Ignát Herrmann: U snědeného krámu (7/17)
Notas do episódio
Dnes jsem tu opět s dalším pokračováním knihy U snědeného krámu Ignáta Herrmanna. Minulý týden jsme byli svědky Žemlovy návštěvy u Šustrových u příležitosti svátku svaté Kateřiny. Nositelka tohoto jména paní Šustrová ho s hraným překvapením přivítala a medovým hlasem si ho omotávala kolem prstu, zatímco její dcera Pavlína, o kterou tu přitom mělo jít především, stála trochu stranou tohoto setkání.
Návštěvě předcházela hádka s posluhovačkou Randovou, která se snažila Žemlovi naznačit, že Šustrovic dvojka přecijen není ta nejlepší partie, jak si on myslí, ale nebyla v tomto ohledu úplně úspěšná. Místo pochopení se dočkala pohrůžek vyhození ze služby a žáhu si v závěru kapitoly schladila alespoň na své nemesis rytmistru Kyliánovi, kterého potkala cestou domů. Začerstva mu řekla, kde Žemla dopoledne byl a kam se chystá ještě odpoledne. Žemla byl totiž k Šustrům pozván i na odpolední šálek kávy. A právě na tuto odpolední návštěvu se teď s Martinem Žemlou vydáme…
Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly.
Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.