Podcast Akademie věd
- Épisodes
- 188
- Parution
- hebdomadaire
- Dernier épisode
- 22 Sep 2026
À propos du podcast
Profilové rozhovory s vědci a vědkyněmi z ústavů Akademie věd ČR. Poslechněte si, na čem pracují, jak uvažují a jak vidí současný svět. Tematicky se pohybujeme ve všech oborech, od astronomie po zoologii. Do laboratoří a výzkumných pracovišť vás zve Jitka Kostelníková. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.
Épisodes 188
LIVE: Teenageři, gaming a wellbeing. Jde to dohromady?
Dělají akční střílečky z mladých lidí agresory? Jaký vliv má social gaming na duševní pohodu teenagerů? A měli by rodiče dětem časově omezovat dobu na počítači? David Lacko z Psychologického ústavu AV ČR líčí …
Notes de l’épisode
Dělají akční střílečky z mladých lidí agresory? Jaký vliv má social gaming na duševní pohodu teenagerů? A měli by rodiče dětem časově omezovat dobu na počítači? David Lacko z Psychologického ústavu AV ČR líčí, které stereotypy spojené s gamingem už pro většinu hráčů neplatí. Přibližuje taky výsledky svého nového výzkumu, podle nichž dospívajícím chlapcům sociální hraní snižuje osamělost a depresivní náladu, kdežto u dívek působí přesně obráceně. Poslechněte si záznam živého nahrávání epizody na festivalu Karlínský den pro duševní zdraví, který se konal 12. září 2026 v Praze.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Záznam zvuku: Ondřej Hlavka / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno na Karlínském dnu pro duševního zdraví 2026 / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
AUDIOČLÁNEK: Botulotoxin, tis nebo pralesničky. Čím vším se můžete otrávit?
Vydejte se s námi v nové epizodě do světa toxinů. Možná vás překvapí, že jedovaté může být cokoli – třeba kuchyňská sůl. A naopak v malé koncentraci je zdraví prospěšná i nejtoxičtější látka na planetě …
Notes de l’épisode
Vydejte se s námi v nové epizodě do světa toxinů. Možná vás překvapí, že jedovaté může být cokoli – třeba kuchyňská sůl. A naopak v malé koncentraci je zdraví prospěšná i nejtoxičtější látka na planetě – botulotoxin. Záleží jen na dávce. Silnými zbraněmi disponují rostliny, houby i zvířata. Přitom ti nejmenší často patří k nejnebezpečnějším.
Které slavné osobnosti podlehly otravě? Jaká sloučenina si po dlouhá staletí držela titul krále jedů? A jak se lidstvo inspirovalo přírodou pro výrobu zbraní hromadného ničení?
Audio vychází z článku Jany Kuřátkové uveřejněného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit, sound design a mastering: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.
AUDIOČLÁNEK: Chemická zbraň v žihadle aneb Anatomie včelího bodnutí
Zabíjí, ničí, ale i léčí. Včelí jed v sobě ukrývá rafinovaný koktejl až stovky různých látek. Jak to, že téměř neviditelná kapička této tekutiny dokáže tak potrápit? Fyziolog hmyzu Dalibor Kodrík z …
Notes de l’épisode
Zabíjí, ničí, ale i léčí. Včelí jed v sobě ukrývá rafinovaný koktejl až stovky různých látek. Jak to, že téměř neviditelná kapička této tekutiny dokáže tak potrápit? Fyziolog hmyzu Dalibor Kodrík z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích vysvětluje, proč bývá útok na člověka pro včely rozsudkem smrti, která složka jejich jedu má na svědomí pálivou bolest či proč vás můžou bodnout jenom samičky.
Dozvíte se taky, jak správně vyndat žihadlo, proč včely nikdy neútočí samy nebo co s úlem dokáže udělat trocha kokainu.
Audio vychází z článku Radky Římanové uveřejněného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit, sounddesign a mastering: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.
AUDIOČLÁNEK: S jedy na věčné časy. Toxické látky, které se skrývají pod zkratkou PFAS, kolují v krvi každého z nás
PFAS zaplavily celou zeměkouli, najdeme je dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům či nepromokavému oblečení. Vydejte se po stopách sloučenin, které …
Notes de l’épisode
PFAS zaplavily celou zeměkouli, najdeme je dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům či nepromokavému oblečení. Vydejte se po stopách sloučenin, které vznikly ve 30. letech minulého století, ale naše zdraví ničí doposud. Věčné chemikálie obsahují vazbu mezi uhlíkem a fluorem, která je nejsilnější v organické chemii. Díky tomuto lidskému vynálezu jsou neuvěřitelně stabilní a v přírodě se prakticky nerozkládají. Environmentální chemik Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR v textu popisuje, jaké dopady PFAS mají, které potraviny jsou nejkontaminovanější nebo jak dopadla analýza na toxické sloučeniny v dětském nepromokavém oblečení.
Dozvíte se, jak na věčné chemikálie reaguje legislativa v různých zemích, a v závěru přinášíme důležitá doporučení, jak se PFAS v běžném životě vyhnout.
Audio vychází z článku Radky Římanové uveřejněného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Předplatné časopisu v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na e-mailové adrese [email protected].
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit a sound design: Jitka Kostelníková / Mastering: Vojtěch Zavadil / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.
Překvapivé vlnění: co zvuk prozrazuje o materiálech, přibližuje fyzik Hanuš Seiner
Experimentátor i teoretik - materiálový fyzik Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR se při vedení oddělení ultrazvukových metod zdatně pohybuje v obou světech. A baví ho také role pedagoga na ČVUT. I proto …
Notes de l’épisode
Experimentátor i teoretik - materiálový fyzik Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR se při vedení oddělení ultrazvukových metod zdatně pohybuje v obou světech. A baví ho také role pedagoga na ČVUT. I proto srozumitelně vysvětluje, v čem se liší šíření zvuku v pevných látkách a tekutinách. Poslechněte si, jak fungují unikátní bezkontaktní laserové ultrazvukové metody, kam sahají historické kořeny fyzikální akustiky a jaké neobvyklé materiály vědce zajímají. Prozradíme, proč se vyplatí učit i základy nebo k čemu využívali vědci součástky ze staré tiskárny. V epizodě představujeme také novou laboratoř 3D tomografie s atomární sondou.
Varujeme, že při poslechu se můžete nakazit nadšením pro vědu!
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Lákají mě příběhy, které jdou proti srsti, říká Františka Schormová, expertka na literaturu migrace a exilu
Rozšiřte si představu o českém literárním exilu s amerikanistkou Františkou Schormovou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Minulost je podle ní různorodá a stojí za to, pohlížet na ni z nových perspektiv. Za …
Notes de l’épisode
Rozšiřte si představu o českém literárním exilu s amerikanistkou Františkou Schormovou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Minulost je podle ní různorodá a stojí za to, pohlížet na ni z nových perspektiv. Za svou disertaci, v níž se věnuje afroamerickým básníkům v komunistickém Československu, byla oceněna doma i v zahraničí a v rozšířené podobě její text vyjde letos v prestižním nakladatelství Brill.
V projektu Migrace a my, který zkoumá migraci a její dopady na společnost 20. a 21. století, vede tým zabývající se exilem. Věnuje otázkám se také otázkám jazyka a migrace, aktuálně na příkladu translingvální poezie básnířky Iryny Zahladko. V epizodě uslyšíte ukázku z podcastu Protimluv.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, ohlíží se paleontolog Milan Chroust
Ustály pád meteoritu, rozpad kontinentů i drsné klimatické změny. Želvy obývají naši planetu už více než 200 milionů let. Evoluční příběh bizarně vyhlížejícího živočicha přibližuje Milan Chroust z Geologického …
Notes de l’épisode
Ustály pád meteoritu, rozpad kontinentů i drsné klimatické změny. Želvy obývají naši planetu už více než 200 milionů let. Evoluční příběh bizarně vyhlížejícího živočicha přibližuje Milan Chroust z Geologického ústavu AV ČR. Poslechněte si záznam živého nahrávání epizody na Veletrhu vědy a zjistíte, jak vznikl krunýř želv, jaké záludnosti skrývá paleontologie a kde se na Mostecku vzala pravěká želva, která běžně žije v tropech.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Záznam zvuku: Láďa Štěrba / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno 5. 6. 2026 na Veletrhu vědy / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
SPECIÁL: Papežka Jana i křížová výprava dětí aneb Středověk v zajetí mýtů
Středověk je opředen řadou mýtů, které vznikaly mnohem později a některé přetrvávají dodnes. Co nám říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici? Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti …
Notes de l’épisode
Středověk je opředen řadou mýtů, které vznikaly mnohem později a některé přetrvávají dodnes. Co nám říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici? Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Filosofického ústavu AV ČR. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku.
Hudbu z alba Angelicá Belta od Rožmberské kapely zaměřující se na poučenou interpretaci středověké hudby poskytlo hudební vydavatelství Arta. Srdečně děkujeme.
Režie, střih a průvodní slovo: Jitka Kostelníková / Překlad: Tereza Novická / Voice over: Justin Svoboda / Sound design, zvuková postprodukce a mastering: Ladislav Železný / Epizoda vznikla v obsahové i finanční spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR a s podporou Strategie AV21.
AUDIOČLÁNEK: Běh na dlouhou trať. Jak vzniká lék na genetickou poruchu růstu?
Achondroplazie je genetická porucha, která vzniká ještě před narozením. Poškozuje růst dlouhých kostí a lidé s touto vzácnou diagnózou neměří více než 130 centimetrů. Jejich intelekt ani charakterové vlastnosti …
Notes de l’épisode
Achondroplazie je genetická porucha, která vzniká ještě před narozením. Poškozuje růst dlouhých kostí a lidé s touto vzácnou diagnózou neměří více než 130 centimetrů. Jejich intelekt ani charakterové vlastnosti to ale neovlivňuje. Na celém světě s ní žije zhruba 350 tisíc lidí, v České republice do stovky. Buněčný biolog Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se dlouhodobě věnuje výzkumu mezibuněčné komunikace prostřednictvím receptorů pro růstové faktory. Vědec s dvacetiletou praxí z USA se podílel na vývoji léku Voxzogo, který podporuje prodlužování kostí. Jak velkou nadějí do budoucna lék je? K čemu slouží Registr achondroplazie a v jakém stádiu vývoje je možné mutaci genu odhalit?
Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetla a editovala: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Minuty mezi životem a smrtí. Proměny záchranky popisují historik i záchranář
Siréna houká, auta uvolňují vozovku a sanitka rychle hledá cestu… Každou půl minutu u nás vyjíždí záchranná služba k někomu, kdo potřebuje pomoc, a na místě bývá v průměru za 8–10 minut. Tato ve světovém …
Notes de l’épisode
Siréna houká, auta uvolňují vozovku a sanitka rychle hledá cestu… Každou půl minutu u nás vyjíždí záchranná služba k někomu, kdo potřebuje pomoc, a na místě bývá v průměru za 8–10 minut. Tato ve světovém srovnání špičková služba má své kořeny v 18. století, kdy dobrovolníci vytahovali tonoucí z Vltavy. Jak se od té doby záchranka změnila? V čem je pravdivý kultovní seriál Sanitka? A co všechno musí záchranáři umět? Odpovídá historik Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který jako editor připravil pozoruhodnou publikaci Minuty mezi životem a smrtí. Proměny záchranné služby. Jeden z respondentů narativního výzkumu, zdravotnický záchranář Alan Mejstřík, doplňuje rozhovor svými postřehy z praxe.
Moderuje Jitka Kostelníková // Natočeno ve studiu Karlín On Air // Edit studio Karlín On Air // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
LIVE: V labyrintu komunikace. Co nám pomáhá a co svádí z cesty?
Komunikace je z velké části ovlivněna predikcí – mozek neustále odhaduje, co nám kdo řekne a vyhodnocuje slyšené. Jak vnímáme specifické jazykové projevy, jako jsou přízvuky nebo řeč těla? Každý mluvený, ale i …
Notes de l’épisode
Komunikace je z velké části ovlivněna predikcí – mozek neustále odhaduje, co nám kdo řekne a vyhodnocuje slyšené. Jak vnímáme specifické jazykové projevy, jako jsou přízvuky nebo řeč těla? Každý mluvený, ale i znakový jazyk se pojí se svébytnou identitou a kulturou. Jak mozek reaguje na různost jazyků, dialektů a emocí? Poslechněte si diskuzi s Kateřinou Chládkovou, Michaelou Svobodou a Natálií Kikoťovou ze SPEAKin lab na pomezí lingvistiky, psychologie a neurovědy, která se konala 30.4. 2026 za účasti publika festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci.
Moderace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno na AFO 61 Olomouc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Víc než stromy. Podívejte se na les očima botanika a ekologa Radima Hédla
Pochází z Jesenicka, kde s dědou chodíval do lesa a začal malovat. Botanika a ekologie Radimu Hédlovi zůstaly v profesním životě, zatímco malbě se věnuje ve volném čase. Vedoucí oddělení vegetační ekologie …
Notes de l’épisode
Pochází z Jesenicka, kde s dědou chodíval do lesa a začal malovat. Botanika a ekologie Radimu Hédlovi zůstaly v profesním životě, zatímco malbě se věnuje ve volném čase. Vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR se dlouhodobě zaměřuje na dynamiku lesních ekosystémů, biodiverzitu a vliv historického hospodaření na současnou podobu krajiny. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje popularizaci ochrany přírody a zdůrazňuje význam tradičních forem lesnictví pro udržení druhové bohatosti. Koordinuje nový program Strategie AV21 Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost.
00:35 Lesy Radima Hédla
02:16 Co je zdravý les a patří do něj člověk?
03:26 Biodiverzita a její hodnota
04:40 Proč světlé lesy mizí
07:31 Velcí kopytníci a disturbance
10:16 Jak lze světlé lesy obnovit
12:27 Pralesy a přírodní stav
13:48 Klimatická změna a její dopad na lesy
15:12 Dusík a ztráta stability
20:56 Retrospektivní výzkum lesa
23:56 Komunikace krize biodiverzity
24:44 Program rad AV21
26:24 Věda a malba krajiny
29:49 Závěr a rozloučení
Moderace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Daň za jinakost. Jak se žije menšinovým národům v současné Číně?
Jak zákon jednotného čínského národa mění životy nechanských národů, jako jsou Tibeťané nebo Ujguři? Je pro ně život v exilu řešením, nebo je čínský režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách …
Notes de l’épisode
Jak zákon jednotného čínského národa mění životy nechanských národů, jako jsou Tibeťané nebo Ujguři? Je pro ně život v exilu řešením, nebo je čínský režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách realistické představy? Do diskuze o současné kulturní bezpečnosti v Číně jsme pozvali expertku na sociální proměny Tibetu Jarmilu Ptáčkovou a Ondřeje Klimeše, který se zaměřuje na Východní Turkistán neboli Sin-ťiang. Oba výzkumníci z Orientálního ústavu AV ČR sledují dopady čínských snad o vytvoření jediné, homogenní národní identity. Poslechněte si, jak vypadá digitální dohled nad ujgurskou menšinou v praxi, proč čínský stát vytlačuje lokální jazyky ze vzdělávání i zda je v této situaci možné spatřovat naději na dialog.
AUDIOČLÁNEK: Tiché pohyby
V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra …
Notes de l’épisode
V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně.
Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetla: Jitka Kostelníková // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21, nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.
Žufánek, votápek či pajzák. Martina Ireinová provází po mapě nářečí naší republiky
Kolik znáte nářečí? Mluvíte po naszymu, hanácke nebo třeba s ostravskym kratkym zobakem? Nářečí jsou součástí naší identity, a přestože jsou ohrožená, nemizí. Jaké dialekty u nás máme a podle čeho se dělí? …
Notes de l’épisode
Kolik znáte nářečí? Mluvíte po naszymu, hanácke nebo třeba s ostravskym kratkym zobakem? Nářečí jsou součástí naší identity, a přestože jsou ohrožená, nemizí. Jaké dialekty u nás máme a podle čeho se dělí? Dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR se oboru věnuje více než 30 let a specializuje se na tvorbu nářečových slovníků. Poslechněte si, jak odbornice uvažuje o naší mluvě, jaké nářečí je jí vlastní nebo v čem je ojedinělý projekt Staň se superdialektologem určený žákům a studentům.
Rozhovor je pozvánkou na probíhající výstavu Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v galerii Věda a umění, která potrvá do 15. června 2026.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil/ Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.Příběhy vepsané do kamene. Archeolog Jaroslav Bartík nahlíží do dílen pravěkých horníků
Co všechno dokážeme vyčíst z obyčejného kamene? S držitelem prémie Lumina quaeruntur, Jaroslavem Bartíkem z brněnského Archeologického ústavu AV ČR se vydáváme tisíce let do minulosti, kdy byl kámen …
Notes de l’épisode
Co všechno dokážeme vyčíst z obyčejného kamene? S držitelem prémie Lumina quaeruntur, Jaroslavem Bartíkem z brněnského Archeologického ústavu AV ČR se vydáváme tisíce let do minulosti, kdy byl kámen strategickou surovinou určující prestiž i přežití. Kdo ji těžil a opracovával? Jak vypadaly pravěké dílny a kam kamenné artefakty putovaly Evropou? Poslechněte si, proč je brněnská Stránská skála unikátní lokalitou, která lákala lidi od paleolitu až po dobu bronzovou. Vedoucí nového Centra multidisciplinárních výzkumů popisuje synergii oborů, ve které se propojuje archeologie s geologií, archeobotanikou i strojovým učením.
V rozhovoru se odkazujeme na publikaci Prehistoric exploitation and workshop area at Brno - Stránská skála, která je volně ke stažení.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil/ Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
AUDIOČLÁNEK: Kolik řečí umíš…
Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vlastně vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat? Studium cizích …
Notes de l’épisode
Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vlastně vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat? Studium cizích jazyků totiž nemusí být jen dril plný slovíček a gramatiky. Psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR boří mýty o přehlcení dětí více jazyky. Popisuje taky, jak kontakt s rozdílnou mluvou ovlivňuje naši toleranci k jinakosti a proč nám písmena v rané fázi učení cizích řečí mohou spíše škodit.
Audio vychází z článku Radky Římanové otištěného v právě vycházejícím A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
AUDIOČLÁNEK: Čeština: jazyk, který zůstává sám sebou
Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat? Poslechněte si, kudy se ubíral vývoj českého jazyka od dob jeho …
Notes de l’épisode
Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat? Poslechněte si, kudy se ubíral vývoj českého jazyka od dob jeho „brusičů“ v časech národního obrození až po současné pronikání anglicismů. Jak se naše mateřština proměňuje, popisují jazykovědec Petr Nejedlý a dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v právě vycházejícím A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Selský rozum už nestačí. Analýza digitálních obrazů očima Barbary Zitové
Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko …
Notes de l’épisode
Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko nestačí. Její práce umožňuje lékařům diagnostikovat nemoci ze záznamu spánku, policistům odhalovat digitální podvrhy a restaurátorům nahlížet pod vrstvy maleb starých mistrů. Je AI jen další nástroj v rukou umělce, nebo hrozba pro naši schopnost rozeznat realitu? A proč bychom se chatbotů měli ptát jako desetileté děti? Poslechněte si, jak matematika vrací zrak Hubbleovu teleskopu a hlídá zdraví lidských hlasivek i podmínky hospodářských zvířat.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Žijeme ve světě plném parazitů. Barbora Pafčo nás bere do pralesa i laboratoře
Parazitoložka Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se neohroženě vydává na expedice do africké džungle a v laboratoři pracuje s nejmodernějšími metodami. Poslechněte si, jak se k výzkumu parazitů …
Notes de l’épisode
Parazitoložka Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se neohroženě vydává na expedice do africké džungle a v laboratoři pracuje s nejmodernějšími metodami. Poslechněte si, jak se k výzkumu parazitů dostala, proč ji zajímá, jaký mají vztah s hostitelem a čím jsou pro ni výjimečné gorily. Vědkyně také popisuje, jak se jí daří skloubit bádání s výchovou tří dětí a nastiňuje plány na další výjezd do terénu, tentokrát do asijského Laosu, kde se podílí na výzkumu hlístic.
Moderace: Jitka Kostelníková / Režie: Agáta Hrnčířová / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
SPECIÁL: Mladí do vědy! Mají to holky těžší než kluci?
Uplatnění žen ve výzkumu je v Česku ve srovnání s Evropskou unií stále nízké. Váhají ženy při volbě vědecké profese? Jaké pochybnosti mají studentky, které stojí před rozhodnutím, kam na vysokou? A týkají se …
Notes de l’épisode
Uplatnění žen ve výzkumu je v Česku ve srovnání s Evropskou unií stále nízké. Váhají ženy při volbě vědecké profese? Jaké pochybnosti mají studentky, které stojí před rozhodnutím, kam na vysokou? A týkají se pocity nejistoty pouze dívek, nebo je prožívají i kluci? Vydejte se společně s redaktorkou A / Magazínu Leonou Matuškovou na Science brunch, který pro studentky a studenty středních škol uspořádal Fyzikální ústav AV ČR společně s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Co mladí lidé na akci ocenili? V čem se jejich názory shodují s tím, co zaznělo od panelistek – vědkyň z různých oborů? Vedle hlasů gymnazistek a gymnazistů uslyšíte také psycholingvistku Kateřinu Chládkovou z Psychologického ústavu AV ČR.
Speciál vychází u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě.
Připravila: Leona Matušková / Edit a voice over: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
AUDIO ARTICLE: Outside the box. Can quantum computing change materials science?
The trial-and-error method has long been the modus operandi for developing stronger and more flexible metallic materials. Computational technology has greatly accelerated and simplified their advancement …
Notes de l’épisode
The trial-and-error method has long been the modus operandi for developing stronger and more flexible metallic materials. Computational technology has greatly accelerated and simplified their advancement. However, even the most powerful computers have their limits. Materials physicist Martin Friák from the Institute of Physics of Materials of the CAS sees the future in quantum computing, which holds the key to overcoming these obstacles.
This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly magazine of the CAS. In the 2024 article, the author introduces the planned quantum computer at the IT4Innovations supercomputing center in Ostrava. It went online in autumn 2025. It became operational in autumn 2025.
The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing [email protected].
Narrated by: Daniel Zappi / Editing and sound design: Jáchym Vans / Produced with support from the CAS Strategy AV21.
„Peču šutry na 1000 stupňů.“ Fyzik Jan Batysta provází procesem výroby polovodičů
Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako dnes. Řeší se efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED světel. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil …
Notes de l’épisode
Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako dnes. Řeší se efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED světel. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Batysta z oddělení polovodičů Fyzikálního ústavu AV ČR. Mladý fyzik a nadšený popularizátor vědy nás v epizodě doslova provede speciální laboratoří, kde v reaktoru „peče šutry na 1000 stupňů“. Ve vlastním výzkumu se zaměřuje na vývoj ultrafialových „ledek“, které se dají využít pro dezinfekci, při léčbě kožních nemocí nebo ve fotochemii, ale i k vytvrzování plastů při 3D tisku. Jak vznikají atomární sendviče? Daří se mu badatelské myšlení kombinovat s vášní pro muzikál? A jaký song si pouští, aby neprokrastinoval?
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.Sladká odměna, ale i šálení. Složité vztahy mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači sleduje entomolog Robert Tropek
Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického …
Notes de l’épisode
Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického centra AV ČR. Vedoucí laboratoře ekologie společenstev pozoruje na svých expedicích, jak se v závislosti na zeměpisné šířce tyto vztahy proměňují. Věděli jste, že neopyluje jen hmyz? Že květ může páchnout a vypadat jako lejno? A že včela medonosná není ideální opylovačkou? Poslechněte si, jak nadšený výzkumník instaluje kamery v pralese, proč je ekonomicky výhodné podporovat diverzitu opylovačů, nebo jak má vypadat funkční hmyzí hotel.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Idyla se svíčkami, pocit pospolitosti i konzum. To vše zabalili do vánočního speciálu folkloristé Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek
Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se …
Notes de l’épisode
Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se nejen to, jak se vánoční příběhy otiskují do českých písní a pohádek, ale i to, jaké tradice hosté podcastu dodržují. Představujeme také edici České lidové pohádky, kterou připravuje Jaroslav Otčenášek, a projekt Písňovna, za kterým stojí Matěj Kratochvíl. Uslyšíte netradiční koledy, záznamy čertů z Valašska i to, odkud se vzal zvyk štědrovečerní televizní pohádky.
Moderace, edit a zvuková postprodukce: Jitka Kostelníková / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
AUDIOČLÁNEK: Panelstory po česku. Nevzhledné králíkárny, nebo obstojná místa k bydlení?
Podle odhadů u nás stojí přes osmdesát tisíc paneláků a žije v nich téměř třetina domácností. Nahlédněte do historie i současnosti betonových gigantů, které neodmyslitelně změnily tvář našich měst. Audio …
Notes de l’épisode
Podle odhadů u nás stojí přes osmdesát tisíc paneláků a žije v nich téměř třetina domácností. Nahlédněte do historie i současnosti betonových gigantů, které neodmyslitelně změnily tvář našich měst. Audio vychází z článku Radky Římanové otisknutém v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Dozvíte se v něm, kde byl postaven první panelák a kolik měl pater, jak se žilo na sídlištích za socialismu a proč jsme paneláky neopustili ani po revoluci. “Panelstory” vypráví historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR a Slavomíra Ferenčuhová ze Sociologického ústavu AV ČR. Jejich medailonky zazní na konci audia.
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Blesky, které tančí nad oblaky. Skřítky, duchy a elfy nám přiblíží Ivana Kolmašová
Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z nich umět využívat energii? A vyskytují se blesky i na jiných planetách?Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Věděli jste, že existuje víc …
Notes de l’épisode
Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z nich umět využívat energii? A vyskytují se blesky i na jiných planetách?Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Věděli jste, že existuje víc typů blesků a směřují nejen dolů, ale “tančí” i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou.
00:49 Co ještě nevíme o blescích?
03:26 Nadoblačné blesky: skřítkové a elfové
06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky
11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří
22:26 Blesky na Jupiteru
27: 59 Blýská se i na dalších planetách? 33:23 Příprava mise ExoMars
35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion
37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu
39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace
Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
Protein Izumo na spermii je pojmenovaný podle japonského chrámu lásky, protein na vajíčku Juno zase po římské bohyni rodiny a plodnosti. Poetické příměry k reprodukční biologii patří snad právě proto, že se …
Notes de l’épisode
Protein Izumo na spermii je pojmenovaný podle japonského chrámu lásky, protein na vajíčku Juno zase po římské bohyni rodiny a plodnosti. Poetické příměry k reprodukční biologii patří snad právě proto, že se dotýká zázraku stvoření nového života. Každý šestý pár na planetě se přitom v současné době potýká s problémem počít dítě přirozenou cestou. Reprodukční biologie proto nabývá na významu. Jednou z vědkyň, jež hledají a vyvíjejí nové šetrnější metody asistované reprodukce, je Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV ČR, vedoucí laboratoře reprodukční biologie a ředitelka spin-offu Molecule 46. Poslechněte si, na čem přesně pracuje a jestli a kdy se výsledky z její laboratoře dostanou až do praxe.
Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
AUDIO ARTICLE: Illuminating the invisible. Discover the unique use of light in modern science
Candles, lamps, microscopes... These all help shed light on the world around us. Properly “tamed” light, however, can uncover previously unimaginable depths.The article focuses on the development of a unique …
Notes de l’épisode
Candles, lamps, microscopes... These all help shed light on the world around us. Properly “tamed” light, however, can uncover previously unimaginable depths.
The article focuses on the development of a unique holographic endoscope, currently being advanced by Tomáš Čižmár and his teams at the Institute of Scientific Instruments of the CAS and the Leibniz Institute of Photonic Technology in Germany. The second part discusses nanofluidic scattering microscopy, an area of research led by Barbora Špačková, head of the Dioscuri Center for Single-Molecule Optics at the Institute of Physics of the CAS.
This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly magazine of the CAS. The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing [email protected].
Narrated by: Daniel Zappi / Editing and sound design: Jáchym Vans / Produced with support from the CAS Strategy AV21.
Hranice, náboženství i ideologie. Historička kartografie Jitka Močičková vysvětluje, co vše se propisuje do map
Může být mapa uměleckým dílem nebo nástrojem moci? Historička kartografie Jitka Močičková z Historického ústavu AV ČR se věnuje dějinám kartografie a spravuje Mapovou sbírku. Ta obsahuje kartografické dokumenty …
Notes de l’épisode
Může být mapa uměleckým dílem nebo nástrojem moci? Historička kartografie Jitka Močičková z Historického ústavu AV ČR se věnuje dějinám kartografie a spravuje Mapovou sbírku. Ta obsahuje kartografické dokumenty vzniklé od konce 16. do počátku 21. století. Velká část sbírky je digitalizovaná a přístupná na portále Chartae antiquae. Badatelka představuje i projekt interaktivního obrazu středověké Prahy, který vychází z unikátního plánu historika z 19. století Václava Vladivoje Tomka, díky kterému se můžete „projít“ po historickém centru metropole. Poslechněte si, proč by si historička přála propagandistickou mapu, co našla na rubu některých map a jaký rozměr vnáší do jejího oboru digitalizace.
Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Voici les 40 derniers épisodes sur 188. Les épisodes plus anciens se trouvent dans le flux du podcast.
Podcasts similaires
Plus de podcasts : Sciences
C’est votre podcast ?
Confirmez-le avec une entrée dans votre flux : vous recevez ici un code, vous l’ajoutez comme podcast:txt dans le canal de votre flux, et nous le vérifions. Votre podcast apparaît ensuite comme « vérifié » sur SoundNode.