Ptám se já, Marie Bastlová
- Episodes
- 1,000
- Released
- several times a week
- Latest episode
- Nov 13, 2026
About the podcast
Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.
Episodes 1,000
V Krkonošském národním parku se to nemusí zastavit, říká odvolaný náměstek
V Krkonošském národním parku roste napětí. Nový ředitel odvolal své dva nejbližší náměstky a ministr životního prostředí obvinil park z chybného účtování. Zaměstnanci se už kvůli všemu začali bouřit. Co se v …
Show notes
V Krkonošském národním parku roste napětí. Nový ředitel odvolal své dva nejbližší náměstky a ministr životního prostředí obvinil park z chybného účtování. Zaměstnanci se už kvůli všemu začali bouřit. Co se v parku vlastně děje?
Hostem Ptám se já byl odvolaný náměstek Krkonošského národního parku (KRNAP) Jakub Kašpar.
Od jmenování nového ředitele Petra Moravce letos v červnu prožívá správa KRNAP velmi napjaté období. Moravce, který ve funkci nahradil odvolaného Robina Böhnische, kritizují odborníci i veřejnost za personální změny, údajnou nekompetentnost a postupy, které podle kritiků ohrožují fungování správy parku.
Za odvolání nového ředitele demonstrovaly před budovou správy parku ve Vrchlabí v uplynulém týdnu desítky lidí, zaměstnanci zároveň vstoupili do stávkové pohotovosti. Ke konci Moravce už vyzvala také petice, kterou podepsalo okolo pěti tisíc lidí.
Tlak na jeho odchod z funkce ještě zesílil po nedávném odvolání náměstků ředitele Jakuba Kašpara a Luďka Khola a následném briefingu k výsledkům auditu v KRNAP.
Ministr Igor Červený na něm uvedl, že audit v Krkonošském národním parku odhalil, že kvůli chybně účtovanému DPH za předchozího vedení je ohrožena až pětina rozpočtu parku na příští rok a že celkové finanční dopady mohou být až 100 milionů korun. Resort se kvůli tomu chystá podat trestní oznámení na neznámé pachatele. Bývalý šéf KRNAP Böhnisch jakékoli pochybení odmítl.
„Ta částka je naprosto absurdní. My jsme se k těm závěrům dostali 3. listopadu ráno, zhruba dvě hodiny předtím, než jsme byli odvoláni. A v závěrečném protokolu mimochodem žádná závažná pochybení konstatována nejsou,“ komentoval v Ptám se já Jakub Kašpar, pro jehož odvolání ředitel Moravec na setkání se zaměstnanci tuto středu uvedl jako hlavní důvod „nedostatek propagačních brožur parku na horských boudách“.
„Jejich cílem je ukázat, že to jsou právě oni, kdo mají moc a nebojí se ji použít. Je to pokus o něco, co by se dalo pojmenovat jako krádež státu a jeho institucí,“ řekl Kašpar a dodal:
„Myslím, že tohle nemá obdoby od vzniku ministerstva životního prostředí po listopadu 1989. Ani to, co se děje v resortu jako celku, ani to, co se děje na Krkonošském národním parku.“
Co provedli odvolaní manažeři? O co novému vedení parku přesně jde? A povedou kroky ministerstva k destrukci ochrany přírody?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
4:36|Klíčový bude počet lidí na Letné, ale i 17. listopad, říká sociolog
Vláda je dál pod tlakem veřejnosti kvůli tomu, jak se snaží prosadit změnu financování veřejnoprávních médií. Po sérii protestů napříč republikou se tuto neděli chystá velká demonstrace na Letné. Může akce …
Show notes
Vláda je dál pod tlakem veřejnosti kvůli tomu, jak se snaží prosadit změnu financování veřejnoprávních médií. Po sérii protestů napříč republikou se tuto neděli chystá velká demonstrace na Letné. Může akce ještě něco změnit?
V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM.
Protesty na podporu České televize a Českého rozhlasu vyvolalo nečekané zařazení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků na program jednání Sněmovny v pátek 23. října. Vládní koalice následně stanovila pevný čas hlasování na 4:36 v sobotu ráno a zákon prvním čtením svými hlasy poslala do dalšího projednávání.
Nesouhlas s takovým postupem společnost vyjádřila několika demonstracemi napříč republikou. Naposledy tento týden protestovaly stovky studentů v Praze, Brně, Ostravě a dalších velkých městech.
Samotní pracovníci televize a rozhlasu pak vyjádřili obavy o nezávislost a stabilitu médií 6. listopadu celodenní stávkou.
Vrcholem protestů by měla být demonstrace na pražské Letné tuto neděli, která by se podle pořadatelů mohla stát největším podobným shromážděním v dějinách Česka.
Vláda po celou dobu prohlašuje, že od zrušení poplatků neustoupí. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) budou mít média veřejné služby stabilní a předvídatelné financování. Konkrétní model koalice ale zatím nepředstavila.
Jaká atmosféra panuje v české společnosti? A jak vnímají současný odpor proti změně financování médií veřejné služby voliči vládních stran?
--
Ve 4:36 ráno můžete spát, vracet se z večírku nebo protlačit v prvním čtení zrušení koncesionářských poplatků. Vláda ukázala, jak rychle mohou přicházet zásadní změny. Kam mohou vést a co všechno si česká společnost nechá líbit?
Novou podcastovou sérii 4:36 o napjaté české společnosti moderuje Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík.
Vláda se vykašlala na staré lidi, sociální služby. Je to k pozvracení, říká hejtmanka
Po penězích na silnice mají kraje přijít i o poplatky za podzemní vody. Změnu, se kterou náhle přišel poslanecký pozměňovací návrh, který vodu zároveň zdražuje, kritizují kraje, zemědělci i opozice. Na koho …
Show notes
Po penězích na silnice mají kraje přijít i o poplatky za podzemní vody. Změnu, se kterou náhle přišel poslanecký pozměňovací návrh, který vodu zároveň zdražuje, kritizují kraje, zemědělci i opozice. Na koho změna dopadne nejvíc?
Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).
Dosud si výnos z poplatků za čerpání podzemních vod rozdělovaly Státní fond životního prostředí a kraje. Od dubna příštího roku má podle pozměňovacího poslaneckého návrhu vybranou částku získávat ministerstvo zemědělství. Regiony tak přijdou o desítky milionů korun ročně.
„Po krajských silnicích to je další útok vlády Andreje Babiše (ANO) na kraje,“ reagoval předseda STAN Vít Rakušan s odkazem na zrušení příspěvku státu regionům na opravy silnic nižších tříd. Opozice také kritizuje, že změnu bez předchozí debaty přináší poslanecký pozměňovací návrh k nesouvisející novele zákona o rostlinolékařské péči.
Úprava zároveň počítá se zvýšením poplatků za čerpání podzemních vod. Současná cena dvě koruny za 1000 litrů by se měla zvýšit o pět korun.
Výnos z poplatků za čerpání podzemních vod půjde podle ministerstva zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, mimo jiné na adaptaci soustavy na klimatické změny. Resort přitom poukázal, že poplatky za odběr podzemních vod se v Česku nezměnily 20 let, zatímco cena za odběr povrchových vod (které používá více než 50 procent obyvatel) se valorizuje každoročně.
Cílem navýšení poplatků za odběr podzemní vody je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) motivovat velké odběratele k čerpání povrchových vod namísto podzemních, kterých ubývá. Malých odběratelů by se plánovaná změna dotknout neměla.
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) ale očekává, že zdražení menší odběratelé pocítí.
„Už nevím, co bychom dřív kompenzovali. To nejzásadnější, co teď kompenzujeme, jsou sociální služby. Protože vláda se naprosto vykašlala na staré lidi, na handicapované. A dala nám o dvě miliardy ročně méně na sociální služby,“ uvedla v Ptám se já a dodala:
„Dvě miliardy musí sociální oblast nějak zvládnout prostřednictvím našeho rozpočtu a prostřednictvím svých rozpočtů. Nebo zdražením služeb těm nejpotřebnějším. Což považuju za absolutně k pozvracení. Ten způsob, jakým to vláda udělala.“
Jaký dopad budou změny mít? Kolik mají kraje vlastně peněz? A jak chce hnutí STAN udržet velký nárůst přízně voličů z posledních týdnů?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Kříž: Single ženy umělým oplodněním neřeší neplodnost, ale partnera
Lidskoprávní organizace apelují na vládu, aby zrušila jmenování Jakuba Kříže, Daniela Blacka a Taťány Kuchařové do rady pro lidská práva. Podle kritiků práva menšin nehájí, ale jdou proti nim. Rada to odmítá …
Show notes
Lidskoprávní organizace apelují na vládu, aby zrušila jmenování Jakuba Kříže, Daniela Blacka a Taťány Kuchařové do rady pro lidská práva. Podle kritiků práva menšin nehájí, ale jdou proti nim. Rada to odmítá. Co od ní teď čekat?
Hostem Ptám se já je nový člen Rady vlády pro lidská práva Jakub Kříž.
Organizace na ochranu lidských práv opakovaně upozorňují na kontroverze kolem nových členů lidskoprávní rady a volají po jejich odvolání, obavy vyjádřily i demonstrací v centru Prahy v polovině října.
Poukazují přitom na Křížovu spolupráci s protipotratovým Hnutím pro život či s Aliancí pro rodinu. A připomínají jeho výroky k manželství pro všechny, interrupcím nebo zákazu bití dětí. Kuchařovou kritizují za využití queer tématu při rozvodu, Blacka za prosazování zákazu operativní změny pohlaví.
Kříž i Kuchařová výhrady odmítají a prohlašují, že kritice nerozumí a že se lidskými právy zabývají dlouhodobě.
Například podle organizace Transparent jejich výběrem vláda Andreje Babiše (ANO) vytváří platformu pro omezování již dosažených práv a hrozí, že se z odborného poradního sboru stane nástroj pro legitimizování předem daného politického směru. Znepokojení vyjádřila i bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Kříže, Kuchařovou a Blacka jmenovala vláda do rady pro lidská práva v září ve snaze doplnit její chybějící členy. Místa v radě se uvolnila poté, co kvůli přesunu lidskoprávní agendy z Úřadu vlády pod tři ministerstva na konci června rezignovalo z vládních rad pět desítek expertek a expertů.
Jsou obavy lidskoprávních organizací oprávněné? Hrozí v Česku omezování práv a svobod? A jaké jsou hlavní priority nových členů rady?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Podpora ČT a rozhlasu z regionů mě překvapila. Lidé si uvědomují, o co by přišli, říká Dvořák
Premiér Andrej Babiš oznámil, že vzal na vědomí úterní stávku České televize a Českého rozhlasu a demonstrace na jejich podporu. Plány koalice se ale podle něj nemění, na zrušení poplatků dojde. Přesvědčí vládu …
Show notes
Premiér Andrej Babiš oznámil, že vzal na vědomí úterní stávku České televize a Českého rozhlasu a demonstrace na jejich podporu. Plány koalice se ale podle něj nemění, na zrušení poplatků dojde. Přesvědčí vládu další protesty?
Hostem Ptám se já byl výkonný ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie a bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se krátce vyjádřil k úterní stávce veřejnoprávních médií před odletem na jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem do Varšavy: „Já jsem se díval včera na vaši televizi, bylo to zajímavé, připomněli jsme si výstavbu metra, výstavbu paneláků a dalších věcí. Takže to beru na vědomí.“
Uznal také, že demonstrace jsou právem občanů. Podle Babiše ale protestní akce, které se konaly na podporu České televize a Českého rozhlasu v Praze, Brně, Ostravě i v dalších městech, nic nemění na plánu vládní koalice změnit financování obou médií. ANO, SPD a Motoristé podle premiéra plní svůj program a koncesionářské poplatky zruší.
O víkendu Babiš připustil, že o konkrétní podobě financování veřejnoprávních médií se ještě povede diskuze. Zároveň odmítl, že by hrozilo omezení nezávislosti médií. Obavy pracovníků televize a rozhlasu, mnohých odborníků i opozice odmítl už dříve i ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Kvůli plánu vlády převést financování z poplatků pod státní rozpočet v úterý stávkovalo 1376 zaměstnanců a externistů Českého rozhlasu a 2257 zaměstnanců a spolupracovníků České televize. Obě média místo živého vysílání po celý den zařazovala převážně archivní pořady, zpravodajské relace nabízela pouze v omezeném režimu.
Jak v celé debatě postupuje vláda a jak samotná média? Může být řešením dobrovolné placení poplatků? A kolik nás bude stát stavba Vltavské filharmonie?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Věřím, že to voličům dokážeme prodat, říká pražský lídr ANO k poplatkům
Téměř měsíc po volbách se v Praze stále vedou jednání o tom, kdo bude metropoli řídit. Jisté je jen to, že v opozici zůstane hnutí ANO. Pražský výsledek kopíruje oslabení vládní strany napříč republikou. Co s …
Show notes
Téměř měsíc po volbách se v Praze stále vedou jednání o tom, kdo bude metropoli řídit. Jisté je jen to, že v opozici zůstane hnutí ANO. Pražský výsledek kopíruje oslabení vládní strany napříč republikou. Co s tím bude ANO dělat?
Hostem Ptám se já byl pražský lídr hnutí ANO Jan Hušbauer.
Jednání o pražské koalici začala v týdnu po komunálních volbách pod vedením vítězného hnutí STAN. O přesném složení nového vedení hlavního města by mělo být podle lídrů STAN Petra Hlaváčka a Spolu Tomáše Portlíka (ODS) jasno zhruba za týden. O spolupráci zatím stále vyjednávají jak s Prahou Sobě, tak s Piráty.
Všechny subjekty hned na začátku vyloučily koalici s hnutím ANO, které tak na pražském magistrátě opět míří do opozice. ANO, které získalo 11 mandátů, letos zároveň zaznamenalo historicky nejnižší volební výsledek.
Podle lídra pražské kandidátky Jana Hušbauera si hnutí ANO neúspěch ve volbách jak v Praze, tak napříč republikou stále analyzuje. „Andrej Babiš po volbách zmínil, že uvnitř hnutí ANO je potřeba sebereflexe. Za mě už započala. Debatu a nějaký restart jsme v tom započali. A budou z toho vyvozené důsledky tak, abychom se posunuli dopředu.“
V rozhovoru pro Ptám se já Hušbauer připustil, že zejména v metropoli hnutí příliš nepomáhá současná vypjatá atmosféra ve společnosti, ke které přispělo rozhodnutí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů hned po volbách prosadit změnu financování veřejnoprávních médií.
„Za mě je to, co se odehrávalo na poslaneckém plénu, nešťastná forma. Ale věřím, že i v rámci toho, co jsme slibovali před volbami, se dojde k nějakému schůdnému řešení. A věřím, že to dokážeme ve výsledku našim voličům prodat,“ dodal pražský lídr ANO.
Co teď bude ANO dělat? Pomůže, nebo uškodí mu současná napjatá politická atmosféra? A kde se stala chyba v jejich pražské komunální kampani?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Koaliční politici mi řekli, že nemají ČT rádi a chtějí nám to vrátit, říká Kubal
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu od půlnoci stávkují proti plánu vlády převést financování pod státní rozpočet. Obě média tak vysílají v omezeném režimu. Může protest rozhodnutí Babišova kabinetu …
Show notes
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu od půlnoci stávkují proti plánu vlády převést financování pod státní rozpočet. Obě média tak vysílají v omezeném režimu. Může protest rozhodnutí Babišova kabinetu zvrátit?
Hostem Ptám se já byl šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal.
Česko zažívá den, který podle Kubala nemá v historii českých veřejnoprávních médií obdoby.
Na budovách České televize a rozhlasu visí od půlnoci transparenty s nápisy „Stávka“ nebo „4:36 není konec, ale začátek“. Divákům a posluchačům obě média nabízejí pouze omezené vysílání. Na ČT24 se střídají krátké zprávy bez reportáží s archivními pořady, z programu zmizelo Studio 6, Dobré ráno nebo Události či Černé ovce. Pravidelné pořady na stanicích Českého rozhlasu pak většinou nahradila hudba nebo reprízy.
Do jednodenní stávky pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupili v reakci na nedávné přednostní projednání návrhu na zrušení mediálních poplatků ve Sněmovně. Ten poslanci do druhého čtení poslali nad ránem 24. října v čase 4:36, který se stal jedním ze symbolů protestů.
Ve stávce podpoří ČT a rozhlas kromě dalších médií i studenti nebo umělecké soubory divadel v Česku. Protest tak doplní pochody a shromáždění na náměstích v Praze, Brně, Ostravě a dalších městech.
Z vládních představitelů už na stávku reagoval například ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), který ve svém příspěvku na síti X uvedl, že ho vysílání v omezeném rozsahu zaujalo „více než to standardní“.
Podrobnosti ke stávce můžete celý den sledovat na Seznam Zprávách.
Jakou mají média na stávku odezvu veřejnosti? Co si od ní slibují? A jak uklidnit vypjatou situaci ve společnosti?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Jsem nahlodán se vydat na Letnou, říká šéf Rozhlasu René Zavoral
Andrej Babiš odmítl výzvu ředitele Českého rozhlasu, aby diskutovali o poplatcích. Podle něj burcuje veřejnost, a pokud chce být aktivistou, tak má odejít. Spolupráci s ČT premiér naopak chválí. Blíží se pád …
Show notes
Andrej Babiš odmítl výzvu ředitele Českého rozhlasu, aby diskutovali o poplatcích. Podle něj burcuje veřejnost, a pokud chce být aktivistou, tak má odejít. Spolupráci s ČT premiér naopak chválí. Blíží se pád šéfa rozhlasu?
Hostem podcastu Ptám se já je generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Babiš Zavorala kritizoval během své pracovní cesty po Alžírsku. Reagoval na výzvu ředitele rozhlasu, aby s ním předseda vlády veřejně jednal o záměru koalice zrušit koncesionářské poplatky. Podle Babiše diskuze proběhla a bude pokračovat s opozicí na půdě Sněmovny.
„Je to aktivistický ředitel, na rozdíl od pana Chudárka (Hynek Chudárek, generální ředitel ČT, pozn. red.), který je ochoten s námi nebo se mnou jednat,“ zopakoval odpoledne Babiš. „Burcuje lidi, aby šli do ulic, když chce být aktivista, tak ať rezignuje,“ reagoval na dotazy novinářů.
„On není poslanec, já budu diskutovat s opozicí. Proč bych s ním jednal, kdo on je?“ odpověděl Babiš na dotaz, zda je ochoten se Zavoralem jednat na půdě Sněmovny. „To je jedno, co on chce, podstatné je, co já chci,“ uvedl Babiš.
Zavoral Babišova slova odmítl.
„Poslední jednání o rozhlasových poplatcích nemělo charakter věcné diskuze, ale diktátu ze strany představitelů vládní koalice a pana premiéra. Pro naše argumenty nebyl na schůzce prostor,“ uvedl.
Proč se Babiš pustil do tak ostrého střetu s ředitelem rozhlasu? Jaké to bude mít důsledky? A co by na jednání chtěl Zavoral Babišovi říct?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Až Babiš vrátí 7,5 miliardy, ubereme na rétorice, říká Hřib
Piráti chtějí odvolat Tomia Okamuru (SPD) z čela Poslanecké sněmovny. Podle nich zmatečně vedl schůzi o poplatcích a porušoval jednací řád. Potřebují podporu opozice, i tak ale hlasy na odvolání nemají. Proč to …
Show notes
Piráti chtějí odvolat Tomia Okamuru (SPD) z čela Poslanecké sněmovny. Podle nich zmatečně vedl schůzi o poplatcích a porušoval jednací řád. Potřebují podporu opozice, i tak ale hlasy na odvolání nemají. Proč to tedy dělají?
Hostem Ptám se já je předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib.
O plánu na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny informoval v sobotu na síti X právě předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
„Byli jsme svědky bezprecedentního zásahu Tomia Okamury proti občanské společnosti. Tato arogance moci je nepřípustná. Jednání o poplatcích musí být ze zákona veřejné,“ uvedl.
Hřibovi se nelíbilo, že vedení Sněmovny znemožnilo veřejnosti přístup na jednání a ostraha vyvedla z galerie jednacího sálu přítomné. Šéf Pirátů zdůrazňuje, že projednávání návrhů zákonů o poplatcích je vždy veřejné.
Okamuru chce ale odvolat i proto, že se podle něj nechová nadstranicky, když během pátečního a sobotního jednání vyloučil z předsedání opoziční místopředsedy. Měl také porušit nepsaná sněmovní pravidla, když se se zařazením poplatků nedohodl na grémiu Sněmovny.
„Samotné jednání vedl naprosto zmatečně a rozhodně ne nestranně,“ uvedl Hřib na síti X.
Okamura se proti návrhu Pirátů ostře ohradil. „Na neustálé lži, útoky, výkřiky a nesmysly Pirátů nemá smysl jakkoli reagovat. Já se soustředím na prosazení programu, který jsem slíbil svým voličům,“ reagoval Okamura pro ČTK.
Piráti mohou počítat s podporou lidovců či TOP 09. Starostové se o návrhu ještě poradí. Pro zařazení bodu odvolání předsedy potřebují Piráti podpisy 80 poslanců, tedy podporu drtivé většiny opozice.
Proč má smysl navrhovat odvolání Okamury z čela Sněmovny, i když na to opozice nemá hlasy? Jaký mají opoziční strany plán na to, aby blokovaly schválení konce poplatků? A jaké další kroky od vlády přijdou?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
4:36|Babišovy „tajné informace“ o protestech? To napadlo miliony lidí, říká Buchtík
Desetitisíce lidí o víkendu vzkázaly vládě, že se jim nelíbí, jak začala s rušením koncesionářských poplatků. Po nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí má následovat demonstrace na Letné. Jaký tlak …
Show notes
Desetitisíce lidí o víkendu vzkázaly vládě, že se jim nelíbí, jak začala s rušením koncesionářských poplatků. Po nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí má následovat demonstrace na Letné. Jaký tlak Babišova vláda vydrží?
V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM.
Návrh na zrušení koncesionářských poplatků zařadila vládní většina na program jednání Sněmovny nečekaně v pátek ráno. Jednání si schválili poslanci i na sobotu. Koalice ale v páteční podvečer stanovila pevný čas hlasování na 4:36 ráno a zákon prvním čtení svými hlasy poslala do dalšího projednávání.
Způsob, jakým koaliční strany zákon protlačily, ale vyvolal okamžité protesty. Už v pátek se po celé odpoledne a v noci střídali demonstranti na Malostranském náměstí, v sobotu se protestovalo v Brně, v neděli pak lidé zaplnili pražském Staroměstské náměstí.
Další demonstraci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii, který protesty organizuje, na 15. listopadu na pražskou Letnou.
Co první protesty ukazují? Jak silná protestní vlna nás čeká? A existuje hranice protestů, kvůli které by vláda mohla ze svých plánů ustoupit?
--
Ve 4:36 ráno můžete spát, vracet se z večírku, jít na ranní směnu, nebo protlačit Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení zrušení koncesionářských poplatků. Kam mohou vést nové vládní změny a co všechno si česká společnost nechá líbit? Uslyšíte v nové podcastové sérii 4:36 v rámci pořadu Ptám se já. Nejnovějším děním vás provede moderátorka Marie Bastlová spolu s Martinem Buchtíkem, sociologem a ředitele agentury STEM.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Konec Discopříběhu na Chebsku: „Jen koncerty Tsoukernik nestačily,“ říká vítěz voleb
Chebsko má za sebou nebývalou senátní kampaň. ANO tam do volebního klání vyslalo manželku krále hazardu a miliardáře, která do kampaně zapojila eso - zpěváka Michala Davida. Mnozí tipovali, že má úspěch v …
Show notes
Chebsko má za sebou nebývalou senátní kampaň. ANO tam do volebního klání vyslalo manželku krále hazardu a miliardáře, která do kampaně zapojila eso - zpěváka Michala Davida. Mnozí tipovali, že má úspěch v kapse. Proč to nevyšlo?
Hostem Ptám se já byl znovuzvolený senátor Miroslav Plevný (za STAN).
Ve druhém kole senátních voleb v obvodu Cheb nakonec suverénně obhájil mandát Miroslav Plevný s 71,35 procenta hlasů. Jeho vyzyvatelka, Sandra Tsoukernik, z hnutí ANO dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, zhruba o 16 procent méně než kola prvního.
Manželka miliardáře a někdejšího kasinového magnáta Tsoukernik neuspěla navzdory tomu, že vedla jednu z nejvýraznějších kampaní letošních senátních voleb.
Jejímu zviditelnění v regionu i mimo něj zásadně napomohl zpěvák Michal David, se kterým kandidátka hnutí ANO během série předvolebních koncertů tančila a zpívala na pódiu. Jednoho z koncertů se osobně zúčastnil i šéf ANO a premiér Andrej Babiš. Videa z předvolebních akcí Tsoukernik se pak ve velkém šířila na sociálních sítích.
Proč nakonec favoritka ANO v druhém kole neuspěla?
„Někteří lidé tu kampaň ve smyslu koncertu nevnímali pozitivně. Druhý problém byl, že mnozí se šli jen podívat na Michala Davida. A třetí problém podle mě byl, že to byly jenom ty koncerty. Oni tam prakticky vůbec nic neřekli o tom, co by paní Sandra Tsoukernik chtěla dělat. Pouze následně v rozhovorech v médiích říkala, že chce řešit prakticky všechny problémy od Šumavy k Tatrám,“ zhodnotil v rozhovoru pro Ptám se já senátor Miroslav Plevný a dodal:
„Já jsem ‚esa v rukávu‘ žádná neměl. Snažil jsem se v kampani naopak vyvarovat centrální politiky. Myslím si totiž, že v regionu pomůže spíše podpora od místních. Od místních politiků i veřejně známých osobností, kteří v tom regionu něco udělali a jsou známí.“
Plevný porazil v klání o Senát kandidátku hnutí ANO už podruhé. V roce 2020 zvítězil ve druhém kole nad Jaroslavou Brožovou Lampertovou (ANO) se 70,31 procenta hlasů.
Jaké to je stát proti marketingové mašinérii ANO? A jaké největší výzvy čekají po volbách horní komoru?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Rusové se připravují na válku na dalších 20 let, říká expert
Ukrajina, Rusko a Spojené státy by mohly obnovit trojstranné mírové rozhovory. Na schůzce by zástupci zemí mohli projednat své návrhy a případný summit nejvyšších představitelů. Můžeme čekat nějaký skutečný …
Show notes
Ukrajina, Rusko a Spojené státy by mohly obnovit trojstranné mírové rozhovory. Na schůzce by zástupci zemí mohli projednat své návrhy a případný summit nejvyšších představitelů. Můžeme čekat nějaký skutečný průlom v konfliktu?
Hostem Ptám se já byl bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a zmocněnec Hospodářské komory pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.
Po včerejším jednání amerického zmocněnce Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Moskva uvedla, že je ochotna obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou už příští měsíc. Návrh Spojených států už předtím podpořil Kyjev.
„Americká strana navrhuje uspořádat toto setkání co nejdříve. My jsme pro,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači by podle něj mohli probrat mírové návrhy i případný summit nejvyšších představitelů.
Podle Kremlu by se další kolo rozhovorů mohlo odehrát v polovině listopadu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.
Od návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem odehrálo několik kol trojstranných mírových jednání. Poslední se uskutečnila v únoru v Ženevě. Žádná z nich ale nepřinesla významný posun v klíčových otázkách. Rusko neupustilo od svých maximalistických požadavků a trvá například na tom, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu dosud nepodařilo dobýt. Kyjev takové ústupky odmítl.
Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky na ukrajinská města. Zároveň se zvýšilo napětí mezi Zelenským a Trumpem, který navzdory dosavadním protiruským sankcím plánuje nákupy ruské nafty a vyvíjí na ukrajinského prezidenta tlak.
Jak máme chápat poslední kroky a slova amerického prezidenta Donalda Trumpa? A donutí Volodymyra Zelenského k odchodu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Sebereflexe je na místě i u pana předsedy Babiše, říká primátor ANO z Plzně
Hnutí ANO v letošních komunálních volbách posílilo pouze v jednom krajském městě. V Plzni si pod vedením primátora Zarzyckého navíc připsalo výrazné vítězství. Výsledek ocenil i sám premiér Babiš. Co bylo v …
Show notes
Hnutí ANO v letošních komunálních volbách posílilo pouze v jednom krajském městě. V Plzni si pod vedením primátora Zarzyckého navíc připsalo výrazné vítězství. Výsledek ocenil i sám premiér Babiš. Co bylo v Plzni klíčem úspěchu ANO?
Hostem Ptám se já byl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).
Zatímco výsledky voleb většiny měst, včetně Prahy, označil předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš za propadák, veřejně vyzdvihl úspěch svých primátorů Tomáše Navrátila v Opavě a Romana Zarzyckého v Plzni.
„Je jasně vidět, že pokud máme komunální politiky, kteří makají, mají skutečně tah na branku, tak vyhrají. A dokonce mají více hlasů než minulé volby,“ poznamenal Babiš.
V Opavě vítězné ANO nakonec skončilo v opozici, v Plzni ale dosavadní primátor Zarzycký post v čele města obhájil.
ANO pod jeho vedením získalo v Plzni přes 31 procent hlasů a polepšilo si tak o tři mandáty na 18. Hned po volbách se také domluvilo na spolupráci s dosavadními koaličními partnery STAN a Pro Plzeň s lidovci. Trojice subjektů má v 47členném zastupitelstvu pohodlnou většinu 34 mandátů. V Plzni tak bude pokračovat koalice, která vládla předchozí čtyři roky, ale bez Pirátů, kteří se tentokrát do zastupitelstva nedostali. V opozici skončila ODS a koalice Chceme Plzeň (TOP 09, Zelení a nezávislí).
Staronové vedení města chce podle Zarzyckého pokračovat v zahájených projektech a neměnit směr. Cílem je dál posilovat bezpečnost a zlepšovat například bydlení.
Jaká byla letos cesta ANO k úspěchu v Plzni? A čím je daný propad hnutí ve zbytku republiky?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Nikdy nenatočím písničku jako Grolich, říká šéf TOP 09 po odlivu členů
Z TOP 09 na jihu Moravy odchází asi tři desítky členů, někteří oznámili přechod k lidovcům. Podle předsedy strany Havla je za odlivem jeho lidí koordinovaná akce šéfa KDU-ČSL Grolicha. Jaké to bude mít pro TOP …
Show notes
Z TOP 09 na jihu Moravy odchází asi tři desítky členů, někteří oznámili přechod k lidovcům. Podle předsedy strany Havla je za odlivem jeho lidí koordinovaná akce šéfa KDU-ČSL Grolicha. Jaké to bude mít pro TOP 09 důsledky?
Hostem Ptám se já byl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Havel nejdřív včera obvinil šéfa lidovců Grolicha a řekl, že takové kroky jdou proti snaze opozice spojit se proti ANO. V průběhu dne ale výroky zmírnil a uvedl, že odchod členů má za uzavřenou věc a že TOP 09 podle něj zůstává na jihu Moravy silná.
V čele těch, kteří opouštějí TOP 09, je předseda jihomoravské buňky strany Marek Sovka. Spolu s ním odchází asi 30 lidí. Sovka je náměstkem jihomoravského hejtmana a zároveň starostou Branišovic na Brněnsku. Své rozhodnutí odejít k lidovcům vysvětlil tím, že „cítí, že vedle něho vzniká něco, co je nadějí a příležitostí pro českou politiku.“
Lídr lidovců, jihomoravský hejtman a nově i senátor Jan Grolich, rozhodnutí jihomoravských členů TOP 09 přivítal. Od sjezdu lidovců, který byl letos v dubnu, se podle něj ke straně přidalo zhruba 470 nových členů, od říjnových komunálních voleb jich přibylo přes 130.
Podle politologů se odchod členů TOP 09 dal očekávat, mnoho současných straníků pochází z řad lidovců. Při vzniku TOP 09 v roce 2009 přešlo podle pozdější evidence do nové strany zhruba 270 někdejších členů KDU-ČSL. TOP 09 má v současnosti přes 1 700 členů, lidovci asi 18 tisíc.
„KDU-ČSL zkouší poměrně organizovaně přetahovat naše lidi. Ve vícero krajích. Mám zprávy o tom, že to je pravda. Dokonce jsem i viděl nějaké SMS. Ale nechci se v tom úplně pitvat, protože mně připadá fakt malicherné dohadovat se, zda si přetahujeme, nebo nepřetahujeme členy,“ prohlásil šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel v Ptám se já.
V rozhovoru také okomentoval výsledky letošních komunálních a senátních voleb i to, jaké hlavní úkoly podle něj opozice nyní má.
„Teď má Andrej Babiš dobu, kdy může udělat skutečně zločinecké, nebezpečné věci na tom, aby ohrozil svobodu veřejnoprávních médií. Teď na to bude mít čas. On ví, že to bude bitva, že my to budeme blokovat, seč budeme moci. My jsme to slíbili. Já se do Sněmovny klidně přestěhuji,“ dodal Havel.
Je to začátek konce strany, kterou kdysi založili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg? Rozeberou si TOP 09 ostatní strany, nebo se partaj přidá k ODS? A jaké vztahy mezi sebou mají lídři opozičních stran?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Vsadil bych na velké protesty, říká expert k plánům vlády
„Ještě to není začátek konce hnutí ANO. Voliči se mu neztratili, jenom k volbám nepřišli,“ říká sociolog Martin Buchtík k neúspěchu vlády v komunálních a senátních volbách. Co nám ukázaly o aktuálních náladách …
Show notes
„Ještě to není začátek konce hnutí ANO. Voliči se mu neztratili, jenom k volbám nepřišli,“ říká sociolog Martin Buchtík k neúspěchu vlády v komunálních a senátních volbách. Co nám ukázaly o aktuálních náladách české společnosti?
Hostem povolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
Opoziční strany, které v letošních volbách převálcovaly vládní koalici, se předhánějí v tom, aby své příznivce ujistily, že hnutí ANO začalo prohrávat. Například Starostové už oznámili, že po svém jednoznačném vítězství chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Podle sociologa Martina Buchtíka ale hegemon ANO o své výsadní postavení zatím nepřichází: „Poprvé jsme slyšeli, že je to začátek konce, už po volbách v roce 2021. Potom po prezidentských volbách v roce 2023. Teď to slyšíme znovu. Začátek konce hnutí ANO jednou přijde a jednou se někdo trefí, ale že by to bylo zrovna teď, si nemyslím.“
„Jsou to předčasné oslavy. Spíše se zapomíná, že je jasné, že neuspěli především Motoristé a SPD. To je to, o čem bychom se měli bavit.“
Nebyl důvod proti někomu brojit
Co tedy zapříčinilo neúspěch ANO, který označil jeho šéf a premiér Andrej Babiš jako katastrofální?
„Je to spíše vyjádření nevůle voličů vůbec přijít k volbám. Voliči hnutí ANO totiž zvažují, jestli jít vůbec volit. Pokud jsou rozhodnutí, že půjdou, tak zvažují, jestli náhodou nevolit SPD. Jinak tam moc rozhodovacích kombinací není,“ vysvětlil motivace voličů ANO Buchtík a doplnil: „Čili voliči se neztratili, prostě jenom nepřišli.“
Sociolog upozornil, že čeští voliči navíc obecně vědí spíše, co nechtějí, než co chtějí: „A teď nebyl důvod proti někomu brojit. Populistické hnutí typu hnutí ANO si musí vždy vytvořit nějakého hmatatelného nepřítele, který aktivizuje lidi. Potom ti lidé přijdou volit. A naopak to demobilizuje voliče jiných stran, což jsme viděli před dvěma lety v krajských volbách. Navíc rétorika ‚Antifiala‘ evidentně přestává fungovat.“
Vládní strany se společnému zhodnocení voleb věnovaly hned v pondělí po volbách na pravidelném jednání koaliční rady.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury se kabinet teď musí zaměřit na co nejrychlejší prosazení pro voliče atraktivních a viditelných bodů. Mezi ně podle něj patří zrušení koncesionářských poplatků, ztransparentnění „politických neziskovek“ nebo navrácení slevy na jízdném.
O tom, že vláda se po volbách vrátí například k tématu poplatků, hovořil bezprostředně po volbách i sám premiér Babiš.
„Zejména SPD a Motoristé si teď vyhodnotili, že byli moc mírní. Že kývli na to, že před volbami se nic dít nebude. Navíc úplně vyklidili linii s prezidentem. ANO to zkusilo na Grolicha, ale to nevyšlo. A teď mají určitě pocit, že musí zarputileji prosazovat program,“ komentoval sociolog další možné kroky vlády.
Pokud ovšem vládní koalice přitvrdí a začne prosazovat svůj program, bude podle Martina Buchtíka pravděpodobně opět čelit protestům. Ty sociolog očekává zejména v souvislosti se změnou financování České televize a Českého rozhlasu.
„Především pro Andreje Babiše to nebude jednoduché. Voliči hnutí ANO, na rozdíl od části voličů SPD, rozhodně nechtějí oslabovat Českou televizi,“ prohlásil šéf STEM a pokračoval:
„Rozhodující okamžik bude po prvním čtení, kdy už bude jasné, s čím se politicky pracuje. A v tu chvíli začnou protesty nebo demonstrace. Vsadil bych na, na české poměry, relativně velké protesty. Je to taková symbolická věc. Ví to i opoziční strany, které už chystají spacáky.“
Jakou politiku by teď měla vláda dělat, kdyby chtěla získat své voliče zpátky? A je pro nejsilnější vládní hnutí ANO dobrá strategie jít teď do kontroverzních témat?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Když se bude opakovat letošní sucho, za dva roky si sáhneme na dno, říká expert
Česko už ví, jaká místa jsou nejohroženější akutním nedostatkem vody. Český hydrometeorologický ústav zmapoval zhruba tisíc takových lokalit. Ministerstvo pro ně vyhradilo půl miliardy na akutní opatření. Jak …
Show notes
Česko už ví, jaká místa jsou nejohroženější akutním nedostatkem vody. Český hydrometeorologický ústav zmapoval zhruba tisíc takových lokalit. Ministerstvo pro ně vyhradilo půl miliardy na akutní opatření. Jak velké krizi čelíme?
Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Miroslav Trnka, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho a členem Národní koalice pro boj se suchem.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zmapoval přibližně tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Finance mají jít zejména na opatření pro zadržování vody, jako je budování remízků nebo tůní.
ČHMÚ zároveň spustí nový systém výstrah, které mají od příštího roku lépe upozorňovat na nebezpečí sucha a usnadnit rozhodování vodoprávních a krizových orgánů.
Tato opatření jsou jedním z prvních výstupů Národní koalice pro boj se suchem. Tu vláda obnovila letos v srpnu po vlně horkého a suchého počasí, které snížilo v Česku průtoky vodních toků někdy i na historická minima.
Poslední jednání koalice pro boj se suchem svolal premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden po zprávě o tom, že jihočeská vodní nádrž Husinec jako první česká přehrada téměř vyschla.
„Podíváme-li se do vodních toků a některých nádrží, tak vidíme, že to dobře není. Ale zatím to zdaleka není nějaká apokalypsa. To je potřeba říct. Nežijeme v extrémní situaci typu povodní roku 2002. Ale žijeme něco, co nám ukazuje, že pokud by se opakoval takový rok jako 2026 i v roce 2027 a 2028, tak v roce 2028 si skutečně budeme sahat na poslední rezervy vody,“ popsal v Ptám se já aktuální stav ředitel Ústavu výzkumu globální změny Miroslav Trnka.
Jaké klíčové projekty Česko potřebuje? Kolik to bude stát? A jakou situaci s vodou máme čekat v příštích měsících a letech?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Vymklo se to z rukou, říká Paták k inkluzi. Musíme pomáhat dětem uspět, myslí si Šípová
O víkendu v Česku proběhne druhé kolo senátních voleb. Napínavý souboj se očekává v obvodě Kladno, kde z prvního místa postoupila obhajující senátorka Šípová a těsně za ní známý ředitel střední školy Paták. Co …
Show notes
O víkendu v Česku proběhne druhé kolo senátních voleb. Napínavý souboj se očekává v obvodě Kladno, kde z prvního místa postoupila obhajující senátorka Šípová a těsně za ní známý ředitel střední školy Paták. Co rozhodne o vítězi?
Hosty Ptám se já byli stávající senátorka v obvodě Kladno Adéla Sucharda Šípová (Piráti, Zelení, STAN, TOP 09 a SEN 21) a její vyzyvatel, pedagog Petr Paták (ODS).
V pěti z 22 obvodů voliči rozhodli o svém senátorovi už v prvním kole. Druhé kolo tento víkend čeká i Kladno, kde jako první postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová se ziskem 30,8 procenta hlasů a jako druhý ředitel střední školy Petr Paták s 29,44 procenta.
Kandidát vyslaný vládním hnutím ANO, ústavní právník Aleš Gerloch, i přes osobní podporu premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra Karla Havlíčka a exprezidenta Miloše Zemana, skončil až třetí s 22,16 procenta hlasů. O přízeň voličů v tomto obvodě usilovalo celkem šest kandidátů.
Ve volbách v roce 2020 porazila Adéla Sucharda Šípová ve druhém kole občanského demokrata Petra Bendla, když získala 67,13 procenta hlasů. Voleb se tehdy zúčastnilo 13 kandidátů.
Druhé kolo letošních senátních voleb se koná v pátek 16. října a v sobotu 17. října. I pro druhé kolo může volič zažádat o voličský průkaz. Svůj hlas ovšem může odevzdat jen v jiném okrsku svého volebního obvodu.
Jaká témata v senátních volbách nejvíc rezonují? Na co se ptají voliči? A jaká zásadní rozhodnutí budou mít před sebou senátoři v dalších dvou letech?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Spící primátor. Nechci se ho dotknout, ale proto jsme nevyhráli, měl odejít, říká Vondra
Evropu trápí dohoda amerického prezidenta s Ruskem na obnovení dodávek nafty. O Trumpově postupu budou jednat evropští lídři na summitu v Bruselu. Chtějí naopak další posílení tlaku na Rusko. Co může unie …
Show notes
Evropu trápí dohoda amerického prezidenta s Ruskem na obnovení dodávek nafty. O Trumpově postupu budou jednat evropští lídři na summitu v Bruselu. Chtějí naopak další posílení tlaku na Rusko. Co může unie udělat? A jak dopadla ODS v komunálních volbách?
Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Lídři členských zemí EU, včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO), se zítra sejdou na dvoudenním summitu v Bruselu k cenám energií, novému rozpočtu i situaci na Ukrajině a ruským hybridním hrozbám. Probírat chtějí i dohodu amerického prezidenta Trumpa s Moskvou o dodávkách nafty.
Trump se minulý týden domluvil s ruským vládcem Vladimirem Putinem na dodávkách více než 300 tisíc tun ruské nafty na americký a světový trh. V dalších měsících pak mají následovat další dodávky. Rozhodnutí vyvolalo kritiku nejen na Ukrajině, ale i v mnohých dalších evropských zemích. „Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ reagovala rada.
„Tento krok je skutečně dýkou Ukrajině do zad,“ podotkl v rozhovoru pro Ptám se já europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který zároveň dodal:
„Když si ale vezmeme statistiku, kolik kdo dováží ruského plynu, včetně LNG, tak tam suverénně vítězí Evropa. A není to jenom Slovensko nebo Maďarsko, ale především Španělsko, Francie, Belgie. My si tady musíme také nejdřív zamést před vlastním prahem.“
„Není to úspěch ODS“
Alexandr Vondra v rozhovoru také komentoval letošní senátní a komunální volby. Výsledek ODS označil za neúspěch.
Za úspěch nepovažuje ani situaci v Praze, kde občanští demokraté skončili těsně druzí. Podle něj strana potřebuje „mladou krev“ a „lidi s drajvem“. To byl podle něj problém hlavního města.
„Všude slyším o spícím primátorovi. Nechci se dotknout člověka, který se zasloužil o ODS, ale někdy přijde čas, že musíte předat žezlo někomu jinému. Lidé tohle prostě vnímají,“ řekl Vondra na adresu Bohuslava Svobody.
Jak rozumět krokům amerického prezidenta? Máme si v Evropě dát pozor na nárůst fašistických politických sil? A co by si ODS měla odnést z výsledku komunálních a senátních voleb?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Není to poprvé, kdy Američané stopli Ukrajině zpravodajské informace, říká expert
Napětí mezi ukrajinským prezidentem Zelenským a jeho americkým protějškem narůstá. Trump osočil Zelenského, že větší zájem dohodnout se na příměří má ruský vládce Putin. Můžeme očekávat další eskalaci vztahů …
Show notes
Napětí mezi ukrajinským prezidentem Zelenským a jeho americkým protějškem narůstá. Trump osočil Zelenského, že větší zájem dohodnout se na příměří má ruský vládce Putin. Můžeme očekávat další eskalaci vztahů mezi USA a Ukrajinou?
Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že ve válce, kterou vede Rusko pátým rokem proti Ukrajině, začalo s okamžitou platností platit energetické příměří. Obě strany s tím podle něj vyjádřily souhlas. Moskva věc nekomentovala. Kyjev naopak uvedl, že ho bude dodržovat, pokud Rusko učiní to samé.
Podle pondělního vyjádření Trumpa je to hlavně šéf Kremlu Vladimir Putin, který má zájem na dosažení dohody. A je třeba přesvědčit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby o ni stál také: „Věřím, že k dohodě dospějí. Vlastně věřím, že o dohodu má Putin větší zájem než Zelenskyj.“ Ten ale viní Moskvu, že pokračuje v útocích na ukrajinskou energetiku.
Příměří Trump ohlásil jen dva dny poté, co po pátečním telefonátu s ruským vůdcem Putinem oznámil dodávky ruské ropy na americký a světový trh. Podle dohody má Rusko okamžitě doručit přes 300 tisíc tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky.
Podle komentátorů si od toho šéf Bílého domu slibuje zlevnění nafty před listopadovými volbami do Kongresu, v nichž jsou vysoké ceny pohonných hmot pro řadu voličů důležitým tématem. Trumpovo dočasné zmírnění sankcí na ruskou naftu vyvolalo pobouření evropských spojenců i Kyjeva. Zelenskyj označil krok prezidenta USA za projev očividné slabosti.
Co Trump sleduje? Jaké jsou jeho aktuální vztahy se Zelenským? A nastane mezi Ruskem a Ukrajinou energetické příměří, které bez dohody ohlásil americký prezident?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Neumím si představit, že by Piráti měli v Praze dopravu, říká Portlík
ODS po čtyřech letech přichází o křeslo primátora hlavního města. Strana s koalicí Spolu pro Prahu skončila druhá za Starosty. Co to pro ni znamená? A jak si vedení ODS hodnotí celorepublikový výsledek v …
Show notes
ODS po čtyřech letech přichází o křeslo primátora hlavního města. Strana s koalicí Spolu pro Prahu skončila druhá za Starosty. Co to pro ni znamená? A jak si vedení ODS hodnotí celorepublikový výsledek v letošních volbách?
Hostem Ptám se já je pražský lídr Spolu pro Prahu a 1. místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Tomáš Portlík už prohlásil, že hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo stejný počet mandátů jako druhé Spolu (ODS a TOP 09). Obě uskupení obdržela shodně 17 křesel v 65členném zastupitelstvu. „Byli jsme druzí. Myslím, že platí, že vítěz je STAN a že vítěz si má určit primátora,“ řekl dnes Portlík.
Kromě Spolu a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha Sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.
Lídr Starostů v hlavním městě a pravděpodobný příští primátor Petr Hlaváček už oznámil, že dohodu o nové pražské koalici by chtěl mít hotovou v listopadu. O spolupráci bude jednat primárně právě se Spolu, poté se zástupci Prahy sobě a Pirátů. O hnutí ANO jako o koaličním partnerovi neuvažuje.
Po minulých volbách v roce 2022 trvala vyjednávání o pražské koalici rekordních pět měsíců. Vyhrála koalice Spolu, jejíž součástí byli kromě ODS a TOP 09 i lidovci. Získala tehdy 19 mandátů. Druhé bylo ANO se 14 mandáty, třetí Piráti s 13 a čtvrtá Praha Sobě s 11. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Na koalici se nakonec domluvili zástupci Spolu, Pirátů a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).
Bude ODS součástí i příští pražské vlády? Co takové oslabení znamená pro stranu v celorepublikovém kontextu? A jak chce konkurovat sílícímu hnutí STAN?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Kdyby došlo na souboj s Babišem, budeme konat, říká příští primátor Prahy
Starostové po komunálních a senátních volbách slaví. Vítězství si připsali dokonce i v Praze. Lídr hnutí v metropoli Hlaváček chce jednat o koalici se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Co můžou Pražané od nového …
Show notes
Starostové po komunálních a senátních volbách slaví. Vítězství si připsali dokonce i v Praze. Lídr hnutí v metropoli Hlaváček chce jednat o koalici se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Co můžou Pražané od nového vedení čekat?
Hostem Ptám se já byl lídr STAN v Praze Petr Hlaváček.
Starostové se v Praze v letošních komunálních volbách stali novou nejsilnější stranou a zároveň zaznamenali největší nárůst oproti předchozím volbám. Zatímco v roce 2022 získali jen 7,8 procenta hlasů, letos se pod vedením náměstka primátora Petra Hlaváčka dostali přes 23 procent. Celkem tak mají 17 křesel z 65členného zastupitelstva.
Kromě STAN se do zastupitelstva Prahy dostalo Spolu pro Prahu také se 17 mandáty, poté Praha Sobě s 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.
Lídr Starostů Hlaváček už v sobotu večer potvrdil, že plánuje dodržet předvolební slib jednat v případě volebního úspěchu se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Nevyloučil ani vznik široké koalice v tomto formátu. Záležet však podle něj bude na jednáních.
Lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) už uznal Starosty za vítěze voleb. Vítěz si má podle něj také určit primátora.
Právě koalice Spolu, jejíž součástí byli kromě ODS a TOP 09 i lidovci, v roce 2022 vyhrála volby v Praze. Získala tehdy 19 mandátů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty, třetí Piráti s 13 zastupiteli a čtvrtá Praha Sobě s 11. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Po rekordně dlouhých vyjednáváních se na koalici domluvili zástupci Spolu, Pirátů a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).
Kdo nakonec povládne Praze? Co metropoli čeká s novým primátorem? A jak hnutí STAN využije hlasy, které napříč republikou získalo?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Je to prohra. Doufala jsem ve dvouciferný výsledek, říká pražská lídryně Pirátů
Ambice Pirátů v Praze znovu získat křeslo primátora se nenaplnily. Lídryně strany v metropoli Tereza Nislerová by ale ráda sestavila koalici se STAN a Prahou sobě. Udrží se Piráti ve vedení hlavního města? …
Show notes
Ambice Pirátů v Praze znovu získat křeslo primátora se nenaplnily. Lídryně strany v metropoli Tereza Nislerová by ale ráda sestavila koalici se STAN a Prahou sobě. Udrží se Piráti ve vedení hlavního města?
Hostem Ptám se já byla lídryně Pirátů v Praze Tereza Nislerová.
„Vypadá to na sedm mandátů pro Piráty, upřímně, není to dobrý výsledek, ale důležité je, že změna je možná,“ řekla Nislerová v sobotu večer. Voliči v Praze podle ní ukázali, že odmítají populistické zkratky a že si přejí liberální vedení hlavního města. Za dobrou zprávu v té souvislosti označila, že o křesla na magistrátu přišlo SPD a nedostali se do něj ani Motoristé.
Hned v neděli by Piráti chtěli ustavit nový politický klub a vytvořit vyjednávací strategii. Jako první se obrátí na STAN a Prahu sobě. Podle Nislerové by s těmito stranami bylo možné vytvořit „městotvornou“ koalici, která by měla většinu.
Komunální volby v Praze letos vyhrál právě STAN, získal 17 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo Spolu (ODS,TOP09) se 17 mandáty. Třetí Praha sobě bude mít 13 zastupitelů a čtvrté hnutí ANO 11. Piráti se se sedmi zastupiteli umístili až jako pátí.
Piráti byli přitom ve vedení hlavního města od roku 2018. V předchozích volbách do pražského zastupitelstva skončili třetí s 13 zastupiteli. Volby tehdy s 19 mandáty vyhrála koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, druhé bylo ANO s 14 zastupiteli. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Po rekordně dlouhých vyjednáváních se Piráti domluvili na koalici se Spolu a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).
Co prohrálo Pirátům volby? Proč se tváří, že o prohru nejde? A mají šanci podílet se na příští vládě Prahy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Babiš začal vydírat města v přímém přenosu, říká Grolich
Ovládl předvolební kampaň a získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole senátních voleb. Hejtman, šéf lidovců a nově i senátor Jan Grolich potvrdil roli favorita a na Vyškovsku porazil ANO. Co stálo za jeho …
Show notes
Ovládl předvolební kampaň a získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole senátních voleb. Hejtman, šéf lidovců a nově i senátor Jan Grolich potvrdil roli favorita a na Vyškovsku porazil ANO. Co stálo za jeho drtivým vítězstvím?
Hostem Ptám se já byl nově zvolený senátor, jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich.
Populární jihomoravský hejtman a šéf lidovců Jan Grolich porazil na Vyškovsku v letošním nejsledovanějším senátním souboji kandidátku vládního hnutí ANO, zdravotní sestru Petru Absolonovou hned v prvním kole. Vítězství se ziskem 63,35 procenta hlasů označil za neskutečný výsledek.
Absolonová, které nepomohlo ani osobní angažmá špiček ANO v kampani, dostala necelých 30 procent. Proti Grolichovi neuspěl také starosta obce Studnice Jaroslav Fládr (Přísaha) se zhruba sedmi procenty.
Grolich v letošních senátních volbách získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole. Na Vyškovsku, kde o mandát do Senátu usiloval, byla také nejvyšší účast.
„Do dnešního dne platilo, že nejlepší marketing má tady hnutí ANO. V této kampani jsme ukázali, že i regionální kampaň má celostátní dopad. Čelili jsme - i já osobně - spoustě osobních útoků a dokázali jsme jim čelit tak, že si s tím tým ANO neví rady,“ řekl Grolich bezprostředně po volbách.
Nový šéf lidovců nedávno změnil vizuál strany i komunikační styl a dal si za úkol udělat ze strany, která dlouhodobě stagnuje kolem tří procent, opět silného parlamentního hráče.
Grolich proto počítá se svojí kandidaturou ve sněmovních volbách za tři roky. Už také uvedl, že je možné, že úlohu senátora bude plnit jen po tuto dobu, ačkoliv mandát vnímá jako velký závazek.
Jak lidovci plánují vytěžit Grolichův výsledek celostátně? Jaké velké politické bitvy máme před sebou? A co musí a bude opozice nejvíc hlídat?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Že byl můj projev odvážný? Je to smutná zpráva tohoto světa, říká spisovatelka Denemarková
Evropa hnědne, pronesla v projevu na frankfurtském knižním veletrhu česká spisovatelka Radka Denemarková. Za svá slova sklidila bouřlivý potlesk i kritiku ministra kultury. Jaké varovné tendence máme podle ní v …
Show notes
Evropa hnědne, pronesla v projevu na frankfurtském knižním veletrhu česká spisovatelka Radka Denemarková. Za svá slova sklidila bouřlivý potlesk i kritiku ministra kultury. Jaké varovné tendence máme podle ní v Evropě sledovat?
Hostem Ptám se já byla spisovatelka Radka Denemarková.
Česká prozaička Radka Denemarková v úterý odstartovala 78. ročník knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem projevem, který vyvolal aplaus nejen mezi účastníky této největší literární akce. Spisovatelce doteď přicházejí velmi silné reakce z celého světa.
Samotnou autorku taková vlna zájmu překvapila, protože podle svých slov jen popsala něco, o čem se ve veřejném prostoru snaží hovořit už mnoho let.
„Mám neuvěřitelné reakce. Přišly obrovské reakce z Rakouska, protože se tam bojí strany FPÖ. Samozřejmě z Německa. Přišla obrovská podpora od čínských kolegů, kteří žijí v exilu. Pak z Tchaj-wanu, z latinskoamerických zemí, z Mexika, z Kolumbie. A hlavně z Francie. Protože ve Francii jsou také překvapení, co se tam děje a jakým způsobem to nebezpečí podcenili. Ale vlastně je to ve vzduchu všude,“ popsala Denemarková v rozhovoru pro Ptám se já.
Na knižním veletrhu ve Frankfurtu, jehož je Česko letos čestným hostem, spisovatelka varovala před sílícími autoritářskými a fašistickými tendencemi v Evropě. Mimo jiné kritizovala i to, že v české vládě sedí „dva bývalí spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti“. A poznamenala, že „ministři kultury, kteří ničí kulturu, přicházejí a odcházejí, literatura ale zůstává.“
Český ministr kultury Oto Klempíř, který před lety přiznal styky s tajnou policií StB, na veletrhu vystoupil také. Jeho projev několikrát přerušily výkřiky z publika a pískot. On sám poté zkritizoval Denemarkovou:
„Mě by zajímalo, kolik knih paní Denemarkové bolševici zakázali, kolikrát byla ve vyšetřovací vazbě, kolikrát ji někdo dusil takovým způsobem, že musela spolknout samu sebe a sklonit hlavu a být vláčena jako hadr na zemi, jako jsem byl já. To si myslím, že se jí nikdy nestalo,“ uvedl ministr. A upozornil, že autoři a nakladatelé by měli vědět, že na jejich podporu jsou vynakládány velké částky.
„Vůbec nechápe, že pokud ministerstvo kultury podporuje finančně kulturu, literaturu, neznamená to, že nám nasazuje náhubky. Když ho nikdo nevítá chlebem a solí ve Strážnici, tak pak vyhrožuje, že nepošle peníze. O tom to vůbec není. Kultura, literatura je nezávislá, svobodná. Já ho nepotřebuji, on potřebuje mě,“ vzkázala Klempířovi spisovatelka v Ptám se já.
Proč podle ní v Evropě sílí strany extrémní pravice i extrémní levice? A proč mohou a mají spisovatelé a spisovatelky mluvit i o politice?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Věřím, že lídr se v pravou chvíli objeví, říká loučící se Němcová k opozici
Senátorka Miroslava Němcová končí po 28 letech ve vrcholné politice. Byla poslankyní, předsedkyní Sněmovny, první místopředsedkyní ODS i volební lídryní strany. Nemrzí ji, že se nikdy nepustila do kandidatury …
Show notes
Senátorka Miroslava Němcová končí po 28 letech ve vrcholné politice. Byla poslankyní, předsedkyní Sněmovny, první místopředsedkyní ODS i volební lídryní strany. Nemrzí ji, že se nikdy nepustila do kandidatury na Hrad?
Hostem Ptám se já byla senátorka Miroslava Němcová (ODS).
„Asi už nejsem člověk do téhle doby. Zjišťuji, že na míru agrese, která teď prochází politikou, ale i celou společností, už nemám vyvinuté obranné mechanismy a snáším to hůř,“ popsala nejvýraznější žena ODS jeden z důvodů, proč se rozhodla v letošních volbách neobhajovat mandát v horní komoře parlamentu a odejít z politiky.
Miroslava Němcová působila v Senátu posledních šest let. Do politiky vstoupila na začátku 90. let jako členka ODS. Její parlamentní kariéra začala v roce 1998, z řadové poslankyně se postupně vypracovala do vedení Sněmovny a stala se místopředsedkyní dolní komory, v roce 2010 pak předsedkyní.
V roce 2013 se jako první žena v České republice dostala nejblíže pozici premiérky, když ji po pádu kabinetu Petra Nečase nominovala na funkci předsedkyně vlády ODS. Ačkoli Němcová měla podporu 101 poslanců, prezident Miloš Zeman nakonec jmenoval novým premiérem Jiřího Rusnoka, jehož vláda složená ze Zemanových příznivců nezískala důvěru.
V tom samém roce se ODS ocitla ve velké krizi, Miroslava Němcová přesto kývla na to, že bude lídryní strany ve sněmovních volbách:
„Neměla jsem pocit, že můžu utéct z boje. Možná je to dáno i tím, že člověk už předtím prošel řadou složitých situací a řekl si: ‚A co to vyřeší, když teď za sebou bouchnu dveřmi?‘ Ještě se mi chtělo zabojovat,“ uvedla politička v rozhovoru pro Ptám se já.
Právě rok 2013 byl podle ní dobou, kdy za svou kariéru nejvíce zvažovala, zda neodejít. V následujícím roce se navíc musela vyrovnat s tím, že ji porazil Petr Fiala při volbě předsedy občanských demokratů. Dodnes ale rozhodnutí zůstat ve vrcholné politice i v ODS nelituje.
Jak dnes vnímá šance ODS a dalších demokratických stran znovu porazit dominující hnutí ANO? „Jediná cesta je spojení těch politických subjektů. Tak, jako ukázala koalice Spolu. Dá se to doložit čísly, fakty, že to fungovalo. Myslím, že už jim (jednotlivým stranám, pozn. red.) to dochází,“ uzavřela Němcová.
Jak vzpomíná na to, když středem odešla z Vladislavského sálu při druhé inauguraci prezidenta Miloše Zemana? A jak jako žena dokázala v politice vydržet tak dlouho a zařadit se mezi největší osobnosti české porevoluční politiky?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
V tom zlu nezůstane kámen na kameni, říká Macinka k inkluzi
Napětí před volbami roste. Ministr zahraničí Macinka dočasně zakázal svým úředníkům vystupovat v ČT, protože kvůli předvolebním pravidlům nepozvala do debaty pět šéfů stran včetně Macinky. Kam spor povede? A …
Show notes
Napětí před volbami roste. Ministr zahraničí Macinka dočasně zakázal svým úředníkům vystupovat v ČT, protože kvůli předvolebním pravidlům nepozvala do debaty pět šéfů stran včetně Macinky. Kam spor povede? A splní Motoristé předvolební sliby?
Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka.
Česká televize v úterý oznámila, že neumožní Macinkovi a předsedům čtyř opozičních stran vystoupení v dnešní debatě před komunálními a senátními volbami, které se konají tento pátek a sobotu. Důvodem je podle televize to, že lídři ve volbách kandidují a pravidla předvolebního vysílání ČT pro tyto volby vystoupení kandidátů neumožňují.
Z opozičních stran se zákaz dotkl ODS, Pirátů, KDU-ČSL i TOP 09. Jejich lídři televizi v dopise vyzvali, aby jim účast umožnila. Předseda vládních Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, kterého ČT do debaty také nepozvala, označil rozhodnutí televize za „mimořádně stupidní“ a zakázal pracovníkům resortu vystupovat ve vysílání České televize až do uzavření volebních místností v sobotu odpoledne.
Na Kavčích horách kritiku odmítají. ČT uvedla, že věří, že předvolební pravidla má nastavená správně. A vzkázala, že se nenechá zatáhnout do politického boje.
„My respektujeme pravidla České televize. Nicméně pokud oni tak tvrdošíjně nevysílají nikoho, kdo by mohl ovlivnit, kdo by mohl nasvítit to jejich vysílání jako manipulativní, tak my jsme se takto rozhodli. A myslím, že stejně se rozhodl i ministr sportu Boris Šťastný,“ reagoval Macinka v Ptám se já.
Šéf Motoristů v rozhovoru také popřel, že by jeho strana ve vládě neplnila sliby, které dala svým voličům loni před volbami do Sněmovny. Jednou z klíčových podmínek pro vládu s hnutím ANO bylo například zrušení inkluze. Ministr školství Robert Plaga (ANO) nyní pracuje na revizi celého systému asistentů pedagoga, rušení inkluze si ale Motoristé neprosadili.
„Je inkluze a inkluze. Inkluze jako taková, s malým „i“, tady nějaká byla vždycky. Inkluze znamená, i když je někdo třeba tělesně postižený nebo s tělesným handicapem a v hlavě to má v pořádku, tak samozřejmě by byla hloupost, a to jsem říkal vždycky, ho odsouvat do nějaké třídy. Takže si jenom myslím, že co se týče inkluze, v tom zlu, jak je to teď, rozhodně nezůstane kámen na kameni,“ hájil se vicepremiér a předseda Motoristů.
Je fér, když si politici berou jako rukojmí svých politických šarvátek s Českou televizí zaměstnance úřadů, které řídí? Jak se Motoristům daří plnit jejich další předvolební sliby? A přestanou „trollit“ společnost, pokud propadnou ve víkendových volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Vyvolává to hysterii hlavně ve zpravodajství, říká Fridrich k úsporám v ČT
Česká televize začíná šetřit. Už na příští rok oznámila úspory 350 milionů korun. Plánuje propouštět zaměstnance, škrtat některé pořady a nebude se účastnit pěvecké soutěže Eurovize. Proč jsou tyto kroky podle …
Show notes
Česká televize začíná šetřit. Už na příští rok oznámila úspory 350 milionů korun. Plánuje propouštět zaměstnance, škrtat některé pořady a nebude se účastnit pěvecké soutěže Eurovize. Proč jsou tyto kroky podle vedení nezbytné?
Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT Milan Fridrich.
Vedení televize škrty vysvětluje tím, že se musí připravit na chystanou změnu financování veřejnoprávních médií, kterou slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) svým voličům. Původní plán zrušit poplatky od ledna 2027 už koalice nestíhá, záměru se ale zatím zcela nevzdala.
„Cílem je vytvořit rezervu a připravit Českou televizi na nejistotu dalšího financování bez skokového omezení veřejné služby,“ uvedl v polovině září generální ředitel Hynek Chudárek.
Už v příštím roce chce televize ušetřit zhruba 350 milionů korun. Letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, proti letošku by tak úspora činila čtyři procenta.
Diváci se tak musí připravit na změny v programu. Jak dnes vedení ČT oznámilo, televize se nezúčastní hudební soutěže Eurovize. Podle dřívějších informací z médií by mělo dojít také k útlumu některých pořadů, jako je kriminalistický týdeník Na stopě, Třináctá komnata, Gejzír nebo Interview Speciál. Skončit má noční kontinuální živé vysílání zpravodajského kanálu ČT24 a pouze jednou měsíčně budou vznikat dosud týdenní pořady Zkraje či Newsroom.
Omezí se také výroba v regionálních studiích v Brně a Ostravě, odkud se už nebude vysílat pořad Sama doma. Ten zůstane pouze v Praze. A rušit se mají i pořady na dětském kanálu ČT:D, konkrétně Šikulové nebo Draci v hrnci.
Úspory se dotknou nejen pořadů, ale i provozních nákladů a odložení investic. Součástí opatření má být i urychlení propouštění. Televize se plánuje od letoška do roku 2030 zbavit 12 procent zaměstnanců, tedy téměř 350 lidí. Podle Chudárka vychází snižování počtu zaměstnanců z dlouhodobých plánů, které už dříve schválila Rada ČT.
Podle čeho televize vybírala, co zastaví? A jaké kroky čekají na Kavčích horách od vlády?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Pro vládu je dobře, že volby jsou už v říjnu, říká ekonomka Horská
Už za pár dní se v Česku opět otevřou volební místnosti. Jak se v komunálních a senátních volbách odrazí ekonomická situace? Hraje do karet vládě, nebo opozici? A jak těžké bude mít koalice plnění slibů, které …
Show notes
Už za pár dní se v Česku opět otevřou volební místnosti. Jak se v komunálních a senátních volbách odrazí ekonomická situace? Hraje do karet vládě, nebo opozici? A jak těžké bude mít koalice plnění slibů, které dala loni voličům?
Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byli sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu pokračovala v růstu, i když o trochu méně, než se čekalo. Rostla i spotřeba domácností. Lidé ale zůstávají opatrní.
„Naše data ukazují, že spotřeba domácností se opravdu odrazila ode dna a je to hodně ovlivněno inflací. Na náladě ve společnosti je vidět, že inflace je teď stabilizovaná. Byla pod dvěma procenty, teď sice mírně stoupá na dvě, ale lidi to uklidnilo. Teď se cítí relativně lépe, než se třeba cítili před půl rokem, i když nejsme na nějakých maximech,“ popsala aktuální ekonomická očekávání Čechů Helena Horská.
„Dalo by se to shrnout tak, že se máme dobře, ale bojíme se,“ dodala ekonomka.
Podobně shrnul současnou atmosféru v Česku i sociolog Martin Buchtík: „Vidíme, že situace je teď spíše nejistá. Lidé se nemají vyloženě hůř. Ale myslí si, že hůř bude, protože geopolitická situace je nejistá. Teď se to propisuje do pohonných hmot. Benzín je nové máslo.“ Právě ceny másla jsou mezi českými spotřebiteli v posledních letech jedny z nejsledovanějších.
Má vláda šanci splnit své sliby? Bylo potřeba, aby přidávala důchodcům? A nabízejí opoziční strany voličům dostatečnou alternativu k vládní politice?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
CIA nás velmi silně varovala, je to na úrovni roku 2021, říká Foltýn
Premiér Babiš a prezident Pavel se tento týden sešli kvůli možné reakci na případný ruský útok na některou z pobaltských zemí. Téma by měla řešit příští Bezpečnostní rada státu v polovině října. Jak je Česko na …
Show notes
Premiér Babiš a prezident Pavel se tento týden sešli kvůli možné reakci na případný ruský útok na některou z pobaltských zemí. Téma by měla řešit příští Bezpečnostní rada státu v polovině října. Jak je Česko na hrozby připraveno?
Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a bývalý koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn, který aktuálně pracuje v prezidentské kanceláři.
Příští Bezpečnostní rada státu se má sejít 20. října. Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve uvedl, že po jejím jednání chce představit projekt související s tajnými službami. I když Česku podle Babiše nyní žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, vláda si uvědomuje rostoucí riziko ruského útoku, o kterém v posledních měsících otevřeně hovoří stále více představitelů členských států NATO i zpravodajské služby.
„Už minule jsme se o tom bavili, teď jsme se bavili velice konkrétně. A samozřejmě, že se připravujeme,“ řekl tento týden po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem předseda vlády. A zopakoval, že Česko bude respektovat článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně:
„Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády. Samozřejmě bychom byli akční.“
Prezident ocenil premiérovo jednoznačné vyjádření, že Česko svým závazkům vůči NATO dostojí. Zároveň uvedl, že je dobře, že vláda spolupracuje s partnery při sdílení informací o hybridních hrozbách, útocích a dalších aktivitách, zejména ze strany Ruska. Kreml se podle Pavla dál snaží destabilizovat situaci v zemích NATO a oslabit jejich podporu bojující Ukrajině.
Na rostoucí nebezpečí upozornil v nedávném rozhovoru pro The Guardian i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států aliance, by podle šéfa BIS mohl přijít už v řádu měsíců.
Jak velké jsou aktuální hrozby? Jaká opatření chystá a mělo by chystat Česko? A chybí státu strategická komunikace?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
My proti Ukrajincům v Praze neštveme, říká lídr SPD
Hnutí SPD, které se loni poprvé stalo vládní stranou, zkusí výrazněji zabodovat i v komunálních a v senátních volbách. V Praze, kde má strana tři zastupitele, chce posílit. Odpustí straně voliči neplnění …
Show notes
Hnutí SPD, které se loni poprvé stalo vládní stranou, zkusí výrazněji zabodovat i v komunálních a v senátních volbách. V Praze, kde má strana tři zastupitele, chce posílit. Odpustí straně voliči neplnění celostátních slibů?
Hostem Ptám se já byl lídr pražské kandidátky SPD Milan Urban.
Architekt a urbanista Milan Urban je odborníkem SPD v problematice bydlení a energetiky. Jedničkou kandidátky hnutí v hlavním městě byl i při minulých komunálních volbách před čtyřmi lety, kdy SPD ve spolupráci s Trikolorou, hnutím PES a nezávislými kandidáty získalo 5,2 procenta hlasů. A celkem tři z 65 křesel v městském zastupitelstvu.
Urbanovy zkušenosti s pražskou politikou jsou ale mnohem delší. Mezi lety 2011–2014 byl místopředsedou výboru pro územní rozvoj hlavního města, tehdy za TOP 09. Do zastupitelstva úspěšně kandidoval už také v roce 2006 za stranu SNK Evropští demokraté. V minulosti byl také předsedou dozorčí rady v Pražské plynárenské.
Letos si jde lídr SPD pro mandáty v metropoli spolu s Trikolorou, PRO, Přísahou a nezávislými.
„Náš úkol je ochránit Pražany před naschvály progresivistů. Chceme Prahu svobodnou, bohatou pro své obyvatele, čistou, zábavnou a bezpečnou,“ prohlásil před zahájením kampaně.
Jak by hnutí SPD řešilo hlavní problémy metropole? S kým by vládlo? A kým by nahradilo ukrajinské zaměstnance, které se snaží opakovaně odsouvat ze země?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
These are the latest 40 of 1,000 episodes. You’ll find older episodes in the podcast’s feed.
Similar podcasts
More News podcasts
Is this your podcast?
Confirm it with an entry in your feed: you get a code here, add it as podcast:txt to the channel of your feed, and we check it. Your podcast is then shown as “verified” on SoundNode.