liberty
08:09: Příčiny deindustrializace
13:29: Přístup k deindustrializaci ve státech EU
18:44: Negativní případy české deindustrializace
20:36: Továrny v Československu za socialismu a jejich společenská role
24:12: Význam státu v deindustrializaci
28:42: Má Česko budoucnost postavenou na průmyslu?
38:58: Outro
Historie 2.0
Digitální svět výrazně proměňuje naše vnímání historie. Jak sociální sítě ovlivňují historické povědomí? Proč popularita historických videí neznamená vždy pochopení širších souvislostí? A jak rozpoznat …
Shownotes
Digitální svět výrazně proměňuje naše vnímání historie. Jak sociální sítě ovlivňují historické povědomí? Proč popularita historických videí neznamená vždy pochopení širších souvislostí? A jak rozpoznat manipulaci s historickými fakty na internetu?
O tom v podcastu diskutují ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a socioložka médií Irena Reifová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Hostky také proberou, jak digitální média fragmentují kolektivní paměť a jakou roli by měli historici a historičky v tomto novém prostoru zastávat.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.
Témata:
00:00: Intro
00:41: Historické podcasty, videa, tiktoky
06:21: Jak popularizovat dějiny?
08:24: Sociální sítě a kolektivní paměť
13:51: Proměna práce historiků a historiček
17:08: Digitalizovaný Archiv bezpečnostních složek
20:17: Manipulace s dějinami na sociálních sítích
23:54: Jak poznat manipulaci?
27:37: Role historiků a historiček
29:06: Outro
Cesta KSČ: Z radikální strany k vítězství ve volbách 1946
Zaostřeno na dějiny KSČ: Jak vznikala a koho se snažila na svém začátku oslovit? Jak z radikální revoluční strany došla až k vítězství ve volbách v roce 1946? Hosty epizody jsou odborníci, kteří se historii …
Shownotes
Zaostřeno na dějiny KSČ: Jak vznikala a koho se snažila na svém začátku oslovit? Jak z radikální revoluční strany došla až k vítězství ve volbách v roce 1946? Hosty epizody jsou odborníci, kteří se historii Komunistické strany Československa dlouhodobě věnují: Jakub Rákosník, historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK a spoluautor knižních novinek, které přináší ucelený pohled na toto téma a Jiří Kocian, historik z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.
Témata:
00:00: Intro
00:50: Výzkum dějin KSČ
07:34: Stranické dělení ve 20. letech 20. století
10:02: Program KSČ za první republiky (1918–1938)
12:20: Bolševizace KSČ
21:51: Změna programové politiky po druhé světové válce
32:25: Nekomunistické strany a jejich “apatie”?
36:01: Outro
Queer život pod dohledem: LGBTQ+ lidé za socialismu
Tato epizoda se zaměřuje na příběhy queer lidí, kteří byli donuceni k neviditelnosti. S historiky Pavlem Himlem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Jaromírem Mrňkou z Německého historického ústavu …
Shownotes
Tato epizoda se zaměřuje na příběhy queer lidí, kteří byli donuceni k neviditelnosti. S historiky Pavlem Himlem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Jaromírem Mrňkou z Německého historického ústavu ve Varšavě, který svůj výzkum realizoval v rámci programu Strategie AV 21 „Město jako laboratoř změny: stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“ koordinovaného ÚSD AV ČR, se podíváme na osudy queer lidí v prostředí represivní politiky, medikalizace homosexuality a společenské stigmatizace. Jak situaci queer lidí proměnila dekriminalizace homosexuality v roce 1961? A jaké dědictví si z minulého režimu neseme dodnes?
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro
00:40: Sebeorganizace queer lidí před druhou světovou válkou
02:43: Život queer lidí v 50. letech 20. století
04:25: Zákon a dekriminalizaci homosexuality z roku 1961
06:59: Realita přijatého zákona
15:11: Byla situace na Západě odlišná?
20:22: Místa setkávání queer lidí v období tzv. normalizace
28:55: Dopady socialismu na vnímání queer lidí dnes
35:35: Outro
Československá cesta do sovětského bloku aneb mýtus o naší neutralitě
Únor 1948. Zabránit mu šlo, ale chtěli jsme? Československo stálo po druhé světové válce na křižovatce mezi demokracií a sovětským vlivem. Jak moc mělo tehdy na výběr? A jakou roli v jeho rozhodování sehrály …
Shownotes
Únor 1948. Zabránit mu šlo, ale chtěli jsme?
Československo stálo po druhé světové válce na křižovatce mezi demokracií a sovětským vlivem. Jak moc mělo tehdy na výběr? A jakou roli v jeho rozhodování sehrály Západ a Sovětský svaz? V této epizodě rozebíráme mýty, chyby i nevyužité šance s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vítem Smetanou.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.
Témata:
00:00: Intro
00:23: Postoj a postavení Československa po druhé světové válce
07:07: Dopady politiky exilové reprezentace
09:12: Byl Edvard Beneš prosovětský?
22:01: Realita Marshallova plánu
27:24: Neosvobození Prahy Američany
34:52: Z demokracie v totalitu
41:04: Rozloučení
41:17: Outro
Ústavní bitva a rozdělení Československa: zákulisí, spory a nedosažené cíle
Politické pozadí vzniku Ústavy České republiky. Jak se její příprava proměnila s rozpadem Československa? Epizoda podcastu odkrývá klíčové spory mezi českými a slovenskými politickými lídry o rozdělení …
Shownotes
Politické pozadí vzniku Ústavy České republiky. Jak se její příprava proměnila s rozpadem Československa? Epizoda podcastu odkrývá klíčové spory mezi českými a slovenskými politickými lídry o rozdělení kompetencí, důsledky absence referenda a proměny federálních orgánů, které postupně ztrácely vliv.
Hosty epizody jsou právník Matěj Slavík (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) a politik, právník, bývalý předseda Ústavního soudu ČR a někdejší místopředseda federální československé vlády Pavel Rychetský.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
- 00:00: Intro
- 00:29: Výzkum ústavnosti na ÚSD AV ČR
- 05:42: Ústavní cíle po listopadu 1989
- 13:12: Příčiny rozpadu federace
- 17:12: Postupný rozpad Československa a rozdílný postoj Václava Klause a Vladimíra Mečiara, role Václava Havla
- 23:23: Absence referenda o rozdělení Československa
- 26:32: Situace po volbách v roce 1992
- 30:01: Obstála Ústava ČR?
- 38:49: Rozloučení
- 39:01: Outro
Jak Charta 77 překročila hranice Československa
Dlouhotrvající protest, který vyzýval stát k tomu, aby dodržoval své lidskoprávní závazky. To byla ve zkratce Charta 77. V čem byla přelomová a jak dokázala inspirovat napříč světem? O tom si s novinářkou Annou …
Shownotes
Dlouhotrvající protest, který vyzýval stát k tomu, aby dodržoval své lidskoprávní závazky. To byla ve zkratce Charta 77.
V čem byla přelomová a jak dokázala inspirovat napříč světem? O tom si s novinářkou Annou Kuchařovou povídali historik Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a historik a politolog Jacques Rupnik z Pařížského institutu politických věd.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro 00:35: Helsinské dohody, československý disent a impulsy ke vzniku Charty 77 06:13: Lidskoprávní otázka v tehdejší diplomacii 13:08: Cíle Charty 77 a otázka klíče k jejímu úspěchu 20:05: Výzkum Charty 77 na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR 23:58: Jak Charta 77 překročila hranice Československa 29:28: Prosazování Charty 77 v diplomatických kruzích 36:43: Otisk Charty 77 ve světě 45:02: Rozloučení 45:10: Outro
Jak učit (soudobé) dějiny?
Dějiny nejsou jen klíčovou součástí vzdělání, ale také nástrojem pro pochopení současného světa – jeho výzev a hrozeb. V této epizodě podcastu se zaměříme na to, jak prostřednictvím moderní historie lépe …
Shownotes
Dějiny nejsou jen klíčovou součástí vzdělání, ale také nástrojem pro pochopení současného světa – jeho výzev a hrozeb. V této epizodě podcastu se zaměříme na to, jak prostřednictvím moderní historie lépe porozumět současným událostem a jak efektivně vyučovat soudobé dějiny na základních a středních školách. Hosty epizody jsou Martin Štefek, historik a zástupce ředitelky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, didaktik a historik Jaroslav Pinkas z Pedagogické fakulty UK a Národního pedagogického institutu a Matěj Andrýs, pedagog ze Základní školy Liberec, ulice 5. května.
Natáčení podcastu bylo součástí semináře Česko-slovenské vztahy / Slovensko-české vzťahy na téma Děti, mládež a moc 1938/39–1989, který spolupořádaly Technická univerzita v Liberci, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Vzdělávací nadace Jana Husa, Historický ústav AV ČR, v. v. i. a Krajská vědecká knihovna v Liberci.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.
Témata: 00:00: Intro 00:41: Úvod diskuze 01:41: Jak se dnes učí dějepis na českých školách (badatelská metoda) 07:37: Role historiků ve výuce dějin 10:06: Jak si s novinkami mají poradit učitelé? 12:15: Co učit a neučit? 19:40: Kontroverzní témata ve výuce dějin 31:58: Interdisciplinarita 40:26: Výuka dějepisu a nová média (podcasty) 46:10: Zapojit influencery do spolupráce s didaktiky, historiky a učiteli? 48:28: HistoryLab 54:26: Budoucí spolupráce didaktiků, učitelů a historiků – výzvy 57:21: Rozloučení 58:02: Outro
Pomníky jako nástroj moci: Jak komunisté ovládali veřejný prostor
Odstranit, zachovat nebo uložit do depozitáře. Pomníky vyvolávají někdy až vyhrocené spory o historických osobnostech a událostech. Tato epizoda podcastu se bude věnovat moderní historii pomníků v …
Shownotes
Odstranit, zachovat nebo uložit do depozitáře. Pomníky vyvolávají někdy až vyhrocené spory o historických osobnostech a událostech. Tato epizoda podcastu se bude věnovat moderní historii pomníků v československém veřejném prostoru a tomu, jak je komunistický režim využíval k prosazování svého historického narativu. Diskutují historičky Markéta Devátá a Marie Černá a historik David Kovařík z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:50: Socha rudoarmějce v Litoměřicích 03:07: Odraz geopolitických změn na pomníkové scéně 04:33: Pomníky a politické režimy 06:36: Komunistická pomníková politika 07:49: Současné Rusko a jeho pomníková politika 10:16: Osud německých pomníků po válce 17:15: Komunistické ovládnutí veřejného prostoru 22:34: Stalinův pomník v Praze na Letné 26:21: Pomníková politika po okupaci Československa v roce 1968 se zaměřením na Jindřichohradecko 31:18: Komunistické pomníky po pádu režimu 36:18: Nakládání s pomníky po roce 1989 38:10: Rozloučení 38:25: Outro
Vzlety a pády Československých aerolinií
Na nebi s letadly ČSA. Kdy vznikl příběh o zlatých Československých aeroliniích a do jaké míry odrážel realitu? A jak leteckou společnost ovlivňovala centrálně plánovaná ekonomika? Hostkou epizody je historička …
Shownotes
Na nebi s letadly ČSA. Kdy vznikl příběh o zlatých Československých aeroliniích a do jaké míry odrážel realitu? A jak leteckou společnost ovlivňovala centrálně plánovaná ekonomika? Hostkou epizody je historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Lenka Krátká. Nahlédneme do její knihy Vzlety a pády, která mapuje historii ČSA v letech 1923–1993.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:44: Výzkum o ČSA a jeho přínos pro současnost 02:39: Archivní prameny vs. pamětnická reflexe 10:46: Počátky civilního letectví v Československu 14:23: ČSA v 60. letech 20. století a jejich servis 19:45: Technika a ideologie – sovětská letadla 24:51: ČSA ve srovnání s aeroliniemi v zemích východního bloku 26:17: Civilní letectví a jeho dostupnost za tzv. normalizace 30:02: Dovolená na Kubě v roce 1974 36:30: ČSA a transformace 39:33: Rozloučení 39:56: Outro
Hospodaření s vodou: hydrokraté a jejich mise ve 20. století
Základy stávajícího vodohospodářského systému byly v Československu položeny v 50. letech 20. století. Tehdy začala masivní výstavba víceúčelových vodních děl, jako byly přehradní nádrže, elektrárny a vodovody …
Shownotes
Základy stávajícího vodohospodářského systému byly v Československu položeny v 50. letech 20. století. Tehdy začala masivní výstavba víceúčelových vodních děl, jako byly přehradní nádrže, elektrárny a vodovody. V čele výstavby stála skupina vodohospodářských odborníků, která se formovala už ve 20. letech 20. století. Právě takzvaným hydrokratům a české vodohospodářské misi ve 20. století se bude věnovat tento díl Podcastu pro soudobé dějiny, ve kterém debatují historici Jiří Janáč a Jakub Mazanec z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:42: Hospodaření s vodou v českých zemích na začátku 20. století 02:58: Hydrokraté a jejich úsilí ve 20. letech 20. století 05:58: Nástup komunismu a splnění vizí vodních inženýrů 09:08: Výstavba velkých vodních děl v 50. letech 20. století 11:06: Ideologická role vodních staveb 15:21: Otázka životního prostředí ve vodohospodářství v 50. a 60. letech 20. století 20:10: Expanze českého vodohospodářství do zemí třetího světa 22:01: Ekologická krize v období tzv. normalizace 27:27: Dědictví socialismu ve vodohospodářství 34:14: Původ myšlenky průplavu Dunaj-Odra-Labe 36:45: Rozloučení 37:07: Outro
Dvacet a dvacet pět let: Česká republika v EU a NATO
Dvacet a dvacet pět let. Česká republika letos slaví dvě významná výročí - vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ve třinácté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny budeme nad uplynulými roky našeho …
Shownotes
Dvacet a dvacet pět let. Česká republika letos slaví dvě významná výročí - vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ve třinácté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny budeme nad uplynulými roky našeho členství bilancovat s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Matějem Bílým a výzkumníkem na Ústavu mezinárodních vztahů Praha a vyučujícím na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE Danielem Šiterou.
První část podcastu přiblíží, jak vypadal v roce 2004 vstup České republiky do Evropské unie, zda nám členství pomohlo lépe zvládnout krizi v roce 2008 a zda je naše postavení v unii vůči ostatním členům rovnocenné. V druhé části rozebereme rozšiřování Severoatlantické aliance po pádu železné opony, které se v roce 1999 týkalo i Česka a osvětlíme, jak to bylo s různými alternativami k bezpečnostní alianci. Závěr podcastu je pak věnovaný otázkám, jak si Česká republika za dobu svého členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci stála a co ji v obou společenstvích čeká v budoucnu.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:42: Přípravy a vstup České republiky do Evropské unie (EU) 04:23: Postavení zemí bývalého východního bloku při vstupu do EU 07:50: Postavení zemí bývalého východního bloku v EU po invazi Ruska na Ukrajinu 11:44: Krize eurozóny v roce 2008 16:27: Počátky českého euroskepticismu a srovnání s ostatními zeměmi EU 20:37: My vs. Oni nebo My = Evropa? 25:59: Rozšiřování Severoatlantické aliance (NATO) po pádu železné opony 29:35: Alternativy k Severoatlantické alianci 33:14: Jak je to se "slibem" o nerozšiřování NATO? 37:30: Češi a NATO, Češi a EU 43:30: Větší obranné sjednocení v rámci Evropy 46:19: Dvacet let v EU, dvacet pět let v NATO - zhodnocení českého členství 48:20: Budoucnost České republiky v EU a NATO 54:10: Outro
Slovenský národní komunismus
Touha po větší míře národního sebeurčení, federalizaci nebo státní samostatnosti byla ve slovenské společnosti akcentovaná už dlouho před rokem 1989. Vliv na to měly národní emancipační snahy a nacionalismus, a …
Shownotes
Touha po větší míře národního sebeurčení, federalizaci nebo státní samostatnosti byla ve slovenské společnosti akcentovaná už dlouho před rokem 1989. Vliv na to měly národní emancipační snahy a nacionalismus, a to i v myšlení a praxi části slovenských komunistů. Právě tématu takzvaného slovenského národního komunismu se bude věnovat dvanáctá epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Jakou roli sehrál v československých dějinách a jak se měnil v čase rozebereme s historiky Adamem Hudekem z Historického ústavu Slovenské akademie věd, který na tématu pracoval na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Michalem Pullmannem z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 01:04: Národnostní otázka v komunistické ideologii 03:27: Počátky slovenského národního komunismu 06:00: Přístup Kominterny k národnostní otázce 08:56: Slovenští národní komunisté ve 30. letech a během války 13:20: Klement Gottwald a slovenská otázka 15:36: Politické procesy a buržoazní nacionalismus 17:31: Destalinizace a mučedníci Gustáv Husák a Laco Novomeský 23:01: Slovenští národní komunisté a demokratizační proces 28:24: Slovenské emancipační snahy a česká společnost 30:25: Federalizace a normalizace – splnění slovenského snu? 36:52: Přechod od národního komunismu k radikálnímu nacionalismu po roce 1989 42:02: Poděkování 42:13: Outro
Hier stehen die neuesten 40 von 41 Folgen. Ältere Folgen findest du im Feed des Podcasts.
Ähnliche Podcasts
Mehr Kunst-Podcasts
Ist das dein Podcast?
Bestätige es mit einem Eintrag in deinem Feed: Du bekommst hier einen Code, trägst ihn als podcast:txt in den Kanal deines Feeds ein, und wir prüfen ihn. Danach steht dein Podcast als „verifiziert“ bei SoundNode.